T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Proslovy

4. listopadu 2005

DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY

  1. přednáška k poctě J. L. Fischera, proslovená na Univerzitě F. Palackého v Olomouci dne 4.11. 2005

Vaše Magnificence paní rektorko, spectabiles, kolegyně a kolegové, honorabiles cives academici, vážení hosté, dámy a pánové!

Děkuji Vám za vaše pozvání. Ačkoliv jsem absolventem a učitelem Univerzity Karlovy, už dlouhé roky jsem spojen rovněž s naší nejstarší moravskou alma mater členstvím v její Vědecké radě; mohu tak zblízka sledovat a spoluprožívat její úspěchy i starosti. Zajímá mne však i historie Univerzity Palackého - a k ní neodmyslitelně patří osobnost filozofa, k jehož poctě se konají tyto výroční přednášky, Josefa Ludvíka Fischera.

Téma letošní přednášky - evropská duchovní zkušenost - by Fischerovi jistě nebylo cizí. Téměř celým jeho dílem prostupuje tázání po základních postulátech evropské civilizace, starost o její budoucnost, výzva ke kritickému přehodnocení mechanicko-kvantifikujícího principu evropské moderny jakožto předpokladu překonání krize demokracie.

K volbě tématu dnešní přednášky mne ovšem vedla nejen úcta k Fischerovu myšlenkovému odkazu. Dnes stojí Evropa blíže než kdykoli ve svých dějinách možnosti uskutečnit svůj odvěký sen : touhu po jednotě. Jednotě, která by nebyla vnucena vůlí nějakého diktátora, nýbrž vzešla ze svobodného demokratického rozhodování svých obyvatel; jednotě, která by neznamenala ideologickou jednobarevnost, nýbrž chránila a rozvíjela její příznačnou kulturní bohatost a pestrost; jednotě, která by nebyla vynucena mobilizujícím strachem z vnějšího nebezpečí, z jinakosti druhých, nýbrž byla pevně zakořeněna ve sdílení a přesvědčivém vyzařování společných hodnot.

Je pochopitelné - a například aktuální problémy s přijetím evropské ústavní smlouvy nám to znovu připomenuly - , že úkol uvést tuto naději do života je neobyčejně náročný. Vyžaduje nejen dobrou vůli a diplomatické umění státníků, nýbrž i nesmírné úsilí intelektuální a pedagogické. Společný evropský dům by byl chladný a nehostinný, kdyby stál jen na společných strukturách ekonomických a administrativních, kdyby proces evropské integrace zanedbal svou podstatnou složku - dimenzi kulturní a duchovní, péči o utváření společného evropského vědomí a svědomí. Zejména posláním univerzit, které od svého vzniku podstatně utvářely Evropu jako společný duchovní prostor, je úsilí rozšiřovat horizont myšlení evropských občanů, dialogem kultur překonávat hranice národních států a léčit to, co bylo kletbou evropského novověku a přivedlo náš kontinent opakovaně na pokraj zkázy, totiž národní sobectví - nacionalismus a jiné druhy tribalismu a skupinové nevraživosti.

Hledání evropské identity je úkolem filozofické reflexe evropské kultury a evropských dějin, vyžaduje pečlivé studium a kritickou interpretaci toho, co můžeme metaforicky označit jako "společnou paměť" či "duchovní zkušenost", která profiluje tradici a kulturu našeho kontinentu. Přihlédneme-li však ke kulturní pluralitě Evropy, nalezneme tu vůbec něco, co nám dovoluje mluvit o evropské tradici, kultuře a dějinné paměti v singuláru?

Možná, že by bylo přesnější mluvit o duchovní zkušenosti Západu. Vždyť to, čemu chci věnovat dnešní přednášku, vychází ze zkušenosti té části světa, která byla podstatně formována západním křesťanstvím a tím, co na jeho půdě a z jeho kořenů vyrostlo, totiž odkazem reformace, renesance a osvícenství. Tato kultura podstatně ovlivnila duchovní svět Spojených států amerických, Kanady, Austrálie, prostřednictvím evropského, zejména britského koloniálního systému zasáhla do života mnoha mimoevropských národů, působením západních univerzit formuje elity řady dalších zemí a její specifická podoba ztvárňuje onen typ masově se šířící civilizace, pro niž se vžívá epiteton "globální". Systém hodnot, utvořený touto západní kulturou, stál u kolébky velkých mezinárodních organizací a jejich klíčových dokumentů - mám zejména na mysli OSN a Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ostatně právě na tento západní charakter dnes často poukazují ti, kteří tyto instituce a jejich principy odmítají ve jménu svých vlastních, nezápadních (například arabských, islámských nebo afrických či asijských) hodnot.

Jedním nápadným rysem západní civilizace, tak jak se dotvářela během epochy moderny, je její sekulární charakter. Právě tento rys je nejčastěji napadán jejími kritiky, a to jak zvnějšku (zejména muslimy), tak některými radikálními křesťanskými (někdy i konzervativně- židovskými) proudy uvnitř západního světa, případně konzervativními, neo-konzervativními či postmoderními kritiky novověké kultury a jejího odkazu. Sekularita bývá chápána jako ateismus a ten zas označován za projev či příčinu morálního úpadku a řady krizových jevů dneška (často se v této souvislosti hovoří o "demografické sebevraždě Evropanů", o nové barbarizaci vlivem úpadkové masové kultury, o konzumisticko-hedonistickém životním stylu, o narcismu či "selfismu" západního člověka apod.). Spory o sekulární charakter Západu - jehož příkladem byly nedávné dohady o znění prembule evropské ústavní smlouvy či americký spor o právo vyučovat na školách alternativní interpretace vzniku života vedle Darwinovy teorie - často vedou k takové polarizaci stanovisek, že tu proti sobě stojí dva navzájem se démonizující tábory. Oba často vykazují známky netolerance, extrémismu a jistého "fundamentalismu" - na jedné straně ve jménu tradicionalisticky chápaného náboženství, na druhé straně ve jménu agresivního sekularismu.

Chci-li se v této přednášce zastat principu sekularity, chci tak učinit z pozice, která se zcela distancuje od obou těchto extrémních, fundamentalistických stanovisek. Je-li fundamentalismus snahou dávat jednoduché odpovědi na složité otázky, pokusem vycouvat z komplikovanosti soudobé společenské situace do jakéhosi (často jen romanticky vysněného) jednoduchého počátku, "zlatého věku nevinnosti", pak je třeba se ho varovat: někdy totiž následná frustrace, nepřiznané a potlačované zjištění, že takový návrat není možný, promění fundamentalistu v agresivního fanatika, za určitých okolností odhodlaného sáhnout i k násilí.

Pozice, kterou chci dnes představit jako možné východisko z nešťastné polarizace mezi náboženstvím a laicitou, je právě tím, v čem spatřuji plod oné nejhlubší a nejcennější duchovní zkušenosti Západu.

Kdybych měl odpovědět na otázku, co považuji za nevzácnější hodnotu, k níž Evropa (a ze západní Evropy se šířící okcidentální kultura) dospěla, odpověděl bych, že je to princip dynamické kompatibility odlišných stránek skutečnosti. Mohl bych též použít termín, který si C.G. Jung vypůjčil od Herakleita a kterým vysvětloval dynamiku psyché, totiž enantiodromie - vzájemně regulující funkce protikladů.

Myslím, že tento princip byl nejpregnatněji vyjádřen už na sklonku starověku, a to v teologickém kontextu, totiž v pokusu chalcedonského koncilu dogmaticky vyjádřit vztah "dvou přirozeností" (lidství a božství ) v jedné osobě Ježíše Krista; koncil použil formuli "nerozděleně a nesmíšeně".

Jung sice princip enantiodromie nejraději ilustroval typicky východním ornamentem, znázorňujícím vzájemné prolínání protikladných sil jing a jang, avšak byl to Západ, a nikoliv Orient (ani východní byzantské křesťanství), který tento dynamický princip uplatnil v takových oblastech, jako byl vztah rozumu a víry, posvátného a světského, státu a církve, politiky a náboženství.

Nechci tvrdit, že se snahy o dynamické vybalancování dvou pólů při zachování jejich specifické odlišnosti v těchto různých oblastech v evropské minulosti vždy vydařily. Jistě je možné vidět dějiny Západu spíše jako kontinuum nových a nových ztroskotání těchto pokusů. Mnohdy spíše než k "dynamické kompatibilitě" docházelo buď nešťastnému promíšení obou sfér, nebo k jejich neméně nešťastným konfrontacím a vzájemnému vytěsňování.

Mezi ideálem a sociální realitou vždy zeje určitá propast - tato úvaha by nás ostatně přivedla k dalšímu motivu křesťanské teologie, který považuji za politicky relevantní, k eschatologii - učení, z něhož vyplývá, že není možné očekávat (nebo chtít vybudovat) "nebe na zemi", protože každé lidské dílo je nedokonalé a každý okamžik a již dosažený stav uvnitř našich lidských dějin je třeba vnímat jako předběžný, otevřený, nedovršený, neboť jsme stále "lidem na cestě".

I s těmito výhradami však považuji princip kompatibility za nejcennější přínos Západu, hodný pečlivého zkoumání, a to nejen zkoumání toho, jak se uplatňoval v minulosti. Je třeba se zamyslet nad tím, nakolik je možné jej aplikovat na problémy, jimž čelíme v současné fázi evropské integrace.

Idea sekularity - plod rozlišení světského a náboženského - může podle mého názoru obstát a být přínosná jen tehdy, když si uvědomíme, že vznikla uplatněním tohoto principu a že může obstát jen tehdy, když i dnes budeme hledat poměr "náboženství" a "laicity" jako vztah dvou hodnot, které není možné ani směšovat a zaměňovat, ani násilně stavět proti sobě. Jsou to dvě interpretace světa, vycházející z rozdílných zkušeností a odpovídající dvěma rozdílným úhlům pohledu; jsou to dvě interpretace, které se navzájem potřebují a navzájem se korigují.

Jedna současná významná západoevropská škola dějin kultury razí názor, který pro starší pozitivisticky a marxisticky formované historiky zní jistě provokativně: kořeny osvícenství jsou ve středověku. Posměšná karikatura středověku coby epochy temnoty, bigotnosti a iracionality, vytvořená osvícenci - částečně neporozuměním, částečně polemicky z důvodů vlastní apologie - , je neudržitelná. Právě středověk rozvinul zásadu, že křesťan nemůže být "člověkem jedné knihy", že posvátné texty není možné jen citovat a mechanicky předávat, nýbrž filozoficky interpretovat, že víra nemůže zůstat slepá, nýbrž musí ustavičně hledat porozumění (vzpomeňme na Augustinovu a zejména Anselmovu větu "fides querens intellectum"); právě středověk odvážně spojoval prvky židovské, římské, helénské a arabské kultury. Právě architektura a ekonomika, nezbytná k budování středověkých klášterů, vyžadovaly a povzbuzovaly rozvoj exaktního vědění, a dva velké plody středověku - města a univerzity - uvedly v život dynamický racionální trh zboží a idejí.

Středověk konečně přinesl rozlišení papežské a císařské, světské a duchovní moci. Hannah Arendtová, vynikající filozofka politiky a kultury, tvrdí v souvislosti s tímto rozlišením, že římská církev tak navázala na staré římské rozlišování mezi "auctoritas" a "potestas" . V antickém Římě byla potestas-moc připisována nejprve římskému lidu, pak císaři a jeho dvoru. Oproti tomu auctoritas - autorita, která "jako kýl lodi udržuje věci ve správné rovnováze" , je strážkyní tradice a "dává rady, jež nelze pominout ", byla úlohou římského senátu. Z dopisu papeže Gelásia I. císaři Anastasiovi I. z konce 5. století je zřejmé, že si církev nárokovala právě úlohu autority, která vycházela z tradiční role senátu a císaři přisuzovala roli vykonavatele moci (regalis potestas). Vztah papežství a císařství se však později vyhrotil v boji o investituru, při oné "papežské revoluci" proti mocenskému monopolu císaře, nazývané někdy též "první evropskou revolucí" - a tento zápas posléze skončil kompromisem Wormského ediktu roku 1122. Tuto událost hodnotí F. X. Kaufmann jako bezprecedentní rozdělení kompetencí dvou mocností na jednom teritoriu a jako rozhodující krok v procesu funkcionální diferenciace, procesu, v němž vidí centrální mechanismus modernizace: rozlišení a vzájemnou emancipaci různých funkcí a sektorů společenského života. Tehdy jsou položeny základy "světské společnosti", sekulární sféry. Vybojovaná práva církve (libertatis ecclesiae) se pak stávají vzorem a inspirací pro svobody měst a svobody univerzit.

Je pozoruhodné, že přibližně v téže době vypracovává scholastická teologie princip "přirozenosti", "přirozeného rozumu", "přirozené teologie" a "přirozeného práva". Anselm z Canterbury chce vírou, prosvětlenou a zdokonalenou světlem rozumu, nabídnout alespoň určitou představu a určitou účast na poznání Boha i těm, kteří nechtějí naslouchat učení církve a Tomáš Akvinský vidí v rozumové argumentaci půdu pro možný dialog s židy a muslimy své doby.

Vzájemně se doplňující, avšak ne vždy jednoduše harmonický vztah dvou nezaměnitelných veličin, víry a rozumu, světské a církevní moci nachází pozoruhodný prostor k projasnění na půdě středověké univerzity. Univerzity vznikají většinou jako instituce papežského práva, vyňaté z pravomoci místních církevních (biskupských) i světských (městských a královských) hodnostářů. Zde se rozvíjí a institucionalizuje zkušenost, navazující na svět antických filozofů, že k pravdě se dochází cestou svobodné diskuse vzdělaných mužů. Jakýkoliv názor je zde možno předložit v podobě "otázky k diskusi" (questio disputata). Univerzity se stávají dvory výchovy k tomu, co se později ukáže jako duchovní základ demokracie: tyto cechy, sdružující do životního společenství mistry i žáky, si svobodně volí svého rektora s velkými pravomocemi (včetně soudních), zde se relativizuje přehrada mezi lidmi vysokého a nízkého původu (univerzitní tituly fungují pak podobně jako šlechtické predikáty a umožňují společenský vzestup neurozených) a dokonce stavovská přehrada mezi klérem a laiky (všichni jsou "klerikové"). Typickým rysem středověkých univerzit je jejich mezinárodní charakter: žáci i mistři putují často od jednoho centra k druhému. Univerzity se stávají často rozhodčími ve sporech mezi králi a biskupy, dokonce papežem a císařem a jejich hlas je slyšet na významných církevních koncilech.

U velkých scholastických myslitelů nemůžeme přehlédnout snahu po syntéze víry a rozumu, náboženství a politiky, avšak vždy jde - právě díky konceptu "přirozenosti" (přirozeného rozumu, přirozeného práva) - o symfonii, polyfonii, nikoliv o jednohlas. Božská sféra, milost, předpokládá přirozenost (gratia supponit naturam), ale nenahrazuje ji, ani ji neomezuje a neničí.

Vždy tu však číhalo pokušení zaměňovat pozemskou katedrálu vědění či politicko-církevní říši západní "Christianitas" za onu dokonalou nebeskou harmonii, slíbenou jako konečný eschatologický cíl, překračující horizont dějin. Kdykoliv určitá podoba křesťanského smýšlení propadla tomto pokušení, ať už v podobě středověkého millenarismu (spatřujícího v Christianitas očekávané "tisícileté panování" Krista na zemi), či v podobě novověkých, stále se vracejících konzervativních nostalgií po romanticky idealizovaném "křesťanském středověku", kdykoliv církev ztrácela schopnost odlišit svou současnou podobu od oné zaslíbené nebeské ecclesia triumfans, upadala tím do tenat triumfalismu a ideologičnosti.

Proti pokusům příliš harmonizovat víru a rozum, Písmo a metafyziku, božské a přirozené, vystoupí Lutherova reformace připomenutím pavlovského, tertulliánovského a augustinovského paradoxu, "teologie kříže". Důraz na tajemného, skrytého, radikálně transcendentního Boha, zjevujícího se jen v paradoxu kříže, ovšem ještě více uvolní prostor pro "světskost světa". Velký pokračovatel Luthera ve 20. století, Karl Barth, pochopí sekulární svět jako korelát Boží transcendence - a na něj navazující dialektická teologie, zejména Dietrich Bonhoeffer, pak přichází s myšlenkou "nenáboženského křesťanství". K této myšlence se hlásí i někteří soudobí postmoderní filozofové, zejména Gianni Vattimo: ten vidí v sekulárním světě navázání na jednu z nejhlubších myšlenek křesťanství - kenosis, Božího sebe-vzdání - na apoštolem Pavlem uvedený hymnus o Ježíši Kristu, který nedbal toho, že je rovný Bohu, ale vzdal se sám sebe, vydal se, ponížil se - až k smrti na kříži.

Podobná myšlenka, že Bůh sám se dobrovolně vzdává své moci, aby uvolnil prostor pro stvoření a zejména pro lidskou svobodu, že Boží sláva (šechina) se stahuje a jde do exilu se svým lidem, se objevuje v židovské mystice, kabale - a byla znovu aktualizována některými židovskými i křesťanskými mysliteli, kteří uvažovali o náboženském významu velkých tragédií 20.století (zejména holokaustu) a o tajemství "Božího mlčení" tváří v tvář lidské krutosti a násilí.

Možná že i myšlenka smrti Boha - boha morálky a metafyziky -, kterou vložil Friedrich Nietzsche do úst "pošetilci" ve své knize Radostná věda, a kterou provokoval jak konvenční věřící, tak konvenční ateisty své doby, patří spíše do kontextu této mystiky Boží nepřítomnosti než do kontextu novověkého ateismu, kam bývá příliš prvoplánově zařazována.

Existuje tedy významná, hluboká tradice v judeo-křesťanském myšlení, která vztah víry a vědění, Boha a světa, náboženství a sekularity chápe jako paradox, vymykající se pokusům tyto póly buď lacině harmonizovat nebo neméně zjednodušeně klást konfrontačně proti sobě.

Současný francouzský filozof a historik Marcel Gauchet stopuje kořeny sekularity (dodejme: paradoxu sekularity) ještě hlouběji: už biblické pojetí mocného Boha, překračujícího tento svět, odnímá politickým mocnostem světa auru božského. Tím umožňuje rozlišit politické a náboženské, učinit politiku světskou - lidmi zvladatelnou a měnitelnou - sférou. Křesťanství podle něho zahajuje ústup náboženství z politického světa. Náboženství přestává tvořit infrastrukturu společnosti a přechází do její "superstruktury", to jest do sféry kultury, individuální víry. Evropské směřování k sekulární společnosti je pak možné vidět - přes všechny dějinné půtky mezi politickým klerikalismem a zastánci laicity - jako naplnění dějinného pohybu, které samo křesťanství uvedlo na scénu Západu. Podle Gaucheta se v "nenáboženských" (tj. nábožensky nestrukturovaných) společnostech může velmi dařit víře (náboženství jako superstruktuře) - dokladem toho vysoká religiozita v sekulárních USA (sekulárních v tom smyslu, že zde existuje striktní oddělení státu a církví).

Soudobý kanadský filozof Charles Taylor je jeden z prvních myslitelů, který si položil otázku, kterou se intenzivně zabývám v posledních letech i já: je možné najít mezi sekularitou (sekulárním humanismem, liberalismem) a křesťanstvím vztah kompatibility - tedy nikoliv laciného jednohlasu a povrchního přizpůsobení, ani nepřátelství a rivality - nýbrž partnerství, vzájemného doplnění při plném respektu k jinakosti druhého?

Charles Taylor poukazuje na to, že právě počínaje osvícenstvím - paradoxně po oslabení politické moci církve - se v evropské společnosti výrazněji uplatnily některé hodnoty křesťanství, jako je koncept lidských práv, tolerance a úcta k hodnotě každé lidské osoby, respekt k svobodě svědomí a přesvědčení. I když mnohé tyto myšlenky - například obhajobu důstojnosti a svobody svědomí, i "objektivně mylného" - můžeme najít už ve spisech klasiků středověké scholastiky, je patrné, upozorňuje Taylor, že křesťanství v době, kdy bylo úzce spojeno s politickou mocí, spíše tlumilo některé prorocké důrazy svého učení - a ty pak byly někdy hájeny proudy, s nimiž se církev dostávala do střetu.

Neměli bychom zapomenout, že jedním z proudů, které vyústily v osvícenství 18. století, bylo úsilí několika generací evropských intelektuálů, kteří - nejprve znechuceni spory a válkami mezi dvěma velkými křesťanskými tábory evropského Západu - hledali nejprve jakousi "třetí cestu křesťanství", později "nadkonfesijní křesťanství" či "přirozené náboženství", až mnozí došli k sekulárním humanismu, který se zcela emancipoval od vědomí transcendentální odpovědnosti člověka. Zde jsme patrně u kolébky toho, co Taylor nazývá "absolutním humanismem" - názorem, podle nějž je jediným cílem lidstva jeho prosperita a veškeré snahy o překročení tohoto cíle, o transcendenci, jsou tímto postojem odmítány jakožto iluze. Taylor varuje před jednostranností tohoto radikálního humanismu.

Evangelický teolog Friedrich Gogarten nazývá to, co Taylor označil za "absolutní humanismus", sekularismem - a tento sekularismus ostře odlišuje od sekularizace. Sekularizace - obhajoba "světskosti světa" a důstojnosti člověka - podle něho legitimně vychází z dědictví křesťanství, z biblického rozlišení mezi Bohem a stvořením a z biblické, prorocké "desakralizace politiky." Oproti tomu sekularismus je ateistickou ideologií, která zbožšťuje člověka a radikálně ho emancipuje od vědomí transcendentální odpovědnosti.

Toto rozlišení může podle mého názoru pomoci křesťanům přesněji vyjádřit diferencovaný postoj k různým podobám a plodům osvícenství. Pokud například kritický racionalismus, vycházející z osvícenské tradice, byl kritikou náboženství, v nemálo případech posloužil víře a teologii, aby se očistila od příliš povrchních a problematických forem; pokud však chtěl náboženství jako takové vytěsnit a negovat, často ztrácel svou kritičnost (a sebekritičnost) a někdy degeneroval do podoby dogmatického a netolerantního pseudonáboženství. (Ilustrativním příkladem toho je vývoj marxismu od Marxovy kritiky náboženského odcizení, navazující na Feuerbacha, po absurdní pseudovědeckou disciplínu "vědecký ateismus" stalinské a postalinské éry).

Křesťanská víra a kritická racionalita se potřebují navzájem. Jejich vztah by měl zůstat dynamický a otevřený, obě strany by k sobě měly patřit "nesmíšeně a neodděleně". Víra bez myšlení se stává slepou a může být nebezpečná, ale i racionalita, která není posilována spirituálními a etickými impulsy, které vycházejí z víry - nejen z "učení víry", nýbrž z onoho "aktu víry" jako existenciální pra-důvěry ke skutečnosti jako celku - může být nebezpečně jednostranná.

Překvapivě se o vztahu křesťanství a osvícenství vyjádřil také francouzský katolický filozof Jean Guitton v pozoruhodném sebeironickém díle svého pozdního stáří. Ve svém "filozofickém testamentu" tvrdí, že křesťanství je "ekologickým přístřeším osvícenství" a mělo by dnes (v době inflace iracionality všeho druhu) "zapomenout na urážky a zachránit osvícenství, tak jako kdysi zachránilo antickou civilizaci, která ho nejdřív předhodila lvům."

Před několika lety se podobná myšlenka spojenectví dědiců osvícenské kritické racionality s křesťanskou vírou stala nejen tématem jednoho velmi pozoruhodného dialogu, nýbrž tento dialog sám se stal jakýmsi paradigmatickým vyjádřením takového setkání - šlo o rozhovor mezi filozofem Jürgenem Habermasem a tehdejším kardinálem Josephem Ratzingerem, dnes papežem Benediktem XVI. Tento rozhovor pod názvem "Dialektika sekularizace" byl letos z pochopitelných důvodů několikrát časopisecky i knižně publikován a hojně komentován. Ratzinger pak na mnohé myšlenky, vyřčené v tomto dialogu, navázal významným proslovem v Subiaku 1. dubna 2005; zde výslovně říká: ".. osvícenství je křesťanského původu a zrodilo se nikoliv náhodou právě a výhradně v oblasti křesťanské víry. A to i tam, kde se křesťanství, v rozporu se svou povahou, bohužel stalo státním náboženstvím. (…) Bylo a je zásluhou osvícenství, že znovu vyneslo na světlo původní hodnoty křesťanství a vrátilo rozumu jeho vlastní hlas. Druhý vatikánský koncil v Konstituci o církvi v dnešním světě znovu ukázal tuto hlubokou shodu mezi křesťanstvím a osvícenstvím a pokusil se dospět ke skutečnému smíření mezi církví a modernou, k smíření, které by představovalo velikou hodnotu, jíž by měly ochraňovat obě strany." Vzápětí Ratzinger dodává: "Při tom vše je třeba, aby obě strany přemýšlely samy o sobě a byly ochotny ke korekturám".

Myslím, že zde je velmi přesně řečeno to, co cítí i někteří kritičtí myslitelé, kteří nesdílejí Ratzingerovo východisko víry (příkladem je zejména již zmíněný Habermas): obě strany by měly být ochotny ke korekturám. Druhý vatikánský koncil učinil vskutku významné kroky k umožnění gentlemen´s-agreement mezi západním křesťanstvím a sekulárním liberalismem a humanismem, přesto trvající spory (jako byl například spor o evropskou ústavní smlouvu) ukazují, že v hledání oné žádoucí dynamické kompatibility mezi oběma významnými prvky evropské kultury je třeba pokračovat.

Křesťanství by stěží mohlo do tohoto vztahu vnést něco přínosného, kdyby se snažilo o laciné "modernizování náboženství" a nezodpovědný výprodej tradice, musí si uchovat svou identitu; avšak těžko by bylo by schopné partnersky komunikovat, kdyby se stahovalo zpátky do premoderní mentality, romantické nostalgie po středověku či barokním triumfalismu nebo do šablonovitého odmítání sekulárního světa.

Na druhé straně snad nazrál čas k tomu, aby vyznavači sekulárního liberalismus konečně překonali oidipální afekt vůči křesťanské tradici a uvědomili si, že právě s ní je západní liberalismus spojen nejen svým původem, nýbrž také určitým "společenstvím osudu". Křesťanství totiž představuje (a nakolik je živé a autentické, také udržuje a kultivuje) kulturní a morální kontext, mimo nějž je liberalismus neúplný, nesrozumitelný. Křesťanství je takříkajíc jeho duchovní biosférou. Není divu, že mnohé liberální hodnoty je tak těžké, možná dokonce nemožné přesadit dozcela jiného kulturního a náboženského prostředí a že v tomto prostředí (zejména v islámem formovaném světě) je liberalismus, radikálně emancipovaný od svých křesťanských kořenů, zakoušen jako cizí a ohrožující.

Ratzinger varuje před touto "radikální emancipací" osvícenské tradice od křesťanství a píše: "Dojde-li ke střetu kultur, nebude to kvůli střetu mezi velkými náboženstvími - která spolu odedávna zápasí, ale nakonec vždy dokázala vedle sebe žít -, nýbrž kvůli střetu mezi touto radikální emancipací člověka a velkými historickými kulturami."

K tomu bych rád dodal to, co mne v posledních letech zaměstnává jako utkvělá myšlenka, k níž se v různých souvislostech znovu vracím: Není právě nyní - kdy takovým globálním střetům snad ještě můžeme zabránit - velkou úlohou jak západního křesťanství, tak sekulárního humanismu, předvést světu, že je možné spolu žít v pokojném a plodném dialogu? Že je možné respektovat jak stěžejní etické zásady, vyrůstající z "abrahamovské tradice", drahé křesťanům, židům i muslimům, zejména ochranu života ve všech jeho formách, zodpovědnost za přírodní prostředí, úctu k rodině, sociální spravedlnost a solidaritu a péči o handicapované - a zároveň rozvíjet onu kulturu svobody a tolerance, kritické racionality a respektu ke kulturní, politické, etnické a náboženské pluralitě, na níž tak záleželo protagonistům evropského osvícenství?

Možná, že prioritní úlohou nás křesťanů není vztyčit svůj prapor na střeše společného evropského domu, nýbrž snažit se využít toho, že máme mnoho společného s oběma dnes tak dramaticky znesvářenými tábory - s islámským světem, s nímž nás spojuje společné "abrahamovské dědictví" i se sekulárním světem Západu, který nikoliv náhodou vzešel z lůna křesťanstvím utvářené společnosti. Zde čeká ty, kdo dokážou reflektovat a zhodnotit duchovní zkušenost Evropy, velký úkol pokusit se alespoň trochu zprostředkovat větší porozumění mezi těmito světy, bořit předsudky, hojit traumata minulosti, hledat na obou stranách partnery ochotné a schopné dialogu, navazovat rozhovor, který není a jistě nebude snadný. Vyžaduje mnoho znalostí, moudrosti, trpělivosti, pokory, schopností vcítit se a umět se občas dívat i "očima těch druhých" a navíc připravenosti snášet jak posměšnou etiketu "idealistů", tak nejrůznější podezírání z postranních úmyslů, a to často symetricky z obou stran. Zkrátka: vydat se na tuto cestu znamená osvojovat si hodnoty - a neváhal bych použít archaického slova ctnosti - které jsou v naší době vzácné. Silácká řešení a prefabrikované, rychlé a jednoduché ideologické úsudky takové nároky nekladou.

Avšak nyní opravdu mnoho záleží na tom, zda se najde dostatečný počet těch, kteří před zjednodušující zkratkou dají přednost úzké, dlouhé, náročné cestě.

Tvorba

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
To že byl život? Z podzemní církve do labyrintu svobody.
loading...

Objednat knihu

Štefan Hríb Více o knize Skrýt info
Kam se ztratil Bůh
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Svět bez Boha: Ateismus jako druh náboženské zkušenosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Obnovíš tvář země: Texty k obnově církve a společnosti z let 1988-1998
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít v dialogu: Podněty k promýšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít s tajemstvím: Podněty k promyšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chci, abys byl: Křesťanství po náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Smířená různost (rozhovor)
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Divadlo pro anděly: Život jako náboženský experiment
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Stromu zbývá naděje: Krize jako šance
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotkni se ran: Spiritualita nelhostejnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík et al. Více o knize Skrýt info
Máš před sebou všechny mé cesty (sborník k 60. narozeninám T. Halíka)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzdáleným nablízku: Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Prolínání světů: Ze života světových náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc zpovědníka: Paradoxy malé víry v postoptimistické době
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzýván i nevzýván: Evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Oslovit Zachea (soubor proslovů a kázání)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co je bez chvění, není pevné: Labyrintem světa s vírou a pochybností
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Ptal jsem se cest (rozhovor)
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Víra a kultura - Pokoncilní vývoj českého katolicismu v reflexi časopisu Studie
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Sedm úvah o službě nemocným a trpícím
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Večerní modlitby
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O přítomnou církev a společnost
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
From the Underground Church to Freedom
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
I Want You to Be: On the God of Love
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Pavel Hošek (eds.) Více o knize Skrýt info
A Czech Perspective on Faith in a Secular Age
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Night of the Confessor: Christian Faith in an Age of Uncertainty
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Patience with God: The story of Zacchaeus continuing in us
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Theater für Engel. Das Leben als religiöses Experiment
loading...

Objednat knihu

P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Wir teilen diesen Traum: Theologinnen und Theologen aus aller Welt argumentieren "Pro Pope Francis"
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden: Warum der Glaube den Unglauben braucht
loading...
P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Pro Pope Francis. Weltweite Unterstützung für den Papst aus dem Kirchenvolk
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Starker Wein, nicht lauwarmes Wasser: Impulse für einen Glauben, der Zukunft hat
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Glaube und sein Bruder Zweifel
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden? Wenn Glaube und Unglaube sich umarmen
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ich will, dass du bist. Über den Gott der Liebe
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nicht ohne Hoffnung. Glaube im postoptimistischen Zeitalter
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
All meine Wege sind DIR vertraut. Von der Untergrundkirche ins Labyrinth der Freiheit
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Berühre die Wunden: Über Leid, Vertrauen und die Kunst der Verwandlung
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nachtgedanken eines Beichtvaters: Glaube in Zeiten der Ungewissheit
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld mit Gott (Die Geschichte von Zachäeus heute)
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Du wirst das Angesicht der erde erneuern - Kirche und Gesellschaft an der Schwelle zur Freiheit
loading...
Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Fare a meno di Dio? Se fede e incredulità si cercano
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Voglio che tu sia. L'amore dell'altro e il Dio cristiano
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
La notte del confessore: La fede cristiana in un tempo di incertezza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vicino ai lontani: la pazienza della fede nel dialogo con l'ateismo
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
"Mistica, anima della filosofia?"
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Donner du temps à l'éternité. La patience envers Dieu
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quiero que seas: Sobre el Dios del amor.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
¿Deshacerse de Dios? Cuando la fe y la increencia se abrazan
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paradojas de la fe en tiempos posoptimistas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciencia con Dios: Cerca de los lejanos
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Un proyecto de renovación espiritual
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Diante de Ti, os meus caminhos.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O abandono de Deus. Quando a crença e a descrença se abraçam
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que Tu sejas! Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O Meu Deus é um Deus Ferido
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A noite do Confessor: A fé cristã numa era de incerteza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus: Oportunidade para um encontro
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Não sem esperança. O retorno da religiao em tempos pos-otimistas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que sejas: Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Livrar-se de Deus? Quando a crença e a descrença se encontram
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A Noite do Confessor. A Fé Cristã Num Mundo de Incerteza.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Toque as feridas. Sobre sofrimento, confiança e a arte da transformação.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus. Oportunidade Para Um Encontro - Coleção No Espírito.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Bóg zagubiony: Wiara w objęciach niewiary
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć w dialogu. Impulsy do rozmyślań nad wiarą
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć z tajemnicą. Impulsy do rozmyślań nad wiarą.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu! 44 kazania o sensie życia
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chcę, abyś był
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Różnorodność pojednana. Rozmowy
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Hurra, nie jestem Bogiem!
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przenikanie światów: Z życia pięciu wielkich religii
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Teatr dla aniołów. Życie jako religijny eksperyment
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotknij ran
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Drzewo ma jeszcze nadzieje
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Cierpliwość wobec Boga. Spotkanie wiary z niewiarą
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc spowiednika
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu!
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wzywany czy niewzywany - Bóg się tutaj zjawi
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przemowic do Zacheusza
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co nie jest chwiejne, jest nietrwałe
loading...
Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Radzilem sie dróg
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wyzwoleni, jeszcze nie wolni
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Znebimo se Boga: ko se vera in nevera objameta
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Spovednikova noč: krščanska vera v času negotovosti in novega upanja
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu oddaljenim: gorečnost in potrpežljivost v srečevanju vere z nevero
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotakni se ran: duhovnost neravnodušnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu pola: Molk na Antarktiki
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Strpljenje s Bogom: Pripovijest o Zakeju danas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Terpelivist iz Bogom : zуstrič viri z neviroju
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nič spovidnika
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A gyóntató éjszakája: A kishitűség ellentmondásai posztoptimista korunkban
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Niet zonder hoop. Religieuze crisis als kans
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Raak de wonden aan van. Over niet zien en toch geloven
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geloven op de tast. Als geloof en ongeloof elkaar ontmoeten
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ik wil dat jij bent: over God van liefde
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
De nacht van de biechtvader. Christelijk geloof in een tijd van onzekerheid
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld met God: Twijfel als brug tussen geloven en niet-geloven
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tålamod med Gud
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tanriyi sabirla beklemek: Zakkayin öyküsü bizimle devam ediyor
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
상처 입은 신앙 - “내 상처를 보고 만져라"
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
하느님을 기다리는 시간
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
擁抱懷疑的信仰
loading...

Objednat knihu

11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SVÁTEK CYRILA A METODĚJE - SMETANOVA LITOMYŠL 2018
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SVATÝ TOMÁŠ (Litomyš)
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.
KŘESŤANÉ A VZEDMUTÍ OBČANSKÉ NELHOSTEJNOSTI (červen 2019)
.
VÝKŘIK DO SVĚDOMÍ (leden 2019)
.
ČAPEK JAKO VYCHOVATEL (prosinec 2018)
.
VSTUPUJEME DO 30. ROKU SVOBODY (listopad 2018)
.
KLAUS HÁJÍ NEOBHAJITELNÉ (říjen 2018)
.
PRODAVAČI STRACHU (říjen 2018)
.
CO JE PRAVDA? (březen 2018)
.
POVOLEBNÍ ÚVAHA (únor 2018)
.
NAROZENINY PAPEŽE FRANTIŠKA (prosinec 2017)
.
SLOUPOVNÍCI A JEJICH NEPŘÁTELÉ (září 2017)
.
STRAŠIDLO POPULISMU V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ (červen 2017)
.
ÚNOR 1948 A JEHO NEBLAHÉ DĚDICTVÍ (únor 2017)
.
ROK VÝZNAMNÝCH VÝROČÍ (leden 2017)
.
ZÁPAS O NADĚJI PO AMERICKÉ VOLBĚ (listopad 2016)
.
HLAS ZE SRDCE EVROPY - výzva k společné odpovědnosti (červen 2016)
.
A VOICE FROM THE HEART OF EUROPE – an appeal for joint responsibility
.
Udavačům a mystifikátorům neodpovídám (Otevřený dopis redakci Parlamentních listů)
.
NENÍ ATEISTA JAKO ATEISTA (listopad 2015)
.
O UPRCHLÍCÍCH I SEBEVRAŽEDNÉM DEMOKRATICKÉM SKOKU (říjen 2015)
.
ROZUM A VĚCNOST MÍSTO HYSTERIE A PANIKAŘENÍ (září 2015)
.
PŘÍPAD CHARLIE (únor 2015)
.
10 ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY PETRA HONZEJKA (leden 2015)
.
EVROPA VS. MUSLIMOVÉ. MAŘÍME HISTORICKOU ŠANCI (leden 2015)
.
PROČ NEJSEM CHARLIE (leden 2015)
.
KAMBERSKÝ, PODEJTE MI INDEX! (srpen 2014)
.
DESET ZÁSAD – VIZE PRO BUDOUCNOST DEMOKRACIE V ČR
.
DIALOG O POVOLEBNÍ SITUACI (únor 2013)
.
KLAUS K OLTÁŘI NEPATŘÍ (říjen 2011)
.
PARÁDA RŮŽOVÉ HRDOSTI (srpen 2011)
.
MODLITBA ZA JIŘINU ŠVORCOVOU (srpen 2011)
.
OTÁZKA PILÁTOVA (duben 2011)
.
K VOLEBNÍM VÝSLEDKŮM 2010 (červen 2010)
.
TENTOKRÁT PODPORUJI KLAUSE (únor 2006)
.
VELKÝ BRATR A ZVÍŘECÍ FARMA (září 2005)
.
KLAUSOVA POLITICKÁ FILOZOFIE - A "NĚCO NAVÍC" (únor 2004)
.
VÁLKA MEZI METAFOROU A REALITOU (září 2002)
.
POCHODEŇ 2003? (únor 2002)
.
O (NE)PŘESADITELNOSTI DEMOKRACIE NEBO KULTURNÍ EKOLOGIE OTEVŘENÉ SPOLEČNOSTI (říjen 2001)
.
NEŽ SE NÁM SVĚT ZNOVU STANE DOMOVEM (září 2001)
.
PROČ NEJSEM CTITELEM VÁCLAVA KLAUSE (listopad 2000)
.
ZAMEŤME STŘEPY, NE VŠAK TÉMATA (září 2000)
.
ROZPOR V CÍRKVI NELZE SKRÝVAT (srpen 2019)
.
RÁNY KRISTOVY CÍRKVE (duben 2019)
.
JE ČESKÁ KATOLICKÁ CÍRKEV „DŮM ZE SKLA“? (leden 2019)
.
OD NAPOMÍNÁNÍ K POROZUMĚNÍ (leden 2019)
.
K BOUŘI V NAŠÍ KATOLICKÉ SKLENICI (únor 2018)
.
VYJASNĚNÍ STANOVISEK S PETREM DVOŘÁKEM (říjen 2017)
.
POZVÁNÍ K DIALOGU (říjen 2017)
.
VZPOURA PROTI PAPEŽI? (říjen 2017)
.
TAJEMSTVÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (září 2017)
.
NÁVRAT NÁBOŽENSTVÍ? (září 2017)
.
ANKETA MESAČNÍKA EVÝCHOD (září 2017)
.
VELIKONOČNÍ KŘEST A NOVÝ ŽIVOT (duben 2017)
.
11. ZÁŘÍ – VAROVÁNÍ PŘED GLOBÁLNÍM TERORISMEM (září 2016)
.
VZPOMÍNKY NA PŮSOBENÍ V PODZEMNÍ CÍRKVI BĚHEM NORMALIZAČNÍHO REŽIMU (srpen 2016)
.
MÁME S MUSLIMY STEJNÉHO BOHA? (prosinec 2015)
.
The Afternoon of Christianity: Church and Theology for a Post-Secular Age
.
DLOUHÁ CESTA UZDRAVOVÁNÍ (říjen 2015)
.
KDO JE TADY UVĚDOMĚLÝ? (listopad 2014)
.
OTEVŘENÝ DOPIS MUSLIMSKÉ KOMUNITĚ V ČR (květen 2013)
.
PŘEKVAPENÍ NA PAPEŽSKÉM STOLCI (duben 2013)
.
POLEMIKA O VÍŘE A ATEISMU POKRAČUJE (říjen 2010)
.
PŘEDPOKLADEM DIALOGU JE OCHOTA POROZUMĚT (říjen 2010)
.
ZAČ KŘESŤANÉ VDĚČÍ ATEISTŮM (září 2010)
.
"KDO JE ODPOVĚDNÝ ZA PŘÍTOMNOST KŘESŤANSTVÍ" (září 2010)
.
STRUČNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČTK KE KAUZÁM ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ (březen 2010)
.
20 LET AKADEMICKÉ PASTORACE V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (únor 2010)
.
CO ČEKÁ NOVÉHO PRAŽSKÉHO ARCIBISKUPA? (únor 2010)
.
KULATÝ STŮL: PŘIBLÍŽILA SE ZA POSLEDNÍ LÉTA (leden 2010)
.
PATNÁCT PURPUROVÝCH LET A CO BYLO PŘEDTÍM (listopad 2009)
.
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO KLÍČE (říjen 2009)
.
MÉDIA – NÁBOŽENSTVÍ NAŠÍ DOBY? (podzim 2009)
.
PAPEŽOVA LEKCE ČESKÉ CÍRKVI I SPOLEČNOSTI (říjen 2009)
.
SETKÁNÍ PAPEŽE BENEDIKTA S AKADEMICKOU OBCÍ (říjen 2009)
.
PŘÍSPĚVEK PRO MEZINÁBOŽENSKÝ PANEL NA KONFERENCI FORUM 2000 (říjen 2009)
.
ROZPAKY Z JEDNÉ VELKORYSOSTI (únor 2009)
.
CO SE DĚJE V HLAVÁCH NÁBOŽENSKÝCH FANATIKŮ (prosinec 2008)
.
ROLE CÍRKVÍ V UDÁLOSTECH ROKU 1989 (říjen 2008)
.
PROMĚNY SVĚTOVÉ NÁBOŽENSKÉ SCÉNY (prosinec 2007)
.
OSLOVIT VZDÁLENÉ (říjen 2007)
.
PAPEŽSKÝ SKANDÁL (září 2006)
.
O TOM NAŠEM BEZBOŽECTVÍ (léto 2005)
.
MYSLITEL „NENÁBOŽENSKÉHO KŘESŤANSTVÍ“ (duben 2005)
.
O ATEISMU, POCHYBNOSTECH A VÍŘE (leden 2005)
.
CÍRKEV A "ČÁSTEČNĚ IDENTIFIKOVANÍ" (květen 2004)
.
JE POSTMODERNÍ KULTURA POSTSEKULÁRNÍ? (říjen 2003)
.
CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI (únor 2002)
.
SPOR O NÁBOŽENSTVÍ? ()
.
STÁTEM VNUCENÝ ATEISMUS (srpen 2000)
.
KATOLICKÁ CÍRKEV V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 (2000)
.
NÁBOŽENSTVÍ - POLITIKA - VĚDA: PROMĚNY VE VZTAZÍCH (září 1998)
.
JAK PROMĚNIT TRAGÉDII CÍRKVE V BOŽSKOU KOMEDII? (duben 1998)
.
ODMÍTÁM DÉMONIZOVÁNÍ HOMOSEXUÁLŮ, CÍRKEV MÁ SAMA KOSTLIVCE VE SKŘÍNI (září 2019)
.
CÍRKEV JE JAKO NĚMECKO PO HOLOCAUSTU (březen 2019)
.
ČAPUTOVÉ JSEM SE OMLUVIL ZA ÚTOKY NA JEJÍ ADRESU Z JISTÝCH KATOLICKÝCH KRUHŮ (březen 2019)
.
VAŘILI SI NÁS JAKO ŽÁBY A POSTUPNĚ ZVYŠOVALI TEPLOTU (leden 2019)
.
ROZHOVOR PRO AHA/BLESK - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA (leden 2019)
.
O JEŽÍŠKOVI NELŽETE. DÍTĚ NENÍ MALÝ HLUPÁČEK (prosinec 2018)
.
VĚŘIT ZNOVU – A JINAK (prosinec 2018)
.
STOLETÉ DĚDICTVÍ NÁS VŠECHNY ZAVAZUJE (prosinec 2018)
.
CÍRKVI PŘÍSLUŠÍ POKORA (říjen 2018)
.
50. VÝROČÍ SRPNOVÉ OKUPACE ČESKOSLOVENSKA (srpen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (červen 2018)
.
ROZHOVOR PRO ČTK (květen 2018)
.
ROZHOVOR PRO KT (květen 2018)
.
MÁME ODVÁŽNÉHO PAPEŽE (březen 2018)
.
KOHO BY DNES JEŽÍŠ HNAL BIČEM Z CHRÁMU (březen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (leden 2018)
.
PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

3. března 2019

Trignis 2019 - s V. Malým
29. dubna 2019 ČRo Plus
Hostem pořadu "Interview Plus" - s Janem Bumbou
.
17. března 2019 ČRo Plus
Vertikála: Tomáš Halík a Jan Jandourek v rozhovoru s Evou Hůlkovou
.
4. listopadu 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
3. června 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
5. ledna 2018 Radio Proglas
Hostem pořadu "Všimli jsme si"
.
27. prosince 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
20. června 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
24. dubna 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. února 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. ledna 2017 ČRo2, 10.30
Na návštěvě u Karla Čapka
.
21. prosince 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
19. prosince 2016 ČRo Brno, 15.04
Hostem "Rendez-vous s Marcelou Antošovou"
.
16. listopadu 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
10. srpna 2016 ČRo Plus 7.10
DUEL: Tomáš Halík a Milan Badal
.
1. července 2016 ČRo Plus 11.34
Interview Plus
.
28. června 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. května 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
26. dubna 2016 ČRo1 17.05
Hostem pořadu "20 minut Radiožurnálu"
.
30. března 2016 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. března 2016 ČRo2, 22.30
Hostem Nočního mikrofóra
.
13. března 2016 ČRo Plus 22.35
Hostem pořadu "Hovory"
.
17. února 2016 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
25. prosince 2015 ČRo Plus 14.05
Hostem E. Hůlkové ve specálu Studia Leonardo
.
23. prosince 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
19. prosince 2015 ČRo Plus 11.10
Hostem pořadu "Osobnost Plus"
.
12. června 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. května 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. dubna 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
11. března 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
30. ledna 2015 Frekvence 1
Zeman? Po Klausovi nemohlo přijít nic horšího!
.
29. ledna 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. ledna 2015 ČRo1 17.05
Tomáš Halík není Charlie. Novinář by měl umět rozlišit mezi satirou a urážkou (Dvacet minut)
.
25. prosince 2014 ČRo2 11.05
Hostem pořadu Host do domu (25.12.2014 11:05)
.
21. prosince 2014 ČRo Brno 15.05
Hostem Rendez-vous s Marcelou Antošovou 2014
.
23. října 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
25. června 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
28. května 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
24. dubna 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. dubna 2014 ČRo HK
Hostem pořadu "Návštěva"
.
6. dubna 2014 Frekvence 1
Hostem "PressKlubu"
.
25. března 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
15. března 2014 ČRo 1
Hostem "Doteků víry" - 22.05
.
3. ledna 2014 ČRo 1
Hostem pořadu "Host Radiožurnálu"
.
21. prosince 2013 ČRo Brno
Rendez-vous s Marcelou Antošovou (21.12.2013)
.
18. prosince 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí Václava Havla
.
20. listopadu 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí sv.Anežky a 17.listopadu
.
30. října 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Česko po volbách, potřebovali bychom svého Františka...
.
18. září 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Forum 2000 v roce 2013 (audio, přepis)
.

9. září 2019

TV Noe: K jádru věci

10. června 2019

TV Noe: Dům ze skla

29. dubna 2019

ČRo: Interview Plus

12. března 2019

Pod lampou

16. srpna 2018

Rozhovor pro StylTip

10. dubna 2018

Fokus VM: Závislosti

17. ledna 2018

Rozhovor pro Echo TV

26. června 2017

Rozhovory v knihovně: ČKA

9. června 2017

Noc kostelů 2017

5. března 2017

Rozhovor pro StylTip 3/3

16. ledna 2017

Rozhovor pro StylTip 2/3

16. prosince 2016

Rozhovor pro StylTip 1/3

15. června 2016

Hovory o nás

22. dubna 2016

Hostem "Inteview ČT24"

29. listopadu 2015

ČT1: 168 hodin: Oleandr moci

17. března 2015

Hostem TN.cz

14. března 2014

Hostem "Interview ČT24"

11. února 2013

Hostem "Inteview ČT24"

1. ledna 1996

7 čili 7 dní

4. listopadu 2019

Tábor, Jednota:

6. března 2019

Popelec umělců 2019

29. května 2018

"Olomoucká kavárna"

25. března 2018

Květná neděle 2018

13. března 2018

4. úterý postní

10. listopadu 2017

III. Fórum dialogu

15. září 2017

Víra

30. června 2017

Věčný život

29. června 2017

Smysl života

15. dubna 2017

Velká noc 2017

14. dubna 2017

Velký pátek 2017

5. dubna 2017

Kategoriální pastorace

16. února 2017

Společný hlas 2017

23. listopadu 2016

Den Unglauben umarmen

3. července 2016

Smetanova Litomyšl 2016

22. března 2016

Does Society Need Scruples?

16. března 2016

Je smrt stále tabu?

10. února 2016

XXI. Popelec umělců

16. ledna 2016

Odkaz Jana Palacha, FF UK

30. října 2012

Chci, abys byl

9. března 2011

Popelec umělců 2011 (ČT)

8. srpna 2010

Úryvek kázání

25. února 2009

Popelec umělců 2009 (ČT)

31. března 2018

Co je pravda? (Proglas)

10. února 2018

Povolební úvaha (Proglas)

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Má zkušenost s fanatiky jedné či druhé strany (netolerantními „věřícími“ i dogmatickými, militantními ateisty) mi napovídá, že zvláště nesnesitelnými nesnášenlivci se stávají ti, kdo si žádné pochybnosti o vlastní pozici nejsou schopni přiznat a zbavují se jich tím, že je promítají na druhé, připisují je druhým a bojem s nimi vlastně bojují s vlastními nerozpoznanými stíny a „démony“.