Náboženství ve světě bohatých i chudých
(na ČT2 každou neděli od září do prosince 2006 od 18.45 hod.)
Neagitovat ani nepolemizovat, nýbrž snažit se porozumět tomu, oč jde věřícím pěti největších světových náboženství. Takový je cíl autorů 18dílného seriálu Prolínání světů, který nyní můžeme každou neděli v podvečer sledovat na 2. programu ČT. Během slavnostního uvedení seriálu v Centru náboženské tvorby brněnského studia České televize jsme se P. Tomáše Halíka zeptali:
Měl jste i nějakou osobní motivaci k této práci?
Připravit mnohodílný seriál o náboženství pro dnešní českou veřejnost je opravdu nelehký, a proto vzrušující a přitažlivý úkol. Myslím, že naše společnost není "ateistická", nýbrž spíš nábožensky nevzdělaná. Málokde bylo náboženství tak vytěsněno ze společnosti, jako u nás - proto mnozí, kteří se tak razantně vyslovují na adresu náboženství , často vůbec nevědí, o čem mluví. Chtěl jsem rozbít řadu předsudků: například vyvrátit názor, že seriózně a objektivně o náboženství může mluvit jen ateista.Pokusil jsem se dokázat, že křesťan, který vůbec nezapírá svou víru (ve filmu mne diváci několikrát uvidí při liturgii), nemusí mít vůči ostatním klapky předsudků na očích, že může jasně říci, kde sám stojí a zároveň přitom projevovat úctu a porozumění vůči jinak věřícím. Chtěl jsem také ukázat, že náboženství není něco, s čím můžeme být rychle hotovi pomocí pár frází, že je třeba mnoho a do hloubky poznávat - a pak člověk také pochopí, že i když některé formy náboženství v určité části světa slábnou, vůbec to neznamená, že náboženství jako takové se propadá do minulosti. Náboženství je prostě třeba brát velmi vážně.
Témat, které jste sledovali současně, bylo víc...
Můžeme je rozdělit do tří skupin. Nejprve ukazujeme, jak je náboženství vtěleno do života miliard lidí - zejména formou obřadů, které provázejí klíčové životní okamžiky od narození po smrt. Pak ukazujeme různé formy komunikace s posvátnem - chrámy,kláštery, modlitbu,poutě, vztah náboženství a krásy, ale také způsob, jak náboženské tradice ovlivňují stravování různých národů. V poslední části se věnujeme aktuálním otázkám vztahu náboženství a politiky, náboženství a násilí a také možnostem dialogu mezi náboženstvími,na nějž kladou takový důraz zejména poslední papežové. Zřetelně se distancuji od lacině relativistického přesvědčení, že "všechna náboženství jsou stejná". Ukazujeme jejich různost a názor na jejich hodnotu přenecháváme divákům samým (anebo přesněji: Pánu Bohu).
Objevili jste během 18měsíčního natáčení nějaký nový pohled na dějiny a religiozitu?
Očekávám, že velké překvapení a možná polemiku vyvolá díl, nazvaný "Nová náboženství?", v němž hájím tezi, že "člověk je nevyléčitelně náboženský" - že náboženství není jen věcí jakési divné menšiny, nýbrž že je přirozenou součástí života člověka a společnosti; a tam, kde tato životní oblast není kultivována tradicí, zákonitě nastupují různá "pseudonáboženství".
Proč byla u tohoto cyklu zvolena značně netradiční forma?
Chtěli jsme skutečně vybočit z obvyklých televizních žánrů: i když jsme točili v mnoha exotických prostředích několika kontinentů, nechtěli jsme nabízet "cestománii" nebo "populárně-vzdělávací pořad", nýbrž zakomponovat do poutavého materiálu vážné filozofické poselství - nikoliv odpuzující prvoplánovou agitku, nýbrž výzvu "zajet na hlubinu". Nebylo vůbec snadné probojovat takový pořad do televize,protože nám mnozí stále opakovali, že diváci touží jen po laciné zábavě, sexu a násilí - pevně doufám, že sledovanost tohoto pořadu a divácké ohlasy by mohly tímto dogmatem mnohých televizních magnátů trochu otřást a otevřít vrátka pro kvalitnější pořady v českých médiích.
Využijete svých nových poznatků také literárně?
Během prázdnin jsem dokončil rukopis knihy, která s bohatou fotodokumentací vyjde pod názvem Prolínání světů v nakl. Lidové noviny, patrně koncem listopadu - tam bude mnoho z toho, co se do televizní formy už nevešlo.
rozhovor pro KT (září 2006)