Byla papežova citace slov byzantského císaře Manuela II. spíše projevem jeho diplomatické neobratnosti nebo naopak záměrným tahem, kterým chtěl muslimům naznačil změnu vatikánského kurzu vůči islámu? Nebylo to jedno ani druhé. Papežova přednáška v Řezně je brilantní odborný filozofický text, týkající se vztahu racionality a víry v evropských dějinách a citát císaře Manuela je prostě dokladem jisté fáze těchto dějin, papež se s ním nijak neztotožnil. Kdyby se nemohly (kýmkoliv) na univerzitách citovat středověké prameny, aby si to muslimští extrémisté náhodou zle nevykládali, přestali bychom být svobodnou společností a Evropa by ztratila smysl své existence.
Papežova slova vyvolala bouřlivé reakce napříč muslimským světem. V Palestině hoří kostely a extrémisté hrozí odplatou. Proč je pro muslimy jakákoliv kritika islámu či proroka Muhammada tak citlivě vnímána? Muslimský svět reaguje krajně předrážděně, protože se z mnoha důvodů cítí Západem ohrožen ; některé z těchto důvodů jsou, anebo se nám z naší perspektivy mohou zdát absurdní, jiné - např. nešťastný americký zásah v Iráku - mají reálné kořeny. Náboženské symboly se staly v této situaci psychologicky velmi účinnými sjednocujícími znameními skupinové identity. Muslimové námi pohrdají jako dekadentní společností, která zradila své vlastní náboženství, nedokáže si vážit ani svých vlastních duchovních symbolů, utápí se v hedonismu a pomalu vymírá - tvrdí, že nechtějí takhle skončit.
Papež Jan Pavel II. byl muslimy přijímán příznivě. Může aktuální vyostření napětí zanechat dlouhodobější následky na vztazích mezi muslimy a katolickou církví? Významná chvála muslimského světa zazněla na adresu Jana Pavla II. až po jeho smrti, když se jeho památce poklonili všichni slušní lidé světa. Ale např. okamžitě po atentátu na Jana Pavla II. mu někteří islámští extrémisté - např. ajatolláh Chomejní - nepokrytě přáli smrt. Extrémisté vždy byli a jsou i teď nejhlasitější a zejména si jich nejvíce všímají média - a tehdy i teď byli mezi muslimy i rozumní lidé, kteří s extrémisty nesouhlasí. Teď je však tlak extrémistů v muslimském světě tak silný, že jen několik málo rozumných, kteří vědí, že papež nic špatného neudělal, má odvahu vyjádřit svůj názor - jako např. turecký mufti.
Papež Benedikt vyslovil nad dopady svých slov politování. Byla papežova omluva na místě? Neustupuje tak nátlaku muslimských extrémistů? Papež se neomluvil, protože se naprosto neměl za co omlouvat. Vyjádřil jen politování nad tím, že jeho slova byla nesprávně pochopena - a to je určitě dobře.
Dále vyzval muslimy k dialogu. Je však v takto vyostřené atmosféře dialog možný? Není jiné cesty než dialog, i když je leckdy třeba trpělivě čekat na klidnější chvíli nebo trpělivě hledat toho, kdo je na muslimské straně dialogu schopný. Odpovídat na demagogii, nenávist stejným metrem k ničemu nevede a nepomáhá ani násilí - podívejte se na krach americké akce v Iráku, která ve svých důsledcích na mnoha polích přinesla mnohem víc zla než dobra.
Koho si dokážete představit jako partnery pro takový dialog? Mohou to být například islamisté z Muslimského bratrstva či íránští ájatolláhové? Sám se léta angažuji v mezináboženském dialogu na různých místech světa, setkal jsem se s velkým muftim slavné univerzity Al Azhar v Káhiře (duchovní hlavou sunnitského islámu) a opakovaně s jordánským princem Hasanem (potomkem proroka Muhammada), vím, že jsou v islámském světě i na velmi významných místech také moudří lidé. Doufám, že až tato vlna fanatismu pomine, dostanou se opět ke slovu. Ale je pravda, že fanatici jsou stále halasnější, hledají cokoliv jako záminku k rozněcování vášní a hlas rozumu zaznívá z islámského světa stále slaběji. Ale - jak už jsem řekl - nesmíme zapomenout také na to, že náš obraz islámského světa je zprostředkován médii, která chorobně pasou po negativních jevech. Když např. srovnám mediální obraz katolické církve se skutečnou realitou života církve, s kterou mám každodenní bezprostřední zkušenost , často nevím, zda se mám nad tou snůškou nesmyslů smát či plakat.
Probíhá dialog mezi muslimy a křesťany v Česku? Pokládají čeští muslimové papežovu omluvu za dostatečnou? Ano, např. na půdě České křesťanské akademie nebo i v Akademické farnosti Praha při kostele Nejsv. Salvátora. Osobně mám s řadou českých nebo v Čechách působících muslimů dobré vztahy. Ale nechci zakrývat i problémy - např. řada českých muslimů není v nábožensko-filozofickém myšlení příliš vzdělaná a někdy jen trochu zředěně tlumočí názory z ideologických brožurek. Mrzelo mne, že i z řad českých muslimů vyšlo jakési prohlášení, připojující se k těm nynějším naprosto neopodstatněným a nesmyslným útokům na papeže. Čeští muslimové si přece mohli - na rozdíl od zfanatizovaných davů v arabském světě - přečíst celý text papežovy přednášky česky na internetových stránkách České biskupské konference a upozornit své muslimské bratry, že tam není naprosto nic, nad čím by se mohli spravedlivě pohoršovat. Ale asi k tomu nemají dost odvahy a tak raději papouškují dezinformace islámských médií. To mně na ně mrzí.
Interwiev pro Pražský deník, září 2006
