Mé vzpomínky na kardinála Vlka
S Miloslavem Vlkem nás pojilo přátelství a spolupráce bezmála půl století, tedy 49 let. Pamatuji si na přesně na naše první setkání za Pražského jara v březnu 1968. Podařilo se mi v nově vzniklé Akademické radě studentů prosadit, že na celouniverzitní studentská setkání byli zváni i studenti cyrilometodějské teologické fakulty, která byla po únoru 1948 vyloučena ze svazku univerzity a vyhnána do Litoměřic. S jedním z těch seminaristů jsme po schůzi skončili ve studentské hospůdce blízko Filozofické fakulty. Ačkoliv byl o patnáct let starší (dříve absolvoval filozofickou fakultu), rychle jsme se spřátelili a vyprávěli si ...
