T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)

Trochu s nelibostí vzpomínáte na mateřskou školku, kde jste, jak říkáte, dost možná získal základní odpor ke kolektivismu a uniformitě. Máte nějaký podobně silný zážitek ze základní či střední školy, o kterém se případně domníváte, že vás celoživotně ovlivnil?

Vzhledem k rodinnému prostředí, které bylo jednoznačně humanitně zaměřené, jsem byl již jako dítě dosti jednostranně orientován. Můj otec editoval spisy bratří Čapků, takže jsem už v dětství poznal celou řadu spisovatelů a básníků z okruhu otcových přátel. Hned od počátku jsem se tedy orientoval na literaturu a humanitní vědy. Jakmile jsem se naučil psát, začal jsem s prvními pokusy psát „knížky“.

Naopak jsem měl vyložený odpor k tělocviku a taky k dílnám, kde jsme se měli sblížit s dělnickým prostředím a naučit se i základům nějakého řemesla. Jenže já jsem byl fyzicky hodně nešikovný, takže mi nic nešlo a nebavilo mě to. Bohužel si mě však po celou dobu základní – a vlastně také střední školy – nezískaly ani přírodovědné předměty. Nevím, zda to nebylo pedagogickým stylem výuky, každopádně mě učitelé nedokázali přesvědčit o tom, proč bych se měl učit o něčem, co nějak nesouvisí s člověkem, lidskou kulturou a lidskou duší. Vztah k přírodě a přírodním vědám jsem získal až mnohem později, v této oblasti jsou u mě ale i tak zanedbány základní sympatie a způsoby uvažování blízké přírodním vědám.

Spolu s dalšími osobnostmi jste signatář výzvy „Všem, jejichž hlas je slyšet“. Ta hovoří o poklesu úrovně vzdělanosti českého národa, soustavném snižování požadavků škol na znalosti a dovednosti a celospolečenskou neochotu akceptovat skutečnost, že vzdělanosti člověk dosahuje dlouhodobou, soustavnou a cílevědomou činností. Můžete stručně pojmenovat ten nejzákladnější problém českého školství?

Ještě stále a tradičně je zaměřeno na získávání vědomostí, nikoliv na kultivaci stylů myšlení a na rozvoj kreativity a tvořivosti.

A pokud byste měl pojmenovat hlavní problém spojený se vzděláváním, který je školám vnější, externí a souvisí s širším společenským a kulturním kontextem, ve kterém školy fungují?

Obávám se, že se postupně a nepozorovaně vytrácí vědomí toho, že vzdělanost mladé generace je něco, co zajišťuje budoucnost této země více než cokoliv jiného. Nemůžeme se pyšnit nějak zvlášť velkým přírodním bohatstvím a nerostnými zdroji, ale v naší zemi místo toho vždy byl potenciál množství lidí, kteří dosáhli dobrého vzdělání světové úrovně. Tradici dobrého a kvalitního vzdělávání přitom v našich zemích můžeme vystopovat velmi hluboko do historie. Inteligence pak vždy hrála i významnou politickou roli. Jsme společností, ve které byla z velké části zdecimována česká šlechta, a roli elity proto do značné míry přebírala právě inteligence, lidé, jejichž autorita šla ruku v ruce s jejich vzděláním. Kultura, umění a vzdělanost vždy významně přispívaly k prestiži naší země a našeho národa v zahraničí. Zvláště po roce 1989 se naopak položil velký důraz na rychlé materiální zbohatnutí a tato orientace do značné míry zastínila chápání vzdělávání jako základní priority české společnosti. Podpora vzdělanosti se vyjadřuje tak maximálně verbálně a na úrovni rétoriky také vesměs zůstává. Jedním z mnoha projevů tohoto stavu je katastrofálně nízké finanční hodnocení práce učitelů, ale pokles důrazu na vzdělání se promítá do celé řady dalších oblastí.

Nedomníváte se však, že minimálně od dob Osvícenství panuje až nekritická víra v to, že všechny problémy, se kterými si nevíme rady, časem vyřeší vyšší a lepší vzdělávání? Nestala se víra ve všemocnost vzdělávání či vzdělanou společnost až jakousi novodobou „náhražkou“ náboženství? Dnes se takto někdy operuje s termínem společnost vědění.

Řešení velkých a závažných problémů, před kterými dnes stojíme, jistě vyžaduje aktivitu celé řady dalších aktérů. Například kvalitní rozhodování politicky zodpovědných činitelů, ale i příznivou celospolečenskou atmosféru. Navíc mnohé současné problémy – jejich příčiny a důsledky – jsou dnes celosvětově provázané, takže vyžadují i spolupráci a postup na globální úrovni. Ale kvalita rozhodování politiků i veřejnosti tváří v tvář současným výzvám je silně ovlivňována právě kvalitou jejich vzdělání. Ale asi je pravda, že někdy máme od škol a od vzdělávání tendenci očekávat daleko více, než je vůbec v jejich silách splnit. Někdy se z ohánění vzděláním může stát jen prázdná fráze či prázdný slogan.

Můžete prosím stručně říci, před jakými zásadními problémy na počátku 3. tisíciletí podle Vás stojíme? (případně proč právě tyto problémy pokládáte za nejzávažnější)

Těch je spousta: krize rodiny a rodinné výchovy, nárůst barbarizace a kultu násilí (podporovaného médii), neochota mít a vychovávat děti a v důsledku toho stárnutí populace a „konflikt generačních zájmů“ (v němž se dnes nezodpovědné koketování s možností uzákonit euthanasii může stát strašnou zbraní k likvidaci starých lidí), rozpad hodnotového systému a narůstající zločinnost dětí, masové zneužívání drog, ničení přírodního prostředí, krize demokracie v důsledku globalizace (nejzávažnější rozhodnutí padají v nevolených nadnárodních grémiích spíš ekonomického charakteru) a „médiokracie“ (vlivem televize vítězí ti „fotogeničtější“) apod., apod. To opravdu nebude jednoduchý věk.

Česká spisovatelka Lenka Procházková se ve své knize Slunce v úplňku (2008) snaží formou napínavé detektivky dnešní mladé generaci přiblížit život Jana Palacha. Myslíte si, že Palach může být vzorem pro současnou mládež, nebo je jeho čin v tomto smyslu spíše nebezpečný, obtížně pochopitelný a společnost si neví rady s jeho interpretací?

Sebeupálení Jana Palacha byl dle mého názoru jedinečný a těžko opakovatelný čin. Sám o sobě měl smysl v kontextu doby, ve které se stal. Šlo o dramatický výkřik, o oběť. Nešlo zdaleka jen o obětování života na protest proti sovětské vojenské okupaci, jak se to dnes většinou interpretuje, ale o pokus zastavit postupující demoralizaci celé české společnosti. Ta se v té době již projevovala nejrůznějšími náběhy ke kolaboraci a celkovou únavou i morálním otupěním národa. Původní semknutí téměř celé české společnosti proti okupaci ve výsledku začalo polevovat.

Skutečnost, že je člověk ochoten oběti, dokonce i oběti nejvyšší, že mu není lhostejné, co se děje kolem něj, to vše je jistě inspirativní dodnes. Na druhé straně hodnota lidského života je ohromná. Jen v naprosto krajních situacích je možné položit svůj život na oltář nějaké myšlenky či nějakého politického záměru takovýmto dramatickým způsobem. Takže klíčové pro dnešní mladou generaci je to, jakým způsobem se bude Palachův čin interpretovat. Pokud by to mělo být napodobováno způsobem, kdy by mladí lidé páchali protestní sebevraždy – a tyto pokusy jsme v Čechách před několika lety měli – tak to by bylo opravdu neadekvátní. Dnešní společnost totiž přeci jenom nabízí celou řadu jiných možností, jak prosazovat svůj názor. Tyto možnosti však v době Jana Palacha – v prostředí okupované společnosti a v prostředí totalitního režimu – nebyly.

Jaké jsou tedy dnes vzory, které byste byl rád, aby mladé lidi – třeba i prostřednictvím školní výuky – oslovovaly?

Mám-li sáhnout do své vlastní zkušenosti, tak mě vždy oslovovali lidé, kteří se v první řadě řídili svým svědomím. Byli tak schopni postavit se v případě potřeby i většinovému mínění a převládajícímu názoru. Ale také vystoupit proti moci. Často tak museli mnohé obětovat, mnohdy i svůj vlastní život, nikdy však nesáhli k násilí. Osobnosti tohoto typu mě vždy oslovovaly daleko více než nějací válečníci nebo dobyvatelé a nejrůznější „Sandokanové“. Takže lidé řídící se vlastním svědomím, schopni udělat něco pro druhé a zříkat se násilí představují podle mého názoru vzory, které jsou tak potřebné i v dnešním světe.

Můžete uvést nějaké příklady?

Právě takto jsem už jako chlapec vždy chápal Jana Husa. Také mě na prahu dospívání velmi oslovil film o Tomáši Becketovi, arcibiskupovi z Canterbury, zavražděnému královými rytíři ve své katedrále. O něco později se mým vzorem stal i Mahátma Gándhí. Myslím si, že jde skutečně o osobnosti, které by se mohly stát vzorem i pro dnešní mladou generaci.

Vzory mladých lidí se však mohou stát – a občas se tak i děje – také jejich učitelé. Jaké vlastnosti by podle Vás měl mít dnešní učitel základní školy?

Nejspíš v první řadě člověk, který dokáže spojovat svou odbornou kompetenci v jednotlivých předmětech se sociální inteligencí. Tedy se schopností sebeovládání a s určitou mírou empatie. V ideálním případě by měl mít také prvky toho, čemu se říká životní moudrost. Měl by to být člověk, který si zaslouží důvěru a na kterého se dá spolehnout. Žák se na něj může obrátit s problémy nejrůznějšího charakteru, včetně problémů ryze osobních, nejen studijních. Rozhodně by samozřejmě neměl dítě poškozovat nějakou šikanou, nespravedlnosti nebo třeba straněním některým žákům na úkor jiných.

Na co by se mělo při vzdělávání nových učitelů dbát? Co dnes chybí?

Při profesní přípravě učitelů na pedagogických fakultách by podle mého názoru bylo dobré aplikovat zkušenosti z psychologie a psychoterapeutického výcviku. Sám jsem prošel bálintovským psychologickým výcvikem a myslím si, že by to nemělo být součástí výchovy pouze psychoterapeutů, ale také výchovy a přípravy budoucích učitelů a dalších lidí, v jejichž povolání hrají velkou roli mezilidské vztahy a komunikace s druhými lidmi. V tomto typu výcviku se člověk učí pracovat s „přenosy“ a „proti-přenosy“. V případě vztahu učitele a žáků, lékaře a pacienta nebo advokátů a jejich klientů se často stává, že se do jejich komunikace a vzájemného chápání – vesměs nevědomě – přenáší rušivé zkušenosti. Ty, které jsme původně udělali s někým úplně jiným. Třeba učiteli může nějaký žák připomínat vlastní dítě a tato podobnost pak může buď pozitivně, nebo negativně, ovlivňovat jeho chování k tomuto žákovi. A to by se v profesionálním vztahu stávat nemělo.

Navíc by se v průběhu tohoto typu psychologického výcviku měl učitel, jakožto profesionál, naučit čelit i druhému způsobu přenosů ze strany žáků, potažmo klientů. Učitel, jako nositel a představitel autority, z pohledu žáků představuje projekční plátno, na které si děti promítají své zkušenosti se všemožnými dalšími autoritami, zejména těmi rodičovskými. Ve výsledku pak mají tendenci se buď uchylovat ke vzdoru vůči autoritám jako takovým, které v jejich konkrétním případě ztělesňuje učitel. V opačném případě pak mají tendenci si učitele „zbožštit“, vzhlížet k němu a vnímat ho velmi nekriticky. Učitel by měl být schopen neodpovídat na tyto přenosy protipřenosem. Nemělo by mu lichotit, že ho děti zbožňují, nebo by neměl jednat agresivně, jsou-li žáci vůči němu agresivní. Naopak by měl umět pochopit rozdíl mezi reálným a přenosovým vztahem a jednat podle toho.

Nejde ale spíše o specializované vzdělání pro klinické psychology nebo psychoterapeuty?

V České republice tuto metodu začínají stále více používat například lékaři. Navíc nejde jen o samotný základní výcvik a základní trénink, ale existují pravidelné bálintovské skupiny. Tam si mohou učitelé, lékaři či soudci působící v praxi přinášet své konkrétní případy, zkušenosti a problémy se svými žáky či klienty. Společně s ostatními se pak učí tomuto problému porozumět a najít východisko.

Myslíte si, že učitel pro 21. století by se vlastně v ničem zásadním neměl lišit od toho, který své žáky vychovával pro staletí předchozí? Nebo dnes přeci jenom vznikají nové potřeby a požadavky týkající se kantorů?

Nejspíš jsou určité základní charakteristiky platné vždy a ve všech historických obdobích. Jak jsem řekl, na učitele by měl být spoleh, měl by být schopen empatie a mít přirozenou autoritu na základě své odborné kompetence i stylu svého chování a vystupování. To platí nejméně od starověku a bude to jistě platit i v budoucnosti. Na druhé straně se objevují zcela nové trendy a problémy, kterým učitelé musí čelit. Jejich profese se v mnoha ohledech stává náročnější. Například pro dnešní společnost je charakteristická krize rodiny. Mnoha dětem chybí otcovská autorita nebo pochází z rozpadlých manželství a trpí nejrůznějšími poruchami chování. Řada dětí pak má problém respektovat jakoukoliv autoritu a učitel musí čelit nejrůznějším projevům asociálního chování žáků. Do toho přichází sílící vlivy médií. Ruku v ruce s tím se prosazuje kultura zbožňující násilí, která pak může inspirovat celou řadu případů šikany a projevů agrese na školách. Roste tak význam terapeutické funkce učitele. Stejně tak rostou i nároky na to, aby samotní kantoři zvládali náročné psychologické aspekty svého povolání.

A co změněné nároky plynoucí z rozšíření nových komunikačních technologií?

Rozhodně se proměňují styly výuky vyvolané přístupem žáku na internet. Zatímco se tradiční výuka a tradiční škola orientovala především na předávání fakt a vědomostí, dnes to již není hlavní kompetencí učitelů, protože fakta lze jednoduše dohledat. Naopak se dostává do popředí důraz na schopnost kreativity a tvořivého myšlení, které by učitelé u svých žáků měli stimulovat. Přitom z mezinárodních výzkumů se ukazuje, že jde bohužel o oblast, ve které čeští žáci nejvíce zaostávají oproti svým vrstevníkům z jiných zemí.

Napomáhá rozšíření internetu k větší vzdělanosti, nebo to není takto jednoduché?

Tváří v tvář nadbytku informací – obrovské záplavě dostupných faktů a dat – by bylo dobré mladé lidi naučit i jakési informační „dietě“ nebo řekněme „askezi“ v zacházení s informačními zdroji. Jednoduše řečeno, děti by se v té záplavě informací měly naučit orientovat. Tedy rozeznávat podstatné a nepodstatné zdroje, měly by být schopné pochopit, co je důležité a na co se mohou „vykašlat“ a co mohou pominout. Dnes totiž stále častěji dochází k tomu, že se řada žáků – ale i studentů vysokých škol – naprosto utopí v přebytku informací. Zatímco naše generace se potýkala s nedostatkem odborné literatury a ideologickou cenzurou, dnešní generace naopak čelí problému obrovské dostupnosti a přebytku všemožných informací. Tento stav ale nutně nevede k větší vzdělanosti, protože žáci sice brouzdají dlouhé hodiny na internetu, kde objevují stále nové a nové informace, jenže je pak nejsou vůbec schopny kriticky vyhodnotit. Nedokáží ani kriticky zhodnotit různou důvěryhodnost pramenů a často nechápou, že to, co si člověk najde na internetu, nejde brát jako hotovou věc.

Vy říkáte, že by škola měla utvářet i určitý životní styl, nejen předávat vědomosti a kultivovat myšlení. Co tím máte na mysli?

Naučit se zacházet se svým časem, se svým tělem, s energiemi, se svým sociálním i přírodním prostředím. Sem patří třeba takové věci jako formování smyslu pro krásu, pochopení role kultury a umění v životě člověka, ale i schopnost kontemplace. Tedy určitého zamyšlení, zastavení se v celodenním shonu, kdy má člověk chvíli času, ticha a soustředění na to, aby se mohl dovědět něco o svém nitru.

K čemu by škola ještě měla vést, jaké trendy do budoucna očekáváte?

Byl bych velmi rád, pokud by se ke slovu dostala více také výchova k zodpovědnému rodičovství. Ta by se ale rozhodně neměla redukovat jen na sexuální výchovu. Mladí lidé by se měli vést k tomu, aby v budoucnosti byli schopni být dobrými otci a matkami svých dětí a stejně tak i dobrými manžely. Ještě bych snad zdůraznil sociální kompetence. Člověk by se měl naučit také jednat s lidmi, nejenom ovládat techniku. Předpokladem toho je schopnost empatie a schopnost komunikace s druhými. Dvojnásob důležité je to pro lidi v řídících funkcích, ale sociální kompetence vyžaduje celá řada dalších povolání, kde člověk přichází do styku s druhými lidmi.

Do budoucna očekávám, že se budou stále více rozevírat nůžky mezi dvěma základními úkoly školy a vzdělávání. Na jedné straně snahy dát studentům základy všeobecné kulturnosti a zároveň i dostatečnou specializaci. Dnes už naprosto zřetelně víme, že žádný člověk není schopen obsáhnout veškeré známé vědění. To má důsledky i pro chápání toho, co to vlastně je všeobecné vzdělání. Právě to se v minulosti prosadilo jako určitý ideál. Může ale dnes ještě vůbec škola tváří v tvář rostoucí multikulturalitě, obrovské záplavě informací, nových poznatků a pluralitě nejrůznějších pohledů na svět něco takového nabídnout? Obávám se, že nikoliv, jenže příliš úzká specializace, která jedinci může jistě přinést úspěch v daném oboru a při kariérním postupu, je také nebezpečná. Takže nejvíce potřebná bude do budoucna schopnost používat mozek, rozvíjet schopnost kreativního a kritického myšlení.

Můžete prosím stručně uvést, v čem je úzká specializace na daný obor nebezpečná? (z hlediska jedince, z hlediska společnosti?).
„Fachidioti“ mají tendenci prosazovat jen jeden úhel pohledu. Navíc stav lidského poznání se velmi rychle mění a podobně i potřeby společnosti – už zdaleka neplatí, že člověk se bude moci věnovat tomu, co vystudoval. Lidé budou nuceni více měnit zaměstnání a s tím i specializaci a spolupracovat s lidmi z jiných oborů – a v této spolupráci těžko obstojí ten, kdo je příliš limitován úzkou hranicí své odbornosti. Interdisciplinární charakter věd předpokládá porozumění nejen vlastní úzké disciplíně.

Chtěl byste ještě něco dodat?

Tváří v tvář velkým apelům dnešní doby, by se mladí lidé měli více vést i k ekologické odpovědnosti. Ruku v ruce s péčí a zodpovědností vůči životnímu prostředí a planetě, na které žijeme, by však měla jít i péče o vlastní kulturu. Ale také snaha o překonávání nejrůznějších předsudků vůči jiným kulturám, rasám a odlišným náboženstvím. Protože s nejrůznějšími a často velmi odlišnými lidmi žijeme společně v jednom mnohobarevném světě a musíme být schopni spolu vycházet, vést spolu dialog a řešit společně problémy, které se týkají nás všech. A vést takovýto dialog předpokládá mnohem více než jen „lacinou“ toleranci k odlišnosti.

Teolog Hans Kung propagující nezbytnost mezi-náboženského dialogu říká: Není přežití bez světového étosu. Není světový mír bez míru mezi náboženstvími. Není mír mezi náboženstvími bez mezi-náboženského dialogu. Existují vůbec nějaké všem náboženstvím společné etické principy, jak tvrdí H. Küng? Jaké to jsou?

Zjednodušeně řečeno, alespoň „zlaté pravidlo“, v Bibli formulované slovy „Co nechceš, aby ti činili druzí, nečiň ty jim – a co chceš, aby ti činili druzí, čiň ty jim“ se v určité podobě vyskytuje v etice všech velkých náboženství. Prakticky všechna náboženství nabízejí určitou školu, v níž se lidé učí spolu vycházet, překonávat sobectví, chtivost a lpění na věcech apod.

Může tento dialog splnit svůj účel, když se na něm bude podílet jen úzká skupina intelektuálů a filozofů? – Jak do něj lze zapojit i „běžné“ lidi ze všech kultur a náboženských tradic? – Co tento dialog vyžaduje, když nestačí jen „laciná tolerance k odlišnosti“?

Učenci různých náboženství by se určitě neměli spokojovat s tím, že si přes věroučné tradice navzájem rozumějí, nýbrž by se měli snažit oponovat těm, kdo náboženství zneužívají k rozdmychávání nenávisti a vychovávat hlavně mládež v duchu tolerance. Věřím na setkávání mladých lidí různých náboženství, dostatečně důkladná, aby se mohli navzájem poznat a odbourat předsudky – sám jsem něco podobného zažil v roce 1969 a ovlivnilo mne to na celý život.

Povodeň, globální oteplování, děravá ozónová vrstva, kyselé deště či neobvykle silný vítr je řadou lidí chápán jako jakýsi trest Boží za naše chování k přírodě. Vy ale říkáte, že nemáte rád, když se „teologie míchá s meteorologií“. Jak se díváte na vztah lidské společnost k přírodě? Lze z křesťanství odvodit jakousi ekologickou etiku, jak se o to u nás snažil například Jan Heller či Erazim Kohák?

Představa „mstivého Boha“ za přírodními pohromami může být rouhavou projekcí vlastní nezvládnuté agresivity a strachu. Boha je třeba hledat ne ve vlnách tsunami, nýbrž spíš v srdcích těch, kteří obětem pomáhají.

Podle Bible je příroda Božím stvořením, svěřeným člověku – ne aby ji ničil, nýbrž aby ji odpovědně opatroval a obhospodařoval.

Mělo by se na základních školách – právě třeba v rámci dějepisu a s pomocí vzorů – vychovávat k národnímu vědomí a sebevědomí? Jak by taková výuka měla vypadat, aby se to celé nezvrtlo v nesnášenlivost a vypjatý nacionalismus?

Přiznám se, že výzvy k vlastenectví mě příliš neoslovují. Spíše dnes vidím jejich nejrůznější negativní podoby. Na druhé straně, pokud vůbec je nějaké legitimní vlastenectví, tak musí být spojeno s pocitem zodpovědnosti za českou společnost. Mě v této souvislosti oslovuje daleko spíše právě pojem společnost, nikoliv národ. Právě tak mi je bližší to, čemu se v historii říkávalo zemské vlastenectví propagované například Bernardem Bolzanem, který viděl české Němce jako přirozenou součást tehdejšího společenského organizmu. Naopak čistě jazykové vlastenectví propagované obrozencem Josefem Jungmannem vidím jako cestu problematičtější. Dnes se navíc oslabuje role národních států a národů, takže si myslím, že je důležité – více než kdy jindy – zdůrazňovat naši identitu evropskou. A „češství“ pak chápat právě v širším kontextu evropském. Tedy jako jednu z mnoha možných variant evropské myšlenky. V době, kdy se Evropa sjednocuje, je velmi důležité posilovat právě vědomí sounáležitosti k Evropě. Já sám se primárně cítím také spíše Evropanem, ale zároveň Evropu vidím jako pluralitu mnoha různých kultur. Snažím se tedy chápat i kulturu společnosti a národa, ve kterém žiji a kde jsem vyrostl, jako specifickou variantou kultury evropské. Stejně tak je důležité českou kulturu zachovat právě proto, aby byla zachována pestrobarevnost a bohatost kultury evropské.

Ale chápat národní identitu jako něco, co stojí proti myšlence evropanství nebo jako něco, co má dodávat pocit identity lidem, kteří se cítí určitým způsobem vykořeněni – což je častý jev u nacionalistických hnutí – považuji za věc velmi nebezpečnou. Takže výchova k vlastenectví by neměla být spojena s prezentací národních mýtů a národní mytologie. Naše historické vědomí a vědomí identity je totiž stále spojeno s celou řadou mytologií o národních dějinách, které si idealizujeme a nerozlišujeme mezi mýty o naší „slavné“ minulosti a historickou skutečností, která již nemusela být vždy zdaleka tak slavná. Druhým extrémem se pak stává zesměšňování historických postav a českých dějin. Jako zlatou střední cestu tak vidím snahu porozumět naší české minulosti v celoevropském kontextu, stejně tak i cítit zodpovědnost za dědictví předchozích generací. To považuji za důležité a myslím si, že by tento postoj měl být rozvíjen i ve školních lavicích.

V časopisu Prostor jste publikoval stať Křesťanské hodnoty v proměnách Evropy. Můžete prosím stručně nastínit, čím je podle Vás charakteristická evropská kultura a jaké jsou všemi jejími „společnostmi-národy“ společně sdílené hodnoty?

Pojetí člověka, které má své kořeny v Bibli – člověk jako jedinečná osoba, svobodný partner Boží, tedy ani izolovaný jedinec bez vztahů, ani anonymní součástka kolektivu, národa, masy. Chápání lidstva jako rodiny – máme-li společného Otce, máme si být přes všechny rozdíly ras, pohlaví, kultur a náboženství navzájem bratřími a sestrami.

A myslíte si, že výchova k vědomí evropské – nikoliv tedy pouze české – identity by se měla odehrávat již na základních či středních školách?

Zejména výuka dějin a literatury vždy ukazuje širší kontext. Koneckonců ani českým dějinám, ani české literatuře a umění nelze porozumět bez přihlédnutí k celoevropskému kontextu a bez toho, abychom vzali v potaz vlivy působící ze zahraničí.

Je možné naučit člověka být „morálním“, ať již v rodině či ve škole, nebo jsou tyto kvality vrozené?

Vývoj člověka jako mravní osobnosti a vývoj charakteru jsou velmi složité procesy a jistou roli nejspíš hrají také vrozené dispozice. Velmi důležitou úlohu mají zkušenosti raného dětství, které člověk udělal, zejména zážitky a zkušenosti z rodiny. Přitom nejde jen o zkušenosti odvíjející se od záměrné výchovy a od záměrného působení rodičů, ale hlavně o to, co dítě odpozoruje na vzájemném vztahu rodičů. Učí se tak principům sociálního jednání. Rodina, manželství a sourozenci, to je první „tréninkové pole“, které vytváří první a nejdůležitější zkušenosti.

K vývoji mravní osobnosti pak přispívají svou měrou i další výchovné vlivy, kdy v žádném případě nemůžeme opomenout ani školu. V případě formování morálních postojů ale jde o věci, které se nedají naučit stejným způsobem, jako třeba matematika. Větší roli než samotný obsah výuky v tomto ohledu hraje například klima školy, atmosféra panující ve třídě nebo osobnost učitele a to, jak se kantor chová. Co se týče obsahů výuky, určitě by bylo dobré, aby se o etice v hodinách také hovořilo. Je ale důležité, aby tyto hodiny měly spíše diskusní charakter, tedy aby se to celé neomezilo jen na předávání informací, ale aby děti byly podněcovány k tomu, aby o věcech diskutovaly, samostatně přemýšlely a konfrontovaly své názory s názory jinými.

A co vliv často zatracované a proklínané televize?

Kromě četby hrají významnou – a navíc rostoucí – roli skutečně právě média. To v současnosti platí dvojnásobně, protože média jsou zaplavena kulturou laciné zábavy, která velmi zdůrazňuje násilí. Častý omyl přitom je, že televize dětem škodí, jenže televize sama o sobě rozhodně neškodí. Velmi škodí pouze tam, kde dítě sleduje dlouhé hodiny televizi zcela o samotě, bez jakéhokoliv komentáře ze strany rodičů. Pokud sleduje nějaký film obsahující násilí – a dnes je opravdu velmi těžké pustit televizi a nepřijít do styku s násilím – spolu s rodiči, kteří pořad v jeho klíčových pasážích komentují a říkají dítěti, aby si uvědomilo, jak to toho dotyčného člověka asi bolí, a diskutují s ním o tom, co viděli, tak i televizní násilí nakonec může vést dokonce snad i k něčemu pozitivnímu. Jenže to bohužel není realita mnoha dnešních rodin, kde televize spíše slouží jako „náhražka“ rodičovské pozornosti a péče. Děti jsou totiž rodiči před obrazovku mnohdy odkládány, aby se nějak zabavily a „daly pokoj“. Vjemy z televize pak malé dítě nemá možnost náležitě zpracovat, protože mu chybí kontext reálné životní zkušenosti, takže scény, které mohou být režisérem a herci míněny jen jako určitá nadsázka, karikatura, provokace nebo žert, chápe po svém. Podvědomě se domnívá, že jde o přijatelné vzory chování, naprosto běžné v každodenním životě. To, co bylo řečeno o televizi, platí i o velmi rozšířených počítačových hrách. Bez rodinného působení a rodinné výchovy se mohou stát „tréninkem“ zcela nebezpečného sociálního jednání, ale samy o sobě být škodlivé nemusí.

Někteří futurologové už dlouho tvrdí, že škola v dnešní podobě zanikne a výuka se bude odehrávat ve virtuálních prostorech – třeba na internetu. Jak si představujete ideální podobu - co se týče architektury nebo třeba právě organizace výuky – školy pro 21. století Vy?

(Smích). Doufám, že se škola, žáci a učitelé zcela neodeberou ze školních lavic do virtuálního světa internetu. Jistě bych byl rád, aby školní budovy byly estetické a „zdravé“. Moje obava do budoucnosti se ale týká hlavně toho, aby se ve škole děti naučily respektovat přirozenou autoritu. Dnešní trend, který velmi zdůrazňuje a vyzdvihuje permisivitu a dětskou spontaneitu, není ve své vyhraněné podobě úplně šťastný. To je v koncentrované podobě vyjádřeno anekdotou, kdy se děti ptají paní učitelky, jestli dneska zase musí dělat jenom to, co samy chtějí? Vyhraněně liberální výchova, která na Západě nastoupila v 60. letech 20. století, chtěla odstranit jakýkoliv prvek ukázňování dětí. To je samozřejmě další extrém, protože dítě se musí naučit respektovat určitou autoritu a řád, nemůže být ponecháno zcela bez hranic a bez mantinelů. Zároveň se však výchova nesmí zvrtnout v „káznici“, nesmí být vedena ke „stádovitosti“, to je pak druhý extrém, který byl realitou mnoha evropských zemí do 60. let 20. století.

Vy máte při přijímacím řízení na Karlovu univerzitu i při svých přednáškách pro nižší ročníky spoustu příležitostí potkávat se s mladými lidmi, kteří právě odmaturovali. Jací jsou a jací by podle Vás měli být čeští maturanti?

Zneklidňují mě případy polovzdělanosti a někdy až pologramotnosti některých uchazečů o studium. Často jde o lidi, kteří mají neuvěřitelným způsobem zanedbán pravopis, jejich písemný projev je někdy opravdu zoufalý. Maturanti – a dokonce ti, kteří se hlásí na humanitní obory – mají velké nedostatky v kultuře písemného i ústního projevu a v používání vlastního jazyka. To je přitom jedna z naprosto základních dovedností, ke které škola vždy vedla.

Dnes se kromě schopnosti užívat kultivovaně a efektivně vlastní jazyk mladý člověk neobejde bez znalosti alespoň jednoho cizího jazyka, přičemž lingua franca dnešního světa se stává angličtina, kterou by dnešní maturanti měli ovládat opravdu perfektně. Další věcí týkající se efektivního užívání jazyka, kterou maturant musí zvládat, je schopnost interpretovat text. Tedy nejen se texty memorovat zpaměti, ale také s nimi aktivním způsobem pracovat.

V neposlední řadě by maturanti měli ovládat i určitou etiketu. To sice vždy byla – a stále ještě je – prioritní doména rodiny, ale ve společnosti, kdy dochází k rozpadu a krizi rodiny, školnímu prostředí nezbývá nic jiného než k výchově mladých lidí přispět i v tomto směru. Mladí lidé dnes totiž často nemají ani základní ohleduplnost ke starším lidem, ale ani k sobě navzájem, neumějí spolupracovat a pomáhat si.

Často zdůrazňujete, že určitou „náboženskou dimenzi“ má každý člověk. Jak by ji měla „obhospodařovávat“ česká škola – pokud by to vůbec dělat měla? Prostřednictvím náboženské výchovy, nebo by na to měla jít jinak?

Ke školní výchově by měla určitě patřit nejen znalost náboženství, které formovalo naše kořeny a naši evropskou kulturu, tedy křesťanství, ale i přehled o ostatních náboženských tradicích. Děti by měly mít potuchy o tom, co jiná velká světová náboženství vyznávají, měly by se je díky tomu naučit i respektovat a tolerovat. Kromě toho by děti měly porozumět obecnému fenoménu náboženství, měly by chápat, co to je duchovní život, co to je spiritualita. Každý člověk nějaký typ spirituality potřebuje, stejně tak k životu patří i prvek meditace a duchovní rozměr života. Tím spíše v civilizaci tak poznamenané technikou. Takže škola by měla dětem ukázat, že existují různé zkušenosti s lidskou spiritualitou a duchovním životem v rámci různých duchovních a náboženských tradicích. Kromě duchovna navíc všechna světová náboženství nesou i etické poselství. Samozřejmě bude rozdíl v tom, jak tyto témata uchopí státní a oproti tomu církevní školy, ale podle mého názoru by se měla pro duchovno a spiritualitu najít vhodná forma i v oblasti necírkevních škol.

(Rozhovor vedl Karel Černý pro knihu o školství a vzdělávání, která vyjde v NLN v roce 2009)

Tvorba

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
To že byl život? Z podzemní církve do labyrintu svobody.
loading...

Objednat knihu

Štefan Hríb Více o knize Skrýt info
Kam se ztratil Bůh
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Svět bez Boha: Ateismus jako druh náboženské zkušenosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Obnovíš tvář země: Texty k obnově církve a společnosti z let 1988-1998
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít v dialogu: Podněty k promýšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít s tajemstvím: Podněty k promyšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chci, abys byl: Křesťanství po náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Smířená různost (rozhovor)
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Divadlo pro anděly: Život jako náboženský experiment
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Stromu zbývá naděje: Krize jako šance
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotkni se ran: Spiritualita nelhostejnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík et al. Více o knize Skrýt info
Máš před sebou všechny mé cesty (sborník k 60. narozeninám T. Halíka)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzdáleným nablízku: Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Prolínání světů: Ze života světových náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc zpovědníka: Paradoxy malé víry v postoptimistické době
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzýván i nevzýván: Evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Oslovit Zachea (soubor proslovů a kázání)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co je bez chvění, není pevné: Labyrintem světa s vírou a pochybností
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Ptal jsem se cest (rozhovor)
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Víra a kultura - Pokoncilní vývoj českého katolicismu v reflexi časopisu Studie
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Sedm úvah o službě nemocným a trpícím
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Večerní modlitby
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O přítomnou církev a společnost
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
From the Underground Church to Freedom
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
I Want You to Be: On the God of Love
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Pavel Hošek (eds.) Více o knize Skrýt info
A Czech Perspective on Faith in a Secular Age
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Night of the Confessor: Christian Faith in an Age of Uncertainty
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Patience with God: The story of Zacchaeus continuing in us
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Theater für Engel. Das Leben als religiöses Experiment
loading...

Objednat knihu

P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Wir teilen diesen Traum: Theologinnen und Theologen aus aller Welt argumentieren "Pro Pope Francis"
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden: Warum der Glaube den Unglauben braucht
loading...
P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Pro Pope Francis. Weltweite Unterstützung für den Papst aus dem Kirchenvolk
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Starker Wein, nicht lauwarmes Wasser: Impulse für einen Glauben, der Zukunft hat
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Glaube und sein Bruder Zweifel
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden? Wenn Glaube und Unglaube sich umarmen
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ich will, dass du bist. Über den Gott der Liebe
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nicht ohne Hoffnung. Glaube im postoptimistischen Zeitalter
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
All meine Wege sind DIR vertraut. Von der Untergrundkirche ins Labyrinth der Freiheit
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Berühre die Wunden: Über Leid, Vertrauen und die Kunst der Verwandlung
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nachtgedanken eines Beichtvaters: Glaube in Zeiten der Ungewissheit
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld mit Gott (Die Geschichte von Zachäeus heute)
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Du wirst das Angesicht der erde erneuern - Kirche und Gesellschaft an der Schwelle zur Freiheit
loading...
Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Fare a meno di Dio? Se fede e incredulità si cercano
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Voglio che tu sia. L'amore dell'altro e il Dio cristiano
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
La notte del confessore: La fede cristiana in un tempo di incertezza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vicino ai lontani: la pazienza della fede nel dialogo con l'ateismo
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
"Mistica, anima della filosofia?"
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Donner du temps à l'éternité. La patience envers Dieu
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quiero que seas: Sobre el Dios del amor.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
¿Deshacerse de Dios? Cuando la fe y la increencia se abrazan
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paradojas de la fe en tiempos posoptimistas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciencia con Dios: Cerca de los lejanos
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Un proyecto de renovación espiritual
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Diante de Ti, os meus caminhos.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O abandono de Deus. Quando a crença e a descrença se abraçam
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que Tu sejas! Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O Meu Deus é um Deus Ferido
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A noite do Confessor: A fé cristã numa era de incerteza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus: Oportunidade para um encontro
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Não sem esperança. O retorno da religiao em tempos pos-otimistas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que sejas: Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Livrar-se de Deus? Quando a crença e a descrença se encontram
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A Noite do Confessor. A Fé Cristã Num Mundo de Incerteza.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Toque as feridas. Sobre sofrimento, confiança e a arte da transformação.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus. Oportunidade Para Um Encontro - Coleção No Espírito.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Bóg zagubiony: Wiara w objęciach niewiary
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć w dialogu. Impulsy do rozmyślań nad wiarą
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć z tajemnicą. Impulsy do rozmyślań nad wiarą.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu! 44 kazania o sensie życia
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chcę, abyś był
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Różnorodność pojednana. Rozmowy
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Hurra, nie jestem Bogiem!
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przenikanie światów: Z życia pięciu wielkich religii
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Teatr dla aniołów. Życie jako religijny eksperyment
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotknij ran
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Drzewo ma jeszcze nadzieje
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Cierpliwość wobec Boga. Spotkanie wiary z niewiarą
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc spowiednika
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu!
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wzywany czy niewzywany - Bóg się tutaj zjawi
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przemowic do Zacheusza
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co nie jest chwiejne, jest nietrwałe
loading...
Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Radzilem sie dróg
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wyzwoleni, jeszcze nie wolni
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Znebimo se Boga: ko se vera in nevera objameta
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Spovednikova noč: krščanska vera v času negotovosti in novega upanja
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu oddaljenim: gorečnost in potrpežljivost v srečevanju vere z nevero
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotakni se ran: duhovnost neravnodušnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu pola: Molk na Antarktiki
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Strpljenje s Bogom: Pripovijest o Zakeju danas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Terpelivist iz Bogom : zуstrič viri z neviroju
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nič spovidnika
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A gyóntató éjszakája: A kishitűség ellentmondásai posztoptimista korunkban
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Niet zonder hoop. Religieuze crisis als kans
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Raak de wonden aan van. Over niet zien en toch geloven
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geloven op de tast. Als geloof en ongeloof elkaar ontmoeten
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ik wil dat jij bent: over God van liefde
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
De nacht van de biechtvader. Christelijk geloof in een tijd van onzekerheid
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld met God: Twijfel als brug tussen geloven en niet-geloven
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tålamod med Gud
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tanriyi sabirla beklemek: Zakkayin öyküsü bizimle devam ediyor
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
상처 입은 신앙 - “내 상처를 보고 만져라"
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
하느님을 기다리는 시간
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
擁抱懷疑的信仰
loading...

Objednat knihu

11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SVÁTEK CYRILA A METODĚJE - SMETANOVA LITOMYŠL 2018
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SVATÝ TOMÁŠ (Litomyš)
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.
KŘESŤANÉ A VZEDMUTÍ OBČANSKÉ NELHOSTEJNOSTI (červen 2019)
.
VÝKŘIK DO SVĚDOMÍ (leden 2019)
.
ČAPEK JAKO VYCHOVATEL (prosinec 2018)
.
VSTUPUJEME DO 30. ROKU SVOBODY (listopad 2018)
.
KLAUS HÁJÍ NEOBHAJITELNÉ (říjen 2018)
.
PRODAVAČI STRACHU (říjen 2018)
.
CO JE PRAVDA? (březen 2018)
.
POVOLEBNÍ ÚVAHA (únor 2018)
.
NAROZENINY PAPEŽE FRANTIŠKA (prosinec 2017)
.
SLOUPOVNÍCI A JEJICH NEPŘÁTELÉ (září 2017)
.
STRAŠIDLO POPULISMU V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ (červen 2017)
.
ÚNOR 1948 A JEHO NEBLAHÉ DĚDICTVÍ (únor 2017)
.
ROK VÝZNAMNÝCH VÝROČÍ (leden 2017)
.
ZÁPAS O NADĚJI PO AMERICKÉ VOLBĚ (listopad 2016)
.
HLAS ZE SRDCE EVROPY - výzva k společné odpovědnosti (červen 2016)
.
A VOICE FROM THE HEART OF EUROPE – an appeal for joint responsibility
.
Udavačům a mystifikátorům neodpovídám (Otevřený dopis redakci Parlamentních listů)
.
NENÍ ATEISTA JAKO ATEISTA (listopad 2015)
.
O UPRCHLÍCÍCH I SEBEVRAŽEDNÉM DEMOKRATICKÉM SKOKU (říjen 2015)
.
ROZUM A VĚCNOST MÍSTO HYSTERIE A PANIKAŘENÍ (září 2015)
.
PŘÍPAD CHARLIE (únor 2015)
.
10 ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY PETRA HONZEJKA (leden 2015)
.
EVROPA VS. MUSLIMOVÉ. MAŘÍME HISTORICKOU ŠANCI (leden 2015)
.
PROČ NEJSEM CHARLIE (leden 2015)
.
KAMBERSKÝ, PODEJTE MI INDEX! (srpen 2014)
.
DESET ZÁSAD – VIZE PRO BUDOUCNOST DEMOKRACIE V ČR
.
DIALOG O POVOLEBNÍ SITUACI (únor 2013)
.
KLAUS K OLTÁŘI NEPATŘÍ (říjen 2011)
.
PARÁDA RŮŽOVÉ HRDOSTI (srpen 2011)
.
MODLITBA ZA JIŘINU ŠVORCOVOU (srpen 2011)
.
OTÁZKA PILÁTOVA (duben 2011)
.
K VOLEBNÍM VÝSLEDKŮM 2010 (červen 2010)
.
TENTOKRÁT PODPORUJI KLAUSE (únor 2006)
.
VELKÝ BRATR A ZVÍŘECÍ FARMA (září 2005)
.
KLAUSOVA POLITICKÁ FILOZOFIE - A "NĚCO NAVÍC" (únor 2004)
.
VÁLKA MEZI METAFOROU A REALITOU (září 2002)
.
POCHODEŇ 2003? (únor 2002)
.
O (NE)PŘESADITELNOSTI DEMOKRACIE NEBO KULTURNÍ EKOLOGIE OTEVŘENÉ SPOLEČNOSTI (říjen 2001)
.
NEŽ SE NÁM SVĚT ZNOVU STANE DOMOVEM (září 2001)
.
PROČ NEJSEM CTITELEM VÁCLAVA KLAUSE (listopad 2000)
.
ZAMEŤME STŘEPY, NE VŠAK TÉMATA (září 2000)
.
ROZPOR V CÍRKVI NELZE SKRÝVAT (srpen 2019)
.
RÁNY KRISTOVY CÍRKVE (duben 2019)
.
JE ČESKÁ KATOLICKÁ CÍRKEV „DŮM ZE SKLA“? (leden 2019)
.
OD NAPOMÍNÁNÍ K POROZUMĚNÍ (leden 2019)
.
K BOUŘI V NAŠÍ KATOLICKÉ SKLENICI (únor 2018)
.
VYJASNĚNÍ STANOVISEK S PETREM DVOŘÁKEM (říjen 2017)
.
POZVÁNÍ K DIALOGU (říjen 2017)
.
VZPOURA PROTI PAPEŽI? (říjen 2017)
.
TAJEMSTVÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (září 2017)
.
NÁVRAT NÁBOŽENSTVÍ? (září 2017)
.
ANKETA MESAČNÍKA EVÝCHOD (září 2017)
.
VELIKONOČNÍ KŘEST A NOVÝ ŽIVOT (duben 2017)
.
11. ZÁŘÍ – VAROVÁNÍ PŘED GLOBÁLNÍM TERORISMEM (září 2016)
.
VZPOMÍNKY NA PŮSOBENÍ V PODZEMNÍ CÍRKVI BĚHEM NORMALIZAČNÍHO REŽIMU (srpen 2016)
.
MÁME S MUSLIMY STEJNÉHO BOHA? (prosinec 2015)
.
The Afternoon of Christianity: Church and Theology for a Post-Secular Age
.
DLOUHÁ CESTA UZDRAVOVÁNÍ (říjen 2015)
.
KDO JE TADY UVĚDOMĚLÝ? (listopad 2014)
.
OTEVŘENÝ DOPIS MUSLIMSKÉ KOMUNITĚ V ČR (květen 2013)
.
PŘEKVAPENÍ NA PAPEŽSKÉM STOLCI (duben 2013)
.
POLEMIKA O VÍŘE A ATEISMU POKRAČUJE (říjen 2010)
.
PŘEDPOKLADEM DIALOGU JE OCHOTA POROZUMĚT (říjen 2010)
.
ZAČ KŘESŤANÉ VDĚČÍ ATEISTŮM (září 2010)
.
"KDO JE ODPOVĚDNÝ ZA PŘÍTOMNOST KŘESŤANSTVÍ" (září 2010)
.
STRUČNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČTK KE KAUZÁM ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ (březen 2010)
.
20 LET AKADEMICKÉ PASTORACE V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (únor 2010)
.
CO ČEKÁ NOVÉHO PRAŽSKÉHO ARCIBISKUPA? (únor 2010)
.
KULATÝ STŮL: PŘIBLÍŽILA SE ZA POSLEDNÍ LÉTA (leden 2010)
.
PATNÁCT PURPUROVÝCH LET A CO BYLO PŘEDTÍM (listopad 2009)
.
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO KLÍČE (říjen 2009)
.
MÉDIA – NÁBOŽENSTVÍ NAŠÍ DOBY? (podzim 2009)
.
PAPEŽOVA LEKCE ČESKÉ CÍRKVI I SPOLEČNOSTI (říjen 2009)
.
SETKÁNÍ PAPEŽE BENEDIKTA S AKADEMICKOU OBCÍ (říjen 2009)
.
PŘÍSPĚVEK PRO MEZINÁBOŽENSKÝ PANEL NA KONFERENCI FORUM 2000 (říjen 2009)
.
ROZPAKY Z JEDNÉ VELKORYSOSTI (únor 2009)
.
CO SE DĚJE V HLAVÁCH NÁBOŽENSKÝCH FANATIKŮ (prosinec 2008)
.
ROLE CÍRKVÍ V UDÁLOSTECH ROKU 1989 (říjen 2008)
.
PROMĚNY SVĚTOVÉ NÁBOŽENSKÉ SCÉNY (prosinec 2007)
.
OSLOVIT VZDÁLENÉ (říjen 2007)
.
PAPEŽSKÝ SKANDÁL (září 2006)
.
O TOM NAŠEM BEZBOŽECTVÍ (léto 2005)
.
MYSLITEL „NENÁBOŽENSKÉHO KŘESŤANSTVÍ“ (duben 2005)
.
O ATEISMU, POCHYBNOSTECH A VÍŘE (leden 2005)
.
CÍRKEV A "ČÁSTEČNĚ IDENTIFIKOVANÍ" (květen 2004)
.
JE POSTMODERNÍ KULTURA POSTSEKULÁRNÍ? (říjen 2003)
.
CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI (únor 2002)
.
SPOR O NÁBOŽENSTVÍ? ()
.
STÁTEM VNUCENÝ ATEISMUS (srpen 2000)
.
KATOLICKÁ CÍRKEV V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 (2000)
.
NÁBOŽENSTVÍ - POLITIKA - VĚDA: PROMĚNY VE VZTAZÍCH (září 1998)
.
JAK PROMĚNIT TRAGÉDII CÍRKVE V BOŽSKOU KOMEDII? (duben 1998)
.
ODMÍTÁM DÉMONIZOVÁNÍ HOMOSEXUÁLŮ, CÍRKEV MÁ SAMA KOSTLIVCE VE SKŘÍNI (září 2019)
.
CÍRKEV JE JAKO NĚMECKO PO HOLOCAUSTU (březen 2019)
.
ČAPUTOVÉ JSEM SE OMLUVIL ZA ÚTOKY NA JEJÍ ADRESU Z JISTÝCH KATOLICKÝCH KRUHŮ (březen 2019)
.
VAŘILI SI NÁS JAKO ŽÁBY A POSTUPNĚ ZVYŠOVALI TEPLOTU (leden 2019)
.
ROZHOVOR PRO AHA/BLESK - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA (leden 2019)
.
O JEŽÍŠKOVI NELŽETE. DÍTĚ NENÍ MALÝ HLUPÁČEK (prosinec 2018)
.
VĚŘIT ZNOVU – A JINAK (prosinec 2018)
.
STOLETÉ DĚDICTVÍ NÁS VŠECHNY ZAVAZUJE (prosinec 2018)
.
CÍRKVI PŘÍSLUŠÍ POKORA (říjen 2018)
.
50. VÝROČÍ SRPNOVÉ OKUPACE ČESKOSLOVENSKA (srpen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (červen 2018)
.
ROZHOVOR PRO ČTK (květen 2018)
.
ROZHOVOR PRO KT (květen 2018)
.
MÁME ODVÁŽNÉHO PAPEŽE (březen 2018)
.
KOHO BY DNES JEŽÍŠ HNAL BIČEM Z CHRÁMU (březen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (leden 2018)
.
PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

3. března 2019

Trignis 2019 - s V. Malým
29. dubna 2019 ČRo Plus
Hostem pořadu "Interview Plus" - s Janem Bumbou
.
17. března 2019 ČRo Plus
Vertikála: Tomáš Halík a Jan Jandourek v rozhovoru s Evou Hůlkovou
.
4. listopadu 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
3. června 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
5. ledna 2018 Radio Proglas
Hostem pořadu "Všimli jsme si"
.
27. prosince 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
20. června 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
24. dubna 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. února 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. ledna 2017 ČRo2, 10.30
Na návštěvě u Karla Čapka
.
21. prosince 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
19. prosince 2016 ČRo Brno, 15.04
Hostem "Rendez-vous s Marcelou Antošovou"
.
16. listopadu 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
10. srpna 2016 ČRo Plus 7.10
DUEL: Tomáš Halík a Milan Badal
.
1. července 2016 ČRo Plus 11.34
Interview Plus
.
28. června 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. května 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
26. dubna 2016 ČRo1 17.05
Hostem pořadu "20 minut Radiožurnálu"
.
30. března 2016 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. března 2016 ČRo2, 22.30
Hostem Nočního mikrofóra
.
13. března 2016 ČRo Plus 22.35
Hostem pořadu "Hovory"
.
17. února 2016 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
25. prosince 2015 ČRo Plus 14.05
Hostem E. Hůlkové ve specálu Studia Leonardo
.
23. prosince 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
19. prosince 2015 ČRo Plus 11.10
Hostem pořadu "Osobnost Plus"
.
12. června 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. května 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. dubna 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
11. března 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
30. ledna 2015 Frekvence 1
Zeman? Po Klausovi nemohlo přijít nic horšího!
.
29. ledna 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. ledna 2015 ČRo1 17.05
Tomáš Halík není Charlie. Novinář by měl umět rozlišit mezi satirou a urážkou (Dvacet minut)
.
25. prosince 2014 ČRo2 11.05
Hostem pořadu Host do domu (25.12.2014 11:05)
.
21. prosince 2014 ČRo Brno 15.05
Hostem Rendez-vous s Marcelou Antošovou 2014
.
23. října 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
25. června 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
28. května 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
24. dubna 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. dubna 2014 ČRo HK
Hostem pořadu "Návštěva"
.
6. dubna 2014 Frekvence 1
Hostem "PressKlubu"
.
25. března 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
15. března 2014 ČRo 1
Hostem "Doteků víry" - 22.05
.
3. ledna 2014 ČRo 1
Hostem pořadu "Host Radiožurnálu"
.
21. prosince 2013 ČRo Brno
Rendez-vous s Marcelou Antošovou (21.12.2013)
.
18. prosince 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí Václava Havla
.
20. listopadu 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí sv.Anežky a 17.listopadu
.
30. října 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Česko po volbách, potřebovali bychom svého Františka...
.
18. září 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Forum 2000 v roce 2013 (audio, přepis)
.

9. září 2019

TV Noe: K jádru věci

10. června 2019

TV Noe: Dům ze skla

29. dubna 2019

ČRo: Interview Plus

12. března 2019

Pod lampou

16. srpna 2018

Rozhovor pro StylTip

10. dubna 2018

Fokus VM: Závislosti

17. ledna 2018

Rozhovor pro Echo TV

26. června 2017

Rozhovory v knihovně: ČKA

9. června 2017

Noc kostelů 2017

5. března 2017

Rozhovor pro StylTip 3/3

16. ledna 2017

Rozhovor pro StylTip 2/3

16. prosince 2016

Rozhovor pro StylTip 1/3

15. června 2016

Hovory o nás

22. dubna 2016

Hostem "Inteview ČT24"

29. listopadu 2015

ČT1: 168 hodin: Oleandr moci

17. března 2015

Hostem TN.cz

14. března 2014

Hostem "Interview ČT24"

11. února 2013

Hostem "Inteview ČT24"

1. ledna 1996

7 čili 7 dní

4. listopadu 2019

Tábor, Jednota:

6. března 2019

Popelec umělců 2019

29. května 2018

"Olomoucká kavárna"

25. března 2018

Květná neděle 2018

13. března 2018

4. úterý postní

10. listopadu 2017

III. Fórum dialogu

15. září 2017

Víra

30. června 2017

Věčný život

29. června 2017

Smysl života

15. dubna 2017

Velká noc 2017

14. dubna 2017

Velký pátek 2017

5. dubna 2017

Kategoriální pastorace

16. února 2017

Společný hlas 2017

23. listopadu 2016

Den Unglauben umarmen

3. července 2016

Smetanova Litomyšl 2016

22. března 2016

Does Society Need Scruples?

16. března 2016

Je smrt stále tabu?

10. února 2016

XXI. Popelec umělců

16. ledna 2016

Odkaz Jana Palacha, FF UK

30. října 2012

Chci, abys byl

9. března 2011

Popelec umělců 2011 (ČT)

8. srpna 2010

Úryvek kázání

25. února 2009

Popelec umělců 2009 (ČT)

31. března 2018

Co je pravda? (Proglas)

10. února 2018

Povolební úvaha (Proglas)

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Fundamentalisté se stále zaklínají tradicí, ale ve skutečnosti právě tradice je to, co odmítají a vůči čemu se brání. Tradice je totiž živým proudem předávání ve stále nových dějinných kontextech, proudem neustálé reinterpretace; fundamentalisté naopak vytrhnou z tradice určitou část, a tu se pak snaží petrifikovat.