T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)

Proroci mají provokovat

Nikdo se nedostane tak daleko za oponu jako kněz, říká Tomáš Halík

Libuše Koubská

Když jsme spolu mluvili před čtyřmi lety také v rámci novinového rozhovoru, podotkl katolický kněz, filosof, terapeut, prof. University Karlovy a prezident Křesťanské akademie Tomáš Halík, že si nikdy nedá vzít radost ze svobody, když už se jí konečně dočkal. Že se tváří v tvář vývoji ve společnosti i církvi, který ho opakovaně naplňuje obavami, nedá otrávit.

Trvají - tohle vaše předsevzetí i vaše obavy z vývoje - dál? Trvá obé, neměním tak rychle svoje postoje. Snažím se spojit vášnivou lásku ke svobodě i se všemi jejími riziky a neideologické, reálné, kritické vnímání každodenní skutečnosti. Což se nevztahuje jen na politiku, to je celkové zaměření, které vyplývá z mé životní filosofie a víry. Nejzávažnějším sdělením bible je, že Bůh povolal člověka ke svobodě a nikdy mu neodňal tento svůj dar, i když věděl, jak jej člověk bude neustále znevažovat a karikovat. Zároveň mu však ukazuje, že svoboda není libovůle, nýbrž náročný, zodpovědný úkol, prostor ke konání dobra, o něž je třeba se prát i s vlastními pokušeními volit si levnější cestu. Kdybych se měl vrátit zpátky k hodnocení českého dneška, znovu bych vyjádřil vděčnost za prostor politické svobody a zároveň rostoucí znepokojení nad tím, jak s ním v tolika případech nezodpovědně a nezrale nakládáme.

Občanská společnost se v českých poměrech klube pořád velmi těžce. Vidíte nějaký praktický způsob, jak jí pomoci? Mnoho lidí se nenaučilo zacházet s demokratickými vymoženostmi. Opakovaně se mi stává, zvlášť na venkově, že po mně lidí chtějí, abych využil známostí s vrcholnými politiky a přimluvil se za řešení jejich komunálních problémů. Nedovedu posoudit, zda tato praxe spoléhat spíš na různé protekce než využívat své poslance a volat je k odpovědnosti přežívá z totality nebo pramení ze špatných zkušeností s novou polistopadovou garniturou. Řada lidí své zástupce na různých úrovních vůbec nezná. Je tu sice mnoho spolků a pracuje v nich plno obětavých lidí, ale jejich činnosti nevyšel stát dostatečně vstříc třeba svou daňovou politikou. A pak - tyto jevy by bylo třeba jednak v médiích, jednak slovy i činy politiků trvale povzbuzovat. Místo toho se nejsledovanější média řídí zásadou "dobré zprávy - žádné zprávy" a politik, který byl po léta v této zemi nejmocnější, měl rudo před očima, když slyšel pojem "občanská společnost". Už léta pravidelně jezdím do nejrůznějších koutů republiky přednášet a besedovat. Ať je původní téma jakékoliv, vždy hovor sklouzne na stav a perspektivy společnosti. A právě o tom je třeba hovořit takhle přímo, naslouchat lidem, vystavit se jejich otázkám, argumentovat, vysvětlovat, povzbuzovat k vnímání souvislostí, čelit hospodským frázím a "blbým náladám". Nemyslím, že by nějaká instituce - a to se týká i církví - měla v kapse hotová řešení, změna společenského klimatu musí opravdu vzejít "zdola" a člověk jako já může nanejvýš asistovat při porodu nápadů v debatách, iniciovat taková setkání a odhánět jedovaté mouchy předsudků a myšlenkových zkratek.

Říkává se, že v novověku začali roli kněží nahrazovat intelektuálové. Nebo, že jim ji zkusili ukrást, aby sami mohli ovlivňovat, řídit, případně spasit společnost. Jaký je vlastně rozdíl mezi knězem a intelektuálem? Jistě, patriarchální role kněze jako nejvzdělanějšího a nejinformovanějšího člověka v obci a jako správce instituce, integrující veškerý společenský život v daném místě, zanikla s agrárně-feudální stavovskou společností. Bylo by směšné ji dnes hrát. Ale také role jeho nástupce, osvíceneckého intelektuála - buditele, je už dávno minulostí: jejím posledním reliktem byli patrně levicoví intelektuálové 60. let. Dnes je nahradili manažeři, komunikující víc s počítačem než s člověkem, mediální opinion-mejkři a trenéři politických hvězd. Víc než rozdíl mezi knězem a intelektuálem mne zajímá Patočkou nastíněný ostrý rozdíl mezi intelektuálem a duchovním člověkem. Znám bohužel dost kněží, které bych vůbec nenazval "duchovními lidmi" ve smyslu Patočkově, kněží, kteří jsou spíše jen intelektuály nebo sociálními pracovníky či hůř, profesionálními obřadníky nebo byrokraty církevního aparátu. Ovšem leckdy ke kvalitě duchovního člověka dozraje někdo, kdo zastává profesi intelektuála nebo jiný, který patří k jiné sociální skupině.V pozdním Patočkově díle je duchovním člověkem nazván ten, kdo prošel nejzávažnější dějinnou zkušeností naší doby, "otřesením jistot světa dne" - hodnot civilizace, postavené na moci rozumu a "vědotechniky". Je to ten, kdo zakusil, jak je náš život "vykloněn do noci nebytí", kdo stanul tváří v tvář nicotě a pokušení nihilismu a tam uslyšel "hlas bytí" a stal se "člověkem svědomí". Ona "solidarita otřesených", k níž Patočka vyzývá, je něco zcela jiného než namyšlené elitářství těch, kdo by na základě ideologických projektů chtěli měnit svět, aniž prošli proměnou svého srdce.

Co si tedy má počít kněz ve světě opinion-mejkrů? Pokud jde o poslání kněze, v tom mě před lety velmi oslovil drobný text Karla Rahnera "Muž s probodeným srdcem". Podle Rahnera se věrohodným knězem stane jen ten, kdo se podobně jako Ježíš nechá vnitřně zasáhnout tragikou a bolestmi světa, kdo vejde do zkušenosti Ježíšova kříže, vyjádřené výkřikem "Bože můj, proč jsi mne opustil." Jen tak bude něčím jiným než zákoníkem a farizejem, ideologem, byrokratem či obřadníkem, bude svědkem pravdy, "martyrem". Možná, že oba texty nereprodukuji přesně, protože jsem o nich hodně meditoval, možná jsem do nich hodně promítl ze zkušenosti doby, kdy jsem hledal své místo na světě a dnes se tyto myšlenky zdají příliš patetické. Něco jiného je sociální role kněze, ta bude mít v blízké budoucnosti asi hodně variant podle potřeb prostředí, v němž budou kněží sloužit; ale vnitřní stránka věci, ta spiritualita kněžského poslání by asi nikdy neměla postrádat rys prorocké provokace, nekonformity s tím, jak "se žije ve světě" a naopak solidarity s těmi "otřesenými" a hledajícími, kteří se nespokojují s bůžky na trhu světa, ale ani s opakováním katechismových pouček, nýbrž mají "nepokojné srdce", jak o něm mluvil svatý Augustin. A pak je ještě jedna věc, na kterou se často zapomíná. Katolický kněz sdílí s protestantskými pastory úkol kázat evangelium, ale má ještě něco specifického: je také zpovědník. Krátce před svěcením mi řekl muž, který mne připravoval: "Nikdo není lidem tak blízko jako kněz." Je to pravda. Po dvaceti letech kněžství, během nichž mi už několik tisíc lidí dalo nahlédnout do těch nejsoukromějších koutů svého srdce a osudu, mohu říci, že v žádném jiném povolání bych neudělal tak rozsáhlou a důkladnou zkušenost s "člověčinou". Mohu to srovnat i se svou dřívější prací psychoterapeuta, kdy mou ordinací prošlo za šest let mnoho set pacientů, závislých na alkoholu a jiných drogách - kněz je pozván ještě hlouběji za oponu všech iluzí a ideologických schémat. Vzhledem k této zkušenosti mi těžko někdo nasadí brýle mámení, co se týče lidských povah a lidských srdcí. A kněz má k dispozici léky, jimiž medicína ani psychoterapie nedisponuje. Pokud se kněží budou věnovat především této práci, duchovnímu doprovázení, pak se nebudou muset bát, že je někdo učiní zbytečnými.

Co si myslíte o vlivu filosofů, nebo vůbec intelektuálů na veřejný a politický život? Mají na něj díky své kvalifikaci právo? Budou vždy "kabinetní" a "katedroví" filosofové a vědci, jejichž svět se téměř neprotíná s veřejným děním a bylo by kontraproduktivní vtahovat je do něj. Ale na druhé straně nelze vykopat příkop mezi vzdělanci a politiky. Jistě jde také o to, aby opravdu vzdělaní lidé obohacovali politický život. Jako poradci nebo kritici profesionálních politiků, nebo dokonce přímo v politické funkci. Odtrženost politiky od světa vzdělanosti a hlubšího myšlení na naší politické scéně bije bolestně do očí. Přesto typ "angažovaného sociálního kritika" ve stylu osvícenectví a evropské intelektuální levice nevidím jako jediný či ideální příklad společenské angažovanosti vzdělance"; tento typ často propadá pokušení ideologičnosti a tomu, co Bělohradský trefně nazývá "morální kýč". I zde se mi stýská po tiché přítomnosti těch, které Patočka nazval duchovními lidmi. Duchovní člověk vnáší do světa více než plody svých aktivit; už jeho samotná existence je chtějnechtěj poukazem k oné rovině, která pro některé znamená osvobozující přesah každodenní banality a jiné z téhož důvodu dráždí a provokuje. Možná, že by k Patočkovu rozlišení intelektuála a duchovního člověka bylo možno přiřadit rozlišení, k němuž dospěl Čapek v jednom ze svých apokryfů: "intelektuál" je chytrý, avšak duchovní člověk je moudrý. Čapek říká, že chytrost je vloha a dovednost, avšak moudrost je ctnost. Je jistě potěšující, potkáme-li v politice chytré lidi. Ale existují úkoly a zodpovědnosti, které lze podle mého názoru svěřit jen těm, kdo mají alespoň zrnko ještě jiné kvality, totiž moudrosti.

Současný nejvyšší představitel katolické církve papež Jan Pavel II. vystupuje opakovaně s jednoznačným odsudkem potratů a eutanázie. Je to moudré? Může s ním katolík nesouhlasit? Kdybyste sledovala širokou škálu katolického tisku, došla byste možná k překvapivému zjištění, že v dnešní církvi vyžaduje víc odvahy a nonkonformity s papežem souhlasit než nesouhlasit. "Progresisté" ho odsuzují jako zpátečníka, extrémní tradicionalisté mu nemohou odpustit zejména jeho ekumenismus a otevřenost vůči nekřesťanským náboženstvím; vulgární katolicismus, tj. proud, který nebere na vědomí realitu sekularizovaného světa a vyjadřuje se tak, jako by adresátem zvěsti byla agrárně-feudální společnost) se k němu sice verbálně horoucně hlásí a pěstuje dokonce jakýsi kult papeže, aniž by zpravidla znal jeho myšlenky. Sekulární média ho stereotypně spojují s kontroverzními tématy sexuální morálky, celibátu a církevní kázně a zcela ignorují jeho daleko centrálnější a skutečně přínosné myšlenky. Abych se nevyhýbal vaší otázce: ve věci obhajoby nedotknutelnosti lidského života od okamžiku početí až po přirozenou smrt naprosto sdílím papežův postoj, a to ne jen z nějaké formální poslušnosti, nýbrž je to moje upřímné přesvědčení. Zejména bych se bránil jakékoliv formě legalizace eutanázie. Patřím k těm, kdo považují konflikt mezi generacemi za jeden z nejnebezpečnějších motivů přicházejícího milénia; a právě eutanázie by se mohla stát strašlivou zbraní v rukou těch, kdo by viděli ve starých a nemocných lidech přílišnou zátěž pro ono malé množství ekonomicky i jinak zdatných lidí, kterým připadne povinnost postarat se o stále větší počet starých lidí.

Cestujete, docela nedávno jste se vrátil z Egypta. předtím jste navštívil Indii, Japonsko, Izrael. S jakým cílem? Snažím se prakticky o to, čemu jsem se v uplynulých letech intenzivně věnoval teoreticky - o mezináboženský dialog. V Egyptě jsem navštívil univerzitu Al Azhar, která je od 10.století hlavním intelektuálním centrem sunitského islámu, setkal jsem se s velkým imámem šejchem Muhammedem Tantavim, s islámskými intelektuály a duchovními a také s představiteli koptských křesťanů. Právě dialog s islámem je vzhledem k jeho politickým konotacím aktuálnější, ale taky mnohem obtížnější než příjemné rozhovory, které jsem loni v létě vedl s mnichy v japonských buddhistických klášteřích. Islám prožívá celosvětově velký rozmach a vůči Západu cítí často pohrdání: vidím v nás příslušníky kultury, která ztratila víru ve vlastní náboženství a tím se propadla do morální krize a nemá už co nabídnout. Ideály postmoderny, multikulturalismu a globalizace muslimové odmítají jako lstivou verzi západní touhy vnutit světu svou dominanci, svůj relativismus a dekadenci. V tom by si asi rozuměli s našimi křesťanskými fundamentalisty, ale já bych nechtěl za potřebné sblížení s islámem zaplatit ztrátou kontaktu se sekulárním světem a spiritualitami i za hranicemi tradičních monoteistických náboženství.

Co si od mezináboženského dialogu slibujete především? Považuju ho za klíčový pro nadcházející tisíciletí. V reakci na unifikující tendence globalizace nabudou náboženství na důležitosti jako hlavní nositelé skupinové a národní identity. To ovšem může také znamenat posílení fundamentalismu a fanatismu, náboženství mohou být použita v etnických a politických konfliktech. Mohou spory radikalizovat, ale stejně tak dobře, podaří-li se pokusy o mezináboženský dialog, jsou schopna stavět mosty mezi kulturami, mírnit nacionalistické tendence, relativizovat sociální hranice, tvořit příznivé psychologické předpolí pro politická a ekonomická jednání. Vezměte si třeba přínos křesťanů v česko-německých vztazích. Nějaké univerzální supernáboženství odmítám jako utopii, která by plodila jen banální sekty; umělé stírání rozdílů by nevedlo ke vzájemnému obohacení, nýbrž ke zchudnutí. Přesto existuje alternativa nejen k modelu konfrontace a nepřátelství, ale také k modelu pouhé lacině zdvořilé tolerance. Věřím na model dialogu a spolupráce při zachování a respektování plurality a bohatosti jednotlivých tradic.

Věříte v takové pozitivní jevy a zatím se každý den děsíme nových zpráv z Jugoslávie. Jak hodnotíte nastalý zlom v uplatňování mezinárodní politiky, totiž střet hájení lidských práv s narušováním státní suverenity? Kosovská krize nastoluje řadu témat. Patří k nim i nutnost nově promyslet systém mezinárodního práva a fungování institucionálních garancí míru a dodržování lidských práv. Ukázala se naprostá bezzubost Rady bezpečnosti OSN, vytvořené na základě už neexistujícího rozložení politických sil, především vlastnictví nukleárních zbraní. Až do změny bipolární rovnováhy politických sil v roce 1989 vykládaly mezinárodní právo supervelmoci. Pak se tento systém ocitl ve vakuu. Jednoznačně podporuji nelehké, ale velmi odpovědné rozhodnutí NATO užít k zastavení genocidy - když ztroskotaly všechny mírové pokusy - vojenskou sílu. Zaútočit proti vojenským objektům režimu, který vede vyhlazovací válku vůči početné části svých obyvatel. Souhlasím také s tím, že NATO postavilo obranu lidských práv nad princip dodržování zásady respektovat "státní svrchovanost" za každou cenu, tedy že v tomto extrémním případě dalo přednost "přirozenému právu" nad "pozitivním právem". Je to ovšem precedens a zaslouží včas důkladnou expertízu z hlediska filosofie práva. Sledoval jsem multikulturální debatu nad Deklarací lidských práv. Je obviňována z kulturního šovinismu, stranění judeokřesťanským západním hodnotám před hodnotami asijskými a africkými. Při současném zvýšeném sebevědomí mimevropských kultur a lpění Ameriky na principu "politické korektnosti" a ochraně práv menšin nebude lehké najít společnou bázi pro nový systém mezinárodního práva a pro radikální reformu institucí, které by měly dbát o prevenci a o řešení mezinárodních konfliktů a případů porušování základních lidských práv. I tady vidím naléhavé úkoly mezináboženského a mezikulturního dialogu.

Co jsou dnes základní úkoly církve? Základní poslání církve je v hlavních rysech stále stejné, i když je občas třeba vzhledem k dějinné situaci něco, na co okolní svět právě nejvíc zapomíná, zvláště zdůraznit. Pak církev také občas musí suplovat nějakou společenskou úlohu, která sice nutně nevyplývá z její podstaty, ale která je projevem její odpovědnosti za svět, do něhož byla postavena - ať už je to zprostředkování antické kultury "barbarům", kteří ovládli římskou říši nebo politická opozice za totalitních režimů. Základním úkolem církve od jejího založení až do skonání světa je evangelizace - to neznamená jen slovně hlásat evangelium, nýbrž snažit se je vtělovat do žité kultury, stylu života a myšlení lidí. Má zároveň napodobovat Krista, který "chodil, dobře čině" - prostě pomáhat všem, kteří jsou v jakékoli duchovní, psychické, mravní, tělesné či sociální bídě, bez rozdílu věr, ras a politického přesvědčení. Církev také zdědila úlohu biblických proroků: musí se umět zastat chudých a utlačovaných, ozvat se vůči mocným, když by si chtěli hrát na bohy a znásilňovat lidská práva a svobodu svědomí, musí hájit důstojnost lidské osoby a lidského života, a to od okamžiku početí až po smrt. Má učit, že příroda je Boží stvoření, za něž jsme zodpovědní, ne "materiál", který máme bezohledně kořistit. Má hlásat a šířit milosrdenství, soucit a odpuštění tam, kde hrozí duch pomsty a slepé nenávisti a má připomínat mravní odpovědnost tam, kde se viny bagatelizují. Má hlasitě říkat, že žena je především rovnoprávná lidská bytost, ne předmět vybavený pohlavními znaky, reklamní objekt či konzumní zboží. Má opakovat, že sex je nádherný Boží dar a nikoliv nezávazný sport či forma uvolňování ze stresu; že nejkrásněji kvete ve věrném vztahu muže a ženy, kteří spolu dokáží jít celým životem a mají odvahu do tohoto světa plodit děti a pořádně se o ně starat. Tyto základní pravdy totiž už téměř nikdo jiný než právě církev neříká, a církev musí mít odvahu je - ovšem také s vkusem a lidsky srozumitelně - říkat dál, byť za to bude zesměšňovaná a políčkovaná těmi, kteří vydělávají balíky peněz na šíření "kultury" se zcela opačným hodnotovým znaménkem: povol svým pudům, na nic se neohlížej, konzumuj, urvi co můžeš. Ano, to má církev dělat, a přitom má žasnout, že Kristus nesvěřil tuto náročnou úlohu andělům ani pouze světcům, ale právě jí, která je společenstvím obyčejných, chybujících a hříšných lidí a záleželo mu na tom tak, že riskoval tím všechny skandály, které církev v dějinách udělala a nepochybně ještě udělá.

Čím to je, že je dnes v Čechách tak málo katolíků? Ano, to je jedno z největších tajemství českých dějin. K nám křesťanství nepřišlo ohněm a mečem, nýbrž pokojně, cestou vysoké duchovní a mravní kultury, u kolébky českého křesťanství stojí nádherné postavy evropského formátu jako Cyril a Metoděj, Václav, Vojtěch, později tu najdete Anežku, Milíče - a v každém století až podnes dala církev českému národu nádherné lidi, na které může být hrdý. Dnes Česká republika soutěží s Lotyšskem a bývalou NDR o čestný titul nejateističtější země naší planety. Ale já bych spíš řekl "nábožensky nejzanedbanější" země . Dokážu si totiž vážit ateisty, který dojde ke svému přesvědčení po dlouhém a poctivém hledání a vnitřních "zápasech s Bohem", znám pár takových ateistů a věřím, že je i Bůh sám respektuje a třeba až za branou smrti je příjemně překvapí svou láskou. Ale nedokážu si vážit "stádního ateismu" lidí, kteří toho o Bohu a náboženství vědí tolik co Hurvínek o atomové fyzice a náboženství je pro ně vyřízená věc, aniž se někdy obtěžovali si klást podstatné životní otázky. Já vím, že "bylo málo příležitosti", ale nelze všechno jen házet na komunistický režim, i když ten se právě v Čechách pokusil nejtvrdší represí udělat experiment "totální ateizace". Jistě, že jsou tu dějinné kořeny, Hus, kruciaty, násilná rekatolizace: s žádný evropským národem nemá církev tak zatížený účet a já jsem rád, že to v posledních letech dokonce ústy papeže i ústy tří pražských arcibiskupů přiznala a s pokáním vyznala. Ovšem víc než historická fakta sama - protože dějinná skutečnost má vždy dvě stránky - sehrála roli jejich ideologická interpretace, která - když se v minulém století tvořila ideologie českého nacionalismu proti "katolickému" Rakousku - vyzvedla z dějin českého katolictví jen to špatné a potlačila ty světlé stránky. Tenhle zjednodušený obraz katolictví straší v národním povědomí dosud a já se jen snažím krotit katolíky, aby proti "černé legendě" nešířili podobně jednostrannou "růžovou legendu" (proti Mahlerovi Mráček), nýbrž abychom už konečně měli odvahu podívat se na české dějiny bez ideologických brýlí, padni komu padni. Ale přes toto všechno nelze říci, že by "Češi neměli rádi katolíky". V naší národní kultuře od Němcové podnes - vezměte si třeba báječný film - dle mého názoru nejlepší český film druhé poloviny dvacátého století - Zapomenuté světlo nebo třeba fotografie Jindřicha Streita - je spontánně tolik "katolických" motivů, že se člověk nestačí divit. A mnozí katolíci, kteří překročili stereotyp "mnichů roty líné" si získali srdce národa daleko za hranicemi církve, vzpomeňme na arcibiskupy Berana a Tomáška, na Josefa Zvěřinu, Václava Malého a další. Víte, když se někdy zeptáte lidí, kteří bezmyšlenkovitě opakují šablony o zlé církvi, zda své tvrzení mohou doložit nějakou osobní zkušeností, často upadnou do rozpaků a naopak často přiznají, že znají řadu pěkných křesťanských rodin, setkali se s obětavostí řeholních sestřiček v nemocnici atd.

Jaký je vztah víry a postmoderny? V jedné podstatné věci získala víra právě v postmoderní době daleko větší prostor, než měla dřív. Zatímco ve středověku se náboženství snažilo poručníkovat vědě a filozofii, po celý novověk zas panoval opačný extrém: předsudek, že jedinou legitimní cestou k pravdě je věda, která vysvětlí a postupně nahradí vše ostatní. Toto přesvědčení nakonec škodilo i samotné vědě, protože z ní dělalo náhražkové náboženství se specifickými dogmaty (dogmatizoval se třeba mýtus neustálého pokroku) a brzdilo radikální změny vědeckých paradigmat. Dnes je věda daleko skromnější ve svých nárocích na pravdu než v době Galileiho, ví, že není říší posledních pravd, nýbrž proudem hypotéz a že není konkurentem náboženství a filozofie, nýbrž může v nich najít užitečné partnery k dialogu. A to platí obráceně i o vztahu náboženství k vědě a filozofii. Postmoderna je cenná poznáním, že pravdu nemůžeme nahlédnout z jednoho kouta. Proto vedle sebe klidně existují pohledy vědecké, umělecké, náboženské a nespočet dalších "verzí světa". Teď jde o to - a o to se třeba přeme s kolegou Bělohradským - jestli budou tyto pohledy jen koexistovat vedle sebe a vzájemně se relativizovat a nakonec zůstane hořká pachuť totální skepse, anebo zda mezi nimi vznikne plodný dialog v důvěře v Pravdu, která je tak hluboká, že ji nemůže vlastnit jen jeden. Před nedávnem vydal papež svou třináctou encykliku, v níž vyzývá víru a filozofii k novému spojenectví. Zatímco ve vědě převažuje tendence zabývat se úzkými výseky skutečnosti, náboženství i filozofie se nesmějí vzdát úkolu ptát se po smyslu celku. To je také důvod, proč se náboženství nemůže stát koníčkem pro volný čas a církev jedním ze spolků. To, k čemu se víra vztahuje, není nějaká část skutečnosti (třeba "záhrobí", "zásvětí"), nýbrž smysl celku. Postmoderna nám však připomíná, že o tomto smyslu nelze hovořit vlastnickým jazykem ideologie - proto stále tolik hovořím o víře jako hledání, nikdy neskončené cestě a přimlouvám se za to, aby jazyk víry nebyl jazykem scholastických definic, ale podobal se jazyku mystiků a básníků a starých Otců církve, byl plný paradoxů a hlubokých symbolů. Sama existence církve je paradoxní a symbolická: musí pokorně uznávat svou lidskou stránku, ale nesmí se vzdát poslání poukazovat nad sebe a musí rušit měšťácký klid člověka, který se chce zabydlet ve světě pozemských jednotlivostí. Musí hlásat vhod i nevhod, že lidství je mrzačeno, je-li zbavováno své otevřenosti vůči Absolutnu.

Může si křesťanství v "globální vesnici" nárokovat jedinečnost, nebo je prostě jedním z mnoha náboženství ? Empiricky je křesťanství jednou z mnoha věr a jeho ctižádostí nemůže být stát se vírou "dominující", nýbrž zachovat si i na soudobém "náboženském veletrhu" svou specifiku, originalitu, svou identitu. Jedinečnost křesťanství nemůže být v tom, že bude "jediným" náboženstvím, nýbrž v tom, že bude natolik sebou samým, že bude nezástupné a nenahraditelné i na oné pluralitní scéně např. dnešní Evropy, která se dříve tvářila jako jednolitě křesťanský kontinent. Proto podporuji spíše onu "evangelizaci dovnitř" a důraz na kvalitu spíš než na kvantitu. Bylo vůbec kdy křesťanství masovým náboženstvím? Nešlo spíš o "křesťanský nátěr" a skutečných křesťanů bylo vždy jen jako soli? Křesťanství musí zůstat "nabídkou otevřenou pro všechny", nebýt "elitním náboženstvím" jako nějaké gnostické sekty, ale musí zároveň vzít vážně biblická podobenství o "soli a kvasu": ta asi také nepočítala s křesťanstvím jako "masovým náboženstvím".

Proč by měl být člověk dnes v Čechách křesťanem a ne třeba buddhistou? Především proto, že my Češi - jakkoliv jsme dnes "areligiózní národ" - jsme přece všichni v jistém smyslu křesťané, a sice v obecném smyslu sociologickém a kulturním. Ať se hlásíme k jakékoliv víře či k ateismu, nikdo není nezasažen křesťanskými hodnotami, které přes tisíc let utvářely tuto kulturu. Mohu se rozhodnout, zda budu "černým pasažérem", který se pasivně veze v této tradici aniž je ochoten ji hlouběji poznat a rozvíjet (pak se ovšem stávám cizincem ve vlastní kultuře), nebo zda mohu objevit něco zcela jiného a lepšího (a co je to?), anebo zda přestanu být křesťanem pouze v tom vybledlém "sociologickém" smyslu a stanu se křesťanem pořádným, živým. Z těchto tří možností se mi ta třetí zdá nejhodnotnější. Samozřejmě ctím Židy, kteří si uchovávají víru svých otců, která po staletí byla a je integrální součástí evropské kultury. Ale nemohu se zbavit rozpaků, když vidím Čechy buddhisty či hinduisty, protože až na výjimky mívám dojem, že bez kontextu orientální kultury jsou v pokušení si na něco jen hrát. Když tibetský dalajláma káže v Evropě, zdůrazňuje, že nedělá misijní propagandu pro buddhismus, nýbrž vyzývá Evropany, aby hlouběji žili své vlastní náboženství. Je to ovšem velice složitá otázka a musím přiznat, že v důsledku mých zkušeností s mezináboženským dialogem se v tomhle bodě můj postoj dost mění, že už zdaleka nejsem k českým vyznavačům orientálních náboženství tak skeptický a ironický jako dříve. Poznal jsem mezi nimi takové, jichž si nesmírně vážím.

V čem vidíte příčiny dnešní popularity Orientu? Dnešní náboženská scéna je plná překvapení. První překvapení je v tom, že náboženství, ideology sekularismu už před sto lety diagnostikované jako umírající pacient, je dnes celosvětově mnohem vitálnější než bylo třeba v minulém století. Ukázalo se, že v krizi jsou jen určité náboženské instituce, náboženství však vůbec neodumírá, jen se proměňuje a přelévá. Druhé překvapení je ono přelévání: mohutní islám, a o i v Evropě. Křesťanství prožívá únavu v Evropě, avšak je velice živé třeba v Africe a Latinské Americe. Orientální spirituality trochu stagnují v zemích svého vzniku, ale oslovují mládež Západu. Zájem o orientální spirituality je hlavně důsledkem toho, že novověké evropské křesťanství dalo přednost morálce před spiritualitou a "laikům" nabízelo spíš jakýsi systém zákazů a příkazů než cesty k autentické náboženské zkušenosti. Kdo dnes - třeba pod vlivem setkání s orientální meditací - znovu objeví poklady křesťanské mystiky, často už nemá potřebu se duchovně přestěhovat do exotických zemí, anebo tyto cesty pochopí jako tolkienovské putování "tam a zase zpátky".

Kde pro křesťana končí dialog a začíná hereze? Heretik je ten, kdo ustane v dialogu a to málo, co pochopil, prohlásí za celou pravdu. Tím se vydělí z tradice, protože tradice je živý proud, tradice je neustávající proces dialogu starého s novým, stálé pokusy vyjádřit to původní jako srozumitelnou odpověď na otázky současníků. Hereze je od slova "vybírám si", ve smyslu vytrhuji jednu věc z kontextu, zanedbávám pro vybranou věc celek. Hereze je jednostrannost. V mezináboženském dialogu hrozí dvě symetrické hereze. Jedna je fundamentalismus: mám klapky na očích a vše kromě sebe odmítám a démonizuji. Druhá je laciná relativizující tolerance: každý má svou pravdu, na pravdě ostatně příliš nezáleží, je lhostejné, co hlásáme, hlavně, že se máme rádi. Poznání různosti mne pak nakonec vede k tomu, že nerelativizuji pouze svůj absolutní nárok na držení pravdy (to by bylo správné), nýbrž k tomu, že relativizuji pravdu samu a nic pro sebe nemám za závazné. Ale to je velice ošidný postoj, opravdu cesta do pekel. V diskusi s relativisty se nestydím vyznat, že jsem přesvědčen, že mám pravdu, na rozdíl od fundamentalisty však odmítám tvrdit "jen já mám pravdu". Tolerance - tak potřebná ctnost - nemusí stát na relativismu a bagatelizování pravdy. Naopak: právě proto, že pravda je tak důležitá, hájím právo každého ji svobodně hledat.

Čím to, že církev prohospodařila důvěru, kterou měla po roce 1989? Už doslova od prvních dnů po listopadu1989 jsem na různých církevních shromážděních naléhavě varoval před chybnými kroky, které by mohly vést k onomu prohospodaření důvěry a kdykoliv jsem se s nimi setkával, kritizoval jsem je s otevřeností, která mi vynesla nepřátelství jistých katolických kruhů, trvající dodnes. Říkám to jen proto, abyste mne nepodezíral, že jsem slepý k chybám své církve,byly a jsou velké. Přesto ze současného stavu nelze vinit jen církev samu. Očekávání společnosti bylo nerealistické: po rekonvalescentovi z těžké nemoci nemůžete očekávat, že bude hned tančit. Poškození církve komunistickou hrůzovládou bylo těžší, než se zdálo. Bez viny nejsou ani politici a média, když přeexponovali téma majetkových restitucí, takže vzbudili ve veřejnosti dojem, že církvi málem nejde o nic jiného než o znovuzískání majetku - to ale nebyla pro církev nikdy priorita.

Co si myslíte o restituci církevního majetku? Je to opravdu skandální, že jsme poslední zemí postkomunistického světa, kde dosud není vyřešena otázka ekonomicko-právního postavení církví. Zde vina leží hlavně na straně státu. Kdyby některá z minulých vlád řekla: milá církvi, přiznáváme ti morální právo na vše, co ti neprávem bylo odňato, avšak měj pochopení pro obtíže, které jsou s mnohými restitucemi spojeny, tak by církev zajisté odpověděla: milá vládo, vážíme si tvého uznání a ani my samozřejmě nechceme vše zpátky, protože jsme si vědomi toho, že úplná restituce komunisty zdevastovaného majetku by nás totálně zruinovala. Pojďme udělat komisi z důvěryhodných zástupců státu a církve, která připraví smírné řešení - pak by jistě k tomu řešení brzy došlo. Když však určitá politická strana vycítila, že antiklerikální nota by mohla být báječnou politickou kartou, kterou je škoda přenechat komunistům, začal dělat průtahy a obstrukce, podněcovala mediální kampaň, v níž byla církev líčena jako ziskuchtivý gang odvěkých nepřátel národa, začala kolem toho houstnout mlha předsudků a polopravd, která dodnes hatí věcné řešení. Já sám bych naprosto netoužil po mocné a bohaté církvi a jsem pro to, aby "církev byla chudá", ale to se týká životního stylu křesťanů a je třeba to nechat na jejich zodpovědnosti před Bohem. Stát tu není od toho, aby působil chudobu nějaké části svých občanů, ostatně církevní majetek není určen k soukromému blahobytu prelátů, nýbrž zajišťuje to, aby církev nemuseli ze svých kapes platit nevěřící daňoví poplatníci, protože s držením nezákonně znárodněného církevního majetku se stát zavázal hradit všechny náklady církve. Jsem proto, aby si věřící hradili vnitřní provoz církve (což se už vlastně děje) a stát se podílel na tom, co slouží společnosti jako celku, to jest zejména údržba památek. Ale detaily po mně nechtějte, toto téma je mi cizí a protivné a nehodlám se v těchto věcech angažovat.

Co si myslíte o vztahu církve a státu u nás? Církev má plnou svobodu a do jejího vnitřního života stát nezasahuje. Církev respektuje nekonfesijní charakter státu a nemá ani chuť ani možnosti nějak mocensky do chodu státu a politického života zasahovat; což ovšem nevylučuje politickou angažovanost jednotlivých křesťanů nebo právo a povinnost církve vyjádřit se k některým etickým otázkám veřejného a politického dění. To, že jsme jedinou evropskou zemí, která dosud nevyřešila ekonomicko-právní vztahy církve a státu a otázku restitucí, resp. možné nápravy škod, způsobených komunistickou vládou, je samozřejmě skandální situace. Hlavní vina leží podle mého názoru na jistých kruzích v obou našich nejsilnějších politických stranách, které viděly v populistickém rozehrávání antikatolických nálad (ve stylu někdy opravdu srovnatelném s antisemitismem) výhodnou politickou kartu, kterou nechtěly přenechat komunistům. Slyšel jsem, že se také obávaly, že by hospodářsky dobře zabezpečená církev mohla nějak pomáhat KDU-ČSL - to je ovšem čirá paranoia, protože takové propojení mezi církví a jakoukoliv politickou stranou u nás opravdu nehrozí. Když jsem některým zahraničním přátelům překládal vyjádření řady našich politiků na adresu církve, nemohli vůbec uvěřit, že taková kombinace arogance a ignorance je dnes někde v Evropě vůbec možná. Bohužel za vyvrcholení tohoto trendu musím označit nejnovější nápad vyslat do vládní (vládní, nikoliv parlamentní!) komise zástupce komunistické strany. To už je urážka nejen církví, ale každého člověka, který neztratil soudnost, smysl pro spravedlnost a historickou paměť. V kauze vztahu církve a státu patří komunistická strana na lavici obžalovaných a nikoliv do vládní komise, která má hledat nápravu škod, které komunistická strana církvím způsobila a nikdy se jim ani slovem neomluvila, spíše se stále drzeji vrací k slovníku padesátých let. Ale abych byl spravedlivý na obě strany, myslím si, že církve k tomuto stavu přispěly i tím, že se dlouho chovaly pasivně, když se stále jednalo o nich bez nich a že samy dodnes nedokázaly jasně definovat a dostatečně věrohodně uskutečňovat svou specifickou úlohu v demokratické společnosti, že se uzavřely příliš do sebe. Také některé církevní instituce se v otázkách restitucí chovaly nemoudře a necitlivě a nesou spoluvinu na tom, že těch pár - jistě patřičně mediálně nafouknutých - skandálů v povědomí veřejnosti zcela zastřely stovky jiných případů, kde církev navrácený majetek spravuje dobře a k obecnému prospěchu.

Co by se pro zlepšení tohoto stavu mohlo udělat? Odložit ideologické brýle a snahu získávat populisticky body ve "veřejném mínění", držet se práva a zdravého rozumu. Pokusit se vidět situaci očima toho druhého a hledat takové řešení, v němž by ani on neztratil tvář. Vidět ve svobodné společnosti jedinečnou šanci , aby církev a stát spolu ani nesoupeřily ani neuzavíraly mocenské sňatky, nýbrž těšily se ze vzájemného respektu a mnoha možností partnerské spolupráce a dialogu na principu "já pán - ty pán".

(Jedná se o pracovní verzi rozhovoru - ve velmi zkrácené formě byl uveřejněn v čas. Nová přítomnost v roce 1999)

Tvorba

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
To že byl život? Z podzemní církve do labyrintu svobody.
loading...

Objednat knihu

Štefan Hríb Více o knize Skrýt info
Kam se ztratil Bůh
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Svět bez Boha: Ateismus jako druh náboženské zkušenosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Obnovíš tvář země: Texty k obnově církve a společnosti z let 1988-1998
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít v dialogu: Podněty k promýšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít s tajemstvím: Podněty k promyšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chci, abys byl: Křesťanství po náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Smířená různost (rozhovor)
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Divadlo pro anděly: Život jako náboženský experiment
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Stromu zbývá naděje: Krize jako šance
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotkni se ran: Spiritualita nelhostejnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík et al. Více o knize Skrýt info
Máš před sebou všechny mé cesty (sborník k 60. narozeninám T. Halíka)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzdáleným nablízku: Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Prolínání světů: Ze života světových náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc zpovědníka: Paradoxy malé víry v postoptimistické době
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzýván i nevzýván: Evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Oslovit Zachea (soubor proslovů a kázání)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co je bez chvění, není pevné: Labyrintem světa s vírou a pochybností
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Ptal jsem se cest (rozhovor)
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Víra a kultura - Pokoncilní vývoj českého katolicismu v reflexi časopisu Studie
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Sedm úvah o službě nemocným a trpícím
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Večerní modlitby
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O přítomnou církev a společnost
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
From the Underground Church to Freedom
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
I Want You to Be: On the God of Love
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Pavel Hošek (eds.) Více o knize Skrýt info
A Czech Perspective on Faith in a Secular Age
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Night of the Confessor: Christian Faith in an Age of Uncertainty
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Patience with God: The story of Zacchaeus continuing in us
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Theater für Engel. Das Leben als religiöses Experiment
loading...

Objednat knihu

P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Wir teilen diesen Traum: Theologinnen und Theologen aus aller Welt argumentieren "Pro Pope Francis"
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden: Warum der Glaube den Unglauben braucht
loading...
P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Pro Pope Francis. Weltweite Unterstützung für den Papst aus dem Kirchenvolk
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Starker Wein, nicht lauwarmes Wasser: Impulse für einen Glauben, der Zukunft hat
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Glaube und sein Bruder Zweifel
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden? Wenn Glaube und Unglaube sich umarmen
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ich will, dass du bist. Über den Gott der Liebe
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nicht ohne Hoffnung. Glaube im postoptimistischen Zeitalter
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
All meine Wege sind DIR vertraut. Von der Untergrundkirche ins Labyrinth der Freiheit
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Berühre die Wunden: Über Leid, Vertrauen und die Kunst der Verwandlung
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nachtgedanken eines Beichtvaters: Glaube in Zeiten der Ungewissheit
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld mit Gott (Die Geschichte von Zachäeus heute)
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Du wirst das Angesicht der erde erneuern - Kirche und Gesellschaft an der Schwelle zur Freiheit
loading...
Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Fare a meno di Dio? Se fede e incredulità si cercano
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Voglio che tu sia. L'amore dell'altro e il Dio cristiano
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
La notte del confessore: La fede cristiana in un tempo di incertezza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vicino ai lontani: la pazienza della fede nel dialogo con l'ateismo
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
"Mistica, anima della filosofia?"
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Donner du temps à l'éternité. La patience envers Dieu
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quiero que seas: Sobre el Dios del amor.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
¿Deshacerse de Dios? Cuando la fe y la increencia se abrazan
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paradojas de la fe en tiempos posoptimistas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciencia con Dios: Cerca de los lejanos
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Un proyecto de renovación espiritual
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Diante de Ti, os meus caminhos.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O abandono de Deus. Quando a crença e a descrença se abraçam
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que Tu sejas! Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O Meu Deus é um Deus Ferido
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A noite do Confessor: A fé cristã numa era de incerteza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus: Oportunidade para um encontro
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Não sem esperança. O retorno da religiao em tempos pos-otimistas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que sejas: Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Livrar-se de Deus? Quando a crença e a descrença se encontram
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A Noite do Confessor. A Fé Cristã Num Mundo de Incerteza.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Toque as feridas. Sobre sofrimento, confiança e a arte da transformação.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus. Oportunidade Para Um Encontro - Coleção No Espírito.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Bóg zagubiony: Wiara w objęciach niewiary
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć w dialogu. Impulsy do rozmyślań nad wiarą
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć z tajemnicą. Impulsy do rozmyślań nad wiarą.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu! 44 kazania o sensie życia
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chcę, abyś był
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Różnorodność pojednana. Rozmowy
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Hurra, nie jestem Bogiem!
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przenikanie światów: Z życia pięciu wielkich religii
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Teatr dla aniołów. Życie jako religijny eksperyment
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotknij ran
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Drzewo ma jeszcze nadzieje
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Cierpliwość wobec Boga. Spotkanie wiary z niewiarą
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc spowiednika
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu!
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wzywany czy niewzywany - Bóg się tutaj zjawi
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przemowic do Zacheusza
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co nie jest chwiejne, jest nietrwałe
loading...
Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Radzilem sie dróg
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wyzwoleni, jeszcze nie wolni
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Znebimo se Boga: ko se vera in nevera objameta
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Spovednikova noč: krščanska vera v času negotovosti in novega upanja
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu oddaljenim: gorečnost in potrpežljivost v srečevanju vere z nevero
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotakni se ran: duhovnost neravnodušnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu pola: Molk na Antarktiki
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Strpljenje s Bogom: Pripovijest o Zakeju danas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Terpelivist iz Bogom : zуstrič viri z neviroju
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nič spovidnika
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A gyóntató éjszakája: A kishitűség ellentmondásai posztoptimista korunkban
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Niet zonder hoop. Religieuze crisis als kans
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Raak de wonden aan van. Over niet zien en toch geloven
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geloven op de tast. Als geloof en ongeloof elkaar ontmoeten
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ik wil dat jij bent: over God van liefde
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
De nacht van de biechtvader. Christelijk geloof in een tijd van onzekerheid
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld met God: Twijfel als brug tussen geloven en niet-geloven
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tålamod med Gud
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tanriyi sabirla beklemek: Zakkayin öyküsü bizimle devam ediyor
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
상처 입은 신앙 - “내 상처를 보고 만져라"
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
하느님을 기다리는 시간
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
擁抱懷疑的信仰
loading...

Objednat knihu

11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SVÁTEK CYRILA A METODĚJE - SMETANOVA LITOMYŠL 2018
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SVATÝ TOMÁŠ (Litomyš)
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.
KŘESŤANÉ A VZEDMUTÍ OBČANSKÉ NELHOSTEJNOSTI (červen 2019)
.
VÝKŘIK DO SVĚDOMÍ (leden 2019)
.
ČAPEK JAKO VYCHOVATEL (prosinec 2018)
.
VSTUPUJEME DO 30. ROKU SVOBODY (listopad 2018)
.
KLAUS HÁJÍ NEOBHAJITELNÉ (říjen 2018)
.
PRODAVAČI STRACHU (říjen 2018)
.
CO JE PRAVDA? (březen 2018)
.
POVOLEBNÍ ÚVAHA (únor 2018)
.
NAROZENINY PAPEŽE FRANTIŠKA (prosinec 2017)
.
SLOUPOVNÍCI A JEJICH NEPŘÁTELÉ (září 2017)
.
STRAŠIDLO POPULISMU V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ (červen 2017)
.
ÚNOR 1948 A JEHO NEBLAHÉ DĚDICTVÍ (únor 2017)
.
ROK VÝZNAMNÝCH VÝROČÍ (leden 2017)
.
ZÁPAS O NADĚJI PO AMERICKÉ VOLBĚ (listopad 2016)
.
HLAS ZE SRDCE EVROPY - výzva k společné odpovědnosti (červen 2016)
.
A VOICE FROM THE HEART OF EUROPE – an appeal for joint responsibility
.
Udavačům a mystifikátorům neodpovídám (Otevřený dopis redakci Parlamentních listů)
.
NENÍ ATEISTA JAKO ATEISTA (listopad 2015)
.
O UPRCHLÍCÍCH I SEBEVRAŽEDNÉM DEMOKRATICKÉM SKOKU (říjen 2015)
.
ROZUM A VĚCNOST MÍSTO HYSTERIE A PANIKAŘENÍ (září 2015)
.
PŘÍPAD CHARLIE (únor 2015)
.
10 ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY PETRA HONZEJKA (leden 2015)
.
EVROPA VS. MUSLIMOVÉ. MAŘÍME HISTORICKOU ŠANCI (leden 2015)
.
PROČ NEJSEM CHARLIE (leden 2015)
.
KAMBERSKÝ, PODEJTE MI INDEX! (srpen 2014)
.
DESET ZÁSAD – VIZE PRO BUDOUCNOST DEMOKRACIE V ČR
.
DIALOG O POVOLEBNÍ SITUACI (únor 2013)
.
KLAUS K OLTÁŘI NEPATŘÍ (říjen 2011)
.
PARÁDA RŮŽOVÉ HRDOSTI (srpen 2011)
.
MODLITBA ZA JIŘINU ŠVORCOVOU (srpen 2011)
.
OTÁZKA PILÁTOVA (duben 2011)
.
K VOLEBNÍM VÝSLEDKŮM 2010 (červen 2010)
.
TENTOKRÁT PODPORUJI KLAUSE (únor 2006)
.
VELKÝ BRATR A ZVÍŘECÍ FARMA (září 2005)
.
KLAUSOVA POLITICKÁ FILOZOFIE - A "NĚCO NAVÍC" (únor 2004)
.
VÁLKA MEZI METAFOROU A REALITOU (září 2002)
.
POCHODEŇ 2003? (únor 2002)
.
O (NE)PŘESADITELNOSTI DEMOKRACIE NEBO KULTURNÍ EKOLOGIE OTEVŘENÉ SPOLEČNOSTI (říjen 2001)
.
NEŽ SE NÁM SVĚT ZNOVU STANE DOMOVEM (září 2001)
.
PROČ NEJSEM CTITELEM VÁCLAVA KLAUSE (listopad 2000)
.
ZAMEŤME STŘEPY, NE VŠAK TÉMATA (září 2000)
.
ROZPOR V CÍRKVI NELZE SKRÝVAT (srpen 2019)
.
RÁNY KRISTOVY CÍRKVE (duben 2019)
.
JE ČESKÁ KATOLICKÁ CÍRKEV „DŮM ZE SKLA“? (leden 2019)
.
OD NAPOMÍNÁNÍ K POROZUMĚNÍ (leden 2019)
.
K BOUŘI V NAŠÍ KATOLICKÉ SKLENICI (únor 2018)
.
VYJASNĚNÍ STANOVISEK S PETREM DVOŘÁKEM (říjen 2017)
.
POZVÁNÍ K DIALOGU (říjen 2017)
.
VZPOURA PROTI PAPEŽI? (říjen 2017)
.
TAJEMSTVÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (září 2017)
.
NÁVRAT NÁBOŽENSTVÍ? (září 2017)
.
ANKETA MESAČNÍKA EVÝCHOD (září 2017)
.
VELIKONOČNÍ KŘEST A NOVÝ ŽIVOT (duben 2017)
.
11. ZÁŘÍ – VAROVÁNÍ PŘED GLOBÁLNÍM TERORISMEM (září 2016)
.
VZPOMÍNKY NA PŮSOBENÍ V PODZEMNÍ CÍRKVI BĚHEM NORMALIZAČNÍHO REŽIMU (srpen 2016)
.
MÁME S MUSLIMY STEJNÉHO BOHA? (prosinec 2015)
.
The Afternoon of Christianity: Church and Theology for a Post-Secular Age
.
DLOUHÁ CESTA UZDRAVOVÁNÍ (říjen 2015)
.
KDO JE TADY UVĚDOMĚLÝ? (listopad 2014)
.
OTEVŘENÝ DOPIS MUSLIMSKÉ KOMUNITĚ V ČR (květen 2013)
.
PŘEKVAPENÍ NA PAPEŽSKÉM STOLCI (duben 2013)
.
POLEMIKA O VÍŘE A ATEISMU POKRAČUJE (říjen 2010)
.
PŘEDPOKLADEM DIALOGU JE OCHOTA POROZUMĚT (říjen 2010)
.
ZAČ KŘESŤANÉ VDĚČÍ ATEISTŮM (září 2010)
.
"KDO JE ODPOVĚDNÝ ZA PŘÍTOMNOST KŘESŤANSTVÍ" (září 2010)
.
STRUČNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČTK KE KAUZÁM ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ (březen 2010)
.
20 LET AKADEMICKÉ PASTORACE V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (únor 2010)
.
CO ČEKÁ NOVÉHO PRAŽSKÉHO ARCIBISKUPA? (únor 2010)
.
KULATÝ STŮL: PŘIBLÍŽILA SE ZA POSLEDNÍ LÉTA (leden 2010)
.
PATNÁCT PURPUROVÝCH LET A CO BYLO PŘEDTÍM (listopad 2009)
.
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO KLÍČE (říjen 2009)
.
MÉDIA – NÁBOŽENSTVÍ NAŠÍ DOBY? (podzim 2009)
.
PAPEŽOVA LEKCE ČESKÉ CÍRKVI I SPOLEČNOSTI (říjen 2009)
.
SETKÁNÍ PAPEŽE BENEDIKTA S AKADEMICKOU OBCÍ (říjen 2009)
.
PŘÍSPĚVEK PRO MEZINÁBOŽENSKÝ PANEL NA KONFERENCI FORUM 2000 (říjen 2009)
.
ROZPAKY Z JEDNÉ VELKORYSOSTI (únor 2009)
.
CO SE DĚJE V HLAVÁCH NÁBOŽENSKÝCH FANATIKŮ (prosinec 2008)
.
ROLE CÍRKVÍ V UDÁLOSTECH ROKU 1989 (říjen 2008)
.
PROMĚNY SVĚTOVÉ NÁBOŽENSKÉ SCÉNY (prosinec 2007)
.
OSLOVIT VZDÁLENÉ (říjen 2007)
.
PAPEŽSKÝ SKANDÁL (září 2006)
.
O TOM NAŠEM BEZBOŽECTVÍ (léto 2005)
.
MYSLITEL „NENÁBOŽENSKÉHO KŘESŤANSTVÍ“ (duben 2005)
.
O ATEISMU, POCHYBNOSTECH A VÍŘE (leden 2005)
.
CÍRKEV A "ČÁSTEČNĚ IDENTIFIKOVANÍ" (květen 2004)
.
JE POSTMODERNÍ KULTURA POSTSEKULÁRNÍ? (říjen 2003)
.
CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI (únor 2002)
.
SPOR O NÁBOŽENSTVÍ? ()
.
STÁTEM VNUCENÝ ATEISMUS (srpen 2000)
.
KATOLICKÁ CÍRKEV V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 (2000)
.
NÁBOŽENSTVÍ - POLITIKA - VĚDA: PROMĚNY VE VZTAZÍCH (září 1998)
.
JAK PROMĚNIT TRAGÉDII CÍRKVE V BOŽSKOU KOMEDII? (duben 1998)
.
ODMÍTÁM DÉMONIZOVÁNÍ HOMOSEXUÁLŮ, CÍRKEV MÁ SAMA KOSTLIVCE VE SKŘÍNI (září 2019)
.
CÍRKEV JE JAKO NĚMECKO PO HOLOCAUSTU (březen 2019)
.
ČAPUTOVÉ JSEM SE OMLUVIL ZA ÚTOKY NA JEJÍ ADRESU Z JISTÝCH KATOLICKÝCH KRUHŮ (březen 2019)
.
VAŘILI SI NÁS JAKO ŽÁBY A POSTUPNĚ ZVYŠOVALI TEPLOTU (leden 2019)
.
ROZHOVOR PRO AHA/BLESK - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA (leden 2019)
.
O JEŽÍŠKOVI NELŽETE. DÍTĚ NENÍ MALÝ HLUPÁČEK (prosinec 2018)
.
VĚŘIT ZNOVU – A JINAK (prosinec 2018)
.
STOLETÉ DĚDICTVÍ NÁS VŠECHNY ZAVAZUJE (prosinec 2018)
.
CÍRKVI PŘÍSLUŠÍ POKORA (říjen 2018)
.
50. VÝROČÍ SRPNOVÉ OKUPACE ČESKOSLOVENSKA (srpen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (červen 2018)
.
ROZHOVOR PRO ČTK (květen 2018)
.
ROZHOVOR PRO KT (květen 2018)
.
MÁME ODVÁŽNÉHO PAPEŽE (březen 2018)
.
KOHO BY DNES JEŽÍŠ HNAL BIČEM Z CHRÁMU (březen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (leden 2018)
.
PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

3. března 2019

Trignis 2019 - s V. Malým
29. dubna 2019 ČRo Plus
Hostem pořadu "Interview Plus" - s Janem Bumbou
.
17. března 2019 ČRo Plus
Vertikála: Tomáš Halík a Jan Jandourek v rozhovoru s Evou Hůlkovou
.
4. listopadu 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
3. června 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
5. ledna 2018 Radio Proglas
Hostem pořadu "Všimli jsme si"
.
27. prosince 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
20. června 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
24. dubna 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. února 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. ledna 2017 ČRo2, 10.30
Na návštěvě u Karla Čapka
.
21. prosince 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
19. prosince 2016 ČRo Brno, 15.04
Hostem "Rendez-vous s Marcelou Antošovou"
.
16. listopadu 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
10. srpna 2016 ČRo Plus 7.10
DUEL: Tomáš Halík a Milan Badal
.
1. července 2016 ČRo Plus 11.34
Interview Plus
.
28. června 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. května 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
26. dubna 2016 ČRo1 17.05
Hostem pořadu "20 minut Radiožurnálu"
.
30. března 2016 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. března 2016 ČRo2, 22.30
Hostem Nočního mikrofóra
.
13. března 2016 ČRo Plus 22.35
Hostem pořadu "Hovory"
.
17. února 2016 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
25. prosince 2015 ČRo Plus 14.05
Hostem E. Hůlkové ve specálu Studia Leonardo
.
23. prosince 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
19. prosince 2015 ČRo Plus 11.10
Hostem pořadu "Osobnost Plus"
.
12. června 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. května 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. dubna 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
11. března 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
30. ledna 2015 Frekvence 1
Zeman? Po Klausovi nemohlo přijít nic horšího!
.
29. ledna 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. ledna 2015 ČRo1 17.05
Tomáš Halík není Charlie. Novinář by měl umět rozlišit mezi satirou a urážkou (Dvacet minut)
.
25. prosince 2014 ČRo2 11.05
Hostem pořadu Host do domu (25.12.2014 11:05)
.
21. prosince 2014 ČRo Brno 15.05
Hostem Rendez-vous s Marcelou Antošovou 2014
.
23. října 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
25. června 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
28. května 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
24. dubna 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. dubna 2014 ČRo HK
Hostem pořadu "Návštěva"
.
6. dubna 2014 Frekvence 1
Hostem "PressKlubu"
.
25. března 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
15. března 2014 ČRo 1
Hostem "Doteků víry" - 22.05
.
3. ledna 2014 ČRo 1
Hostem pořadu "Host Radiožurnálu"
.
21. prosince 2013 ČRo Brno
Rendez-vous s Marcelou Antošovou (21.12.2013)
.
18. prosince 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí Václava Havla
.
20. listopadu 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí sv.Anežky a 17.listopadu
.
30. října 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Česko po volbách, potřebovali bychom svého Františka...
.
18. září 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Forum 2000 v roce 2013 (audio, přepis)
.

9. září 2019

TV Noe: K jádru věci

10. června 2019

TV Noe: Dům ze skla

29. dubna 2019

ČRo: Interview Plus

12. března 2019

Pod lampou

16. srpna 2018

Rozhovor pro StylTip

10. dubna 2018

Fokus VM: Závislosti

17. ledna 2018

Rozhovor pro Echo TV

26. června 2017

Rozhovory v knihovně: ČKA

9. června 2017

Noc kostelů 2017

5. března 2017

Rozhovor pro StylTip 3/3

16. ledna 2017

Rozhovor pro StylTip 2/3

16. prosince 2016

Rozhovor pro StylTip 1/3

15. června 2016

Hovory o nás

22. dubna 2016

Hostem "Inteview ČT24"

29. listopadu 2015

ČT1: 168 hodin: Oleandr moci

17. března 2015

Hostem TN.cz

14. března 2014

Hostem "Interview ČT24"

11. února 2013

Hostem "Inteview ČT24"

1. ledna 1996

7 čili 7 dní

4. listopadu 2019

Tábor, Jednota:

6. března 2019

Popelec umělců 2019

29. května 2018

"Olomoucká kavárna"

25. března 2018

Květná neděle 2018

13. března 2018

4. úterý postní

10. listopadu 2017

III. Fórum dialogu

15. září 2017

Víra

30. června 2017

Věčný život

29. června 2017

Smysl života

15. dubna 2017

Velká noc 2017

14. dubna 2017

Velký pátek 2017

5. dubna 2017

Kategoriální pastorace

16. února 2017

Společný hlas 2017

23. listopadu 2016

Den Unglauben umarmen

3. července 2016

Smetanova Litomyšl 2016

22. března 2016

Does Society Need Scruples?

16. března 2016

Je smrt stále tabu?

10. února 2016

XXI. Popelec umělců

16. ledna 2016

Odkaz Jana Palacha, FF UK

30. října 2012

Chci, abys byl

9. března 2011

Popelec umělců 2011 (ČT)

8. srpna 2010

Úryvek kázání

25. února 2009

Popelec umělců 2009 (ČT)

31. března 2018

Co je pravda? (Proglas)

10. února 2018

Povolební úvaha (Proglas)

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Má zkušenost s fanatiky jedné či druhé strany (netolerantními „věřícími“ i dogmatickými, militantními ateisty) mi napovídá, že zvláště nesnesitelnými nesnášenlivci se stávají ti, kdo si žádné pochybnosti o vlastní pozici nejsou schopni přiznat a zbavují se jich tím, že je promítají na druhé, připisují je druhým a bojem s nimi vlastně bojují s vlastními nerozpoznanými stíny a „démony“.