T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Náboženství a společnost

CO SE DĚJE V HLAVÁCH NÁBOŽENSKÝCH FANATIKŮ (prosinec 2008)

Události v Bombaji opět probouzejí v médiích inflaci pojmů jako je fundamentalismus, náboženský fanatismus, extremismus, terorismus..

Pojem fundamentalismus, jímž se označovala skupina amerických protestantů na prahu 20. století, je dnes používán tak široce, že prakticky ztrácí smysl. Snad bychom spíše měli používat termín „fundamentalistické sklony“- pro označení pokušení dávat jednoduché odpovědi na složité otázky. To odpovídá na hlubokou potřebu lidí orientovat se ve světě, mít jasná pravidla, vrátit se z nebezpečné přítomnosti do „zlatého věku“. Existuje i fundamentalismus sekulární: nacionalismus, rasismus nebo extrémně zelené výzvy „zpět k přírodě“ či radikální feminismus jsou často jen jinými variantami snah hledat spásu před komplikovaným světem moderny v přimknutí k jednomu jednoduchému principu ryzosti. Avšak útěk ze světa, poskvrněného složitostí, není reálný – také proto, že něco takového, jako čisté náboženství, čistá rasa, čistá příroda nejen neexistuje, ale nikdy ve skutečnosti neexistovalo.

Jak ukazuje klasik moderní sociologie Peter Berger, náboženský fundamentalismus je jev poměrně moderní, aplikuje paradoxně na náboženství kritéria moderny („jasné a zřetelné ideje“) a tím mění náboženství v ideologii. Náboženský fundamentalismus je jakási inverze materialismu a pozitivismu do náboženského myšlení – zachází se symboly prvoplánově jako s jednorozměrnými „fakty“. (Ukazuje se, že premoderní kultura měla přirozený cit pro povahu symbolů.)

Ovšem ne každý fundamentalista se stává fanatikem a ne každý fanatik se uchyluje k násilí. Ve světě je plno „introvertních fanatiků“, kteří nikomu neubližují. Kdyby byl Václav Klaus soukromou osobou, pak by jeho názory (démonizace EU, připomínající pomalu obraz OSN v apokalyptických vizích Svědků Jehovových či popírání důsledků globálního oteplování, blížící se k popírání reality planety Měsíce ve fantastické kosmologii Hnutí Hare Krišna) byly jen hodny pousmání. Takové názory mají ovšem ve světě své „reálné ekonomické kořeny“ - na popírání lidského faktoru klimatických změn mají zájem globální koncerny, které nehodlají omezit své zisky ekologickou odpovědností a irské hnutí Libertas je financováno ze záhadných zdrojů, jimž se zřejmě lépe daří v příšeří „národních zájmů“ než na světle mezinárodní transparence. Nepřekvapí mne, zrodí-li u nás tato ideologie extrémistickou politickou sektu (v pravicovém tričku ideálního spojence komunistických proruských protievropských zájmů). Snad však půjde jen o krátkodobou kuriozitu.

Výzkumy ukazují, že skutečně nebezpečným jevem našeho světa nejsou jednotliví fanatici („esenciální fanatismus“), nýbrž potencialita celých sociálních skupin stát se „indukovanými fanatiky“, ochota nechat se zfanatizovat. Psychoanalytik F. Haecker poukazuje na to, jak přibývá individuí s nejasnými hranicemi osobnosti, které mají sklon k regresivní a projektivní identifikaci s „velikány“ a vůdci a mají „radost z podřízení“.

Z fanatismu se rodí násilí tehdy, jsou-li naplněny určité předpoklady v nitru lidí a ve stavu společnosti. Indikátorem akutního nebezpečí je okamžik, kdy konflikty ve světě nabírají sílu z náboženských symbolů. Mark Juergensmayer právem říká, že otázka nestojí tak, proč náboženství vede k násilí, nýbrž proč zápasy ve světě do sebe vtahují náboženství. Terorismus eskaluje v okamžiku, kdy aktéři začnou svůj zápas chápat jako „kosmickou válku“ – a sakralizování války jde ruku v ruku v ruce s démonizací nepřítele (jemuž už není přiznán statut lidí, jsou „velkým satanem“). Náboženské symboly – a symboly vůbec – jsou akumulátory energie, která může být využita k dobrému i zlému.

Uveřejněno v MF Dnes 3.12.2008

Náboženství a společnost

ROZPOR V CÍRKVI NELZE SKRÝVAT (srpen 2019)
.
RÁNY KRISTOVY CÍRKVE (duben 2019)
.
JE ČESKÁ KATOLICKÁ CÍRKEV „DŮM ZE SKLA“? (leden 2019)
.
OD NAPOMÍNÁNÍ K POROZUMĚNÍ (leden 2019)
.
K BOUŘI V NAŠÍ KATOLICKÉ SKLENICI (únor 2018)
.
VYJASNĚNÍ STANOVISEK S PETREM DVOŘÁKEM (říjen 2017)
.
POZVÁNÍ K DIALOGU (říjen 2017)
.
VZPOURA PROTI PAPEŽI? (říjen 2017)
.
TAJEMSTVÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (září 2017)
.
NÁVRAT NÁBOŽENSTVÍ? (září 2017)
.
ANKETA MESAČNÍKA EVÝCHOD (září 2017)
.
VELIKONOČNÍ KŘEST A NOVÝ ŽIVOT (duben 2017)
.
11. ZÁŘÍ – VAROVÁNÍ PŘED GLOBÁLNÍM TERORISMEM (září 2016)
.
VZPOMÍNKY NA PŮSOBENÍ V PODZEMNÍ CÍRKVI BĚHEM NORMALIZAČNÍHO REŽIMU (srpen 2016)
.
MÁME S MUSLIMY STEJNÉHO BOHA? (prosinec 2015)
.
The Afternoon of Christianity: Church and Theology for a Post-Secular Age
.
DLOUHÁ CESTA UZDRAVOVÁNÍ (říjen 2015)
.
KDO JE TADY UVĚDOMĚLÝ? (listopad 2014)
.
OTEVŘENÝ DOPIS MUSLIMSKÉ KOMUNITĚ V ČR (květen 2013)
.
PŘEKVAPENÍ NA PAPEŽSKÉM STOLCI (duben 2013)
.
POLEMIKA O VÍŘE A ATEISMU POKRAČUJE (říjen 2010)
.
PŘEDPOKLADEM DIALOGU JE OCHOTA POROZUMĚT (říjen 2010)
.
ZAČ KŘESŤANÉ VDĚČÍ ATEISTŮM (září 2010)
.
"KDO JE ODPOVĚDNÝ ZA PŘÍTOMNOST KŘESŤANSTVÍ" (září 2010)
.
STRUČNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČTK KE KAUZÁM ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ (březen 2010)
.
20 LET AKADEMICKÉ PASTORACE V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (únor 2010)
.
CO ČEKÁ NOVÉHO PRAŽSKÉHO ARCIBISKUPA? (únor 2010)
.
KULATÝ STŮL: PŘIBLÍŽILA SE ZA POSLEDNÍ LÉTA (leden 2010)
.
PATNÁCT PURPUROVÝCH LET A CO BYLO PŘEDTÍM (listopad 2009)
.
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO KLÍČE (říjen 2009)
.
MÉDIA – NÁBOŽENSTVÍ NAŠÍ DOBY? (podzim 2009)
.
PAPEŽOVA LEKCE ČESKÉ CÍRKVI I SPOLEČNOSTI (říjen 2009)
.
SETKÁNÍ PAPEŽE BENEDIKTA S AKADEMICKOU OBCÍ (říjen 2009)
.
PŘÍSPĚVEK PRO MEZINÁBOŽENSKÝ PANEL NA KONFERENCI FORUM 2000 (říjen 2009)
.
ROZPAKY Z JEDNÉ VELKORYSOSTI (únor 2009)
.
CO SE DĚJE V HLAVÁCH NÁBOŽENSKÝCH FANATIKŮ (prosinec 2008)
.
ROLE CÍRKVÍ V UDÁLOSTECH ROKU 1989 (říjen 2008)
.
PROMĚNY SVĚTOVÉ NÁBOŽENSKÉ SCÉNY (prosinec 2007)
.
OSLOVIT VZDÁLENÉ (říjen 2007)
.
PAPEŽSKÝ SKANDÁL (září 2006)
.
O TOM NAŠEM BEZBOŽECTVÍ (léto 2005)
.
MYSLITEL „NENÁBOŽENSKÉHO KŘESŤANSTVÍ“ (duben 2005)
.
O ATEISMU, POCHYBNOSTECH A VÍŘE (leden 2005)
.
CÍRKEV A "ČÁSTEČNĚ IDENTIFIKOVANÍ" (květen 2004)
.
JE POSTMODERNÍ KULTURA POSTSEKULÁRNÍ? (říjen 2003)
.
CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI (únor 2002)
.
SPOR O NÁBOŽENSTVÍ? ()
.
STÁTEM VNUCENÝ ATEISMUS (srpen 2000)
.
KATOLICKÁ CÍRKEV V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 (2000)
.
NÁBOŽENSTVÍ - POLITIKA - VĚDA: PROMĚNY VE VZTAZÍCH (září 1998)
.
JAK PROMĚNIT TRAGÉDII CÍRKVE V BOŽSKOU KOMEDII? (duben 1998)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Víře, jak jí rozumím, se život jeví jako dar a výzva. Můžeme vůči této výzvě být bdělí anebo spící, otevření nebo uzavření. Člověk, který přijímá oslovení, je jím zavázán.