T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Náboženství a společnost

REVOLUCE MILOSRDENSTVÍ A NOVÁ EKUMÉNA (říjen 2020)

Před několika dny se na první straně světových deníků ukázala senzační, šokující zpráva z Vatikánu. Když si odmyslíme formu, dostaneme faktické jádro: papež František šokoval svět tím, že promluvil o homosexuálech a jejich právech na lásku lidsky, jako normální člověk 21. století, který má rozum a srdce na pravém místě. Promluvil, jako by tu vůbec nebyla ona staletí strachu, předsudků a nenávisti vůči lidem s odlišnou sexuální orientací, předsudků, které působily bezpočet lidských tragédií a mnohé dohnaly k sebevraždě. Ještě velmi nedávno se pár takových tragédií ze strachu z reakce konzervativně-katolické rodiny na „coming-out“ dospívajícího odehrály i na našem venkově.

Papež se tentokrát nespokojil s alibistickým odvoláním na kompromisní rádoby-pokrokovou, ve skutečnosti však pokrytecky nedůslednou pozici stávajících církevních dokumentů, které nabádají k „soucitnému“ přístupu k osobám LGBT, nicméně předkládají věřícím homosexuálům jako jediné přijatelné řešení doživotní sexuální zdrženlivost. Nikdy nezapomenu na oči a hlas jednoho gaye mezi katolickými intelektuály, když na má slova, že bychom možná mohli přijmout jeho svazek jako „menší zlo“– slova, která jsem tenkrát bona fide považoval za velmi velkorysá a progresivní z mé strany jakožto zpovědníka – , reagoval tichou otázkou: „Otče, proč mám chápat celoživotní vztah lásky, věrnosti a vzájemné podpory s mým partnerem jako zlo?“ V následujících desetiletích jsem zažil velká překvapení při zjištění, že představy o vysokém procentu gayů mezi katolickým klérem nejsou zlovolné pomluvy nepřátel církve. Poznal jsem jich celou škálu: od těch, kteří skutečně žili v celibátní zdrženlivosti a do stylu jejich přístupu k lidem se promítala jakási jemná chápající mateřskost, až po ty, kteří si vůbec nebyli ochotni přiznat svou orientaci, žili dvojí život a vnitřní konflikty z této situace kompenzovali superkonzervativní agresivitou vůči homosexuálům. Téměř vždy jsem za nejhorlivějšími bojovníky proti „tsunami homosexualismu“ rozpoznal zkušeností z psychoterapeutické praxe kněze, překřikující svůj osobní problém.

Reakce na vyjádření papeže

Není nejdůležitější to, co papež v onom filmu doslova řekl; jeho podpora „občanských svazků“ (nikoliv „manželství“) osob LGBT a lidského přístupu k nim je dlouhodobá a známá z řady jeho předchozích vyjádření. Čekal jsem, jaká bude nyní reakce konzervativních nepřátel papeže Františka na jeho poslední vyjádření. Objeví se zase – jako po podobně lidské zmínce papeže Františka v encyklice Amoris laetitia, že všem rozvedeným a znovusezdaným nemusí být za všech okolností a navždycky zákonicky tvrdě odepřena eucharistie a vnucena sexuální zdrželivost v druhém manželství, nýbrž že je třeba řešit moudře a laskavě případ od případu a přihlédnout také k individuálnímu svědomí – nová „synovská napomenutí“ skupiny konzervativních teologů a „dubia“ (pochybnosti, námitky) několika kardinálů? Ti vyžadují od papeže postoj nekompromisní věrnosti liteře Zákona – tedy přesně onen postoj, vůči němuž Ježíš celoživotně bojoval proti náboženským elitám své doby a zavázal své učedníky, aby se po celé dějiny varovali tohoto „kvasu farizejského“.

Myslím, že dnešní farizeové se teprve radí o svém postupu. Od některých biskupů přišly reakce, že se prostořeký papež jen tak uřekl před kamerou a jeho výroky nemají žádnou dogmatickou závaznost. „Přátelé, klid! Papež nic důležitého neřekl, všechno je a navždy zůstane při starém!“ Přesně, jak mi řekl jeden český prelát krátce po volbě papeže Františka: Řekli mi ve Vatikánu: Hlavně klid a v tichu přežívat, papež je starý, brzo umře a pak se vše zas vrátí do starých kolejí! Podobně se kuriální zákoníci utěšovali stářím papeže Jana, ještě než vyhlásil svolání reformního koncilu, který navždy změnil dějiny katolické církve.

Jeden z našich českých předních církevních představitelů přispěchal zatím z nejpropracovanější teorií, spojenou s konspirační politickou teorií: režisér filmu je prý homosexuál a film byl objednán, aby ovlivnil blížící se prezidentské volby v USA.

František a Trump – dva protikladné světy

Konspirační teorie o filmu s papežem Františkem by jistě vyhovovala kruhům, které zcela amorálního, prolhaného, arogantního politického cynika, který celým svým životem, jednáním a vystupováním dává nepokrytě najevo, že jeho jediným bohem jsou peníze, za které je možné si kupovat nejdražší zboží, nejvyšší mrakodrapy, krásné manželky (a měnit je jako košile) a nakonec i vrcholnou politickou moc na této planetě (byť je to člověk osobnostně nezralý pro jakoukoliv politickou odpovědnost) vydávají za spásného obhájce „křesťanských hodnot“. Ano, jsou mezi jistými evangelikály a katolickými ultras lidé, kteří reagují jako nelidské automaty bez rozumu a svědomí: jakmile někdo zmáčkne tlačítko a rozsvítí se hesla „kriminalizovat potraty“, „pryč s homosexuály, cizinci a migranty“, skáčou podle jeho píšťalky, byť by to byl ďábel sám. Vůbec je pak nezajímají mravní a intelektuální kvality takového člověka – je to okamžitě jejich „křesťanský hrdina“.

O lidech více než jejich slova vypovídá jejich „body language“; je dobré si při projevech politiků vypnout zvuk a podrobně studovat jejich mimiku a gestiku. Doporučuji studovat Trumpova nabubřelá gesta, samolibě vystrčenou bradu, umělé úsměvy a tleskání sobě samému a pak si pustit dobové záběry z projevů Mussoliniho: podobnost je šokující!

Je zcela logické, že ti, kteří obdivují Trumpa, nenávidí papeže Františka. Zde nejde o věc pouhé politické preference, nýbrž o zásadní morálně-kulturní volbu. Má-li být církev „polní nemocnicí“, patří k jejím prorockým úkolům i diagnostika morálně-politického klimatu společnosti a kritický pohled na jednotlivé aktéry. Možná, že právě církev v naší části světa, která prošla zkušeností pronásledování, by v době politického zneužívání náboženských symbolů krajní politickou pravicí neměla být „mlčící církví“.

Papež nereformuje dogmata a předpisy, nýbrž život církve

Vraťme se však k papeži Františkovi a jeho stylu reformy církve, který se už projevil při řadě podobných příležitostí. Papež není revolucionář, který mění církevní učení. Lidé, kteří ho dobře po celá dlouhá desetiletí znají, o něm říkají: není teologicky progresivní, ale je milosrdný. To je klíč k pochopení jeho osobnosti a jeho reformy.

Tento papež nemění psané normy, neboří vnější struktury – mění však praxi, život. Proměňuje církev nikoliv zvnějšku, nýbrž daleko důkladněji – duchovně, zevnitř. Proměňuje ji duchem evangelia, revolucí milosrdenství. Toto v jeho případě nejsou žádné prázdné zbožné fráze – a proto jeho reforma má šanci proměnit církev a přiblížit ji samému jádru Ježíšova poselství daleko hlouběji, než mnohé reformy minulosti. Proti papeži Františkovi se brzy na české katolické scéně „majitelů pravdy“ objevil pamflet, nazvaný sugestivní otázkou: Milosrdenství bez pravdy? Rozhodl jsem se na něj neodpovídat a spoléhat na to, že u kritických čtenářů sám tento název hned vzbudí protiotázku: Pravda bez milosrdenství?

Důraz na to, že proměna chování je víc, než změna litery a struktur, inspiroval jak postoj prvotní církve, tak například filozofií politického disentu v době komunismu. V Listě Filemonovi čteme paradigmatický příběh: Apoštol Pavel se ujal uprchlého otroka Onezima, pokřtil ho a vrací ho jeho křesťanskému pánovi s dodatkem: Bude ti i nadále sloužit, ale pamatuj, že nyní je to tvůj bratr v Kristu. Křesťanství nedoporučuje násilné revoluční svržení otrokářské vlády na způsob Spartakovy revolty, nýbrž vyzývá vytvořit morální klima lidského bratrství a vzájemné úcty k hodnotě každé lidské osoby, v němž otrokářské zřízení musí nakonec dodýchat. Je ovšem nutno dodat, že církev se tímto postojem k otroctví ve svých dalších dějinách sama velmi málo řídila a že musel být v následujících staletích znovu naléhavě připomínán prorockými postavami, jako byl Bartholomeus de Las Casas a další.

Vidím jistou analogii této politické etiky v protikomunistickém disentu, především v hnutí Charta 77 v Československu. Chartisté nepožadovali revoluční svržení komunistické vlády v době sovětské okupace (1968-89), nýbrž výzvu vládě, aby dodržovala své vlastní zákony (výzvu, o níž dobře věděli, že jí vláda nevezme vůbec vážně) doprovodili výzvou k občanům, aby se začali chovat jako svobodní lidé – jako kdyby zákony platily. A signatáři Charty sami dali příklad takového chování, i když museli počítat a počítali s vlnou šikan a represe. Nicméně tento příklad nenásilného morálního odporu a alternativního chování se stal určitou školou odvahy, která pak za určitých ekonomických, zahraničně politických a kulturních konstelací konce 80. let vedla k masovým demonstracím a k rychlé kapitulaci komunistické moci se zdánlivě „neuvěřitelnou lehkostí“. Je jistě dobré vyčíslit mnohé různé vlivy na „annus mirabilis“ 1989, ale bylo by cynické zcela zapomenout na zkušenost, že se tenkrát mnozí – alespoň na krátký čas – začali opravdu chovat jako svobodní lidé.

Ano, určitý typ „katolicismu bez křesťanství“ (právě toho, jehož miláčkem je dnes Donald Trump) skutečně připomíná svou mentalitou nejen zákoníky a farizeje Ježíšovy doby, ale také byrokratický komunistický režim ve fázi jeho konečného rozkladu. Jak s touto zátěží církevních dějin žít, zachovat si úctu k církvi, sentire cum ecclesia, věrnost k evangeliu a čerpat sílu z Božího příslibu, že nám dá „budoucnost plnou naděje“?

Papež František nemění dogmata, nevystupuje ani proti těm částem v církevních dokumentech, o nichž snad všichni víme, že patří k oněm „konzervám“, jejichž termín použitelnosti a stravitelnosti dávno vypršel a nyní jsou nebezpečně jedovaté. Podobně ani Druhý vatikánský koncil oficiálně nezrušil např. nehajitelné kletby Pia IX. na adresu svobody svědomí, svobody tisku a náboženství (proslulý Syllabus moderních bludů), nýbrž vydal závazný dokument (konstituci Radost a naděje), kde tyto dosud církví odmítané hodnoty učinil integrální součástí církevního učení. Změny stylu chování, pastoračního přístupu (i poslední koncil se označil za „pastorační“) však přirozeně způsobí, že mnohé struktury a úřední formulace dřív nebo později prostě tiše „vyvanou“.

Papež František nás svým příkladem křesťanské statečnosti inspiruje k tomu, abychom se některými jevy v současné církvi nenechali ani zastrašit, ani znechutit, a chovali se jako svobodné děti Boží, odpovědně užívali svobodu, k níž nás osvobodil Kristus a nenechali si navléci jařmo otroctví zákonického náboženství, jak nás k tomu v Listě Galaťanům naléhavě vybízí apoštol Pavel.

„Nic se neděje, vše zůstane při starém!“ volají znervóznělí hrobaři církve, vyznavači mrtvého náboženství. Ano, neděje se nic, za co by mohli papeže Františka chytit do pasti, případně kamenovat, jako chtěli Ježíše kamenovat jeho nazaretští rodáci. Není heretik a ani ti, kdo přijali jeho výzvu k spirituální obnově církve, nejsou heretici. Je třeba v jeho duchu důvěřovat v revoluční moc Božího milosrdenství, které je alfou a omegou jeho teologie – a to i tehdy, kdyby papež František pozbyl sílu v potřebné reformě pokračovat.

Na počátku „Roku milosrdenství“ někteří z nás měli určité teologické pochybnosti, zda pojem milosrdenství nelíčí Boží lásku příliš „seshora“. Ukázalo se však, proč papež nás vyzývá k milosrdenství, kterým do lidských složitých a bolestných situací zveme Boha nikoliv jako garanta nezměnitelných zásad, nýbrž jako laskavou, velkorysou, chápající, odpouštějící a léčivou sílu proměny člověka, církve i společnosti.

Horizontála „lidského bratrství“ – o níž pak papež pojednal v encyklice Fratelli tutti – potřebuje i vertikálu lásky jako nekonečného milosrdenství, které přesahuje i všechny lidsky myslitelné hranice, je láskou bez hranic, k níž můžeme pouze směřovat jako k cíli, který se naplní až v Boží náruči. Tento ideál se nemůže stát „zákonem“ – jako většina Ježíšových nejdůležitějších výzev, nýbrž musí být stále provokujícím a prorocky podněcujícím impulsem, s kterým žádný křesťan nemůže být „hotov“.

Na počátku pandémie chtěli zas někteří křesťané znovu vytáhnout svého zlého, pomstychtivého boha, kterým by mohli strašit ty, kteří se už vymkli z jejich vlivu. Strach byl vždy úrodnou půdou pro podnikatele s falešným náboženstvím. Každá lidská bolest je jim dobrá jako údajné potvrzení jejich apokalyptických vizí. Papež František – podobně jako Jan Pavel II. – důrazně opakuje Ježíšova slova plná naděje a síly: Nebojte se! Nedejte se zastrašit.

Pandémie fundamentalismu a nová ekuména

Přiznám se, že i v těchto dnech, když koronavirus zabíjí spoustu lidí v mé vlasti, se osobně nemohu zbavit obav ještě z jedné pandémie, totiž pandémie fundamentalismu a fanatismu. Při pohledu na katolické fanoušky Donalda Trumpa musím bojovat se silným pokušením skepse, zda je ještě možný jakýsi „ekumenický dialog uvnitř katolické církve“. Mezináboženský dialog a zejména dialog se vzdělanými a přemýšlejícími lidmi mimo církve mi připadá nekonečně snadnější než jakákoliv komunikace s lidmi, kteří spojují náboženství s populistickými a nacionalistickými snahami. Půlstoletí svého života jsem žil velký sen o sjednocení všech, kteří věří v Krista. Dnes se mi tento sen rozplynul. Existují rozdíly – nikoliv mezi církvemi, ale napříč – které mi připadají nepřekonatelné. Opravdu nemohu kráčet pod jedním praporem s lidmi, kteří sebevědomě tvrdí, že vědí, že Bůh stvořil svět v šesti dnech, že Mojžíš je autorem Mojžíšových knih v Bibli (včetně pasáží o své smrti), že na Araratu vykopali pozůstatky Noemovy archy; kteří argumentují proti svěcení žen tím, že Ježíš si mezi své apoštoly žádnou ženu nevybral (ostatně nevybral si ani nikoho z nás neobřezaných – smíme tedy vůbec světit ne-Židy, budeme-li se řídit touto logikou?); kteří nevědí, že slavné vítězství „Pro-life“ skupin v Polsku, kriminalizace potratů, spíš než proklamované ochraně nenarozených napomůže potratové turistice Polek do Čech a na Slovensko a zlo potratů opravdu nezastaví. Jaroslav Kaczynski pro svou slávu a voličské hlasy zbytečně a nezodpovědně vyvolal horkou kulturní válku v Polsku, kterou nemůže vyhrát, která však na generace poškodí polské křesťanství. Krakovský arcibiskup tak dlouho strašil veřejnost „tsunami homosexualismu“, které je horší než komunizmus, až nakonec tohoto démona skutečně stvořil, vdechnul mu život a energii, a zřejmě není schopen převzít odpovědnost za tuto nebezpečnou hru vyvolávání démonů, hru s ohněm strachu. Když lidi s jiným názorem místo dialogu démonizujeme, vymkne se nám toto počínání dřív nebo později z ruky.

Copak není zřejmé, že mnohé že manifestace „pro rodinu“ mají máloco dělat s podporou rodin, nýbrž jsou spíše manifestacemi proti právům homosexuálů – v Polsku někdy navíc spojené s fyzickými útoky na homosexuály? V Polsku právě probíhá nejrychlejší proces sekularizace v Evropě – pokud někteří biskupové krátkozrace podporují nacionalistické autoritářské politiky, cynicky zneužívající křesťanství, nesou vinu na tom, že velká část polské společnosti, zejména mladá generace se trvale odcizí církvi a „katolické Polsko“ může následovat „katolické Irsko“ do propadliště dějin.

Nemalá část křesťanů dnes má tak vyprázdněný pozitivní obsah víry, že svou „křesťanskou identitu“ zakládají na „kulturní válce“, na boji proti kondomům, potratům, svazkům homosexuálů apod.; papež František měl odvahu takto redukované a negativně vymezené katolictví nazvat „neurotickou obsesí“.

Z církve, kde se budu nadále setkávat u jednoho eucharistického stolu s lidmi těchto názorů a morálních postojů, jistě nevystoupím. Dobře vím, že i já jsem omylný a chybující člověk. Zápasím však s velikou pochybností: Není třeba realisticky zanechat pokusy o ekuménu mezi „všemi křesťany“, a spíše nasadit všechny síly k prohlubování plodné ekumény (sdílení, synergie a vzájemného obohacení) mezi myslícími lidmi, jak mezi věřícími, tak nevěřícími? Máme nadále ztrácet čas a energii marnými pokusy o dialog s lidmi, které samo toto slovo popouzí k hněvu a obraně – i když snad můžeme pochopit subjektivní motivaci k tomuto jejich postoji?

Jeden z mluvčích české katolické pravice, někdejší předseda jejich spolku a bojovník proti Evropské unii, jmenoval před lety ve svém programovém textu vedle sebe „ekumenismus a homosexualismus“ na seznamu nepřátel pravé církve; dnes se lidé s podobnou mentalitou s podporou jisté části církevní hierarchie dostávají v naší zemi do mediálních rad a v Maďarsku a Polsku tito vyznavači „neliberální demokracie“ (rozuměj: autoritativního státu) krok za krokem likvidují svobodu a nezávislost médií, justice, nevládních organizací a univerzit.

Ano, s těmito lidmi recituji stejný Otčenáš a krédo; nepopírám, že jsou mezi nimi také osobně hodní a upřímní lidé, avšak obávám se, že žijeme v nepřeklenutelně odlišných vesmírech. Plně sdílím výrok jednoho z největších křesťanských představitelů 20. století, kardinála Martiniho: Nebojím se lidí, kteří nevěří, nýbrž lidí, kteří nemyslí. Uvědomil jsem si však, hranice mezi lidmi, kteří myslí a nemyslí zdaleka není totožná s rozdílem mezi vzdělanými a nevzdělanými, nevolám po „elitním náboženství vzdělanců“. Ten rozdíl leží hlouběji, v „srdci“ lidí.

Cítím se na jedné lodi s lidmi, kteří se řídí současným vědeckým poznáním ve všech věcech, kde je věda kompetentní a zároveň si kladou vážné etické a spirituální otázky. Cesta mezi náboženským fundamentalismem nemalého procenta křesťanů a stejně arogantním scientistickým fundamentalismem militantních ateistů je někdy úzká a náročná, jsem však hluboce přesvědčen, že je to cesta následování Krista dnes.

Možná, že bychom se ještě mohli vyhnout schismatu jakousi obdobou „jeruzalémského apoštolského sněmu“, o kterém čteme ve Skutcích apoštolů a rozdělit si úkoly: kéž se jedni starají o věřící, kteří touží po pevných jistotách minulosti a druzí ať naslouchají Božím výzvám v přicházejících „znameních doby“. Často přemýšlím o tom, že jsme dnes v podobné situaci jako apoštol Pavel, když ponechal Jakuba, Petra a další ctihodné apoštoly věnovat se jejich práci mezi judeokřesťany (v té podobě církve, která ostatně brzy zanikla) a vyvedl odvážně mladé křesťanství z úzkých hranic tehdejšího judaismu do tehdejší oikúmené – do zcela jiného kulturního kontextu. Z Pavlovy misie vyrostlo to, co dnes nazýváme křesťanstvím a co zřejmě čeká na podobnou odvahu k překročení dosavadních hranic.

Neukazuje nám dnes papež František – zdaleka nejen svým posledním vyjádřením – takové chápání evangelia, takový styl chování k přírodě a přístupu k lidem, zejména k těm na okraji, který prorocky naznačuje to, co zítra budeme nazývat křesťanstvím? Identita křesťanství nespočívá v nepohnutosti, nýbrž v pohybu Ducha, který v dějinách Ježíšovy učedníky stále hlouběji uvádí do plnosti pravdy. Nevyzývám k nekritickému kultu osoby a názorů papeže Františka, nýbrž ke kultuře „duchovního rozlišování“ a k rozvíjení toho, co zároveň vede k jádru evangelia i k odvážné a tvořivé odpovědi na „znamení doby“.


Před několika dny se na první straně světových deníků ukázala senzační, šokující zpráva z Vatikánu. Když si odmyslíme formu, dostaneme faktické jádro: Papež František šokoval svět tím, že promluvil o homosexuálech a jejich právech na lásku lidsky, jako normální člověk 21. století, který má rozum a srdce na pravém místě. Promluvil, jako by tu vůbec nebyla ona staletí strachu, předsudků a nenávisti vůči lidem s odlišnou sexuální orientací, předsudků, které působily bezpočet lidských tragédií a mnohé dohnaly k sebevraždě. Ještě velmi nedávno se pár takových tragédií ze strachu z reakce konzervativně-katolické rodiny na „coming-out“ dospívajícího odehrálo i na našem venkově.

Papež se tentokrát nespokojil s alibistickým odvoláním na kompromisní rádoby-pokrokovou, ve skutečnosti však pokrytecky nedůslednou pozici stávajících církevních dokumentů, které nabádají k „soucitnému“ přístupu k osobám LGBT+, nicméně předkládají věřícím homosexuálům jako jediné přijatelné řešení doživotní sexuální zdrženlivost. Nikdy nezapomenu na oči a hlas jednoho gaye mezi katolickými intelektuály, když na má slova, že bychom možná mohli přijmout jeho svazek jako „menší zlo“ – slova, která jsem tenkrát bona fide považoval za velmi velkorysá a progresivní z mé strany jakožto zpovědníka –, reagoval tichou otázkou: „Otče, proč mám chápat celoživotní vztah lásky, věrnosti a vzájemné podpory s mým partnerem jako zlo?“

V následujících desetiletích jsem zažil velká překvapení při zjištění, že představy o vysokém procentu gayů mezi katolickým klérem nejsou zlovolné pomluvy nepřátel církve. Poznal jsem jich celou škálu: od těch, kteří skutečně žili v celibátní zdrženlivosti a do stylu jejich přístupu k lidem se promítala jakási jemná chápající mateřskost, až po ty, kteří si vůbec nebyli ochotni přiznat svou orientaci, žili dvojí život a vnitřní konflikty z této situace kompenzovali superkonzervativní agresivitou vůči homosexuálům. Téměř vždy jsem za nejhorlivějšími bojovníky proti „tsunami homosexualismu“ rozpoznal zkušeností z psychoterapeutické praxe kněze, překřikující svůj osobní problém.

Reakce na vyjádření papeže
Není nejdůležitější to, co papež v onom filmu doslova řekl; jeho podpora „občanských svazků“ (nikoliv „manželství“) osob LGBT a lidského přístupu k nim je dlouhodobá a známá z řady jeho předchozích vyjádření. Čekal jsem, jaká bude nyní reakce konzervativních nepřátel papeže Františka na jeho poslední vyjádření. Objeví se zase – jako po podobně lidské zmínce papeže Františka v exhortaci Amoris laetitia, že všem rozvedeným a znovusezdaným nemusí být za všech okolností a navždycky zákonicky tvrdě odepřena eucharistie a vnucena sexuální zdrženlivost v druhém manželství, nýbrž že je třeba řešit moudře a laskavě případ od případu a přihlédnout také k individuálnímu svědomí – nová „synovská napomenutí“ skupiny konzervativních teologů a „dubia“ (pochybnosti, námitky) několika kardinálů? Ti vyžadují od papeže postoj nekompromisní věrnosti liteře Zákona – tedy přesně onen postoj, vůči němuž Ježíš celoživotně bojoval proti farizejům a zákoníkům své doby a zavázal své učedníky, aby se po celé dějiny varovali tohoto „kvasu farizejského“.

Myslím, že dnešní farizeové se teprve radí o svém postupu. Od některých biskupů přišly reakce, že se prostořeký papež jen tak uřekl před kamerou a jeho výroky nemají žádnou dogmatickou závaznost, známý komentátor českého vysílání Vatikánského rozhlasu hned přispěchal s tvrzením, že papežova slova byla vytržena z kontextu a manipulována. „Přátelé, klid! Papež nic důležitého neřekl, všechno je a navždy zůstane při starém!“ Přesně, jak mi řekl jeden český prelát krátce po volbě papeže Františka: Řekli mi ve Vatikánu: Hlavně klid a v tichu přežívat, papež je starý, brzo umře a pak se vše zas vrátí do starých kolejí! Podobně se kuriální zákoníci utěšovali stářím papeže Jana, ještě než vyhlásil svolání reformního koncilu, který navždy změnil dějiny katolické církve.

Jeden z našich českých předních církevních představitelů přispěchal zatím s nejpropracovanější teorií, spojenou, jak je jeho zvykem, s konspirační politickou teorií („Já mám tajné zprávy od tajných služeb,“ končí tento prelát v posledních letech každou debatu o sporných a racionálně neprůkazných teoriích): režisér filmu je homosexuál a film byl objednán, aby ovlivnil blížící se prezidentské volby v USA.

František a Trump – dva protikladné světy
Konspirační teorie o filmu s papežem Františkem by jistě vyhovovala kruhům, které zcela amorálního, prolhaného, arogantního politického cynika, který celým svým životem, jednáním a vystupováním dává nepokrytě najevo, že jeho jediným bohem jsou peníze, za které je možné si kupovat nejdražší zboží, nejvyšší mrakodrapy, krásné manželky (a měnit je jako košile) a nakonec i vrcholnou politickou moc na této planetě (byť je to člověk osobnostně nezralý pro jakoukoliv politickou odpovědnost), vydávají za spásného obhájce „křesťanských hodnot“. Ano, jsou mezi jistými evangelikály a katolickými ultras lidé, kteří reagují jako nelidské automaty bez rozumu a svědomí: jakmile někdo zmáčkne tlačítko a rozsvítí se hesla „zakázat potraty“, „pryč s homosexuály, cizinci a migranty“, skáčou podle jeho píšťalky, byť by to byl ďábel sám. Vůbec je pak nezajímají mravní a intelektuální kvality takového člověka – je to okamžitě jejich „křesťanský hrdina“.

O lidech více než jejich slova vypovídá jejich „body language“; je dobré si při projevech politiků vypnout zvuk a podrobně studovat jejich mimiku a gestiku. Doporučuji studovat Trumpova nabubřelá gesta, samolibě vystrčenou bradu, umělé úsměvy a tleskání sobě samému a pak si pustit dobové záběry z projevů Mussoliniho: podobnost je šokující!

Je zcela logické, že ti, kteří obdivují Trumpa, nenávidí papeže Františka. Zde nejde o věc pouhé politické preference, nýbrž o zásadní morálně-kulturní volbu. Má-li být církev „polní nemocnicí“, patří k jejím prorockým úkolům i diagnostika morálně-politického klimatu společnosti a kritický pohled na jednotlivé aktéry. Možná že právě církev v naší části světa, která prošla zkušeností pronásledování, by v době politického zneužívání náboženských symbolů krajní politickou pravicí neměla být „mlčící církví“.

Papež nereformuje dogmata a předpisy, nýbrž život církve
Vraťme se však k papeži Františkovi a jeho stylu reformy církve, který se už projevil při řadě podobných příležitostí. Papež není revolucionář, který mění církevní učení. Lidé, kteří ho dobře po celá dlouhá desetiletí znají, o něm říkají: není teologicky progresivní, ale je milosrdný. To je klíč k pochopení jeho osobnosti a jeho reformy.

Tento papež nemění psané normy, neboří vnější struktury – mění však praxi, život. Proměňuje církev nikoliv zvnějšku, nýbrž daleko důkladněji – duchovně, zevnitř. Proměňuje ji duchem evangelia, revolucí milosrdenství. Toto v jeho případě nejsou žádné prázdné zbožné fráze – a proto jeho reforma má šanci proměnit církev a přiblížit ji samému jádru Ježíšova poselství daleko hlouběji než mnohé reformy minulosti. Proti papeži Františkovi se brzy na české katolické scéně „majitelů pravdy“ objevil pamflet, nazvaný sugestivní otázkou: Milosrdenství bez pravdy? Rozhodl jsem se na něj neodpovídat a spoléhat na to, že u kritických čtenářů sám tento název hned vzbudí protiotázku: Pravda bez milosrdenství?

Důraz na to, že proměna chování je víc než změna litery a struktur, inspiroval jak postoj prvotní církve, tak například filozofii politického disentu v době komunismu. V Listě Filemonovi čteme paradigmatický příběh: apoštol Pavel se ujal uprchlého otroka, pokřtil ho a vrací ho jeho křesťanskému pánovi s dodatkem: bude ti i nadále sloužit, ale pamatuj, že nyní je to tvůj bratr v Kristu. Křesťanství nedoporučuje násilné revoluční svržení otrokářské vlády na způsob Spartakovy revolty, nýbrž vyzývá vytvořit morální klima lidského bratrství a vzájemné úcty k hodnotě každé lidské osoby, v němž otrokářské zřízení musí nakonec dodýchat. Je ovšem nutno dodat, že církev se tímto postojem k otroctví ve svých dalších dějinách sama velmi málo řídila a že musel být v následujících staletích znovu naléhavě připomínán prorockými postavami, jako byl Bartolomé de las Casas a další.

Vidím jistou analogii této politické etiky v protikomunistickém disentu, především v hnutí Charta 77 v Československu. Chartisté nepožadovali revoluční svržení komunistické vlády v době sovětské okupace (1968-89), nýbrž svou výzvu vládě, aby dodržovala své vlastní zákony (výzvu, o níž dobře věděli, že ji vláda nevezme vůbec vážně), doprovodili výzvou k občanům, aby se začali chovat jako svobodní lidé – jako kdyby zákony platily. A signatáři Charty sami dali příklad takového chování, i když museli počítat a počítali s vlnou šikan a represe. Nicméně tento příklad nenásilného morálního odporu a alternativního chování se stal určitou školou odvahy, která pak za určitých ekonomických, zahraničně politických a kulturních konstelací konce 80. let vedla k masovým demonstracím a k rychlé kapitulaci komunistické moci se zdánlivě „neuvěřitelnou lehkostí“. Je jistě dobré vyčíslit mnohé různé vlivy na „annus mirabilis“ 1989, ale bylo by cynické zcela zapomenout na zkušenost, že se tenkrát mnozí – alespoň na krátký čas – začali opravdu chovat jako svobodní lidé.

Ano, určitý typ „katolicismu bez křesťanství“ (právě toho, jehož miláčkem je dnes Donald Trump) skutečně připomíná svou mentalitou nejen zákoníky a farizeje Ježíšovy doby, ale také byrokratický komunistický režim ve fázi jeho konečného rozkladu. Jak s touto zátěží církevních dějin žít, zachovat si úctu k církvi, sentire cum ecclesia, věrnost evangeliu a čerpat sílu z Božího příslibu, že nám dá „budoucnost plnou naděje“?

Papež František nemění dogmata, nevystupuje ani proti těm částem v církevních dokumentech, o nichž snad všichni víme, že patří k oněm „konzervám“, jejichž termín použitelnosti a stravitelnosti dávno vypršel a nyní jsou nebezpečně jedovaté. Podobně ani Druhý vatikánský koncil oficiálně nezrušil např. nehajitelné kletby Pia IX. na adresu svobody svědomí, svobody tisku a náboženství (proslulý Syllabus moderních bludů), nýbrž vydal závazný dokument (konstituci Radost a naděje), kde tyto dosud církví odmítané hodnoty učinil integrální součástí církevního učení. Změny stylu chování, pastoračního přístupu (i poslední koncil se označil za „pastorační“) však přirozeně způsobí, že mnohé struktury a úřední formulace dřív nebo později prostě tiše „vyvanou“.

Papež František nás svým příkladem křesťanské statečnosti inspiruje k tomu, abychom se některými jevy v současné církvi nenechali ani zastrašit, ani znechutit, a chovali se jako svobodné děti Boží, odpovědně užívali svobodu, k níž nás osvobodil Kristus, a nenechali si navléci jařmo otroctví zákonického náboženství, jak nás k tomu v Listě Galaťanům naléhavě vybízí apoštol Pavel.

„Nic se neděje, vše zůstane při starém!“ volají znervóznělí hrobaři církve mrtvého náboženství. Ano, neděje se nic, za co by mohli papeže Františka chytit do pasti, případně kamenovat, jako chtěli Ježíše kamenovat jeho nazaretští rodáci. Není heretik a ani ti, kdo přijali jeho výzvu k spirituální obnově církve, nejsou heretici. Je třeba v jeho duchu důvěřovat v revoluční moc Božího milosrdenství, které je alfou a omegou jeho teologie – a to i tehdy, kdyby papež František pozbyl sílu v potřebné reformě pokračovat.

Na počátku „Roku milosrdenství“ někteří z nás měli určité teologické pochybnosti, zda pojem milosrdenství nelíčí Boží lásku příliš „seshora“. Ukázalo se však, proč papež nás vyzývá k milosrdenství, kterým do lidských složitých a bolestných situací zveme Boha nikoliv jako garanta nezměnitelných zásad, nýbrž jako laskavou, velkorysou, chápající, odpouštějící a léčivou sílu proměny člověka, církve i společnosti.

Horizontála „lidského bratrství“ – o níž pak papež pojednal v encyklice Fratelli tutti – potřebuje i vertikálu lásky jako nekonečného milosrdenství, které přesahuje i všechny lidsky myslitelné hranice, je láskou bez hranic, k níž můžeme pouze směřovat jako k cíli, který se naplní až v Boží náruči. Tento ideál se nemůže stát „zákonem“ – jako většina Ježíšových nejdůležitějších výzev, nýbrž musí být stále provokujícím a prorocky podněcujícím impulsem, s kterým žádný křesťan nemůže „být hotov“.

Na počátku pandemie chtěli zas někteří křesťané znovu vytáhnout svého zlého, pomstychtivého boha, kterým by mohli strašit ty, kteří se už vymkli z jejich vlivu. Strach byl vždy úrodnou půdou pro podnikatele s falešným náboženstvím. Každá lidská bolest je jim dobrá jako údajné potvrzení jejich apokalyptických vizí. Papež František – podobně jako Jan Pavel II. – důrazně opakuje Ježíšova slova plná naděje a síly: Nebojte se! Nedejte se zastrašit.

Pandemie fundamentalismu a nová ekuména
Přiznám se, že i v těchto dnech když „virus s čínskou tváří“ zabíjí spoustu lidí v naší zemi, se osobně nemohu zbavit obav ještě z jedné pandemie, totiž pandemie fundamentalismu a fanatismu. Při pohledu na katolické fanoušky Donalda Trumpa musím bojovat se silným pokušením skepse, zda je ještě možný jakýsi „ekumenický dialog uvnitř katolické církve“. Mezináboženský dialog a zejména dialog se vzdělanými a přemýšlejícími lidmi mimo církve mi připadá nekonečně snadnější než jakákoliv komunikace s lidmi, kteří spojují náboženství s populistickými a nacionalistickými snahami. Půlstoletí svého života jsem žil velký sen o sjednocení všech, kteří věří v Krista. Dnes se mi tento sen rozplynul. Existují rozdíly – nikoliv mezi církvemi, ale napříč –, které mi připadají nepřekonatelné. Opravdu nemohu kráčet pod jedním praporem s lidmi, kteří sebevědomě tvrdí, že vědí, že Bůh stvořil svět v šesti dnech, že Mojžíš je autorem Mojžíšových knih v Bibli (včetně pasáží o své smrti), že na Araratu vykopali pozůstatky Noemovy archy; kteří argumentují proti svěcení žen tím, že Ježíš si mezi své apoštoly žádnou ženu nevybral (ostatně nevybral si ani nikoho z nás neobřezaných Evropanů – a smíme vlastně světit Američany a Afričany, budeme-li se řídit touto logikou?); kteří nevědí, že slavné vítězství „Pro-life“ skupin v Polsku, kriminalizace potratů, spíš než proklamované ochraně nenarozených napomůže potratové turistice Polek do Čech a na Slovensko a zlo potratů opravdu nezastaví; kteří si nepřipouštějí, že manifestace „pro rodinu“ mají máloco dělat s podporou rodin, nýbrž jsou především manifestacemi proti právům homosexuálů – a v tomto výčtu bych mohl dlouho pokračovat. Jistá nemalá část křesťanů dnes má tak vyprázdněný pozitivní obsah víry, že svou „křesťanskou identitu“ zakládají na „kulturní válce“, na boji proti kondomům, potratům, svazkům homosexuálů apod.; papež František měl odvahu takto redukované a negativně vymezené katolictví nazvat „neurotickou obsesí“.

Z církve, kde se budu nadále setkávat u jednoho eucharistického stolu s lidmi těchto názorů a morálních postojů, jistě nevystoupím. Dobře vím, že i já jsem omylný a chybující člověk. Zápasím však s velikou pochybností: Není třeba realisticky zanechat pokusy o ekuménu mezi „všemi křesťany“, a spíše nasadit všechny síly k prohlubování plodné ekumény (sdílení, synergie a vzájemného obohacení) mezi myslícími lidmi, jak mezi věřícími, tak nevěřícími? Máme nadále ztrácet čas a energii marnými pokusy o dialog s lidmi, které samo toto slovo popouzí k hněvu a obraně – i když snad můžeme pochopit subjektivní motivaci k tomuto jejich postoji?

Jeden z mluvčích české katolické pravice, někdejší předseda jejich spolku a bojovník proti Evropské unii, navržený na post ministra kultury, jmenoval před lety ve svém programovém textu vedle sebe „ekumenismus a homosexualismus“ na seznamu nepřátel pravé církve; dnes se lidé s podobnou mentalitou s podporou jisté části církevní hierarchie dostávají v naší zemi do mediálních rad a v Maďarsku a Polsku tito vyznavači „neliberální demokracie“ (rozuměj: autoritativního státu) krok za krokem likvidují svobodu a nezávislost médií, justice, nevládních organizací a univerzit.

Ano, s těmito lidmi recituji stejný Otčenáš a Krédo; nepopírám, že jsou mezi nimi také osobně hodní a upřímní lidé, avšak obávám se, že žijeme v nepřeklenutelně odlišných vesmírech. Při jednom apokalyptickém kázání o zkaženém světě, v němž nebyla ani malá jiskra evangelia, víry, lásky a naděje a kdy kazatele nebylo možné omluvit tím, že je to prostá duše, jsem ztratil důvěru, že s lidmi této mentality, byť jsme formálně v jedné církvi, mne opravdu spojuje jedno náboženství. Plně sdílím výrok jednoho z největších křesťanských představitelů 20. století, kardinála Martiniho: Nebojím se lidí, kteří nevěří, nýbrž lidí, kteří nemyslí. Uvědomil jsem si však, že hranice mezi lidmi, kteří myslí a nemyslí, zdaleka není totožná s rozdílem mezi vzdělanými a nevzdělanými, nevolám po „elitním náboženství vzdělanců“. Ten rozdíl leží hlouběji, v „srdci“ lidí.

Cítím se na jedné lodi s lidmi, kteří se řídí současným vědeckým poznáním ve všech věcech, kde je věda kompetentní, a zároveň si kladou vážné etické a spirituální otázky. Cesta mezi náboženským fundamentalismem nemalého procenta křesťanů a stejně arogantním scientistickým fundamentalismem militantních ateistů je někdy úzká a náročná, jsem však hluboce přesvědčen, že je to cesta následování Krista dnes.

Možná že bychom se ještě mohli vyhnout schismatu jakousi obdobou „jeruzalémského apoštolského sněmu“, o kterém čteme ve Skutcích apoštolů, a rozdělit si úkoly: Kéž se jedni starají o věřící, kteří touží po pevných jistotách minulosti, a druzí ať naslouchají Božím výzvám v přicházejících „znameních doby“. Často přemýšlím o tom, že jsme dnes v podobné situaci jako apoštol Pavel, když ponechal Jakuba, Petra a další ctihodné apoštoly věnovat se jejich práci mezi judeokřesťany (v té podobě církve, která ostatně brzy zanikla) a vyvedl odvážně mladé křesťanství z úzkých hranic tehdejšího judaismu do tehdejší oikúmené – do zcela jiného kulturního kontextu. Z Pavlovy misie vyrostlo to, co dnes nazýváme křesťanstvím a co zřejmě čeká na podobnou odvahu k překročení dosavadních hranic.

Neukazuje nám dnes papež František – zdaleka nejen svým posledním vyjádřením – takové chápání evangelia, takový styl chování k přírodě a přístupu k lidem, zejména k těm na okraji, který prorocky naznačuje to, co zítra budeme nazývat křesťanstvím? Identita křesťanství nespočívá v nepohnutosti, nýbrž v pohybu Ducha, který v dějinách Ježíšovy učedníky stále hlouběji uvádí do plnosti pravdy. Nevyzývám k nekritickému kultu osoby a názorů papeže Františka, nýbrž ke kultuře „duchovního rozlišování“ a k rozvíjení toho, co zároveň vede k jádru evangelia i k odvážné a tvořivé odpovědi na „znamení doby“.


anglicky - polsky - německy - německy

Tvorba

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Čas prázdných kostelů
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
To že byl život? Z podzemní církve do labyrintu svobody.
loading...

Objednat knihu

Štefan Hríb Více o knize Skrýt info
Kam se ztratil Bůh
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Svět bez Boha: Ateismus jako druh náboženské zkušenosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Obnovíš tvář země: Texty k obnově církve a společnosti z let 1988-1998
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít v dialogu: Podněty k promýšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Žít s tajemstvím: Podněty k promyšlení víry
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chci, abys byl: Křesťanství po náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Smířená různost (rozhovor)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Divadlo pro anděly: Život jako náboženský experiment
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Stromu zbývá naděje: Krize jako šance
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Úvahy na prahu tisíciletí (Ranní zamyšlení na vlnách BBC)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotkni se ran: Spiritualita nelhostejnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík et al. Více o knize Skrýt info
Máš před sebou všechny mé cesty (sborník k 60. narozeninám T. Halíka)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzdáleným nablízku: Vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Prolínání světů: Ze života světových náboženství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc zpovědníka: Paradoxy malé víry v postoptimistické době
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vzýván i nevzýván: Evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Oslovit Zachea (soubor proslovů a kázání)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co je bez chvění, není pevné: Labyrintem světa s vírou a pochybností
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Ptal jsem se cest (rozhovor)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Víra a kultura - Pokoncilní vývoj českého katolicismu v reflexi časopisu Studie
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Sedm úvah o službě nemocným a trpícím
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Večerní modlitby
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O přítomnou církev a společnost
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
From the Underground Church to Freedom
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Is Got absent? Faith, Atheism, and Our Search for Meaning
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
I Want You to Be: On the God of Love
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Pavel Hošek (eds.) Více o knize Skrýt info
A Czech Perspective on Faith in a Secular Age
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Night of the Confessor: Christian Faith in an Age of Uncertainty
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Patience with God: The story of Zacchaeus continuing in us
loading...

Objednat knihu

Walter Kasper, George Augustin (eds.) Více o knize Skrýt info
Christsein und die Corona-Krise - Das Leben bezeugen in einer sterblichen Welt
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Theater für Engel. Das Leben als religiöses Experiment
loading...

Objednat knihu

P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Wir teilen diesen Traum: Theologinnen und Theologen aus aller Welt argumentieren "Pro Pope Francis"
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden: Warum der Glaube den Unglauben braucht
loading...
P. Zulehner, T. Halík Více o knize Skrýt info
Pro Pope Francis. Weltweite Unterstützung für den Papst aus dem Kirchenvolk
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Starker Wein, nicht lauwarmes Wasser: Impulse für einen Glauben, der Zukunft hat
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Glaube und sein Bruder Zweifel
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Gott los werden? Wenn Glaube und Unglaube sich umarmen
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ich will, dass du bist. Über den Gott der Liebe
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nicht ohne Hoffnung. Glaube im postoptimistischen Zeitalter
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
All meine Wege sind DIR vertraut. Von der Untergrundkirche ins Labyrinth der Freiheit
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Berühre die Wunden: Über Leid, Vertrauen und die Kunst der Verwandlung
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nachtgedanken eines Beichtvaters: Glaube in Zeiten der Ungewissheit
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld mit Gott (Die Geschichte von Zachäeus heute)
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Du wirst das Angesicht der erde erneuern - Kirche und Gesellschaft an der Schwelle zur Freiheit
loading...
E.Castellucci - T.Halík - G.Lafont Více o knize Skrýt info
Cambiamenti d'epoca
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Pazienza con Dio
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Il segno delle chiese vuote
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Fare a meno di Dio? Se fede e incredulità si cercano
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Voglio che tu sia. L'amore dell'altro e il Dio cristiano
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
La notte del confessore: La fede cristiana in un tempo di incertezza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Vicino ai lontani: la pazienza della fede nel dialogo con l'ateismo
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
"Mistica, anima della filosofia?"
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Donner du temps à l'éternité. La patience envers Dieu
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quiero que seas: Sobre el Dios del amor.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
¿Deshacerse de Dios? Cuando la fe y la increencia se abrazan
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paradojas de la fe en tiempos posoptimistas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciencia con Dios: Cerca de los lejanos
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Un proyecto de renovación espiritual
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O sinal das igrejas vazias
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Diante de Ti, os meus caminhos.
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O abandono de Deus. Quando a crença e a descrença se abraçam
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que Tu sejas! Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
O Meu Deus é um Deus Ferido
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A noite do Confessor: A fé cristã numa era de incerteza
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus: Oportunidade para um encontro
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Quero que sejas: Podemos acreditar no Deus do amor?
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Não sem esperança. O retorno da religiao em tempos pos-otimistas
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Livrar-se de Deus? Quando a crença e a descrença se encontram
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Toque as feridas. Sobre sofrimento, confiança e a arte da transformação.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A Noite do Confessor. A Fé Cristã Num Mundo de Incerteza.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Paciência com Deus. Oportunidade Para Um Encontro
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Czas pustych kościołów
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Od Podziemnego Kościoła do labiryntu wolności. Autobiografia
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Bóg zagubiony: Wiara w objęciach niewiary
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć w dialogu. Impulsy do rozmyślań nad wiarą
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Żyć z tajemnicą. Impulsy do rozmyślań nad wiarą.
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu! 44 kazania o sensie życia
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Chcę, abyś był
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík, Tomasz Dostatni Více o knize Skrýt info
Różnorodność pojednana. Rozmowy
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Hurra, nie jestem Bogiem!
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przenikanie światów: Z życia pięciu wielkich religii
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Teatr dla aniołów. Życie jako religijny eksperyment
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotknij ran
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Drzewo ma jeszcze nadzieje
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Cierpliwość wobec Boga. Spotkanie wiary z niewiarą
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Noc spowiednika: Paradoksy małej wiary w epoce postoptymistycznej
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Zacheuszu! Kazania na niedziele i święta.
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wzywany czy niewzywany - Bóg się tutaj zjawi
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Przemowic do Zacheusza
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Co nie jest chwiejne, jest nietrwałe
loading...
Tomáš Halík, Jan Jandourek Více o knize Skrýt info
Radzilem sie dróg
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Wyzwoleni, jeszcze nie wolni: Czeski katolicyzm przed i po 1989 roku
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Znebimo se Boga: ko se vera in nevera objameta
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Spovednikova noč: krščanska vera v času negotovosti in novega upanja
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu oddaljenim: gorečnost in potrpežljivost v srečevanju vere z nevero
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Dotakni se ran: duhovnost neravnodušnosti
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Blizu pola: Molk na Antarktiki
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Strpljenje s Bogom: Pripovijest o Zakeju danas
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Terpelivist iz Bogom : zуstrič viri z neviroju
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Nič spovidnika
loading...
Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Távol az Isten
loading...
Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
A gyóntató éjszakája: A kishitűség ellentmondásai posztoptimista korunkban
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
In het geheim geloven. Autobiografie
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Niet zonder hoop. Religieuze crisis als kans
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Raak de wonden aan van. Over niet zien en toch geloven
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geloven op de tast. Als geloof en ongeloof elkaar ontmoeten
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Ik wil dat jij bent: over God van liefde
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
De nacht van de biechtvader. Christelijk geloof in een tijd van onzekerheid
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Geduld met God: Twijfel als brug tussen geloven en niet-geloven
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tålamod med Gud
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Kantrybės su Dievu
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Tanriyi sabirla beklemek: Zakkayin öyküsü bizimle devam ediyor
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
상처 입은 신앙 - “내 상처를 보고 만져라"
loading...

Objednat knihu

Anselm Grün, Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
Godless World
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
하느님을 기다리는 시간
loading...

Objednat knihu

Tomáš Halík Více o knize Skrýt info
擁抱懷疑的信仰
loading...

Objednat knihu

23. listopadu 2019 Proslovy
PŘEVZETÍ MEDAILE SV. JIŘÍ (KRAKOW)
.
11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
25. října 2020 Kázání
NEJVĚTŠÍ PŘIKÁZÁNÍ - 30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. října 2020 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ - 29. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
12. července 2020 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2020
.
24. května 2020 Kázání
NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ - 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
17. května 2020 Kázání
TŘETÍ OSOBA TROJICE - 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
10. května 2020 Kázání
GLOBALIZACE JAKO BOŽÍ VÝZVA - 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
3. května 2020 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE - 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
26. dubna 2020 Kázání
CESTA DO EMAUZ - 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
19. dubna 2020 Kázání
DOTKNI SE RAN - BÍLÁ NEDĚLE 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020 (ČRo VLTAVA)
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020
.
11. dubna 2020 Kázání
BÍLÁ SOBOTA 2020
.
10. dubna 2020 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2020
.
9. dubna 2020 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK 2020
.
5. dubna 2020 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2020
.
2. dubna 2020 Kázání
CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ (Pandemie jako spirituální úkol)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2018: SVÁTEK CYRILA A METODĚJE
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2016: SVATÝ TOMÁŠ
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.
CO NÁM ŘÍKÁ TENTO ČAS? (březen 2020)
.
KŘESŤANÉ A VZEDMUTÍ OBČANSKÉ NELHOSTEJNOSTI (červen 2019)
.
VÝKŘIK DO SVĚDOMÍ (leden 2019)
.
ČAPEK JAKO VYCHOVATEL (prosinec 2018)
.
VSTUPUJEME DO 30. ROKU SVOBODY (listopad 2018)
.
KLAUS HÁJÍ NEOBHAJITELNÉ (říjen 2018)
.
PRODAVAČI STRACHU (říjen 2018)
.
CO JE PRAVDA? (březen 2018)
.
POVOLEBNÍ ÚVAHA (únor 2018)
.
NAROZENINY PAPEŽE FRANTIŠKA (prosinec 2017)
.
SLOUPOVNÍCI A JEJICH NEPŘÁTELÉ (září 2017)
.
STRAŠIDLO POPULISMU V GLOBALIZOVANÉM SVĚTĚ (červen 2017)
.
ÚNOR 1948 A JEHO NEBLAHÉ DĚDICTVÍ (únor 2017)
.
ROK VÝZNAMNÝCH VÝROČÍ (leden 2017)
.
ZÁPAS O NADĚJI PO AMERICKÉ VOLBĚ (listopad 2016)
.
HLAS ZE SRDCE EVROPY - výzva k společné odpovědnosti (červen 2016)
.
15. června 2016
A VOICE FROM THE HEART OF EUROPE – an appeal for joint responsibility
.
Udavačům a mystifikátorům neodpovídám (Otevřený dopis redakci Parlamentních listů)
.
NENÍ ATEISTA JAKO ATEISTA (listopad 2015)
.
O UPRCHLÍCÍCH I SEBEVRAŽEDNÉM DEMOKRATICKÉM SKOKU (říjen 2015)
.
ROZUM A VĚCNOST MÍSTO HYSTERIE A PANIKAŘENÍ (září 2015)
.
PŘÍPAD CHARLIE (únor 2015)
.
10 ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY PETRA HONZEJKA (leden 2015)
.
EVROPA VS. MUSLIMOVÉ. MAŘÍME HISTORICKOU ŠANCI (leden 2015)
.
PROČ NEJSEM CHARLIE (leden 2015)
.
KAMBERSKÝ, PODEJTE MI INDEX! (srpen 2014)
.
DESET ZÁSAD – VIZE PRO BUDOUCNOST DEMOKRACIE V ČR
.
DIALOG O POVOLEBNÍ SITUACI (únor 2013)
.
KLAUS K OLTÁŘI NEPATŘÍ (říjen 2011)
.
PARÁDA RŮŽOVÉ HRDOSTI (srpen 2011)
.
MODLITBA ZA JIŘINU ŠVORCOVOU (srpen 2011)
.
OTÁZKA PILÁTOVA (duben 2011)
.
K VOLEBNÍM VÝSLEDKŮM 2010 (červen 2010)
.
TENTOKRÁT PODPORUJI KLAUSE (únor 2006)
.
VELKÝ BRATR A ZVÍŘECÍ FARMA (září 2005)
.
KLAUSOVA POLITICKÁ FILOZOFIE - A "NĚCO NAVÍC" (únor 2004)
.
VÁLKA MEZI METAFOROU A REALITOU (září 2002)
.
POCHODEŇ 2003? (únor 2002)
.
O (NE)PŘESADITELNOSTI DEMOKRACIE NEBO KULTURNÍ EKOLOGIE OTEVŘENÉ SPOLEČNOSTI (říjen 2001)
.
NEŽ SE NÁM SVĚT ZNOVU STANE DOMOVEM (září 2001)
.
PROČ NEJSEM CTITELEM VÁCLAVA KLAUSE (listopad 2000)
.
ZAMEŤME STŘEPY, NE VŠAK TÉMATA (září 2000)
.
PSEUDONÁBOŽENSTVÍ F – PŘÍKLAD NÁBOŽENSKÉ PATOLOGIE (listopad 2020)
.
REVOLUCE MILOSRDENSTVÍ A NOVÁ EKUMÉNA (říjen 2020)
.
VYKROČENÍ Z AGRESIVNÍ NEVĚDOMOSTI V ČESKÉ SPOLEČNOSTI (A CÍRKVI)
.
VE STÍNU MARIÁNSKÉHO SLOUPU (srpen 2020)
.
PANDEMIE JAKO NÁBOŽENSKÁ ZKUŠENOST (červen 2020)
.
PŘEDMLUVA K POLSKÉMU VYDÁNÍ KNIHY „Z PODZEMNÍ CÍRKVE DO LABYRINTU SVOBODY“ (duben 2020)
.
KORONAVIRUS NEODMODLÍTE (duben 2020)
.
KŘESŤANSTVÍ V ČASE NEMOCI (duben 2020)
.
DOPIS ČLENŮM ČKA A FARNÍKŮM AKADEMICKÉ FARNOSTI (březen 2020)
.
ROZPOR V CÍRKVI NELZE SKRÝVAT (srpen 2019)
.
RÁNY KRISTOVY CÍRKVE (duben 2019)
.
JE ČESKÁ KATOLICKÁ CÍRKEV „DŮM ZE SKLA“? (leden 2019)
.
OD NAPOMÍNÁNÍ K POROZUMĚNÍ (leden 2019)
.
K BOUŘI V NAŠÍ KATOLICKÉ SKLENICI (únor 2018)
.
VYJASNĚNÍ STANOVISEK S PETREM DVOŘÁKEM (říjen 2017)
.
POZVÁNÍ K DIALOGU (říjen 2017)
.
VZPOURA PROTI PAPEŽI? (říjen 2017)
.
TAJEMSTVÍ NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (září 2017)
.
NÁVRAT NÁBOŽENSTVÍ? (září 2017)
.
ANKETA MESAČNÍKA EVÝCHOD (září 2017)
.
VELIKONOČNÍ KŘEST A NOVÝ ŽIVOT (duben 2017)
.
11. ZÁŘÍ – VAROVÁNÍ PŘED GLOBÁLNÍM TERORISMEM (září 2016)
.
VZPOMÍNKY NA PŮSOBENÍ V PODZEMNÍ CÍRKVI BĚHEM NORMALIZAČNÍHO REŽIMU (srpen 2016)
.
MÁME S MUSLIMY STEJNÉHO BOHA? (prosinec 2015)
.
The Afternoon of Christianity: Church and Theology for a Post-Secular Age
.
DLOUHÁ CESTA UZDRAVOVÁNÍ (říjen 2015)
.
KDO JE TADY UVĚDOMĚLÝ? (listopad 2014)
.
OTEVŘENÝ DOPIS MUSLIMSKÉ KOMUNITĚ V ČR (květen 2013)
.
PŘEKVAPENÍ NA PAPEŽSKÉM STOLCI (duben 2013)
.
POLEMIKA O VÍŘE A ATEISMU POKRAČUJE (říjen 2010)
.
PŘEDPOKLADEM DIALOGU JE OCHOTA POROZUMĚT (říjen 2010)
.
ZAČ KŘESŤANÉ VDĚČÍ ATEISTŮM (září 2010)
.
"KDO JE ODPOVĚDNÝ ZA PŘÍTOMNOST KŘESŤANSTVÍ" (září 2010)
.
STRUČNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČTK KE KAUZÁM ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ (březen 2010)
.
20 LET AKADEMICKÉ PASTORACE V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (únor 2010)
.
CO ČEKÁ NOVÉHO PRAŽSKÉHO ARCIBISKUPA? (únor 2010)
.
KULATÝ STŮL: PŘIBLÍŽILA SE ZA POSLEDNÍ LÉTA (leden 2010)
.
PATNÁCT PURPUROVÝCH LET A CO BYLO PŘEDTÍM (listopad 2009)
.
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO KLÍČE (říjen 2009)
.
SETKÁNÍ PAPEŽE BENEDIKTA S AKADEMICKOU OBCÍ (říjen 2009)
.
PŘÍSPĚVEK PRO MEZINÁBOŽENSKÝ PANEL NA KONFERENCI FORUM 2000 (říjen 2009)
.
MÉDIA – NÁBOŽENSTVÍ NAŠÍ DOBY? (podzim 2009)
.
PAPEŽOVA LEKCE ČESKÉ CÍRKVI I SPOLEČNOSTI (říjen 2009)
.
ROZPAKY Z JEDNÉ VELKORYSOSTI (únor 2009)
.
CO SE DĚJE V HLAVÁCH NÁBOŽENSKÝCH FANATIKŮ (prosinec 2008)
.
ROLE CÍRKVÍ V UDÁLOSTECH ROKU 1989 (říjen 2008)
.
PROMĚNY SVĚTOVÉ NÁBOŽENSKÉ SCÉNY (prosinec 2007)
.
OSLOVIT VZDÁLENÉ (říjen 2007)
.
PAPEŽSKÝ SKANDÁL (září 2006)
.
O TOM NAŠEM BEZBOŽECTVÍ (léto 2005)
.
MYSLITEL „NENÁBOŽENSKÉHO KŘESŤANSTVÍ“ (duben 2005)
.
O ATEISMU, POCHYBNOSTECH A VÍŘE (leden 2005)
.
CÍRKEV A "ČÁSTEČNĚ IDENTIFIKOVANÍ" (květen 2004)
.
JE POSTMODERNÍ KULTURA POSTSEKULÁRNÍ? (říjen 2003)
.
CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI (únor 2002)
.
SPOR O NÁBOŽENSTVÍ? ()
.
STÁTEM VNUCENÝ ATEISMUS (srpen 2000)
.
KATOLICKÁ CÍRKEV V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 (2000)
.
NÁBOŽENSTVÍ - POLITIKA - VĚDA: PROMĚNY VE VZTAZÍCH (září 1998)
.
JAK PROMĚNIT TRAGÉDII CÍRKVE V BOŽSKOU KOMEDII? (duben 1998)
.
TRUTH IS GREATER THAN POWER (June 2020)
.
CÍRKEV SE MUSÍ ZMĚNIT (duben 2020)
.
NADĚJE V NEMOCNÉM SVĚTĚ (březen 2020)
.
CESTOU DO BOSTONU (leden 2020)
.
ODMÍTÁM DÉMONIZOVÁNÍ HOMOSEXUÁLŮ, CÍRKEV MÁ SAMA KOSTLIVCE VE SKŘÍNI (září 2019)
.
CÍRKEV JE JAKO NĚMECKO PO HOLOCAUSTU (březen 2019)
.
ČAPUTOVÉ JSEM SE OMLUVIL ZA ÚTOKY NA JEJÍ ADRESU Z JISTÝCH KATOLICKÝCH KRUHŮ (březen 2019)
.
VAŘILI SI NÁS JAKO ŽÁBY A POSTUPNĚ ZVYŠOVALI TEPLOTU (leden 2019)
.
ROZHOVOR PRO AHA/BLESK - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA (leden 2019)
.
O JEŽÍŠKOVI NELŽETE. DÍTĚ NENÍ MALÝ HLUPÁČEK (prosinec 2018)
.
VĚŘIT ZNOVU – A JINAK (prosinec 2018)
.
STOLETÉ DĚDICTVÍ NÁS VŠECHNY ZAVAZUJE (prosinec 2018)
.
CÍRKVI PŘÍSLUŠÍ POKORA (říjen 2018)
.
50. VÝROČÍ SRPNOVÉ OKUPACE ČESKOSLOVENSKA (srpen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (červen 2018)
.
ROZHOVOR PRO ČTK (květen 2018)
.
ROZHOVOR PRO KT (květen 2018)
.
MÁME ODVÁŽNÉHO PAPEŽE (březen 2018)
.
KOHO BY DNES JEŽÍŠ HNAL BIČEM Z CHRÁMU (březen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (leden 2018)
.
PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.
29. listopadu 2020 ČRo Wave
Nástrahy pseudonáboženství. O fundamentalismu, fanatismu a farizejství
.
28. října 2020 Ecclesia Podcast
Prázdné kostely můžou být prorockým znamením, aby se církev změnila
.
31. května 2020 ČRo Plus
Vertikála: Tomáš Halík a Pavel Hošek v rozhovoru s Evou Hůlkovou
.
1. ledna 2020 ČRo Plus
Církev si musí uvědomit, že je tady pro všechny
.
29. dubna 2019 ČRo Plus
Hostem pořadu "Interview Plus" - s Janem Bumbou
.
17. března 2019 ČRo Plus
Vertikála: Tomáš Halík a Jan Jandourek v rozhovoru s Evou Hůlkovou
.
3. března 2019 YT - Trignis
Trignis 2019 - s V. Malým
.
4. listopadu 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
3. června 2018 ČRo Plus
Hostem pořadu "Hovory" - rozhovor s Evou Hůlkovou
.
5. ledna 2018 Radio Proglas
Hostem pořadu "Všimli jsme si"
.
27. prosince 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
20. června 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
24. dubna 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. února 2017 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
15. ledna 2017 ČRo2, 10.30
Na návštěvě u Karla Čapka
.
21. prosince 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
19. prosince 2016 ČRo Brno, 15.04
Hostem "Rendez-vous s Marcelou Antošovou"
.
16. listopadu 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
10. srpna 2016 ČRo Plus 7.10
DUEL: Tomáš Halík a Milan Badal
.
1. července 2016 ČRo Plus 11.34
Interview Plus
.
28. června 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. května 2016 ČRo2, 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
26. dubna 2016 ČRo1 17.05
Hostem pořadu "20 minut Radiožurnálu"
.
30. března 2016 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
18. března 2016 ČRo2, 22.30
Hostem Nočního mikrofóra
.
13. března 2016 ČRo Plus 22.35
Hostem pořadu "Hovory"
.
17. února 2016 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí..."
.
25. prosince 2015 ČRo Plus 14.05
Hostem E. Hůlkové ve specálu Studia Leonardo
.
23. prosince 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
19. prosince 2015 ČRo Plus 11.10
Hostem pořadu "Osobnost Plus"
.
12. června 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. května 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. dubna 2015 ČRo2 8.30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
11. března 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
30. ledna 2015 Frekvence 1
Zeman? Po Klausovi nemohlo přijít nic horšího!
.
29. ledna 2015 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
14. ledna 2015 ČRo1 17.05
Tomáš Halík není Charlie. Novinář by měl umět rozlišit mezi satirou a urážkou (Dvacet minut)
.
25. prosince 2014 ČRo2 11.05
Hostem pořadu Host do domu (25.12.2014 11:05)
.
21. prosince 2014 ČRo Brno 15.05
Hostem Rendez-vous s Marcelou Antošovou 2014
.
23. října 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
25. června 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
28. května 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
24. dubna 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
20. dubna 2014 ČRo HK
Hostem pořadu "Návštěva"
.
6. dubna 2014 Frekvence 1
Hostem "PressKlubu"
.
25. března 2014 ČRo2 8:30
Hostem pořadu "Jak to vidí"
.
15. března 2014 ČRo 1
Hostem "Doteků víry" - 22.05
.
3. ledna 2014 ČRo 1
Hostem pořadu "Host Radiožurnálu"
.
21. prosince 2013 ČRo Brno
Rendez-vous s Marcelou Antošovou (21.12.2013)
.
18. prosince 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí Václava Havla
.
20. listopadu 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Výročí sv.Anežky a 17.listopadu
.
30. října 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Česko po volbách, potřebovali bychom svého Františka...
.
18. září 2013 ČRo2 8:30
Jak to vidí... Forum 2000 v roce 2013 (audio, přepis)
.
6. ledna 2008 ČRo Regina Praha
Hostem pořadu "Nedělní siesta"
.
25. listopadu 2004 ČRo 6
Studio STOP: Česká a evropská politická scéna
.

27. dubna 2020

TV Noe: Dům ze skla

9. září 2019

TV Noe: K jádru věci

10. června 2019

TV Noe: Dům ze skla

29. dubna 2019

ČRo: Interview Plus

12. března 2019

Pod lampou

16. srpna 2018

Rozhovor pro StylTip

10. dubna 2018

Fokus VM: Závislosti

17. ledna 2018

Rozhovor pro Echo TV

26. června 2017

Rozhovory v knihovně: ČKA

9. června 2017

Noc kostelů 2017

5. března 2017

Rozhovor pro StylTip 3/3

16. ledna 2017

Rozhovor pro StylTip 2/3

16. prosince 2016

Rozhovor pro StylTip 1/3

15. června 2016

Hovory o nás

22. dubna 2016

Hostem "Inteview ČT24"

29. listopadu 2015

ČT1: 168 hodin: Oleandr moci

17. března 2015

Hostem TN.cz

14. března 2014

Hostem "Interview ČT24"

11. února 2013

Hostem "Inteview ČT24"

1. ledna 1996

7 čili 7 dní

6. prosince 2020

2. neděle adventní

12. července 2020

Smetanova Litomyšl 2020

9. dubna 2020

Zelený čtvrtek 2020

29. března 2020

5. neděle postní 2020

22. března 2020

4. neděle postní 2020

15. března 2020

3. neděle postní 2020

4. listopadu 2019

Tábor, Jednota:

6. března 2019

Popelec umělců 2019

3. března 2019

Trignis 2019 - s V. Malým

1. června 2018

Dialogy se světem

29. května 2018

"Olomoucká kavárna"

25. března 2018

Květná neděle 2018

13. března 2018

4. úterý postní

10. listopadu 2017

III. Fórum dialogu

15. září 2017

Víra

30. června 2017

Věčný život

29. června 2017

Smysl života

15. dubna 2017

Velká noc 2017

14. dubna 2017

Velký pátek 2017

5. dubna 2017

Kategoriální pastorace

16. února 2017

Společný hlas 2017

23. listopadu 2016

Den Unglauben umarmen

3. července 2016

Smetanova Litomyšl 2016

22. března 2016

Does Society Need Scruples?

16. března 2016

Je smrt stále tabu?

10. února 2016

XXI. Popelec umělců

16. ledna 2016

Odkaz Jana Palacha, FF UK

27. března 2013

Tajemství rodu - bonus

30. října 2012

Chci, abys byl

9. března 2011

Popelec umělců 2011 (ČT)

8. srpna 2010

Úryvek kázání

25. února 2009

Popelec umělců 2009 (ČT)

31. prosince 2020

Archiv kázání

16. listopadu 2019

17. listopad (Proglas)

31. března 2018

Co je pravda? (Proglas)

10. února 2018

Povolební úvaha (Proglas)

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

blog Tomáše ...

Myšlenka na den

V tomto světě, tváří v tvář všemu, co nám sugeruje zcela cynické chápání života, má naše víra „jen“ podobu naděje. Je však možné k něčemu takovému, jako je naděje, přidat slůvko „jen“? Naděje je přece ta ohromná síla k onomu „a přece“, „ještě jednou“!