T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

K věcem veřejným

DIALOG O POVOLEBNÍ SITUACI (únor 2013)

Otevřený dopis Tomáši Halíkovi

Vážený otče Tomáši,

před více než patnácti lety jsem u vás v kostele Nejsvětějšího Salvátora obdržel svátost křesťanské dospělosti, biřmování. Naučil jsem se od Vás mnohému, zejména otevřenému pojetí křesťanství, které spojuje pochopení pro hluboká tajemství teologie s citlivostí pro zákoutí lidské duše. A také tomu, že víra nemůže být do sebe uzavřená, ale přirozeně se spojuje s angažovaností ve společnosti, v oblasti sociální a občanské.

Právě proto Vám nyní, v situaci hlubokého a bolestivého rozdělení naší společnosti po prezidentských volbách, adresuji tyto řádky. Při bohoslužbě den po skončení voleb jste proti sobě postavil příznivce obou kandidátů jako stranu dobra a stranu zla, jako na jedné straně menšinu, která v sobě nese veškerou naději, na druhé straně temnou masu, která nestojí za pozornost, za úvahu, za zmínku. Dále jste mluvil o tom, že tato strana dobra, stoupenci Karla Schwarzenberga, jsou lidé mladí, vzdělaní, studenti a vysokoškolští pedagogové. Na té druhé, temné straně jsou zřejmě jen lidé staří, nevzdělaní, neperspektivní.

Velmi mě mrzí, že zrovna z Vašich úst bylo slyšet takto zjednodušující pohled na společnost. Před kázáním jste četl text Lukášova evangelia o prorocké radostné zvěsti směřující k chudým, zajatcům, slepým a zdeptaným. Mrzí mě, že jste pak nepřipomenul také ty, kdo nevolili kandidáta této vlády právě proto, že jsou sociálně slabí a ohrožení, zdravotně postižení, vydaní na milost a nemilost zvůli druhých. Mohu Vám potvrdit, že i mezi nimi jsou lidé vzdělaní, přemýšliví, zodpovědní, dokonce i mladí. I oni mohou být nositeli naděje, i oni si zaslouží, aby se s nimi počítalo. I oni si zaslouží pozornost.

Domnívám se, že je zvláštním úkolem a odpovědností duchovních, a vůbec všech věřících lidí, aby se vždy pokoušeli být usmiřovateli, tvůrci pokoje, aby překonávali hradby neporozumění, netolerance a nezájmu. Zvláště v dnešní době je nesmírně zapotřebí lidí, kteří nehloubí další příkopy, nevykreslují skutečnost pomocí černobílých schémat, dokážou citlivě vnímat různost.

Věřím, že máte všechny předpoklady být jedním z takových tvůrců pokoje, vnímavých a citlivých k tomu, co se skutečně odehrává ve společnosti, ne jen v jejím omezeném výseku. Velmi bych Vám i nám všem přál, abyste tohoto svého daru dovedl dobře využívat.

S pozdravem a přáním všeho dobrého, Filip Outrata

Odpověď Tomáše Halíka

Milý Filipe,

díky za Váš kritický ohlas. Uznávám, že jsem v okamžiku velkého zklamání nad výsledkem voleb mohl užít slov, která působila tak, že vidím situaci příliš černobíle – což, jak víte, nebývá můj styl. Dostávám nyní z více stran výzvy, abych napomohl svou autoritou opětnému sjednocení společnosti. Chápu je, přemýšlím o tom – avšak obávám se, aby příliš laciný pacifismus příliš rychle nezakryl to, co se podle mého názoru kolem voleb ukázalo: že tu jsou opravdu dvě velmi odlišné politické kultury.

Nemohu přehlédnout podivné souručenství v táboře „zemanovců“ či odpůrců Schwarzenberga – komunisté, populisté z ČSSD typu Jandáka či Zaorávka a odborových předáků, Klausova rodina s jeho Jaklem a Hájkem, fašistoidní ultrakatolíci z DOST a mezi umělci hlavně konzumní baviči a estrádní hvězdy; nenašel jsem tam dosud nikoho z těch, kterých si vážím. Podobně to vidím mezi kněžími – přátelé z disentu a lidé ekumenicky otevření podepsali výzvu na podporu KS, avšak jistá část kléru, která ráda sebe i jiné děsí židozednářskými spiklenci a čtou Bartoše, Světlo a lefebristické Te Deum, spatřují zas v Zemanovi lepší alternativu.

Naopak mezi podporovateli Schwarzenberga vidím především studenty, kteří touží po změně mocenského kartelu z dob opoziční smlouvy a vnímám tam velký mravní a intelektuální potenciál. Mezi voliči Schwarzenberga jsem našel lidi, kterých si vážím na krajní levici (Uhl), na „levostředu“ (Pehe) i mezi konzervativci (Piťha a mnozí jiní), není to dilema mezi pravicí a levicí. Cítím velkou zodpovědnost především za to, aby onen vzmach zejména mladé generace a občanských iniciativ, který jsem zaznamenal kolem smrti Václava Havla a který se nyní semknul kolem Karla Schwarzenberga, nevyzněl do prázdna a aby Klaus a jeho kamarádi se nadále nevysmívali slabosti „pravdoláskařů“. Možná, že Hospodin nenaplnil naši politickou naději nyní proto, abychom ji neupínali k politickému vítězství jednoho člověka, ale proměnili v další úsilí o alternativu k oposmluvníkům.

I já věřím, že Zeman přes všechny své vlastnosti nemůže být horší prezident než byl ten, kterého jsme si nyní dosti užili, věřím v jeho upřímnou touhu po změně politiky k Evropě, což pokládám za jeden z nejdůležitějších kroků k uzdravení země z klausovských poškození. Doufám, že vazba na Rusko nebude hrát příliš fatální roli v jeho jednání. Ne, neuvažuji o emigraci a budu rád, když mne Zeman jako prezident pozitivně překvapí. Ale nemohu přehlédnout a rychle zapomenout hrubé morální fauly, jimiž Zeman a jeho tým první přímou volbu proměnili v stoku nechutností, nemohu přehlédnout usměvavého Šloufa, který se hned vynořil a který ho tím usvědčil z jedné z mnoha lží, nemohu přeslechnout trvající aroganci vůči novinářům hned v prvých slovech po volbě…

Obávám se, že země je reálně rozdělená, obávám se, že ač nejde o souboj nebe-peklo, jde přece jen o dvě morálně a intelektuálně zcela odlišné kultury a že já opravdu stojím jednoznačně na jedné straně a nemohu jinak. Jistě i mne zkušenosti z kampaně určitým směrem posunují. Také proto vítám slušný dialog s lidmi, kteří se na dnešní politickou scénu dívají jinak než já, protože samozřejmě mohu být příliš zaujatý a mohu se mýlit. Možná tento upřímný a poctivý dialog a kulturu úcty k odlišně smýšlejícím potřebujeme ještě více, než jen líbivé výzvy k okamžitému usmíření a příliš lehké jednotě – a děkuji Vám za podnět k němu.

Přátelsky Váš

Tomáš Halík

K věcem veřejným

NEVZDÁVEJME SE KRITICKÉHO "ALE" (březen 2024)
.
POLITIKA „ZUB ZA ZUB“ ODPORUJE EVANGELIU I ZDRAVÉMU ROZUMU (únor 2024)
.
CO NÁM ŘÍKÁ TENTO ČAS? (březen 2020)
.
KŘESŤANÉ A VZEDMUTÍ OBČANSKÉ NELHOSTEJNOSTI (červen 2019)
.
VÝKŘIK DO SVĚDOMÍ (leden 2019)
.
ČAPEK JAKO VYCHOVATEL (prosinec 2018)
.
VSTUPUJEME DO 30. ROKU SVOBODY (listopad 2018)
.
KLAUS HÁJÍ NEOBHAJITELNÉ (říjen 2018)
.
PRODAVAČI STRACHU (říjen 2018)
.
CO JE PRAVDA? (březen 2018)
.
POVOLEBNÍ ÚVAHA (únor 2018)
.
NAROZENINY PAPEŽE FRANTIŠKA (prosinec 2017)
.
SLOUPOVNÍCI A JEJICH NEPŘÁTELÉ (září 2017)
.
STRAŠIDLO POPULISMU V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ (červen 2017)
.
ÚNOR 1948 A JEHO NEBLAHÉ DĚDICTVÍ (únor 2017)
.
ROK VÝZNAMNÝCH VÝROČÍ (leden 2017)
.
ZÁPAS O NADĚJI PO AMERICKÉ VOLBĚ (listopad 2016)
.
HLAS ZE SRDCE EVROPY - výzva k společné odpovědnosti (červen 2016)
.
15. června 2016
A VOICE FROM THE HEART OF EUROPE – an appeal for joint responsibility
.
Udavačům a mystifikátorům neodpovídám (Otevřený dopis redakci Parlamentních listů)
.
NENÍ ATEISTA JAKO ATEISTA (listopad 2015)
.
O UPRCHLÍCÍCH I SEBEVRAŽEDNÉM DEMOKRATICKÉM SKOKU (říjen 2015)
.
ROZUM A VĚCNOST MÍSTO HYSTERIE A PANIKAŘENÍ (září 2015)
.
PŘÍPAD CHARLIE (únor 2015)
.
10 ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY PETRA HONZEJKA (leden 2015)
.
EVROPA VS. MUSLIMOVÉ. MAŘÍME HISTORICKOU ŠANCI (leden 2015)
.
PROČ NEJSEM CHARLIE (leden 2015)
.
KAMBERSKÝ, PODEJTE MI INDEX! (srpen 2014)
.
DESET ZÁSAD – VIZE PRO BUDOUCNOST DEMOKRACIE V ČR
.
DIALOG O POVOLEBNÍ SITUACI (únor 2013)
.
KLAUS K OLTÁŘI NEPATŘÍ (říjen 2011)
.
PARÁDA RŮŽOVÉ HRDOSTI (srpen 2011)
.
MODLITBA ZA JIŘINU ŠVORCOVOU (srpen 2011)
.
OTÁZKA PILÁTOVA (duben 2011)
.
K VOLEBNÍM VÝSLEDKŮM 2010 (červen 2010)
.
TENTOKRÁT PODPORUJI KLAUSE (únor 2006)
.
VELKÝ BRATR A ZVÍŘECÍ FARMA (září 2005)
.
KLAUSOVA POLITICKÁ FILOZOFIE - A "NĚCO NAVÍC" (únor 2004)
.
VÁLKA MEZI METAFOROU A REALITOU (září 2002)
.
POCHODEŇ 2003? (únor 2002)
.
O (NE)PŘESADITELNOSTI DEMOKRACIE NEBO KULTURNÍ EKOLOGIE OTEVŘENÉ SPOLEČNOSTI (říjen 2001)
.
NEŽ SE NÁM SVĚT ZNOVU STANE DOMOVEM (září 2001)
.
PROČ NEJSEM CTITELEM VÁCLAVA KLAUSE (listopad 2000)
.
ZAMEŤME STŘEPY, NE VŠAK TÉMATA (září 2000)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

člen expertní rady Gymnázium Paměti národa

vicepresident
Council for Research ...

Myšlenka na den

Větu „Bůh existuje“ je třeba podobně jako výrok „Bůh je mrtev“ nejprve správně interpretovat. Neměli bychom na ni překotně odpovídat ano či ne, správná odpověď je nejprve protiotázka: Co tím myslíš? Co myslíš slovem „Bůh“ a co myslíš slovem „existovat“? Dokážu si představit celou řadu představ, které se mohou skrývat za odpovědí „ano, Bůh existuje“, které musím přesto jako křesťanský teolog odmítnout.