(Odpověď na anketu)
1.Podle Aristotela je demokracie formou přátelství mezi lidmi. Rozvíjet kulturu vztahů mezi lidmi, vědomí odpovědnosti za druhé a za celek, posilovat odvahu důvěřovat a úsilí stávat se hodným důvěry. Překonávat lhostejnost a sobectví, odmítat hrubost a násilí.
2.Učit se dialogu a vytvářet pro něj prostor ve veřejném životě a předpoklady v postojích lidí – zejména učit příkladem respektu k důstojnosti druhého i k jeho odlišným názorům a východiskům. Pluralita a odlišnost mají vést k vzájemnému obohacení a komplementaritě, vzájemné poznávání a kultura dialogu je prevencí konfliktů.
3.Uvědomovat si, že největším bohatstvím společnosti jsou nadaní a vzdělaní lidé. Vzdělání musí být absolutní prioritou. Je třeba vytvořit pro tvůrčí práci ve vědě, školství a kultuře takové podmínky, aby nedocházelo k „odsávání mozků“.
4.Aktivně se stavět proti nejnebezpečnějšímu sklonu národní mentality – provincionalismu. Zejména mladým lidem otvírat všechny možnosti poznávat svět kolem nás. Namísto „čecháčkovství“ a šovinistického sebezahledění pěstovat vědomí, že jsme především Evropané a občané světa, že naše češství musí být kvalitním a harmonickým začleněním hry na jeden nástroj do velkého orchestru.
5.Posilovat právní kulturu, výchovu k právnímu cítění i vymahatelnost práva. Masarykovo heslo „nebát se a nekrást“ je stále aktuální; mnozí dnes žijí podle zásady „nebát se krást“. Proti vysoké míře krádeží, neúcty k obecnímu i soukromému majetku (od tunelování podniků po bytové loupeže, krádeže aut apod.) postupovat všemi prostředky od etické výchovy v rodinách a školách po lépe fungující policii a soudy. Nesmiřovat se s všudypřítomnou korupcí.
6.Vážit si morálně-kulturních institucí, nesoucích hlavní odpovědnost za „morální ekologii“ (univerzity, církve, svobodná média) a pomáhat jim, aby co nejlépe plnily toto nezastupitelné poslání pro celek společnosti – dbát také o to, aby nebyly zahleděny jen do sebe a nestaraly se jen o vlastní zájmy a vlastní členy. Jejich povinností je kultivovat celek společnosti, vystupovat aktivně ve veřejném prostoru, obohacovat veřejné diskuse o nejpodstatnějších hodnotách a problémech.
7.Výchovou, příkladem, morální i materiální podporou vytvářet podmínky pro stabilní rodiny a manželství – přirozená rodina, založená na odpovědném vztahu muže a ženy, ochotných plodit a kvalitně vychovávat děti je naprosto nezastupitelná a je nenahraditelnou nejdůležitější institucí společnosti. Statečně hájit tuto pravdu, ale vytvářet důstojné podmínky i pro lidi, kteří z nějakého důvodu v přirozené rodině nežijí.
8.Pečovat odpovědně o kulturní dědictví i přírodní bohatství.
9.Všemi prostředky (etická výchova na školách, kvalifikovaná veřejná debata, dobrá legislativa apod.) předcházet nebezpečnému zneužívání možností, které přináší a přinese věda a technika (zejména v oblasti lékařského výzkumu – genetické manipulace, klonování lidských jedinců apod.)
10.Věnovat pozornost problémům starých lidí, pečovat o mezigenerační odpovědnost a dialog – je nutná prevence proti nebezpečí „age-ismu“, „války generací“ a zabránit možným ničivým zbraním této války (nepřipustit legalizaci aktivní „euthanasie“).
