T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)

Rozhovor s Petrem Dvořákem a Tomášem Halíkem o přirozeném zákoně a hledání univerzality

Přirozený, přirozenost… tato slova se používají různě. Co se tím myslí a co se tím dříve myslelo? Myslíme dnes totéž co sv. Tomáš Akvinský, když hovoříme o přirozenosti?

Petr Dvořák: Část významu tehdejšího a dnešního slova přirozenost je podobná. I dnes se říká o něčem, že je to přirozené v souvislosti s lidskými sklony, s tendencemi, které jsou nějak biologicky naprogramované. Často jsou vysvětlovány evolučně, v evoluční biologii nebo sociobiologii. Speciálně u Tomáše se přirozeností míní lidská esence, tedy to, co dělá člověka člověkem, nejvnitřnější konstitutivní složka, nakolik je principem, tj. zdrojem činnosti člověka. A z této přirozenosti vyplývají různé schopnosti, mohutnosti, tendence, sklony, které člověk vykazuje a které realizuje. Mezi přirozené sklony - inclinationes naturales - patří třeba pud sebezáchovy, pud rozmnožovací atd. Z morálního hlediska jsou u Tomáše nejdůležitější rozum a vůle. To jsou dvě schopnosti, kterými se člověk liší od ostatních živočichů. Rozum, tj. schopnost myslet, a vůle, schopnost chtít rozumem poznané, představují specifickou vrstvu lidské bytosti - jsou vlastní jen člověku. S tím souvisí také to, že svoboda vůle je nutná podmínka k tomu, aby jednání bylo mravně hodnotitelé. Tomáš rozlišuje actus humanus a actus hominis, tedy lidský čin ve smyslu lidského jednání, které je dobrovolné, oproti charakteristickému chování člověka, například zívání při únavě. Mohli bychom zavést pojmovou distinkci jednání a chování. Svobodná vůle a rozumové poznání, které jí předchází, hrají velkou úlohu v Tomášově etice nebo vůbec v etice, která se opírá o pojem přirozeného zákona. Takže kde je ta obdoba? V dnešní sociobiologii, evoluční biologii apod. se také hovoří o tom, že nějaká lidská činnost je přirozená, většinou v souvislosti s tím, že člověk se až tak neliší od ostatních živočichů. Různost ovšem spočívá v tom, že se v evolučních výkladech těchto věd dostatečně nerespektuje uvedená distinkce chování-jednání a také to, že pojem přirozenosti je ve scholastice chápán jako něco základnějšího než přirozené sklony a činnosti, které z ní vyplývají.

Tomáš Halík: Určité výrazné posuny v chápání přirozenosti zde ale jsou. Rozlišil bych asi dva výrazné koncepty: koncept scholastický a koncept osvícenský. Scholastický koncept sféry přirozené a nadpřirozené je mi velmi sympatický také proto, že v něm vidím určitou paralelu k rozlišení moci světské a církevní, moci papežské a císařské, ke kterému došlo ve sporu o investituru. Tím vyvrcholila "první evropská revoluce" - "papežská revoluce": papežství tehdy zlomilo monopol moci císaře a tím de facto vznikla důležitá dualita, pluralita západní společnosti (na rozdíl od Byzance s jejím cézaropapismem). To je podle mého názoru také jeden z hlavních prvků, jimiž se evropská civilizace liší od islámské. Islám - s výjimkou několika slavných období islámské filozofie - je vybudován jako civilizace "lidu jedné knihy". Korán je tam základem veškerého práva, politického, filozofického i náboženského myšlení. Právě scholastický koncept přirozenosti velmi přispěl k tomu, že křesťané se nechápou jako lidé jedné knihy a že cítí potřebu kompatibility rozumového poznání a víry. Čili zde se otevírá možnost dialogu, což je dodnes nosné a velmi sympatické. Koneckonců v židovství něco podobného přichází s Maimonidem, který chce také ukázat, že je možné obhájit základní principy víry i rozumem.

Důvodem důrazu na "přirozený rozum" - jak vidíme u Anselma z Canterbury a potom u Tomáše Akvinského - bylo rovněž umožnit křesťanům dialog s nekřesťany, především s židy a muslimy. Mají-li se někde sejít a spolu diskutovat, tak tou platformou nemůže být Písmo a nauka církve, neboť tu židé a muslimové neuznávají. To všem společné - a tedy přirozené, tvrdili scholastikové - je lidský rozum.

Anselmovi velmi záleželo na tom, aby ukázal, že víra není něco, co odporuje rozumu. Chtěl i těm, kteří nesdílejí křesťanskou víru, nabídnout alespoň jakousi vzdálenou participaci na světle Boží pravdy - a nabízí jim rovinu rozumu. Anselm vidí, že víru nelze předávat čistě mechanicky, má-li být přesvědčivá, nýbrž že musí být prosvětlena filozofií. Rozlišuje víru, která je nereflektovaná, jen mechanicky předávaná, a víru, která je reflektovaná. To je ono fides querens intelectum, které rozvíjí už dřívější (Augustinovy) motivy.

Pak dochází v osvícenství k velikému posunu v chápání přirozenosti. Rád cituji mého oblíbeného staršího kolegu a přítele, cambridžského profesora Nicholase Lashe, který protestuje proti tomu, aby se Bůh spojoval s pojmem nadpřirozena. Tomáš přece ukazuje, že nadpřirozené je to, co je darem a co přesahuje přirozenou kapacitu té které bytosti. Lash uvádí roztomilý příklad: když vidíte králíka hrajícího na housle, tak si můžete být jisti, že se jedná o jev nadpřirozený, protože v přirozenosti králíka není hrát na housle. Když vidíte člověka, který je neobyčejně trpělivý, velkorysý, štědrý, klidný za všech situací, můžete si být jistí tímtéž, protože v naší padlé přirozenosti není zvykem být tak ušlechtilými. Čili předpokládáme tady dar milosti, který je "nadpřirozený" (obohacuje, překračuje přirozenost). Ale u Boha není možné mluvit o něčem, co by přesahovalo jeho přirozenost, protože on je naplněním veškerých potencionalit, veškerých možností. Bůh v tomto smyslu není žádná nadpřirozená bytost. V osvícenství podle Lashe však došlo k zásadnímu posunu v okamžiku, kdy byl pojem natura aplikován na souhrn veškerenstva - s naivní představou, že tomu veškerenstvu rozumíme, můžeme ho nějak popsat, zkoumat všechny zákruty přírody. Za hranicemi "přirozenosti", "přírody" pak zůstaly prakticky jen okultní jevy či pohádkové bytosti. Ovšem jestliže je Bůh zařazen mezi víly, skřítky a vodníky - jakožto v tomto smyslu "nadpřirozená bytost" -, tak z toho samozřejmě logicky vyplynulo, že vztah k takové bytosti je vyhrazen pouze prosťáčkům, hlupáčkům a dětem. Takže při zkoumání pojmu přirozenost je nutné se vždy podívat na kontext.

Vybavuje se mi známé dictum gratia supponit naturam - milost předpokládá přirozenost. Protikladem přirozenosti je tedy spíš nepřirozenost než nadpřirozenost…

PD: Udělejme si nejdříve pořádek v pojmech. Když říkáme "přirozenost" a "přirozené", tak myslíme přirozené jednání nebo chování. Jedním z možných opaků je "protipřirozené". Pro Tomáše je například protipřirozené jednání to, které není v souladu s tím, o čem nás informuje rozum, že bychom měli dělat - krátce, není v souladu s rozumem. Nicméně přirozenost tuto možnost nevylučuje. Přirozenost dovoluje určitou variabilitu v jednání. Protipřirozené jednání je to, které nerespektuje cíl jednání, nakolik je rozumem poznán. Například přirozenost sice dovoluje promiskuitní jednání, toto jednání však nerespektuje cíl jednání v oblasti sexuálních vztahů, nakolik je rozumem poznán.

Potom bych odlišil mimopřirozené jednání. Například právě když králík hraje na housle Mozarta nebo člověk létá. Mimo přirozenost je to, co lidská přirozenost nedovoluje, neumožňuje.

Něco jiného je protipřirozené, něco jiného je mimopřirozené. Domnívám se, že právě dnes dochází k míšení těchto dvou významů. Častá je argumentace typu: Střídám partnery, protože to je přirozené, jinými slovy to dovoluje přirozenost a můžeme to vidět i u jiných vyšších živočichů v živočišné říši. Ale ve skutečnosti toto je podle Tomáše protipřirozené. Ti, kteří dnes takto argumentují pro to, že nějaké jednání je přirozené (a tudíž ne mravně nesprávné), používají slova "přirozené" v širším smyslu a v kontrastu k "mimopřirozené". Naproti tomu etik nebo moralista argumentující z pozic přirozeného zákona užívá slova "přirozené" v užším smyslu v protikladu k "protipřirozené". V tomto smyslu pak promiskuitní jednání není přirozené. Potom samozřejmě určitým opakem "přirozeného" je "nadpřirozené". Nadpřirozené není protipřirozené ani mimopřirozené ve výše uvedeném smyslu. Nadpřirozené je v souladu s přirozeností. Jedná se o stav či prostředky k jednání, které si člověk sám dát nemůže. Prostředky, které přirozenost přesahují, ale neodporují jí. Nějakým způsobem ji povyšují, uschopňují, doplňují, aby došla své realizace. Asi tak jako když horolezec není schopen vylézt na nějakou osmitisícovku, pokud si nepomůže kyslíkem. Dotýkáme se zde určitého paradoxu: v lidské přirozenosti je zakotveno, že její naplnění, její realizace je vlastně nadpřirozená, něco, k čemu ze svých sil nemůže dospět. Proto je zapotřebí něčeho nadpřirozeného - milosti. Alespoň takto to laicky chápu, neboť nejsem odborností teolog.

Číslo Salve, pro které děláme tento rozhovor, je věnované především přirozenému zákonu, přirozenému právu. Mohl byste krátce shrnout, co se tím myslí a co tím myslel sv. Tomáš?

PD: Právo (ius) je soubor zákonů, případně zahrnuje i nějakou koncepci, jak se zákony tvoří, tedy určitou filozofii zákona. V právu je zabudovaná určitá koncepce tvorby práva a jeho legitimizace. Tomáš užívá především pojem přirozený zákon, lex naturalis. Klíčovým místem u Tomáše pro studium tohoto a spjatých pojmů je Teologická suma, část I-II, otázka 94 a otázky bezprostředně předcházející a následující. Tyto pasáže byly nedávno zdařile přeloženy do češtiny dr. Šprunkem a vyšly v Krystalu pod názvem Tomáš Akvinský o zákonech v Teologické sumě. Přirozený zákon bych definoval jako soubor pravidel, která řídí lidské jednání, lidské činnosti. Je to soubor pravidel, který je uspořádán do určité logické struktury. Pravidla se liší co do obecnosti: jsou pravidla obecnější, nadřazená, a pravidla méně obecná. Ta méně obecná vyplývají z těch obecnějších. Pravidla jsou normativní deontické věty. Říkají, jak má člověk jednat. Stručně řečeno, člověk má jednat ve shodě s přirozeností. To znamená realizovat své sklony, své schopnosti, aby byl sledován vlastní cíl každé činnosti. Příklad z jiného oboru: člověk má schopnost vidět. Něco jiného je schopnost, tedy zrak, něco jiného je její realizace - vidění, a něco jiného je vlastní cíl zrakové schopnosti - viděná barva. Tento teleologický aspekt (řec. telos - cíl) má kořeny u Aristotela a v antické etice a vůbec v antické filozofii. Příklad: Když byste našel nějaký neznámý přístroj či mechanismus, můžete položit otázku "co to je?", nebo se můžete ptát, "co ta věc dělá?". Nepochopíte, co to je za přístroj, pokud nepochopíte, k čemu slouží. Velmi podobně tomu je u člověka. Člověk má nějaké schopnosti tendující k cílům. Tím, že člověk realizuje schopnost směřující k cíli, tak tím se jakoby naplňuje a zdokonaluje svou přirozenost. Lidská přirozenost není hotová, ale realizuje se prostřednictvím sledování cílů. Cíl jednání má podle Tomáše charakter dobra. Dobro je klíčovým pojmem v Tomášově etice.

Přirozený zákon je soubor pravidel, které řídí lidské jednání. Ale u Tomáše nalézáme určitou dichotomii: přirozeným zákonem myslí primárně soubor pravidel, která řídí jednání, aby směřovalo k svému cíli, k dobru. Ale myslí tím také soubor sklonů, tendencí a schopností, které směřují k cílům. To bychom mohli označit jako materializaci pravidel, jakýsi materiální aspekt přirozeného zákona. Oběma aspektům říká přirozený zákon.

Když to shrnu: přirozený zákon, to jsou pravidla, která říkají, co má člověk dělat, aby dělal to, k čemu je Stvořitelem určen. A tady můžete vyslovit určitou pochybnost, protože se zde hovoří o určení člověka Stvořitelem. Otázka zní, zda lze teorii přirozeného zákona vyjmout z tohoto teologického rámce.

Přirozený zákon poznávám rozumem. Proč je u sv. Tomáše přirozené právo založeno jako participace na věčném?

PD: Ano. Přirozený zákon je chápán jako participace na věčném zákoně. U Tomáše je třeba rozlišit čtyři pojmy: přirozený zákon - lex naturalis, věčný zákon - lex aeterna a potom lex divina - božský zákon a lex civilis - zákon občanský. Na základě charakterizace těchto typů zákonů a jejich vzájemných vztahů člověk přesně pochopí, co to je podle Tomáše přirozený zákon.

Věčný zákon - lex aeterna - to je idea v Boží mysli. Je to vlastně soubor pravidel, která řídí činnost každého tvora. A určitou podmnožinou těchto pravidel jsou pravidla, která řídí jednání člověka. Pravidlům, která řídí jednání člověka a která člověk poznává rozumem, říká Tomáš přirozený zákon. Moderně řečeno, když přírodovědec zkoumá zákonitosti fyziky, chemie, biologie, tak zkoumá nebo přesněji řečeno odhaluje části věčného zákona. Přírodní zákony jsou vlastně částí věčného zákona. A stejně tak etik, když zkoumá pravidla, která řídí lidské jednání, tak také odhaluje část věčného zákona.

Zde je ale velký rozdíl. Nutné funkce a činnosti tvorů - tak jak se chová například nějaký kámen, když ho vložíme do určitého chemického prostředí, jestli se bude rozpouštět nebo ne, jak bude reagovat na nějaké tlakové zatížení a jiné mechanické zkoušky - všechny tyto nutné zákonitosti odhaluje spekulativní neboli teoretický rozum. Zatímco pravidla přirozeného zákona, která řídí, jak má člověk jednat - nikoli jak nutně jedná - odhaluje rozum v praktickém modu své činnosti. Praktický rozum odhaluje tato pravidla jako závazná. Teoretický a praktický rozum jsou dva kognitivní mody či funkce lidského rozumu, jejichž činnost jde ruku v ruce. Paralelně. První odhaluje fakta a druhý odhaluje hodnoty. Praktický rozum - v situaci pochopené teoretickým rozumem - pozná něco jako cíl hodný následování, uskutečnění - stručně, jakožto dobro. To je důležité, protože tomu není tak, že bychom z nějakých faktů odvozovali nějaké hodnoty, ale ty hodnoty jsou jakoby přímo a automaticky (praktickým rozumem) viděny. Toto "vidění" náleží obecně každému člověku a je kulturně nepodmíněné. Každý z modů rozumové činnosti odhaluje svůj formální princip (a řídí se jím), který je podle Tomáše zcela evidentní. Nejobecnější princip teoretického rozumu je princip sporu: věc nemůže zároveň být i nebýt v témže ohledu. Naproti tomu ten nejobecnější princip praktického rozumu je, že dobro je třeba konat a aktivně o něj usilovat, avšak zlu je třeba se vyhýbat. Tyto principy jsou na stejné úrovni obecnosti. Princip sporu garantuje či zajišťuje racionalitu veškerého lidského myšlení a řeči, jež si nárokují poznávací hodnotu. Tento princip můžeme obhajovat nepřímo, poukazem na to, že kdyby byl popřen, tak by se veškeré naše myšlení a komunikace rozpadla. Nebudeme si rozumět, když budu zároveň něco říkat a zároveň to popírat. A stejně tak racionalitu našeho jednání garantuje uvedený princip praktického rozumu. Veškeré naše jednání se řídí principem, podle něhož je třeba sledovat dobro a vyhýbat se zlu. Chci-li pochopit jednání druhého, opřu se ve výkladu tohoto jednání o daný princip. Bez něj jednání ztrácí smysluplnost. Teoretický, spekulativní rozum je zaměřen na poznání pravdy o bytí, praktický rozum je zaměřen na poznání dobra - na cíle, které je třeba uskutečňovat ve shodě s přirozenými sklony a tendencemi.

Dále, Boží zákon - lex divina - to jsou příkazy, které člověk rozumem neodvodí. (Ale to neznamená, že jsou proti rozumu!) Nejsou to tedy příkazy přirozeného zákona. Člověk je potřebuje k tomu, aby dosáhl svého nadpřirozeného cíle - spásy. Tzn. třeba, že se má světit neděle apod. To, že mám odpočívat, je rozumné, to lze odvodit i z přirozeného zákona, ale že zrovna sedmý den je den Páně, to už neodvodím. Lex divina je také součástí lex aeterna.

Občanský zákon - lex civilis - jsou pak například konkrétní specifikace přirozeného zákona v právním systému jednotlivých států, obcí atd.

Jaký je rozdíl mezi prvními a druhými principy přirozeného práva?

PD: Existuje několik rozlišení. Tím prvním principem se někdy myslí princip univerzálně platný pro všechny a za každých okolností. Tím druhým principem se myslí taková partikulární norma, která je platná pouze za určitých okolností, ale jindy třeba ne. Například že nesmím krást, ale když mám velký hlad a umřel bych hladem, tak se můžu krádeže dopustit, abych uchránil svůj život, nebo něco takového.

Ale také se tím může myslet, že na jedné straně je první nejobecnější princip, že je třeba konat, aktivně sledovat dobro a vyhýbat se zlu, a potom jsou tady už jakési druhé, méně obecné principy. Zde terminologie kolísá. Mluví se někdy o principech, někdy o obecných příkazech, které se získají odvozením z toho nejobecnějšího prvního principu tím, že se za ono "dobro" ve formulaci nejobecnějšího principu dosadí něco konkrétnějšího - zachování života, láska k Bohu a k bližnímu atd.

Dosazujeme tedy konkrétní dobra za to dobro obecně uvažované. Tomáš ukazuje, že tato jednotlivá dobra jsou nějakým způsobem hierarchicky uspořádána. Člověk má určitou vrstvu - můžeme-li si to tak představit -, kterou má společnou se všemi ostatními tělesy. Například sebezáchovná tendence, udržovat se v bytí, je společná každému tvoru, živému i neživému. A z toho vyplývá už konkrétně obecný příkaz, že nesmíme škodit životu. S živočichy má člověk společný soubor sklonů, které vedou k rozmnožování, výchově potomstva. Odtud lze vyvodit, že vše, co by nějakým způsobem zachování rodu bránilo, je také špatné. Člověk má ale i specificky lidskou vrstvu, kterou nesdílí s ostatními živočichy, a tou je, jak už bylo řečeno, rozum a vůle. Pomocí rozumu poznáváme pravdu a poznáváme Boha. Takže například příkaz, aby člověk nezůstával nevědomý, je také podle Tomáše příkaz přirozeného zákona. Náš rozum je nasměrován na poznávání pravdy a v důsledku toho Boha, protože Bůh je pravda s velkým "P". Mezi obecné příkazy patří, že je třeba jednat podle rozumu: když je člověk obdařen rozumem a rozum nám říká, jak máme jednat, tak je třeba podle toho jednat.

Také máme vůli. S vůlí je spjat požadavek milovat dobro, milovat Boha. Člověk je společenský tvor a z toho vyplývá, že potřebuje společenství, a odtud se také odvozuje celá řada obecných příkazů: že je třeba kooperovat s ostatními lidmi a nikomu neškodit, nečinit zlo svým bližním a milovat bližního. Různé formulace zlatého pravidla - bližnímu je třeba dělat to, co člověk chce, aby dělali jemu, případně negativně vyjádřeno: nedělat druhému to, co nechce, aby dělali jemu - jsou přítomné v různých velmi odlišných kulturách a jsou vlastně obecnými příkazy přirozeného zákona. Dále, například norma "nezabiješ", příkaz Desatera, už není na úrovni těch obecných příkazů, ale je jakoby o patro níže co do obecnosti. Je to norma, která je odvozena z toho, že nesmíme škodit bližním, a případně z příkazu "nezabiješ" v tom smyslu, že nezabiješ sebe, tzn. nesmíš škodit životu.

Podle Tomáše jsou tyto obecné příkazy známy všem lidem a nemusí být proto nějak vyhlašovány. Tady okamžitě vzniká otázka, jak je to s tím přirozeným poznáním Boha. Tomáš žil v kultuře, v níž se nepochybovalo o Boží existenci. Takže možná je to tak trochu jako s tou kritizovanou Descartovou vrozenou ideou Boha, kterou prý má každý člověk, i když Tomáš nic o vrozených ideách neříká.

Aplikace obecné normy na konkrétní, jedinečný případ je těžká, to ví každý soudce. Nejtěžší je rozhodnout, která ze specifických, opačných norem platí v daném případě. Tomáš prezentuje obecný rámec daný obecnými příkazy, konkrétní normy už nerozvádí. Mj. proto máme lidský zákon, aby rozvedl příkazy přirozeného zákona. Například pravidla silničního provozu rozvádějí příkaz přirozeného zákona, který říká, že je třeba neškodit životu a nečinit zlo druhým.

Vraťme se ještě na chvíli k historickému kontextu, kde vznikl koncept přirozeného zákona. Jak se například liší pojetí přirozeného zákona v katolické a protestantské tradici?

TH: Tyto věci mě hodně zajímají, protože jsem ovlivněn sociologií vědění, která se vždycky snaží hledat kulturně-historický společenský kontext určitých teorií. A považuji to za velmi zajímavé. Pokusím se odpovědět tak trochu zkusmo; dodávám, že některými věcmi si tady dosud nejsem jist.

Například kde jsou vlastně prvotní kořeny křesťanského pojetí přirozeného zákona. Skoro se mi zdá, že je to v okamžiku, kdy křesťanství hledá určité zakotvení v tomto světě. Když čteme Nový zákon a prvokřesťanské dokumenty, tak nemůžeme přehlédnout nesmírně silnou "eschatologickou euforii" - nedočkavé vyhlížení brzkého konce světa. A i Ježíšova etika má silný eschatologický charakter. Je zřejmé, že když se křesťané ocitli v situaci, kdy přestali být "disidenty" v římské říši a museli nést společenskou a kulturní zodpovědnost, tak si museli klást otázku, na čem je možné založit určitou filozofii práva, systém státu atd. Kdyby chtěli založit například politické jednání a chování státu pouze na horském kázání, tak si dovedeme představit důsledky. Už od nejstarších dob můžeme vysledovat snahu biblické výzvy něčím doplnit. Hledat něco, co by umožnilo křesťanům zakotvit ve společnosti, v horizontalitě, kultuře, uprostřed dějin atd. Takže možná zde se objevilo ono intenzivnější tázání po přirozenosti a zároveň i rozpomenutí se na antické dědictví, které budovalo na zásadách tzv. přirozené etiky. Stoické a potom i aristotelské prvky byly možná velmi vítány, aby určitým způsobem doplnily akcenty ryze teologické a možná také trochu korigovaly onen eschatologický patos, pavlovskou teologii kříže atd. Snaha o budování společnosti nutně musela harmonizovat víru a rozum. Tato snaha byla jistě přirozená, pochopitelná, ale nakonec vedla k tomu, že když bylo křesťanství příliš zataženo do politické a sociální odpovědnosti, tak mělo tendenci otupovat, oslabovat a trochu potlačovat některé nonkonformní prvky své zvěsti, onen evangelní prorocký apel. Prorocký duch se jaksi nehodil do typu křesťanství, které přece jenom hrálo určitou "ideologickou roli" například v období vrcholného středověku. O tom dnes píše například Charles Tailor (v slavné přednášce "Catholic modernity?").

Proti přílišné harmonizaci evangelia a přirozeného řádu se obrátila reformace. A odtud je třeba pochopit snahu reformátorů opět nalézt onen prorocký patos víry, opět objevit paradox kříže, opět objevit nesamozřejmost, "absurdnost" Kristových výzev (z hlediska světa). A proto se Luter obrací proti harmonizaci víry a rozumu. Je to jistě pochopitelné, ovšem má to svá úskalí. Postavit proti harmonizaci princip oněch slavných několika sola - sola fides, sola gratia, sola scriptura - vedlo podle mého názoru opět k určitému zjednostranění křesťanství. Zejména princip sola scriptura otevřel cestu k biblickému fundamentalismu. Scholastická snaha o princip "nejen Písmo, ale i tradice, nejen víra, ale i rozum" přece jenom byla jakousi záklopkou vůči tomuto nebezpečí.

Další prvek, který se naplno rozezněl v reformaci, je prvek augustinovský: ona nedůvěra k lidské přirozenosti a zdůraznění toho, jak je lidská přirozenost zkažena prvotním hříchem. Augustinova teorie byla jak známo vypracována během sporu s Pelagiem a byla vedena snahou obhájit velikost Božího daru, velikost principu milosti. Celá teorie prvotního hříchu a zkažené lidské přirozenosti je zároveň jakýmsi negativem toho, o co šlo Augustinovi především. Zdůraznění primátu milosti a Božího daru, Boží nepodmíněné a nás předcházející lásky. Právě tento aspekt se znovu objevil v dějinách v reformaci Luterově, Kalvínově a vedl k odmítnutí principu přirozenosti.

Později se s tím setkáváme znovu a znovu u Kierkegaarda nebo Karla Bahrta. Je však třeba říci, že luterský patos úplně protestantskou tradici neovládl. Po určité době se do luterské teologie díky Melanchtonovi a dalším zase vracejí určité metafyzické a scholastické prvky. V této souvislosti si vzpomínám na jedno zajímavé dictum Dietricha von Hildebranda. Říká, že Friedrich Nietzsche je vlastně takový "radikálně protestantský kazatel", navazující na eckhartovsko-luterský patos, který v onom protestantském mainstreamu měšťanského až měšťáckého křesťanství té doby opět zeslábl tak, že se stal "neškodným".

PD: K tomu historickému kontextu bych ještě uvedl, že i lidé, kteří nejsou přesvědčení teorií přirozeného zákona, uznávají význam a původnost Tomášovy teorie. Stmelil několik myšlenkových námětů a proudů a vytvořil z toho cosi originálního. V kurzech politické filozofie bývá Tomáš v této souvislosti standardně uváděn a studován. Tomáš samozřejmě není autorem myšlenky přirozeného práva či zákona. V obecném metafyzickém a teologickém rámci vykazuje jeho teorie silný vliv Platóna (skrze Augustinovo dílo), kterého si jistě všimneme v pojmu participace na věčném zákonu. Ideje v Boží mysli odpovídají vlastně platónské představě obecných idejí, na kterých participují jednotlivé věci smyslového světa. Důležití jsou samozřejmě stoikové, kteří přicházejí s řádem kosmu a výslovným pojetím přirozeného zákona. Zvláště to platí o Ciceronovi. Tomášova etika by ovšem vůbec nebyla možná bez Aristotela, který se domnívá, že smyslem života člověka je dosáhnout stavu blaženosti, kterou vidí ve dvou aspektech: jednak je to blaženost spojená s kontemplací pravdy, nazíráním pravdy teoretickým rozumem, jednak je to taky blaženost ve spojitosti s životem ve společnosti a pro společnost. Stav blaženosti je tedy průvodním jevem realizace lidských schopností a tendencí k poznání pravdy a k životu ve společenství. Tomáš krásně integruje obojí, protože podle něho skutečný cíl není blaženost pozemská, nýbrž blaženost nebeská, blaženost ve společenství s Bohem a v patření na Boha. Aspekt kontemplace a společenského rozměru bytí člověka jsou v tomto posledním cíli člověka, Bohu, spojeny. Z hlediska vlivu nesmíme pominout ani Tomášova bezprostředního předchůdce Alberta Velikého.

Je otázka, nakolik Tomášovu přirozenou etiku můžeme "vyloupnout" z kontextu metafyziky a teologie. Tento problém jsem již naznačil. Ale v každém případě je Tomášova etika autonomistická v tom smyslu, že to není přímo Bůh, který nám dává pravidla a my se podle nich musíme řídit, ale základní pravidla pro správný život může odhalovat lidský rozum sám, přirozeně, na základě kontaktu se skutečností. Tomáš nám otevírá, jak říkal profesor Halík, úžasnou bázi i pro diskuse s nevěřícími či jinak věřícími, protože řadu z těchto věcí mohou přijmout, třebaže nepřijímají teologický rámec této etiky. Není to jako v některých pojetích protestantismu, která absolutizují narušenost lidské přirozenosti, jednostranně odmítají rozumové poznání jako zavádějící na scestí a která tvrdí, že ke spáse a správnému životu potřebujeme výlučně Boží milost a znalost Bohem zjevených přikázání.

Říká se někdy škodolibě, že katolíci zacházejí s přirozeným zákonem podobně svévolně jako evangelíci s Písmem. Co si o tom myslíte?

PD: Ano, lze se setkat s tím, že se někdo odvolává na přirozený zákon bez poctivé argumentace. Stane se z toho neospravedlněná, a tudíž vlastně prázdná fráze, argument typu: to a to specifické jednání spadá pod přirozený zákon, porušovat jej je protipřirozené, tudíž toto jednání, které je s tím v rozporu, je mravně nedovolené. Jak je ale zdůvodněno, že to a to spadá pod přirozený zákon? Z jakých obecných příkazů to vyplývá? To už se nedozvíme.

Sv. Tomáš formuluje obecný rámec principů a příkazů. Ale čím konkrétnější se norma stává v řetězci deduktivní argumentace, tím je věc samozřejmě obtížnější. Jednak proto, že vyvození z obecných příkazů není již tak zřejmé, jednak tím, že je nesnadné rozhodnout, která z obecných, často protichůdných norem se vztahuje právě pro tu kterou situaci. Každá reálná mravní situace vykazuje celou řadu nahodilých a jedinečných faktorů, které ji znepřehledňují a umožňují různá zobecnění. Kterému dáme přednost? Jedná se například v konkrétní situaci o zabití či nutnou sebeobranu? Bez poctivé argumentace a skutečného hledání se tady neobejdeme. Varoval bych před zkratkovitými řešeními odvolávat se na něco, co je obecně platné, aniž bych dostatečně zdůvodnil normu samu ve vztahu k přirozenému zákonu i její aplikaci v dané situaci na rozdíl od norem jiných. Sám Tomáš na místech, která se týkají přirozeného zákona, říká (parafrázuji): "Čím jsme blíže kontingentní, nahodilé, jedinečné situaci, tím je obtížnější najít, která norma se na ni přesně vztahuje." Takže už sv. Tomáš ví o tom, co jste naznačil.

Rocco Buttiglione často opakuje, že v politice přísně rozlišuje mezi privátní a veřejnou sférou a v politice se zásadně řídí přirozeným právem. Myslíte, že je tento koncept opravdu použitelný i v současnosti? Tvrdí se například, že by se dnes těžko přijala Deklarace lidských práv. Přirozené právo se odsouvá do pozadí spolu s přesvědčením o velké kulturní proměnlivosti základních univerzálních lidských hodnot, zkrátka přirozenosti. O čem se dnes ještě vede debata?

TH: Tady vidím ohromnou problematičnost konceptu přirozenosti, přirozeného práva. Zdaleka není tak plausibilní, všeobecně přijatelný jako tomu bylo v minulosti. Osobně nedovedu shromáždit dostačující argumenty proti kritice, kterou dneska slyším a do jisté míry i sdílím. Totiž, že tento koncept je ahistorický, že nepřihlíží k tomu, že chápání lidské přirozenosti, sebepochopení člověka je něco, co se v dějinách mění. Co se radikálně mění v různých kulturních kontextech. Otázkou je, zda celý tento koncept nereflektoval jen určité sebeporozumění, které odpovídalo situaci západního člověka, když ještě nebyl natolik konfrontován s mimoevropskými kulturami.

Nezapomeňme, že tehdejší rozhovor křesťanů, židů a muslimů byl rozhovorem intelektuálů, teologů, kteří - na rozdíl od dnešního mezináboženského dialogu - sdíleli společnou filozofickou bázi. Společně studovali Aristotela, byli jím nadšení. To, co prohlásili za lidskou přirozenost o sobě, byl vlastně tento aristotelovský koncept, který sdíleli. My dnes ale víme, že se jednak naše kultura sama proměňuje a jednak je obklopena celou řadou kultur dalších, které mají úplně odlišné koncepty lidské osoby, lidských potřeb, jiné žebříčky hodnot. A tady je už velmi obtížné postulovat princip přirozeného práva. Na druhé straně jsem si vědom toho, že je strašně těžké se bez něho obejít! A kdybychom se ho vzdali v zájmu radikálně chápaného multikulturalismu a kulturního relativismu, tak to může vést k velice tragickým koncům, jak mnohokrát upozorňoval Jan Pavel II. i současný papež: Pokud přijmeme důsledky kulturního relativismu, pokud se vzdáme nějakého všeobecně přijatelného řádu hodnot, tak ve společnosti vposledku rozhoduje síla a moc.

PD: Velkou výhodou je, že tady máme etiku, která přichází s objektivními mravními hodnotami a normami. Objektivními v tom smyslu, že nejsou závislé na nějakém subjektivním prožívání, na nějakém mravním citu, ale na rozumu, který je společný každému člověku. Někdo by mohl ale tuto etickou koncepci na bázi přirozeného zákona kritizovat za přemíru intelektualismu, za přílišný racionalismus, hypertrofii rozumu. Zde u Tomáše důraz na rozum vyvažuje role vůle a teorie ctností, o níž nebyla vůbec řeč. Celkový obrázek je tedy složitější. Zdůraznil jsem jen některé aspekty právě v souvislosti s pochopením pojmu přirozeného zákona. V každém případě etika, založená na přirozené rozumové schopnosti, přináší kritérium, které je v principu nezávislé kulturně a kontextuálně. Je to nástroj, kterým můžeme poměřovat různé zákony v různých společnostech. Bez této koncepce by například Norimberský, či Haagský proces nebyl vůbec myslitelný atd. Souhlasím ale, že v pojetí lidské přirozenosti jako takové je skutečně třeba zohlednit historický rozměr, jak o tom mluvil profesor Halík. Lidská přirozenost se přeci realizuje v čase a v různých kulturních kontextech. V čase a různých kulturách se odhalují její různé možnosti podobně, jako u zprvu neznámého člověka poznáte jen v různých situacích a až za určité časové období, co se v něm skrývá, jaký opravdu je, čeho je a není schopen. Nějaké zobecňující hodnocení charakteru, sklonů a tendencí tohoto člověka je možno až na základě četné zkušenosti s ním. To analogicky platí i o člověku uvažovaném obecně, o lidské přirozenosti obecně, nejen o přirozenosti tohoto konkrétního člověka.

TH: Hvězdná hodina pojmu přirozenosti a přirozeného práva nastala po 2. světové válce. Velikým symbolickým okamžikem byl právě Norimberský soud, kdy vyvstala otázka, jak je možné soudit zločince, kteří se chovali podle tehdy platných zákonů, a přitom bylo všem lidem zřejmé, že se provinili. Tenkrát mezinárodní společenství prostě odmítlo koncept právního pozitivismu, který byl velmi rozšířen, a znovu sáhlo ke konceptu přirozeného práva a celý Norimberský proces probíhal na této filozoficko-právní bázi. A možná, že jedna z příčin toho, že jsme se nedokázali vyrovnat s komunismem, je, že koncept přirozeného práva se už v širokých právních, filozofických a politických kruzích nechápe jako něco, k čemu je možné bez dalšího přikročit. Nicméně právě takové otřesné zkušenosti jako 11. září 2001 (a terorismus vůbec) znovu aktualizují otázky, zda se opravdu máme přiklonit k radiálně kulturnímu relativismu a multikulturalismu. Někteří říkají, že multikulturalismus je de facto jiné slovo pro určitý kulturní apartheid. Názory, že tady jsou určité skupiny, které jsou nekritizovatelné, které je třeba nechat žít totálně podle jejich pravidel, vedou vlastně k roztříštění společnosti. Ale co s tím? Jaká síla by mohla nastolit koncept přirozeného práva jako něco závazného? Existují ovšem pokusy jako například "projekt světový étos" Hanse Künga, mnozí hovoří o tzv. minima moralia, o etických prvcích, které jsou společné různým kulturám. Stojíme na prahu říše mnoha nezodpovězených otázek a já sám, ač se tím velice trápím, jsem ještě nedošel k nějaké konečné odpovědi ani pro sebe sama.

Dalo by se přesto říci, že nic lepšího, než je přirozený zákon, vlastně zatím neznáte?

TH: Při veškeré kritice jsem se nesetkal s nějakým konceptem, který by byl lepší než přirozené právo. Ale zároveň si hluboce uvědomuji, že ostatní argumenty pro, kromě toho, že je relativně nejlepší a nejlépe fungující, nejsou jednoznačně přesvědčivé.

A Petr Dvořák zná nějaký lepší koncept?

PD: Lepší koncept také neznám. Ale možná bych úplně nesouhlasil se vším, co řekl profesor Halík. Vnímám ve vašich slovech jistou opatrnou rezignaci. Nebyl bych tak skeptický. Možná máte pravdu v rovině politické použitelnosti, ale na teoretické rovině si myslím, že lze i přes obtížnost aplikace v konkrétní, jedinečné situaci nalézt solidní odůvodnění. Obtížnost ještě neznamená, že by to bylo nemožné. Stejně tak, jako je nepoctivé argumentovat hned přirozeným právem a legitimovat tak libovolnou normu bez poctivé argumentace, tak je zase opačným extrémem a rezignací říci, že existuje velká pluralita konceptů etických, kulturních a že všechno je kulturně podmíněno, a tudíž nemá smysl se pokoušet něco společného najít. V různých disciplínách, například v lingvistice, v antropologii se hovoří o antropologických konstantách. Přes různost jazyků je zřejmé, že například fyziologie lidských mluvidel dovoluje vyslovovat pouze určitý soubor rozeznatelných hlásek, souhlásek i samohlásek. Všechny jazyky jsou v posledku budovány na velmi podobných strukturálních principech. To znamená, že lze najít nějaké univerzální prvky, konstanty. Velmi podobným způsobem lze jednotlivé koncepty etické a kulturní považovat za dílčí realizace něčeho společného. I když vezmeme vážně etickou a kulturní pluralitu, nebál bych se nějaké univerzální přirozenosti.

Je samozřejmé, že to, co říkám, je závislé na platnosti určitých epistemologických principů, předpokladů spojených s lidským poznáním. Člověk nemůže být radikálním empirikem a pozitivistou, musí dát prostor metafyzickému myšlení, které je s to proniknout "za" zkušenost. To znamená za předpokladu, že lze pomocí metafyziky odhalit struktury, řekněme, v pozadí toho, co je bezprostředně smyslově dáno. Za předpokladu, že si můžeme klást otázku, co musí platit, aby tato kulturní pluralita byla možná, jaké jsou společné transempirické podmínky. Pokud se ale takto ptát nemůžeme, pokud tento typ argumentace není možný, tak samozřejmě to, co říkám, neobstojí. Domnívám se, že při obhájení těchto principů je možné stále hovořit o nějaké ahistorické konstantě v dříve uvedeném smyslu. To ale neznamená, že si neuvědomujeme existenci různých realizací v čase. Lidská přirozenost se realizuje v dějinách, to je jasné. To, co bych ale odmítl, je koncept deduktivně a priori, tak řečeno od stolu budované lidské přirozenosti. Takto to opravdu dělali někteří novoscholastikové. Ale pozor: ne Tomáš sám! Východisko musí tedy podle mého soudu být aposteriorní, zkušenostní, z realizace, která není myslitelná bez nějakého partikulárního kontextu.

TH: Cítím, že jsme si tady hodně blízko. Také hledám odpověď samozřejmě mezi extrémy, mezi ahistorickým abstraktním postulováním neměnné přirozenosti a mezi naprostým kulturním relativismem. Obě tyto pozice jsou extrémně nevyhovující. Toužím po nějakém konceptu, který by byl mezi těmito extrémy, ale bohužel příliš zřetelně ho nevidím.

Váš uvedený příměr s jazykem je velmi nosný. Ale mám také zkušenost, že když jsem se pokoušel v orientálních zemích vyslovovat i jen nějaké hlásky, číst například japonsky, tak jsem viděl, že zde existuje opravdu rozdíl oproti tomu naučit se třeba anglicky. Alespoň má "mluvidla" jsou tak odlišná a schopnost porozumět a vyslovit některé hlásky skoro nulová.

Ale vážně. Například v otázkách genetiky, genové manipulace vidím žhavou problematiku, kde opouštění otázek po lidské přirozenosti přináší fatální rizika. Opuštění "konzervativního" principu lidské přirozenosti a experimentování bez hranic může způsobit nevratné škody týkající se budoucnosti lidstva.

Zmínili jste se o jazyce. Kardinál Joseph Ratzinger začátkem minulého roku při slavné mnichovské debatě s Jürgenem Habermasem řekl, že by stále hájil koncept přirozeného práva, ale možná by se dalo vzdát se pojmu přirozenosti. Johann Baptist Metz tento výrok označil za malou "teologickou senzaci". Jak byste přemýšleli vy o univerzálních hodnotách, přirozeném zákoně? Jakým jazykem byste o této problematice navrhovali hovořit?

PD: Já jsem zmíněnou debatu nečetl, ale dovedu si představit, co mohl mít tehdy kardinál Ratzinger na mysli: právě opuštění nějakého deduktivního a priori budovaného konceptu lidské přirozenosti, bez zřetele na realizaci v partikulárních kulturách a epochách.

To je, myslím, důvod, proč například kardinál Ratzinger kritizuje Hanse Künga. Aby se světový étos nestal takovým umělým ideologickým konstruktem jako například esperanto.

PD: Zde je nutná filozofie. Není to problém, který nám vyřeší přírodní věda, která ve své podstatě je pozitivistická. K tomu přistupuje určitá redukce na to, co je kvantifikovatelné atd. Například v konkrétních případech, zdali je dovoleno to či ono při genových manipulacích, pokusech s embryi atd., si myslím, že to jsou spíše otázky pro filozofa než pro vědce. Filozof by měl za pomoci pojmové analýzy a argumentace hájit určitou normu. A ukazovat, jak tato konkrétní norma je odvoditelná z nějakých obecnějších principů přirozeného zákona, ukázat argumentaci a zdůvodnění. Na obecnějších principech se většinou shodneme. Problémem dneška je fragmentace, specializace vědění. Málokdo je zároveň kompetentní ve sféře molekulární biologie a zároveň kompetentním filozofem. Existují jen výjimky, a proto je domluva tak těžká. Vědci svá osobní stanoviska překračující striktní rámec vědy často vydávají za filozofickou koncepci, kterou bychom měli přijmout. A mnozí přijímají. Autorita v příslušném vědeckém oboru ale automaticky nezaručuje autoritu v oboru jiném, ve filozofickém náhledu na věc. Filozof naopak často prezentuje promyšlené názory, ale ty se někdy rozcházejí s tím, co přírodovědci skutečně dělají. Musíme se snažit o integraci obou rovin - přírodovědecké s filozofickou. Ale není možné nemluvit filozofickým jazykem, když zdůvodňování se děje na poli filozofie. To je samozřejmě obtížné pro nefilozofa. Ten pak oprávněně chce po filozofovi i nějaké srozumitelnější termíny. Oprávněně proto, že se zde jedná o zdůvodnění norem jednání každého člověka, nejen filozofa. Filozof mu musí vyjít vstříc, ale neznamená to, že by měl každý rok obměňovat slovník i v rámci svého oboru. To nedělá ani přírodovědec.

Takže vy byste neopouštěl termín přirozenosti a přirozeného zákona?

PD: Ne, já bych ho neopouštěl, já bych se snažil "přirozenost" naopak více budovat, promýšlet. Samozřejmě i vysvětlovat pomocí jiných pojmů. Neobejdeme se bez určité filozofické práce na půdě metafyziky. Předpoklady, za jakých je to možné, byly zmíněny: musíme být schopni určité argumentace, která přesahuje rovinu empiricky daného.

TH: Mně se zdá, že jak Jan Pavel II., tak teď Benedikt XVI. se snaží o nové spojenectví víry a rozumu. Zejména kardinál Rartzinger v posledním období mnohokrát hovořil o jakési nové alianci mezi vírou a racionalitou, o spojenectví a doplnění osvícenské a kantovské tradice a křesťanství. Navrhl například takovýto koncept: dejme v dialogu s ateisty zásadu existence Boží do závorky a domluvme se na takovém životě, "jako by Bůh existoval". Obraťme v opak dnešní praxi, kdy i křesťané jednají, "jako by Bůh neexistoval".

Pokusil jsem se rovněž (v knize Vzýván i nevzýván) nastínit možné řešení: prostě přiznat, že koncept přirozenosti a přirozeného práva je skutečně kulturně a dějinně podmíněný. Vzdejme se alespoň na chvíli klasické metafyzické argumentace, která se snažila někdy obhájit neobhajitelné. Víme, že ne všechny kulturní a filozofické předpoklady sdílejí i ti druzí. Nicméně je to nejlepší z možných konceptů, které tady máme. Zacházejme s přirozeným zákonem jako s konstruktem, který jsme si zvolili z určitých důvodů a jako takový ho hajme. Přinesme ho do celosvětové debaty jako plod západní civilizace a nabídněme ho, aniž bychom ho vnucovali.

PD: Pane profesore, právě tady se asi názorově lišíme. Hájil bych určité metafyzické postupy. Nemůžeme sice lidskou přirozenost budovat apriori, aniž bychom sledovali jednotlivé historické realizace, ale to ještě není argument proti metafyzice. Vidíte to možná příliš pragmaticky: lepší koncept není, tak přijměme tento, protože se osvědčuje. Takže tím kritériem je osvědčitelnost, praktičnost. Zatímco já považuji za kritérium v posledku kritickou filozofickou argumentaci založenou na určitých metodologických pravidlech. Tak jako matematika, fyzika mají svá metodologická pravidla, tak je má i filozofie. A v rámci nich je patrné, jestli jsem obhájil nebo neobhájil určitou normu.

Pane profesore, jste opravdu takový čapkovský pragmatik?

TH: Čapka mám z mnoha důvodů rád - ostatně přivedl mne k Chestertonovi a Chesterton mne přivedl ke katolictví -, ale pragmatikem bych se určitě nenazval. Ten příměr filozofie a fyziky či matematiky, který kolega Dvořák užil, mi zní příliš pozitivisticky, zejména "myšlení víry" bych chránil před jistotami typu přírodních věd. Přiznám se bez mučení, že klasická metafyzika a pokusy o její oživení (například v podobě novoscholastiky) mi připadají příliš uzavřené a statické. Je mi bližší ona ricoeurovská "hermeneutika tajemství", která se neobejde bez "konfliktu interpretací", která ví, že jsme stále na cestě a na této zemi vidíme (přes všechna pravidla a normy) "jen částečně, jako v zrcadle", jak říká Písmo, že pravda - smím-li si vypůjčit hezký výrok mého přítele Rocco Buttiglioneho - "je kniha, kterou žádný z nás ještě nedočetl do konce". Proto i teorie přirozeného zákona mi připadá jako cenná kapitola této knihy, ale zůstávám otevřen i vůči možnosti, že další četba přinese ještě nové podněty a doplňující pohledy…

Děkuji vám oběma za toto malé společné hledání.

Rozhovor, který se uskutečnil 24. listopadu 2005 na Filozofické fakultě UK v Praze, připravil Norbert Schmidt s pomocí Tomáše Chudého.


Mgr. Petr Dvořák, PhD. (1970) vystudoval filozofii a anglickou filologii. Pracuje jako badatel ve Filozofickém ústavu AV ČR a zabývá se scholastickou filozofií a logikou ve vztahu k dnešní analytické filozofii. Jako odborný asistent učí středověkou filozofii na Filozofické fakultě UK v Praze a filozofii a logiku na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci. Zde je též pověřen vedením Katedry filozofie a patrologie.

Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D. (1948) vystudoval filozofii, sociologii, psychologii, teologii a religionistiku. Roku 1978 byl tajně vysvěcen na kněze, působil v náboženském a kulturním disentu. Nyní je profesorem sociologie Univerzity Karlovy, farářem Akademické farnosti Praha a prezidentem České křesťanské akademie. Je nositelem mezinárodních ocenění za zásluhy o šíření tolerance a duchovní svobody, uznávaným expertem v oblasti mezináboženského a mezikulturního dialogu. Jeho texty vycházejí v řadě světových jazyků. Prozatím poslední kniha s názvem Noc zpovědníka vyšla v Nakladatelství Lidové noviny na podzim roku 2005.


Vyšlo v časopise Salve 2005/4

Tvorba

Kdy? 14. dubna 2024
Kde? Praha
Co? Evropské setkání zdravotnických kaplanů (ENHCC)
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dopisy papeži: Povzbuzení na nové cesty
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Procitají andělé: Adventní a vánoční kázání v neklidné době
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Via crucis
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Čas prázdných kostelů
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
To že byl život? Z podzemní církve do labyrintu svobody.
loading...

Objednat knihu

Štefan Hríb Více o knize Skrýt info
Kam se ztratil Bůh
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Svět bez Boha: Ateismus jako druh náboženské zkušenosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Obnovíš tvář země: Texty k obnově církve a společnosti z let 1988-1998
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít v dialogu: Podněty k promýšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít s tajemstvím: Podněty k promyšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chci, abys byl: Křesťanství po náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Smířená různost (rozhovor)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Divadlo pro anděly: Život jako náboženský experiment
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Ptal jsem se cest (rozhovor - 3.vyd.+CD)
loading...

Objednat knihu

Ondřej Krása (ed.) Více o knize Skrýt info
Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Stromu zbývá naděje: Krize jako šance
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotkni se ran: Spiritualita nelhostejnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík et al. Více o knize Skrýt info
Máš před sebou všechny mé cesty (sborník k 60. narozeninám T. Halíka)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzdáleným nablízku: Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Prolínání světů: Ze života světových náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc zpovědníka: Paradoxy malé víry v postoptimistické době
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzýván i nevzýván: Evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Oslovit Zachea (soubor proslovů a kázání)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co je bez chvění, není pevné: Labyrintem světa s vírou a pochybností
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Ptal jsem se cest (rozhovor)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Víra a kultura - Pokoncilní vývoj českého katolicismu v reflexi časopisu Studie
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Sedm úvah o službě nemocným a trpícím
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Večerní modlitby
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O přítomnou církev a společnost
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
The Afternoon of Christianity: The Courage to Change
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
The Way of the Cross
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Touch the Wounds: On Suffering, Trust, and Transformation
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
From the Underground Church to Freedom
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Is Got absent? Faith, Atheism, and Our Search for Meaning
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
I Want You to Be: On the God of Love
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Pavel Hošek (eds.) Více o knize Skrýt info
A Czech Perspective on Faith in a Secular Age
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Night of the Confessor: Christian Faith in an Age of Uncertainty
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Patience with God: The story of Zacchaeus continuing in us
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Traum vom neuen Morgen
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Das Geheimnis der Weihnacht: Advents- und Weihnachtspredigten voller Hoffnung
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Der Nachmittag des Christentums: Eine Zeitansage
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Weil Gott sich sehnt, Mensch zu sein
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Die Zeit der leeren Kirchen: Von der Krise zur Vertiefung des Glaubens
loading...

Objednat knihu

Walter Kasper, George Augustin (eds.) Více o knize Skrýt info
Christsein und die Corona-Krise - Das Leben bezeugen in einer sterblichen Welt
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Theater für Engel. Das Leben als religiöses Experiment
loading...

Objednat knihu

P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Wir teilen diesen Traum: Theologinnen und Theologen aus aller Welt argumentieren "Pro Pope Francis"
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden: Warum der Glaube den Unglauben braucht
loading...
P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Pro Pope Francis. Weltweite Unterstützung für den Papst aus dem Kirchenvolk
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Starker Wein, nicht lauwarmes Wasser: Impulse für einen Glauben, der Zukunft hat
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Glaube und sein Bruder Zweifel
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden? Wenn Glaube und Unglaube sich umarmen
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ich will, dass du bist. Über den Gott der Liebe
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nicht ohne Hoffnung. Glaube im postoptimistischen Zeitalter
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
All meine Wege sind DIR vertraut. Von der Untergrundkirche ins Labyrinth der Freiheit
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Berühre die Wunden: Über Leid, Vertrauen und die Kunst der Verwandlung
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nachtgedanken eines Beichtvaters: Glaube in Zeiten der Ungewissheit
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld mit Gott (Die Geschichte von Zachäeus heute)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Du wirst das Angesicht der erde erneuern - Kirche und Gesellschaft an der Schwelle zur Freiheit
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Il sogno di un nuovo mattino: Lettere al papa
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Un tempo per piantare e un tempo per sradicare
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Si destano gli angeli: Avvento e Natale di un‘epoca inquieta
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Verso una nuova riforma del cristianesimo?
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Pomeriggio del cristianesimo. Il coraggio di cambiare
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Incontrare il crocifisso. Via Crucis
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tocca le ferite: Per una spiritualità della non-indifferenza
loading...

Objednat knihu

E.Castellucci - T.Halík - G.Lafont Více o knize Skrýt info
Cambiamenti d'epoca
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Pazienza con Dio
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Il segno delle chiese vuote
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Voglio che tu sia. L'amore dell'altro e il Dio cristiano
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Fare a meno di Dio? Se fede e incredulità si cercano
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
La notte del confessore: La fede cristiana in un tempo di incertezza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vicino ai lontani: la pazienza della fede nel dialogo con l'ateismo
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
"Mistica, anima della filosofia?"
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chemin de croix
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Donner du temps à l'éternité. La patience envers Dieu
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Desde el reino de los sueños
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
La tarde del cristianismo: Valor para la transformación
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Viacrucis
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quiero que seas: Sobre el Dios del amor.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
¿Deshacerse de Dios? Cuando la fe y la increencia se abrazan
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paradojas de la fe en tiempos posoptimistas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciencia con Dios: Cerca de los lejanos
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Un proyecto de renovación espiritual
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Cartas ao Papa
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A Tarde do Cristianismo: O tempo da transformação
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus (Kindle Edition)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O tempo das igrejas vazias
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Via Crucis
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O sinal das igrejas vazias
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Diante de Ti, os meus caminhos.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O abandono de Deus. Quando a crença e a descrença se abraçam
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que Tu sejas! Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O Meu Deus é um Deus Ferido
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A noite do Confessor: A fé cristã numa era de incerteza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus: Oportunidade para um encontro
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O entardecer do cristianismo: A coragem de mudar
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Não sem esperança. O retorno da religiao em tempos pos-otimistas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que sejas: Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Livrar-se de Deus? Quando a crença e a descrença se encontram
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A Noite do Confessor. A Fé Cristã Num Mundo de Incerteza.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Toque as feridas. Sobre sofrimento, confiança e a arte da transformação.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus. Oportunidade Para Um Encontro
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Listy do papieża
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przebudzenie aniołów: Kazania o bliskości Boga w niespokojnych czasach
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Popołudnie chrześcijaństwa
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zamyślenia na Wielki Tydzień
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Czas pustych kościołów
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Od Podziemnego Kościoła do labiryntu wolności. Autobiografia
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Bóg zagubiony: Wiara w objęciach niewiary
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć w dialogu. Impulsy do rozmyślań nad wiarą
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć z tajemnicą. Impulsy do rozmyślań nad wiarą.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu! 44 kazania o sensie życia
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chcę, abyś był
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Różnorodność pojednana. Rozmowy
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Hurra, nie jestem Bogiem!
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przenikanie światów: Z życia pięciu wielkich religii
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Teatr dla aniołów. Życie jako religijny eksperyment
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Drzewo ma jeszcze nadzieje
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotknij ran
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Cierpliwość wobec Boga. Spotkanie wiary z niewiarą
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc spowiednika: Paradoksy małej wiary w epoce postoptymistycznej
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu! Kazania na niedziele i święta.
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wzywany czy niewzywany - Bóg się tutaj zjawi
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przemowic do Zacheusza
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co nie jest chwiejne, jest nietrwałe
loading...
Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Radzilem sie dróg
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wyzwoleni, jeszcze nie wolni: Czeski katolicyzm przed i po 1989 roku
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Znebimo se Boga: ko se vera in nevera objameta
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Spovednikova noč: krščanska vera v času negotovosti in novega upanja
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu oddaljenim: gorečnost in potrpežljivost v srečevanju vere z nevero
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotakni se ran: duhovnost neravnodušnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu pola: Molk na Antarktiki
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Strpljenje s Bogom: Pripovijest o Zakeju danas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Пополудень християнства: Відвага змінюватися / Popoludeň christianstva
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Життя без Бога/Žittja bez Boga
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Час порожніх храмів/Čas porožnich chramiv
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Терпеливість із Богом/Terpelivist iz Bogom: zуstrič viri z neviroju
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
НІЧ СПОВІДНИКА/Nič spovidnika
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A távollévők közelében
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Távol az Isten
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A gyóntató éjszakája: A kishitűség ellentmondásai posztoptimista korunkban
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
De namiddag van het christendom: Op weg naar een nieuw tijdperk
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Omdat God ernaar verlangt mens te zijn
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Theater voor engelen: Het leven als een religieus experiment
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
In het geheim geloven. Autobiografie
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Niet zonder hoop. Religieuze crisis als kans
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Raak de wonden aan van. Over niet zien en toch geloven
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geloven op de tast. Als geloof en ongeloof elkaar ontmoeten
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ik wil dat jij bent: over God van liefde
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
De nacht van de biechtvader. Christelijk geloof in een tijd van onzekerheid
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld met God: Twijfel als brug tussen geloven en niet-geloven
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tålamod med Gud
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Kantrybės su Dievu
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tanriyi sabirla beklemek: Zakkayin öyküsü bizimle devam ediyor
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
그리스도교의 오후 (Odpoledne křesťanství)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
고해 사제의 밤 (Noc zpovědníka)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
상처 입은 신앙 - “내 상처를 보고 만져라"
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Godless World
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
하느님을 기다리는 시간
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
擁抱懷疑的信仰
loading...

Objednat knihu

7. října 2024 Proslovy
SLAVNOSTNÍ UVEDENÍ KNIHY DOPISY PAPEŽI V 6 JAZYCÍCH (ŘÍM)
.
25. února 2024 Proslovy
ZÁSADA „ZUB ZA ZUB“ ODPORUJE EVANGELIU
.
9. prosince 2023 Proslovy
REQUIEM ZA KARLA SCHWARZENBERGA (Katedrála)
.
28. září 2023 Proslovy
PROJEV V SENÁTU PČR - STŘÍBRNÁ MEDAILE PŘEDSEDY SENÁTU
.
12. března 2022 Proslovy
COMENIUSPRIJS - PŘEVZETÍ KOMENSKÉHO CENY (NAARDEN)
.
23. listopadu 2019 Proslovy
PŘEVZETÍ MEDAILE SV. JIŘÍ (KRAKOW)
.
11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
18. února 2024 Kázání
ŘEKNI ĎÁBLOVI NE!
.
11. února 2024 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ KRISTA
.
4. února 2024 Kázání
KATOLICITA A EKUMENISMUS
.
28. ledna 2024 Kázání
RŮŽE PRO VRAHA – RŮŽE BEZ TRNÍ?
.
17. prosince 2023 Kázání
JAK SE DOSTAL GOLIÁŠ DO KOLEDY? - 3. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
14. prosince 2023 Kázání
REQUIEM ZA KARLA SCHWARZENBERGA (Farnost)
.
10. prosince 2023 Kázání
DĚLÁM, CO MŮŽU. TOMÁŠ - 2. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
3. prosince 2023 Kázání
JSME VRÁTNÍ SVĚTA - 1. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
26. listopadu 2023 Kázání
SLAVNOST KRISTA KRÁLE
.
5. listopadu 2023 Kázání
POZOR (NEJEN) NA VELKÉ STŘAPCE
.
2. listopadu 2023 Kázání
VNÁŠEJME NEBE DO PEKEL NAŠEHO SVĚTA
.
29. října 2023 Kázání
VĚŘÍM – TO ZNAMENÁ: ODDÁVÁM SE
.
22. října 2023 Kázání
JEŽÍŠ A FARIZEOVÉ
.
8. října 2023 Kázání
NEVYSLYŠENÁ MODLITBA
.
16. dubna 2022 Kázání
VELKÁ NOC 2022
.
15. dubna 2022 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2022
.
14. dubna 2022 Kázání
ÚDOLÍM STÍNŮ K ODVAZE DŮVĚŘOVAT (Poslední večeře Páně 2022)
.
13. února 2022 Kázání
BLAHOSLAVENSTVÍ – 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
6. února 2022 Kázání
TRADIČNÍ ZPOVĚĎ NEBO DUCHOVNÍ DOPROVÁZENÍ? – 5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
30. ledna 2022 Kázání
CESTA K DOSPĚLOSTI VÍRY – 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
25. října 2020 Kázání
NEJVĚTŠÍ PŘIKÁZÁNÍ - 30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. října 2020 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ - 29. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
12. července 2020 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2020
.
24. května 2020 Kázání
NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ - 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
17. května 2020 Kázání
TŘETÍ OSOBA TROJICE - 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
10. května 2020 Kázání
GLOBALIZACE JAKO BOŽÍ VÝZVA - 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
3. května 2020 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE - 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
26. dubna 2020 Kázání
CESTA DO EMAUZ - 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
19. dubna 2020 Kázání
DOTKNI SE RAN - BÍLÁ NEDĚLE 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020 (ČRo VLTAVA)
.
11. dubna 2020 Kázání
BÍLÁ SOBOTA 2020
.
10. dubna 2020 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2020
.
9. dubna 2020 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK 2020
.
5. dubna 2020 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2020
.
2. dubna 2020 Kázání
CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ (Pandemie jako spirituální úkol)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2018: SVÁTEK CYRILA A METODĚJE
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2016: SVATÝ TOMÁŠ
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.
NEVZDÁVEJME SE KRITICKÉHO "ALE" (březen 2024)
.
POLITIKA „ZUB ZA ZUB“ ODPORUJE EVANGELIU I ZDRAVÉMU ROZUMU (únor 2024)
.
CO NÁM ŘÍKÁ TENTO ČAS? (březen 2020)
.
KŘESŤANÉ A VZEDMUTÍ OBČANSKÉ NELHOSTEJNOSTI (červen 2019)
.
VÝKŘIK DO SVĚDOMÍ (leden 2019)
.
ČAPEK JAKO VYCHOVATEL (prosinec 2018)
.
VSTUPUJEME DO 30. ROKU SVOBODY (listopad 2018)
.
KLAUS HÁJÍ NEOBHAJITELNÉ (říjen 2018)
.
PRODAVAČI STRACHU (říjen 2018)
.
CO JE PRAVDA? (březen 2018)
.
POVOLEBNÍ ÚVAHA (únor 2018)
.
NAROZENINY PAPEŽE FRANTIŠKA (prosinec 2017)
.
SLOUPOVNÍCI A JEJICH NEPŘÁTELÉ (září 2017)
.
STRAŠIDLO POPULISMU V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ (červen 2017)
.
ÚNOR 1948 A JEHO NEBLAHÉ DĚDICTVÍ (únor 2017)
.
ROK VÝZNAMNÝCH VÝROČÍ (leden 2017)
.
ZÁPAS O NADĚJI PO AMERICKÉ VOLBĚ (listopad 2016)
.
HLAS ZE SRDCE EVROPY - výzva k společné odpovědnosti (červen 2016)
.
15. června 2016
A VOICE FROM THE HEART OF EUROPE – an appeal for joint responsibility
.
Udavačům a mystifikátorům neodpovídám (Otevřený dopis redakci Parlamentních listů)
.
NENÍ ATEISTA JAKO ATEISTA (listopad 2015)
.
O UPRCHLÍCÍCH I SEBEVRAŽEDNÉM DEMOKRATICKÉM SKOKU (říjen 2015)
.
ROZUM A VĚCNOST MÍSTO HYSTERIE A PANIKAŘENÍ (září 2015)
.
PŘÍPAD CHARLIE (únor 2015)
.
10 ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY PETRA HONZEJKA (leden 2015)
.
EVROPA VS. MUSLIMOVÉ. MAŘÍME HISTORICKOU ŠANCI (leden 2015)
.
PROČ NEJSEM CHARLIE (leden 2015)
.
KAMBERSKÝ, PODEJTE MI INDEX! (srpen 2014)
.
DESET ZÁSAD – VIZE PRO BUDOUCNOST DEMOKRACIE V ČR
.
DIALOG O POVOLEBNÍ SITUACI (únor 2013)
.
KLAUS K OLTÁŘI NEPATŘÍ (říjen 2011)
.
PARÁDA RŮŽOVÉ HRDOSTI (srpen 2011)
.
MODLITBA ZA JIŘINU ŠVORCOVOU (srpen 2011)
.
OTÁZKA PILÁTOVA (duben 2011)
.
K VOLEBNÍM VÝSLEDKŮM 2010 (červen 2010)
.
TENTOKRÁT PODPORUJI KLAUSE (únor 2006)
.
VELKÝ BRATR A ZVÍŘECÍ FARMA (září 2005)
.
KLAUSOVA POLITICKÁ FILOZOFIE - A "NĚCO NAVÍC" (únor 2004)
.
VÁLKA MEZI METAFOROU A REALITOU (září 2002)
.
POCHODEŇ 2003? (únor 2002)
.
O (NE)PŘESADITELNOSTI DEMOKRACIE NEBO KULTURNÍ EKOLOGIE OTEVŘENÉ SPOLEČNOSTI (říjen 2001)
.
NEŽ SE NÁM SVĚT ZNOVU STANE DOMOVEM (září 2001)
.
PROČ NEJSEM CTITELEM VÁCLAVA KLAUSE (listopad 2000)
.
ZAMEŤME STŘEPY, NE VŠAK TÉMATA (září 2000)
.
K SYNODÁLNÍ PROMĚNĚ CÍRKVE (leden 2022)
.
IN ANIMO CONTRITO: FENOMÉN ZNEUŽÍVÁNÍ V ŠIRŠÍM KONTEXTU (září 2021)
.
PSEUDONÁBOŽENSTVÍ F – PŘÍKLAD NÁBOŽENSKÉ PATOLOGIE (listopad 2020)
.
REVOLUCE MILOSRDENSTVÍ A NOVÁ EKUMÉNA (říjen 2020)
.
VYKROČENÍ Z AGRESIVNÍ NEVĚDOMOSTI V ČESKÉ SPOLEČNOSTI (A CÍRKVI)
.
VE STÍNU MARIÁNSKÉHO SLOUPU (srpen 2020)
.
PANDEMIE JAKO NÁBOŽENSKÁ ZKUŠENOST (červen 2020)
.
PŘEDMLUVA K POLSKÉMU VYDÁNÍ KNIHY „Z PODZEMNÍ CÍRKVE DO LABYRINTU SVOBODY“ (duben 2020)
.
KORONAVIRUS NEODMODLÍTE (duben 2020)
.
KŘESŤANSTVÍ V ČASE NEMOCI (duben 2020)
.
DOPIS ČLENŮM ČKA A FARNÍKŮM AKADEMICKÉ FARNOSTI (březen 2020)
.
ROZPOR V CÍRKVI NELZE SKRÝVAT (srpen 2019)
.
RÁNY KRISTOVY CÍRKVE (duben 2019)
.
JE ČESKÁ KATOLICKÁ CÍRKEV „DŮM ZE SKLA“? (leden 2019)
.
OD NAPOMÍNÁNÍ K POROZUMĚNÍ (leden 2019)
.
K BOUŘI V NAŠÍ KATOLICKÉ SKLENICI (únor 2018)
.
VYJASNĚNÍ STANOVISEK S PETREM DVOŘÁKEM (říjen 2017)
.
POZVÁNÍ K DIALOGU (říjen 2017)
.
VZPOURA PROTI PAPEŽI? (říjen 2017)
.
TAJEMSTVÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (září 2017)
.
NÁVRAT NÁBOŽENSTVÍ? (září 2017)
.
ANKETA MESAČNÍKA EVÝCHOD (září 2017)
.
VELIKONOČNÍ KŘEST A NOVÝ ŽIVOT (duben 2017)
.
11. ZÁŘÍ – VAROVÁNÍ PŘED GLOBÁLNÍM TERORISMEM (září 2016)
.
VZPOMÍNKY NA PŮSOBENÍ V PODZEMNÍ CÍRKVI BĚHEM NORMALIZAČNÍHO REŽIMU (srpen 2016)
.
MÁME S MUSLIMY STEJNÉHO BOHA? (prosinec 2015)
.
The Afternoon of Christianity: Church and Theology for a Post-Secular Age
.
DLOUHÁ CESTA UZDRAVOVÁNÍ (říjen 2015)
.
KDO JE TADY UVĚDOMĚLÝ? (listopad 2014)
.
OTEVŘENÝ DOPIS MUSLIMSKÉ KOMUNITĚ V ČR (květen 2013)
.
PŘEKVAPENÍ NA PAPEŽSKÉM STOLCI (duben 2013)
.
POLEMIKA O VÍŘE A ATEISMU POKRAČUJE (říjen 2010)
.
PŘEDPOKLADEM DIALOGU JE OCHOTA POROZUMĚT (říjen 2010)
.
ZAČ KŘESŤANÉ VDĚČÍ ATEISTŮM (září 2010)
.
"KDO JE ODPOVĚDNÝ ZA PŘÍTOMNOST KŘESŤANSTVÍ" (září 2010)
.
STRUČNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČTK KE KAUZÁM ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ (březen 2010)
.
20 LET AKADEMICKÉ PASTORACE V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (únor 2010)
.
CO ČEKÁ NOVÉHO PRAŽSKÉHO ARCIBISKUPA? (únor 2010)
.
KULATÝ STŮL: PŘIBLÍŽILA SE ZA POSLEDNÍ LÉTA (leden 2010)
.
PATNÁCT PURPUROVÝCH LET A CO BYLO PŘEDTÍM (listopad 2009)
.
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO KLÍČE (říjen 2009)
.
SETKÁNÍ PAPEŽE BENEDIKTA S AKADEMICKOU OBCÍ (říjen 2009)
.
PAPEŽOVA LEKCE ČESKÉ CÍRKVI I SPOLEČNOSTI (říjen 2009)
.
MÉDIA – NÁBOŽENSTVÍ NAŠÍ DOBY? (podzim 2009)
.
PŘÍSPĚVEK PRO MEZINÁBOŽENSKÝ PANEL NA KONFERENCI FORUM 2000 (říjen 2009)
.
ROZPAKY Z JEDNÉ VELKORYSOSTI (únor 2009)
.
CO SE DĚJE V HLAVÁCH NÁBOŽENSKÝCH FANATIKŮ (prosinec 2008)
.
ROLE CÍRKVÍ V UDÁLOSTECH ROKU 1989 (říjen 2008)
.
PROMĚNY SVĚTOVÉ NÁBOŽENSKÉ SCÉNY (prosinec 2007)
.
OSLOVIT VZDÁLENÉ (říjen 2007)
.
PAPEŽSKÝ SKANDÁL (září 2006)
.
O TOM NAŠEM BEZBOŽECTVÍ (léto 2005)
.
MYSLITEL „NENÁBOŽENSKÉHO KŘESŤANSTVÍ“ (duben 2005)
.
O ATEISMU, POCHYBNOSTECH A VÍŘE (leden 2005)
.
CÍRKEV A "ČÁSTEČNĚ IDENTIFIKOVANÍ" (květen 2004)
.
JE POSTMODERNÍ KULTURA POSTSEKULÁRNÍ? (říjen 2003)
.
CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI (únor 2002)
.
SPOR O NÁBOŽENSTVÍ? ()
.
STÁTEM VNUCENÝ ATEISMUS (srpen 2000)
.
KATOLICKÁ CÍRKEV V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 (2000)
.
NÁBOŽENSTVÍ - POLITIKA - VĚDA: PROMĚNY VE VZTAZÍCH (září 1998)
.
JAK PROMĚNIT TRAGÉDII CÍRKVE V BOŽSKOU KOMEDII? (duben 1998)
.
TOHLE PŘESAHUJE MOŽNOSTI SLOV (prosinec 2023)
.
LIDI, PROBOHA, ZASTAVTE SE, VZPAMATUJTE SE,... (listopad 2023)
.
ROZHOVOR K OCENĚNÍ ŘÁDEM T. G. MASARYKA (říjen 2023)
.
NEVÍM, JESTLI BYCH ZPRÁVU O PUTINOVĚ SMRTI PŘIJAL S RADOSTÍ, ALE S ÚLEVOU ANO (květen 2022)
.
RUSKO ROZUMÍ JEN ŘEČI SÍLY. JE V ZÁJMU CELÉHO SVOBODNÉHO SVĚTA HO ZASTAVIT (květen 2022)
.
PALACHŮV ČIN SE STAL TRVALÝM ZÁVAZKEM NEKOLABOROVAT (leden 2022)
.
ROZHOVOR PRO SME (prosinec 2021)
.
ROZHOVOR PRO TÝŽDEŇ.SK (duben 2021)
.
NEPATRNÝ VIRUS OTŘÁSL PLANETOU (prosinec 2020)
.
TRUTH IS GREATER THAN POWER (June 2020)
.
CÍRKEV SE MUSÍ ZMĚNIT (duben 2020)
.
NADĚJE V NEMOCNÉM SVĚTĚ (březen 2020)
.
CESTOU DO BOSTONU (leden 2020)
.
ODMÍTÁM DÉMONIZOVÁNÍ HOMOSEXUÁLŮ, CÍRKEV MÁ SAMA KOSTLIVCE VE SKŘÍNI (září 2019)
.
CÍRKEV JE JAKO NĚMECKO PO HOLOCAUSTU (březen 2019)
.
ČAPUTOVÉ JSEM SE OMLUVIL ZA ÚTOKY NA JEJÍ ADRESU Z JISTÝCH KATOLICKÝCH KRUHŮ (březen 2019)
.
VAŘILI SI NÁS JAKO ŽÁBY A POSTUPNĚ ZVYŠOVALI TEPLOTU (leden 2019)
.
ROZHOVOR PRO AHA/BLESK - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA (leden 2019)
.
O JEŽÍŠKOVI NELŽETE. DÍTĚ NENÍ MALÝ HLUPÁČEK (prosinec 2018)
.
VĚŘIT ZNOVU – A JINAK (prosinec 2018)
.
STOLETÉ DĚDICTVÍ NÁS VŠECHNY ZAVAZUJE (prosinec 2018)
.
CÍRKVI PŘÍSLUŠÍ POKORA (říjen 2018)
.
50. VÝROČÍ SRPNOVÉ OKUPACE ČESKOSLOVENSKA (srpen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (červen 2018)
.
ROZHOVOR PRO ČTK (květen 2018)
.
ROZHOVOR PRO KT (květen 2018)
.
MÁME ODVÁŽNÉHO PAPEŽE (březen 2018)
.
KOHO BY DNES JEŽÍŠ HNAL BIČEM Z CHRÁMU (březen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (leden 2018)
.
PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.
30. března 2024 ČRo Plus
Sekularizace náboženství nezničila... (repríza z 2.4.2023)
.
29. března 2024 ČRo Plus
Přibývá těch, kteří víru nechápou jako ideologii... (repríza z 15.5.2022)
.
15. března 2024 ČRo Plus
S Ruskem nemůžeme jednoduše sednout za stůl, protože porušuje všechny dohody
.
2. dubna 2023 ČRo Plus
Sekularizace náboženství nezničila, jen ho proměnila
.
2. dubna 2023 ČRo2
Úžasné životy: Jan Sokol podle Tomáše Halíka
.
6. února 2023 Proglas
Je třeba změnit církev z rigidní instituce a dát lidi dohromady
.
5. ledna 2023 ČRo
O Benediktu XVI. (Vinohradská 12)
.
15. května 2022 ČRo Plus, 10.07
Přibývá těch, kteří víru nechápou jako ideologii, ale jako cestu na hloubku
.
16. března 2022 Pijavice
Cítím morální povinnost ukázat české společnosti jinou tvář křesťanství
.
19. prosince 2021 ČRo Plus
Nejblíž Ježíškovi a svaté rodině dnes mají migranti na hranicích mezi Polskem a Běloruskem
.
6. října 2021 Proglas
Dopoledne s Proglasem: In animo contrito
.
28. prosince 2020 Proglas
Dopoledne s Proglasem
.
23. prosince 2020 Radio 1
Hostem "Zátiší" (J.Janíček)
.
29. listopadu 2020 ČRo Wave
Nástrahy pseudonáboženství. O fundamentalismu, fanatismu a farizejství
.
28. října 2020 Ecclesia Podcast
Prázdné kostely můžou být prorockým znamením, aby se církev změnila
.
31. května 2020 ČRo Plus
Vertikála: Tomáš Halík a Pavel Hošek v rozhovoru s Evou Hůlkovou
.
1. ledna 2020 ČRo Plus
Církev si musí uvědomit, že je tady pro všechny
.
29. dubna 2019 ČRo Plus
Hostem pořadu "Interview Plus" - s Janem Bumbou
.
17. března 2019 ČRo Plus
Vertikála: Tomáš Halík a Jan Jandourek v rozhovoru s Evou Hůlkovou
.
3. března 2019 YT - Trignis
Trignis 2019 - s V. Malým
.
4. listopadu 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
3. června 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
5. ledna 2018 Radio Proglas
Hostem pořadu "Všimli jsme si"
.
27. prosince 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
20. června 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
24. dubna 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. února 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. ledna 2017 ČRo2, 10.30
Na návštěvě u Karla Čapka
.
21. prosince 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
19. prosince 2016 ČRo Brno, 15.04
Hostem "Rendez-vous s Marcelou Antošovou"
.
16. listopadu 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
10. srpna 2016 ČRo Plus 7.10
DUEL: Tomáš Halík a Milan Badal
.
1. července 2016 ČRo Plus 11.34
Interview Plus
.
28. června 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. května 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
26. dubna 2016 ČRo1 17.05
Hostem pořadu "20 minut Radiožurnálu"
.
30. března 2016 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. března 2016 ČRo2, 22.30
Hostem Nočního mikrofóra
.
13. března 2016 ČRo Plus 22.35
Hostem pořadu "Hovory"
.
17. února 2016 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
25. prosince 2015 ČRo Plus 14.05
Hostem E. Hůlkové ve specálu Studia Leonardo
.
23. prosince 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
19. prosince 2015 ČRo Plus 11.10
Hostem pořadu "Osobnost Plus"
.
12. června 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. května 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. dubna 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
11. března 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
30. ledna 2015 Frekvence 1
Zeman? Po Klausovi nemohlo přijít nic horšího!
.
29. ledna 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. ledna 2015 ČRo1 17.05
Tomáš Halík není Charlie. Novinář by měl umět rozlišit mezi satirou a urážkou (Dvacet minut)
.
25. prosince 2014 ČRo2 11.05
Hostem pořadu Host do domu (25.12.2014 11:05)
.
21. prosince 2014 ČRo Brno 15.05
Hostem Rendez-vous s Marcelou Antošovou 2014
.
23. října 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
25. června 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
28. května 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
24. dubna 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. dubna 2014 ČRo HK
Hostem pořadu "Návštěva"
.
6. dubna 2014 Frekvence 1
Hostem "PressKlubu"
.
25. března 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
15. března 2014 ČRo 1
Hostem "Doteků víry" - 22.05
.
3. ledna 2014 ČRo 1
Hostem pořadu "Host Radiožurnálu"
.
21. prosince 2013 ČRo Brno
Rendez-vous s Marcelou Antošovou (21.12.2013)
.
18. prosince 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí Václava Havla
.
20. listopadu 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí sv.Anežky a 17.listopadu
.
30. října 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Česko po volbách, potřebovali bychom svého Františka...
.
18. září 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Forum 2000 v roce 2013 (audio, přepis)
.
18. prosince 2011 Frekvence 1
Hostem Press klubu F1
.
1. ledna 2011 ČRo 1
Hostem Lucie Výborné
.
25. února 2009 ČRo2
Poprvé hostem "Jak to vidí..."
.
6. ledna 2008 ČRo Regina Praha
Hostem pořadu "Nedělní siesta"
.
25. listopadu 2004 ČRo 6
Studio STOP: Česká a evropská politická scéna
.
14. dubna 1990 ČRo
Káva u Kische
.

25. října 2024

TV Noe: K jádru věci

20. května 2024

Dům ze skla? TV Noe

27. listopadu 2023

Dům ze skla? TV Noe

16. listopadu 2023

Interview ČT24

29. května 2023

Jak to vidí... (TV NOE)

27. května 2022

Máte knihovnu...?

13. prosince 2021

Pod lampou

13. prosince 2021

Dům ze skla? TV Noe

22. října 2021

Stredoeurópské fórum 2021

20. října 2021

D8: Znamení neznámého

14. března 2021

Deep Talks s Petrem Ludwigem

9. září 2019

TV Noe: K jádru věci

10. června 2019

TV Noe: Dům ze skla

29. dubna 2019

ČRo: Interview Plus

12. března 2019

Pod lampou

16. srpna 2018

Rozhovor pro StylTip

10. dubna 2018

Fokus VM: Závislosti

17. ledna 2018

Rozhovor pro Echo TV

26. června 2017

Rozhovory v knihovně: ČKA

9. června 2017

Noc kostelů 2017

5. března 2017

Rozhovor pro StylTip 3/3

16. ledna 2017

Rozhovor pro StylTip 2/3

16. prosince 2016

Rozhovor pro StylTip 1/3

15. června 2016

Hovory o nás

22. dubna 2016

Hostem "Interview ČT24"

29. listopadu 2015

ČT1: 168 hodin: Oleandr moci

17. března 2015

Hostem TN.cz

14. března 2014

Hostem "Interview ČT24"

11. února 2013

Hostem "Interview ČT24"

1. ledna 1996

7 čili 7 dní

19. května 2024

Letnice

10. března 2024

(4. neděle postní)

7. ledna 2024

Zjevení Páně

31. prosince 2023

Svaté Rodiny

10. prosince 2023

2. neděle adventní

9. listopadu 2023

10. Broumovské diskuse

27. září 2023

Bděte a modlete se

14. září 2023

LWF Thirteenth Assembly 2023

13. září 2023

Rekolekce v Lodži - den 3

12. září 2023

Rekolekce v Lodži - den 2

11. září 2023

Rekolekce v Lodži - den 1

28. května 2023

Letnice

8. ledna 2023

Zjevení Páně

24. prosince 2022

Svatá noc

16. června 2022

Tělo a krev Páně

5. června 2022

Čas druhých letnic?

30. března 2022

Via crucis

4. března 2022

Evropa stojí za Ukrajinou

2. března 2022

Popeleční mše sv.

1. března 2022

Via crucis

9. ledna 2022

Svátek Křtu Páně

26. prosince 2021

Svátek Svaté Rodiny

25. prosince 2021

Slavnost Narození Páně

25. listopadu 2021

Cena Józefa Tischnera

4. října 2021

Cena Prahy 1

10. září 2021

Církev bez zdí (Lodž)

30. května 2021

Biřmování 2021

23. května 2021

Letnice

11. dubna 2021

Bílá neděle

3. dubna 2021

Velikonoční vigilie

2. dubna 2021

Velký pátek 2021

1. dubna 2021

Zelený čtvrtek 2021

28. března 2021

Květná neděle

14. března 2021

Laetare (4. neděle postní)

10. ledna 2021

Křtu Páně

1. ledna 2021

Slavnost Matky Boží

27. prosince 2020

Svaté Rodiny

24. prosince 2020

Vánoční kázání 2020

20. prosince 2020

4. neděle adventní

13. prosince 2020

3. neděle adventní

12. prosince 2020

Adventní přání

6. prosince 2020

2. neděle adventní

7. září 2020

Hat die Kirche zukunft?

12. července 2020

Smetanova Litomyšl 2020

9. dubna 2020

Zelený čtvrtek 2020

29. března 2020

5. neděle postní 2020

22. března 2020

4. neděle postní 2020

15. března 2020

3. neděle postní 2020

18. listopadu 2019

Strach a Nádej (CEF2019)

4. listopadu 2019

Tábor, Jednota:

6. března 2019

Popelec umělců 2019

3. března 2019

Trignis 2019 - s V. Malým

1. června 2018

Dialogy se světem

29. května 2018

"Olomoucká kavárna"

25. března 2018

Květná neděle 2018

13. března 2018

4. úterý postní

10. listopadu 2017

III. Fórum dialogu

15. září 2017

Víra

30. června 2017

Věčný život

29. června 2017

Smysl života

15. dubna 2017

Velká noc 2017

14. dubna 2017

Velký pátek 2017

5. dubna 2017

Kategoriální pastorace

16. února 2017

Společný hlas 2017

23. listopadu 2016

Den Unglauben umarmen

3. července 2016

Smetanova Litomyšl 2016

22. března 2016

Does Society Need Scruples?

16. března 2016

Je smrt stále tabu?

10. února 2016

XXI. Popelec umělců

16. ledna 2016

Odkaz Jana Palacha, FF UK

27. března 2013

Tajemství rodu - bonus

30. října 2012

Chci, abys byl

9. března 2011

Popelec umělců 2011 (ČT)

8. srpna 2010

Úryvek kázání

25. února 2009

Popelec umělců 2009 (ČT)

31. prosince 2022

Archiv kázání

11. září 2021

Odstup, Satane! (R.Vaticana)

16. listopadu 2019

17. listopad (Proglas)

31. března 2018

Co je pravda? (Proglas)

10. února 2018

Povolební úvaha (Proglas)

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

člen expertní rady Gymnázium Paměti národa

vicepresident
Council for Research ...

Myšlenka na den

Abychom se setkali s Bohem Bible, potřebujeme „vejít do příběhu“; potřebujeme vejít s úctou a porozuměním, potřebujeme odložit mnohé, co si neseme s sebou. Takovou přítěží může být fundamentalistický, „doslovný“ výklad Bible či chápání Bible jako učebnice přírodovědy či dějepisu; obé je ve skutečnosti jen nekritickou aplikací novověkých pozitivistických kritérií na text, jemuž je takové chápání skutečnosti a pravdy zcela cizí.