T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

K věcem veřejným

10 ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY PETRA HONZEJKA (leden 2015)

1) Smí být náboženství a jeho projevy ve svobodné společnosti vystaveno stejné kritice, včetně zesměšňování a karikování, jako jiné společenské jevy?

S náboženstvím, pokud jím rozumíme vnější kulturně-společenskou podobu víry, je správné zacházet jako s ostatními společenskými jevy, náboženství kritiku potřebuje a prospívá mu. Se zesměšňováním víry, rasy, národa a rodinných příslušníků bych byl opatrný, protože zde se dotýkáme nejvnitřnější identity člověka, můžeme zranit důstojnost lidské osoby a vyvolat zbytečné konflikty.

2) Pokud ne, proč?

Viz č. 1

3) Souhlasíte s tvrzením, že si karikaturisté mohou za útok sami?

Do jisté míry ano. To však samozřejmě ani v nejmenším nezeslabuje a neomlouvá vinu vrahů.

4) Byl by bez karikatur klid? Nenašli by si teroristé jinou záminku?

Nebyl, jinou záminku by si patrně časem našli. To však přísně vzato nijak nevyvrací odpověď č. 3., pouze upřesňuje výraz "do jisté míry".

5) Kde je hranice mezi laskavým humorem a sprostým útokem (termíny Tomáše Halíka)?

Od toho máme kulturnost - rozum, svědomí, vzdělání, vkus, cit pro hodnoty. Barbar na rozdíl od kulturního člověka tu hranici nepozná.

6) Kdo o této hranici rozhoduje, kdo ji kodifikuje?

V lepším případě rozum, svědomí, vzdělání, vkus, cit pro hodnoty kulturního člověka. Kde kulturní klima chybí, je třeba právní ochrany lidské důstojnosti, např. zákona proti hanobení rasy, národa a přesvědčení, který má každá právní země včetně naší. Ovšem ani to, co zákon nezakazuje, není tím pádem ještě správné - společnost chrání jak právo, tak mravní cit.

7) Jakými prostředky má být tato hranice střežena?

Prostředky právní ochrany lidské důstojnosti, např. zákonem proti hanobení rasy, národa a přesvědčen. Výchovou ke kulturnosti a toleranci. Svědomím a empatií veřejně působících lidí. Hlasem rozumu a svědomí, který jsou morálně zavázáni pozdvihnout zejména ti, kteří mají ve společnosti autoritu. Svobodnou diskusí.

8) Jaké sankce za její překročení mají být na přestupníka uvaleny?

Za nespravedlivou kritiku věcná kritika kritiků. Za hanobení, lež, vulgaritu a obscénnost si přestupníci zaslouží, abychom jim dali zřetelně najevo, že je nepovažujeme za gentlemany. Ve vážných případech využíváním právní ochrany.

9) Může být společnost, kde se o jakémkoli omezování svobody slova, krom přímých výzev k násilí a vraždám, uvažuje, v plném slova smyslu svobodná?

Kde si lidé pletou svobodu se svévolí, projevují hrubou neúctu k druhým a rozněcují nenávist - a nemusí ještě jít o přímé výzvy k násilí a vraždám - tam se společnost vzdaluje nutnému propojení svobody a odpovědnosti, práva a morálky, tam končí kultura a začíná barbarství.

10) Čím přesně se taková společnost liší od společnosti, která sankcionuje umělecké či pseudoumělecké projevy, jež jsou nepohodlné moci?

Tím, že neslouží svobodě (jako jí slouží ti, kdo ji brání před arogancí moci), nýbrž ničí svobodu tím, že ji odděluje od odpovědnosti a zneužívá ji k útokům na čest a důstojnost druhých lidí.

Články a eseje

ROK VÝZNAMNÝCH VÝROČÍ (leden 2017)
.
ZÁPAS O NADĚJI PO AMERICKÉ VOLBĚ (listopad 2016)
.
HLAS ZE SRDCE EVROPY - výzva k společné odpovědnosti (červen 2016)
.
A VOICE FROM THE HEART OF EUROPE – an appeal for joint responsibility
.
Udavačům a mystifikátorům neodpovídám (Otevřený dopis redakci Parlamentních listů)
.
NENÍ ATEISTA JAKO ATEISTA (listopad 2015)
.
O UPRCHLÍCÍCH I SEBEVRAŽEDNÉM DEMOKRATICKÉM SKOKU (říjen 2015)
.
ROZUM A VĚCNOST MÍSTO HYSTERIE A PANIKAŘENÍ (září 2015)
.
PŘÍPAD CHARLIE (únor 2015)
.
10 ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY PETRA HONZEJKA (leden 2015)
.
EVROPA VS. MUSLIMOVÉ. MAŘÍME HISTORICKOU ŠANCI (leden 2015)
.
PROČ NEJSEM CHARLIE (leden 2015)
.
KAMBERSKÝ, PODEJTE MI INDEX! (srpen 2014)
.
DESET ZÁSAD – VIZE PRO BUDOUCNOST DEMOKRACIE V ČR
.
DIALOG O POVOLEBNÍ SITUACI (únor 2013)
.
KLAUS K OLTÁŘI NEPATŘÍ (říjen 2011)
.
PARÁDA RŮŽOVÉ HRDOSTI (srpen 2011)
.
MODLITBA ZA JIŘINU ŠVORCOVOU (srpen 2011)
.
OTÁZKA PILÁTOVA (duben 2011)
.
K VOLEBNÍM VÝSLEDKŮM 2010 (červen 2010)
.
TENTOKRÁT PODPORUJI KLAUSE (únor 2006)
.
VELKÝ BRATR A ZVÍŘECÍ FARMA (září 2005)
.
KLAUSOVA POLITICKÁ FILOZOFIE - A "NĚCO NAVÍC" (únor 2004)
.
VÁLKA MEZI METAFOROU A REALITOU (září 2002)
.
POCHODEŇ 2003? (únor 2002)
.
O (NE)PŘESADITELNOSTI DEMOKRACIE NEBO KULTURNÍ EKOLOGIE OTEVŘENÉ SPOLEČNOSTI (říjen 2001)
.
NEŽ SE NÁM SVĚT ZNOVU STANE DOMOVEM (září 2001)
.
PROČ NEJSEM CTITELEM VÁCLAVA KLAUSE (listopad 2000)
.
ZAMEŤME STŘEPY, NE VŠAK TÉMATA (září 2000)
.
11. ZÁŘÍ – VAROVÁNÍ PŘED GLOBÁLNÍM TERORISMEM (září 2016)
.
VZPOMÍNKY NA PŮSOBENÍ V PODZEMNÍ CÍRKVI BĚHEM NORMALIZAČNÍHO REŽIMU (srpen 2016)
.
MÁME S MUSLIMY STEJNÉHO BOHA? (prosinec 2015)
.
The Afternoon of Christianity: Church and Theology for a Post-Secular Age
.
DLOUHÁ CESTA UZDRAVOVÁNÍ (říjen 2015)
.
KDO JE TADY UVĚDOMĚLÝ? (listopad 2014)
.
OTEVŘENÝ DOPIS MUSLIMSKÉ KOMUNITĚ V ČR (květen 2013)
.
PŘEKVAPENÍ NA PAPEŽSKÉM STOLCI (duben 2013)
.
POLEMIKA O VÍŘE A ATEISMU POKRAČUJE (říjen 2010)
.
PŘEDPOKLADEM DIALOGU JE OCHOTA POROZUMĚT (říjen 2010)
.
ZAČ KŘESŤANÉ VDĚČÍ ATEISTŮM (září 2010)
.
"KDO JE ODPOVĚDNÝ ZA PŘÍTOMNOST KŘESŤANSTVÍ" (září 2010)
.
STRUČNÉ PROHLÁŠENÍ PRO ČTK KE KAUZÁM ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ (březen 2010)
.
CO ČEKÁ NOVÉHO PRAŽSKÉHO ARCIBISKUPA? (únor 2010)
.
20 LET AKADEMICKÉ PASTORACE V KOSTELE NEJSVĚTĚJŠÍHO SALVÁTORA (únor 2010)
.
KULATÝ STŮL: PŘIBLÍŽILA SE ZA POSLEDNÍ LÉTA (leden 2010)
.
PATNÁCT PURPUROVÝCH LET A CO BYLO PŘEDTÍM (listopad 2009)
.
HLEDÁNÍ ZTRACENÉHO KLÍČE (říjen 2009)
.
PAPEŽOVA LEKCE ČESKÉ CÍRKVI I SPOLEČNOSTI (říjen 2009)
.
SETKÁNÍ PAPEŽE BENEDIKTA S AKADEMICKOU OBCÍ (říjen 2009)
.
PŘÍSPĚVEK PRO MEZINÁBOŽENSKÝ PANEL NA KONFERENCI FORUM 2000 (říjen 2009)
.
MÉDIA – NÁBOŽENSTVÍ NAŠÍ DOBY? (podzim 2009)
.
ROZPAKY Z JEDNÉ VELKORYSOSTI (únor 2009)
.
CO SE DĚJE V HLAVÁCH NÁBOŽENSKÝCH FANATIKŮ (prosinec 2008)
.
ROLE CÍRKVÍ V UDÁLOSTECH ROKU 1989 (říjen 2008)
.
PROMĚNY SVĚTOVÉ NÁBOŽENSKÉ SCÉNY (prosinec 2007)
.
OSLOVIT VZDÁLENÉ (říjen 2007)
.
PAPEŽSKÝ SKANDÁL (září 2006)
.
O TOM NAŠEM BEZBOŽECTVÍ (léto 2005)
.
MYSLITEL „NENÁBOŽENSKÉHO KŘESŤANSTVÍ“ (duben 2005)
.
O ATEISMU, POCHYBNOSTECH A VÍŘE (leden 2005)
.
CÍRKEV A "ČÁSTEČNĚ IDENTIFIKOVANÍ" (květen 2004)
.
JE POSTMODERNÍ KULTURA POSTSEKULÁRNÍ? (říjen 2003)
.
CÍRKVE V OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI (únor 2002)
.
SPOR O NÁBOŽENSTVÍ? ()
.
STÁTEM VNUCENÝ ATEISMUS (srpen 2000)
.
KATOLICKÁ CÍRKEV V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 (2000)
.
NÁBOŽENSTVÍ - POLITIKA - VĚDA: PROMĚNY VE VZTAZÍCH (září 1998)
.
JAK PROMĚNIT TRAGÉDII CÍRKVE V BOŽSKOU KOMEDII? (duben 1998)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

Myšlenka na den

Neříkám ateistům, že nemají pravdu, nýbrž že nemají trpělivost; říkám jim, že jejich pravda je nedopovězená pravda. Avšak hned je třeba důrazně dodat, že i „naše pravda“, pravda víry zde na zemi je v jistém smyslu „nedopovězená“, protože je svou nejvlastnější povahou otevřená vůči Tajemství, které se má v plnosti zjevit až na konci věků. Proto musíme odolat pokušení pyšného triumfalismu, proto si máme s „nevěřícími“ a jinak věřícími co říci, proto i my máme naslouchat a učit se.