T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

K věcem veřejným

CO NÁM ŘÍKÁ TENTO ČAS? (březen 2020)

Milí přátelé,

nejdřív se pochopitelně ptáme na roušky, léky a potraviny; pak ale na širší a hlubší souvislosti tohoto otřesu jistot našeho světa. K tomu, co už naštěstí říkají mnozí, pár poznámek:

1) Je to test demokracie, občanské zralosti. Diktatura má k dispozici restrikce, demokracie nemůže spoléhat jen na ně, stojí na zodpovědnosti, rozumnosti, svobodné vůli občanů

2) Nejsou to „uhelné prázdniny“, které nějak přečkáme a pak se vše vrátí zase ke starému. Nevrátí. A kdybychom se o to pokusili, bylo by to špatně. Je to výzva ke změně životního stylu a životních hodnot. Když je člověk nemocný, najednou s překvapením vidí, že se může obejít bez mnoha věcí, bez nichž si svůj život nedovedl představit, a naopak, některé přehlížené „maličkosti“ (například rodina, zastíněná profesí) mají zásadní důležitost.

3) České slovo nemoc vystihuje jeden důležitý aspekt: je to opak moci. Příliš dlouho jsme spoléhali na moc, kterou nám dala do rukou vědotechnika, příliš dlouho mnozí tuto moc naivně považovali za posvátnou krávu, která nás automaticky bezpečně doveze k světlým zítřkům. Náboženský fundamentalismus byl vystřídán fundamentalismem scientismu – oba je třeba poslat do minulosti. Lidský život a lidský svět je zranitelnější než kdykoliv předtím. Musíme hledat filozofii a spiritualitu, která nás naučí žít v paradoxech a nejistotách světa a lidské existence.

4) Jako kněz a teolog přemýšlím o zavřených kostelích jako o prorockém znamení a výzvě. Papež František den před svou volbou citoval biblický obraz, že Kristus stojí u dveří a klepe. Dodal: dnes Kristus klepe zevnitř církve a chce jít ven. Možná máme přijmout půst od bohoslužeb a církevního provozu. Možná ho nemáme nahrazovat bohoslužbami v televizi a nemáme se těšit, jak brzy bude vše při starém. Možná církvím ta situace ukázala jejich skrývanou prázdnotu a možnou budoucnost, pokud se vážně nepokusí představit světu úplně jiný tvar křesťanství: ani trapnou nápodobu minulosti, ani trapně lacinou „modernizaci“ – nýbrž něco podobného ideálu, z něhož vznikly evropské univerzity: být společenstvím žáků a učitelů, školou moudrosti, v níž se pravda hledá svobodnou disputací a také hlubokou kontemplací. Z takových ostrovů spirituality a dialogu může vzejít uzdravující síla pro ne-mocný svět.

(psáno na výzvu Science Café, převzal server Proboha)

K věcem veřejným

CO NÁM ŘÍKÁ TENTO ČAS? (březen 2020)
.
KŘESŤANÉ A VZEDMUTÍ OBČANSKÉ NELHOSTEJNOSTI (červen 2019)
.
VÝKŘIK DO SVĚDOMÍ (leden 2019)
.
ČAPEK JAKO VYCHOVATEL (prosinec 2018)
.
VSTUPUJEME DO 30. ROKU SVOBODY (listopad 2018)
.
KLAUS HÁJÍ NEOBHAJITELNÉ (říjen 2018)
.
PRODAVAČI STRACHU (říjen 2018)
.
CO JE PRAVDA? (březen 2018)
.
POVOLEBNÍ ÚVAHA (únor 2018)
.
NAROZENINY PAPEŽE FRANTIŠKA (prosinec 2017)
.
SLOUPOVNÍCI A JEJICH NEPŘÁTELÉ (září 2017)
.
STRAŠIDLO POPULISMU V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ (červen 2017)
.
ÚNOR 1948 A JEHO NEBLAHÉ DĚDICTVÍ (únor 2017)
.
ROK VÝZNAMNÝCH VÝROČÍ (leden 2017)
.
ZÁPAS O NADĚJI PO AMERICKÉ VOLBĚ (listopad 2016)
.
HLAS ZE SRDCE EVROPY - výzva k společné odpovědnosti (červen 2016)
.
15. června 2016
A VOICE FROM THE HEART OF EUROPE – an appeal for joint responsibility
.
Udavačům a mystifikátorům neodpovídám (Otevřený dopis redakci Parlamentních listů)
.
NENÍ ATEISTA JAKO ATEISTA (listopad 2015)
.
O UPRCHLÍCÍCH I SEBEVRAŽEDNÉM DEMOKRATICKÉM SKOKU (říjen 2015)
.
ROZUM A VĚCNOST MÍSTO HYSTERIE A PANIKAŘENÍ (září 2015)
.
PŘÍPAD CHARLIE (únor 2015)
.
10 ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY PETRA HONZEJKA (leden 2015)
.
EVROPA VS. MUSLIMOVÉ. MAŘÍME HISTORICKOU ŠANCI (leden 2015)
.
PROČ NEJSEM CHARLIE (leden 2015)
.
KAMBERSKÝ, PODEJTE MI INDEX! (srpen 2014)
.
DESET ZÁSAD – VIZE PRO BUDOUCNOST DEMOKRACIE V ČR
.
DIALOG O POVOLEBNÍ SITUACI (únor 2013)
.
KLAUS K OLTÁŘI NEPATŘÍ (říjen 2011)
.
PARÁDA RŮŽOVÉ HRDOSTI (srpen 2011)
.
MODLITBA ZA JIŘINU ŠVORCOVOU (srpen 2011)
.
OTÁZKA PILÁTOVA (duben 2011)
.
K VOLEBNÍM VÝSLEDKŮM 2010 (červen 2010)
.
TENTOKRÁT PODPORUJI KLAUSE (únor 2006)
.
VELKÝ BRATR A ZVÍŘECÍ FARMA (září 2005)
.
KLAUSOVA POLITICKÁ FILOZOFIE - A "NĚCO NAVÍC" (únor 2004)
.
VÁLKA MEZI METAFOROU A REALITOU (září 2002)
.
POCHODEŇ 2003? (únor 2002)
.
O (NE)PŘESADITELNOSTI DEMOKRACIE NEBO KULTURNÍ EKOLOGIE OTEVŘENÉ SPOLEČNOSTI (říjen 2001)
.
NEŽ SE NÁM SVĚT ZNOVU STANE DOMOVEM (září 2001)
.
PROČ NEJSEM CTITELEM VÁCLAVA KLAUSE (listopad 2000)
.
ZAMEŤME STŘEPY, NE VŠAK TÉMATA (září 2000)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

blog Tomáše ...

Myšlenka na den

Sebeuskutečnění je s hlediska víry vedlejší, doprovodný produkt sebepřekročení; je to hodnota, které se dostává návdavkem těm, kteří primárně hledají něco jiného. Vzpomeňme na paradoxní výroky Kristovy: Kdo miluje svůj život, ten ho ztratí, kdo ho klade až na druhé místo, ten ho nalezne. „Kdo nejprve hledá Boží království a jeho spravedlnost, tomu všechny ostatní věci budou přidány“. „Nepadne-li pšeničné zrno do země a neodumře, zůstane samo. Odumře-li, přinese mnohý užitek.“