T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Náboženství a společnost

20 LET AKADEMICKÉ PASTORACE V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (únor 2010)

Během pražského jara 1968, krátce po své konverzi, jsem se zapojil do společenství křesťanských studentů a několikrát jsme jednali o možnosti ustanovení „studentského kostela“ s biskupem Tomáškem (pokusili se o to při kostele sv. Tomáše); srpnová okupace však všechny tyto plány a pokusy rozmetala. Během let „normalizace“ jsem pak tajně vystudoval teologii a přijal kněžské svěcení a věnoval se pastoraci mladých lidí z akademického prostředí „v ilegalitě a za velmi omezených a riskantních podmínek. Vždycky jsem však chápal své duchovní povolání jako integrální spojení kněžství s civilním povoláním (a tomto povolání jsem zůstal věrný dodnes, kdy působím jako profesor Filozofické fakulty – považuji právě toto spojení za nesmírně důležité a plodné).

Hned v listopadu 89 jsem předložil kardinálu Tomáškovi návrh na obnovení studentské pastorace v kostele Nejsv. Salvátora a nabídl jsem se, že bych se jí ujal. Po dlouhém čekání jsem dostal ustanovující dekret a šel si na ještě fungující Státní sekretariát pro věci „církevní pro souhlas“ (někdejší straniční tajemníci tam ještě seděli, ale byli až vlezle milí - zakrátko byla tato komunistická instituce zrušena). 1.2. 1990 jsem nastoupil jako rektor kostela a měl první samostatnou bohoslužbu (byl přítomen i můj předchůdce biskup Liška). Kázal jsem na téma "modlitba" - a hned v úvodu jsem citoval historku o nemluvném americkém prezidentovi, který na otázku "Co kázal pastor v kostele" odpověděl "O hříchu" a na otázku, co o hříchu říkal, odpověděl. "Byl proti". Dodal jsem, že podle Karla Rahnera většinu dnešních kázání lze shrnout slovy: "Byl pro" – avšak možná bychom mohli jít hlouběji.. (Prý se pak rozesmál celý kostel včetně často podmračeného biskupa Lišky.)

Během let se v kostele, v němž se před dvaceti lety konala jediná nedělní mše, navštěvovaná skupinkou většinou starších lidí, ustavilo každoročně se obměňující a stále vzrůstající společenství, v němž již převažují mladí a vzdělaní lidé (každou neděli vyslechne kázání během 2 mší) cca 1000 návštěvníků kostela a za dvacet let skoro tisíc dospělých zde přijalo křest a biřmování. Ještě větší je počet těch, kteří zde začali nově či hlouběji přemýšlet o víře (včetně mnoha studentů, přicházejících z tradičního prostředí, jejichž dětská víra se zachvěla v konfrontaci s pražským sekulárním prostředím). Na kázání přichází pravidelně nemalé procento lidí z jiných církví (včetně skupin jejich kandidátů duchovenské služby), nebo lidí nepokřtěných a hledajících. Jistý segment návštěvníků tvoří i velice mladí, kteří z pubertálního vzdoru přestali chodit do kostela s rodiči a hledají si svou vlastní duchovní cestu. V neděli odpoledne přichází hodně lidí z venkova, kteří znají duchovního správce kostela z médií či z jeho knih a chtějí se s ním setkat jednou i osobně. Přichází též nemálo cizinců, kteří konstatují, že v žádné ze západoevropských metropolí včetně Říma nelze najít kostel, pravidelně zcela zaplněný mladými lidmi. Kázání v tomto kostele se snaží budovat most mezi filozofickou a teologickou reflexí biblických textů a existenciální zkušeností dnešních lidí a jejich hledáním smyslu a nosných životních hodnot a občas se nevyhýbají ani pokusu o spirituální diagnózu a kritickou reflexi aktuálních problémů společnosti; snaží se povzbudit posluchače k samostatnému přemýšlení.

Na podzim roku 2004 byla duchovní správa kostela dekretem kardinála Vlka povýšena na samostatnou „Akademickou farnost Praha“, první personální farnost svého druhu na území České republiky. (Většina farností je „územní“; personální farnost odpovídá potřebě „kategoriální pastorace“ – vztahuje se nikoliv k území, nýbrž k určité kategorii osob (např. vojáků, umělců, nemocných, vězňů apod.); Akademická farnost je určená pro pastoraci studentů, učitelů a zaměstnanců pražských vysokých škol a jejich rodinných příslušníků.

Kostel Nejsv. Salvátora se postupně vepsal do povědomí nejen náboženského, nýbrž i kulturního života Prahy a České republiky. Akademická farnost se stala známým centrem mnoha duchovních i kulturních aktivit a ekumenického a mezináboženského dialogu. Nabízí kromě bohoslužeb řadu pravidelných meditací, přednášek, debatních večerů, uměleckých výstav, koncertů, literárně hudebních pořadů, sociálních i sportovních aktivit i časté několikadenní exercicie, které farnost pořádá ve spolupráci s pražskými jezuity a sestrami karmelitkami. V rámci každoroční konference Forum 2000 navštívili akademickou farnost někteří rabíni, irácký imám, buddhističtí mniši i tibetský Dalajlama. Šestnáct let se vždy na Popeleční středu v kostele koná pravidelné setkání umělců se světem víry („Popelec umělců“), přenášený v přímém pořadu Českou televizí.

Řada mladých literátů, hudebníků, fotografů, výtvarníků a jiných umělců, spojených s životem této farnosti, připravuje právě k výročí sborník a CD na téma „umění v kostele“.

(Psáno pro buletin Salvatore, únor 2010)

Náboženství a společnost

ROZPOR V CÍRKVI NELZE SKRÝVAT (srpen 2019)
.
RÁNY KRISTOVY CÍRKVE (duben 2019)
.
JE ČESKÁ KATOLICKÁ CÍRKEV „DŮM ZE SKLA“? (leden 2019)
.
OD NAPOMÍNÁNÍ K POROZUMĚNÍ (leden 2019)
.
K BOUŘI V NAŠÍ KATOLICKÉ SKLENICI (únor 2018)
.
VYJASNĚNÍ STANOVISEK S PETREM DVOŘÁKEM (říjen 2017)
.
POZVÁNÍ K DIALOGU (říjen 2017)
.
VZPOURA PROTI PAPEŽI? (říjen 2017)
.
TAJEMSTVÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (září 2017)
.
NÁVRAT NÁBOŽENSTVÍ? (září 2017)
.
ANKETA MESAČNÍKA EVÝCHOD (září 2017)
.
VELIKONOČNÍ KŘEST A NOVÝ ŽIVOT (duben 2017)
.
11. ZÁŘÍ – VAROVÁNÍ PŘED GLOBÁLNÍM TERORISMEM (září 2016)
.
VZPOMÍNKY NA PŮSOBENÍ V PODZEMNÍ CÍRKVI BĚHEM NORMALIZAČNÍHO REŽIMU (srpen 2016)
.
MÁME S MUSLIMY STEJNÉHO BOHA? (prosinec 2015)
.
The Afternoon of Christianity: Church and Theology for a Post-Secular Age
.
DLOUHÁ CESTA UZDRAVOVÁNÍ (říjen 2015)
.
KDO JE TADY UVĚDOMĚLÝ? (listopad 2014)
.
OTEVŘENÝ DOPIS MUSLIMSKÉ KOMUNITĚ V ČR (květen 2013)
.
PŘEKVAPENÍ NA PAPEŽSKÉM STOLCI (duben 2013)
.
POLEMIKA O VÍŘE A ATEISMU POKRAČUJE (říjen 2010)
.
PŘEDPOKLADEM DIALOGU JE OCHOTA POROZUMĚT (říjen 2010)
.
ZAČ KŘESŤANÉ VDĚČÍ ATEISTŮM (září 2010)
.
"KDO JE ODPOVĚDNÝ ZA PŘÍTOMNOST KŘESŤANSTVÍ" (září 2010)
.
STRUČNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČTK KE KAUZÁM ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ (březen 2010)
.
20 LET AKADEMICKÉ PASTORACE V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (únor 2010)
.
CO ČEKÁ NOVÉHO PRAŽSKÉHO ARCIBISKUPA? (únor 2010)
.
KULATÝ STŮL: PŘIBLÍŽILA SE ZA POSLEDNÍ LÉTA (leden 2010)
.
PATNÁCT PURPUROVÝCH LET A CO BYLO PŘEDTÍM (listopad 2009)
.
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO KLÍČE (říjen 2009)
.
MÉDIA – NÁBOŽENSTVÍ NAŠÍ DOBY? (podzim 2009)
.
PAPEŽOVA LEKCE ČESKÉ CÍRKVI I SPOLEČNOSTI (říjen 2009)
.
SETKÁNÍ PAPEŽE BENEDIKTA S AKADEMICKOU OBCÍ (říjen 2009)
.
PŘÍSPĚVEK PRO MEZINÁBOŽENSKÝ PANEL NA KONFERENCI FORUM 2000 (říjen 2009)
.
ROZPAKY Z JEDNÉ VELKORYSOSTI (únor 2009)
.
CO SE DĚJE V HLAVÁCH NÁBOŽENSKÝCH FANATIKŮ (prosinec 2008)
.
ROLE CÍRKVÍ V UDÁLOSTECH ROKU 1989 (říjen 2008)
.
PROMĚNY SVĚTOVÉ NÁBOŽENSKÉ SCÉNY (prosinec 2007)
.
OSLOVIT VZDÁLENÉ (říjen 2007)
.
PAPEŽSKÝ SKANDÁL (září 2006)
.
O TOM NAŠEM BEZBOŽECTVÍ (léto 2005)
.
MYSLITEL „NENÁBOŽENSKÉHO KŘESŤANSTVÍ“ (duben 2005)
.
O ATEISMU, POCHYBNOSTECH A VÍŘE (leden 2005)
.
CÍRKEV A "ČÁSTEČNĚ IDENTIFIKOVANÍ" (květen 2004)
.
JE POSTMODERNÍ KULTURA POSTSEKULÁRNÍ? (říjen 2003)
.
CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI (únor 2002)
.
SPOR O NÁBOŽENSTVÍ? ()
.
STÁTEM VNUCENÝ ATEISMUS (srpen 2000)
.
KATOLICKÁ CÍRKEV V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 (2000)
.
NÁBOŽENSTVÍ - POLITIKA - VĚDA: PROMĚNY VE VZTAZÍCH (září 1998)
.
JAK PROMĚNIT TRAGÉDII CÍRKVE V BOŽSKOU KOMEDII? (duben 1998)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Fundamentalisté se stále zaklínají tradicí, ale ve skutečnosti právě tradice je to, co odmítají a vůči čemu se brání. Tradice je totiž živým proudem předávání ve stále nových dějinných kontextech, proudem neustálé reinterpretace; fundamentalisté naopak vytrhnou z tradice určitou část, a tu se pak snaží petrifikovat.