Možná, že neselhává sama ochota věřit v „život budoucího věku“, nýbrž spíše imaginace, která často víru doprovází. Imaginaci si někdy lidé pletou s vírou samou: věřit pro ně znamená, utvořit si o něčem živou představu a tuto představu zabudovat do svého vnitřního světa. Když lidé tvrdí, že něčemu nevěří, důvod zpravidla nespočívá v tom, že to není „rozumově dokázáno. Mnohdy tím chtějí říci, že si to prostě nedovedou představit. Avšak víra je právě cestou – vlastně jedinou a nenahraditelnou cestou - tam, kam nedosáhnu svou představivostí, do říše věcí, „které lidské oko nespatřilo, ucho neslyšelo a na mysl lidskou nevstoupilo“. Právě nahou víru, bez obrazů a představ, velebili mystici včetně Eckharta a Jana od Kříže.