T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)

Kde jsi byl loni 11. září? Jak jsi tuto událost prožil?

Fyzicky jsem byl sice v Praze, ale pozorností už jinde: druhý den jsem odlétal na zbytek roku přednášet do Oxfordu a tak jsem kvůli cestovním přípravám nesledoval média a dozvěděl se to poměrně pozdě. Večer jsem měl moderovat živě přenášenou televizní diskusi o vztahu duchovních hodnot a politiky - tak jsem hned začal srovnávat informace a přemýšlet, jak co nejodpovědněji promluvit v takové chvíli k divákům, abych tlumil možnou paniku, ale nebanalizoval nebezpečí: ten den nebylo vyloučeno, že jsme na pokraji světové války. Druhý den jsem už diskutoval o situaci s britskými kolegy. Mé téma pro Oxford, vztah náboženství, kultury a politiky, se stalo náhle aktuálnějším, než jsem čekal. Tedy má první reakce: nenechat se unést emocemi, přijmout to jako výzvu k zamyšlení. Čtvrtý den jsem posílal článek pro MF Dnes a se zděšením sledoval na internetu reakce některých českých politiků a publicistů, kteří se s téměř fašizující rétorikou pustili do všech, kteří odmítli vidět tu situaci černobíle, prvoplánově a vyzývali k tomu, abychom pro samé harašení válečnickými frázemi nezapomněli vidět širší civilizační a kulturní souvislosti tohoto konfliktu.

Vybavil se ti tehdy pojem "střet civilizací"? Jak bys tento pojem viděl s odstupem jednoho roku?

Ano, už v tom prvním článku jsem naznačil, že události na Manhattanu mluví spíš pro Huntingtonovu varující vizi mentálních odlišností a možných střetů civilizačních okruhů, než pro Fukyamův prvotní optimismus dějinného happyendu formou univerzálního vítězství západního liberalismu. V pozadí konfliktu je jistě neschopnost partnerské komunikace mezi "uzavřenými" a "otevřenými" společnostmi, avšak nemůžeme si dovolit zjednodušeně ty prvé prohlásit za říši zla a nevidět hlubokou krizi těch druhých. Ostatně síly, které čerpají z těchto civilizačních napětí a jsou přímými nositeli konfliktů v podobě terorismu, tvoří především kulturně vykořenění lidé, kteří své vzdělání načerpali na Západě, ale cítí se Západem nepřijatí a zároveň se už nemohou vřadit do tradičních společností, z nichž vzešly. Také nesmíme úplně zapomenout na nepříjemný fakt, na který u nás poprvé upozornil Bělohradský, že např. afgánští mudžahedíni jsou také reliktem bipolárního světa před rokem 1989: většinu z nich vyzbrojil a vycvičil Západ pro partyzánskou válku se sovětskými okupanty a prosovětským režimem v Kábulu. Během roku jsem dál promýšlel tento aspekt věci: po pádu komunistického "druhého světa" stojí bývalý "první" i "třetí svět" před úkolem, najít nově svou vlastní identitu a nově definovat vzájemné vztahy. Radikální islamisté se snaží náboženským jazykem vzkřísit mentalitu revoluční nenávisti, která zplodila - ve jménu nenávisti rasové a třídní - revoluční hnutí národního socialismu v Německu a bolševického socialismu v Rusku a zplodila totalitní diktatury dvacátého století. Mentalita, ba často i kult násilí, jsou podobné, ale odlišnost je nejen v jazyku, ale i v celkovém mezinárodně politickém a kulturně-sociálním kontextu dnešního světa.

Má v sobě islám cosi, co ho činí náchylnějším k agresivitě a použití násilí, než je tomu i jiných náboženství?

To je komplikovaná otázkách, na kterou nechci odpovědět banálním truismem, že každou ušlechtilou ideu a víru lze zneužít. Monoteismus, který spojuje tři "abrahamovská náboženství", zplodil určitou mentalitu, určité chápání pravdy, světa a lidské osoby, a to dnes naráží na pluralitu, která je nejcharakterističtějším rysem dnešní západní mentality.V tomto souboji mentalit je křesťanství tak trochu v půli cesty mezi teocentrickým, teokratickým modelem a mezi antropocentrismem a pluralitou Západu. Stalo se tak díky nauce o Trojici, pak scholastickému spojení víry s aristotelským racionalismem a posléze v důsledku přijetí hermeneutiky - umění interpretovat posvátné texty v literárně-historických souvislostech - jako základní metody moderní teologie. To všechno brání křesťanské velké církve před propadnutím fundamentalismu; fundamentalismus je dnes v křesťanství spíš okrajovou mentalitou skupin bez rozhodujícího vlivu. Jakkoliv v islámském myšlení po všechna staletí můžeme vysledovat úctyhodné proudy jemné mystiky a inspirující filozofie, tak ta druhá, militantní a velmi nedialogická tvář islámu, kterou při vší vstřícnosti nemůžeme v této tradici přehlédnout, se za jistých podmínek stává pro určité kruhy atraktivní a tím politicky nebezpečnou. Mnoho lidí je stavem světa natolik znepokojeno, že fundamentalismus všeho druhu bude mít stále ohromnou, patrně rostoucí klientelu.

Má kritika Západu z úst islámských fundamentalistů nějaké racionální jádro?

Skoro všechno, co kritizují, jsou skutečné problémy: naše civilizace je v těžké krizi, její sociální a morální kapitál se zdá vyčerpaný, převažující životní styl ohrožuje osobní, rodinnou a společenskou integritu i základní struktury našeho životního prostředí, atd., atd. Jenomže to, co fundamentalisté označují za příčinu a v čem vidí řešení tohoto stavu, to jsou zjednodušené, nereálné, zavádějící věci. Stejně jako naivní důvěra neoliberálů v samospasitelnost tržního mechanismu, tak i snahy nastolit středověce pevný systém náboženských zákazů a příkazů a tak "zrušit moderní svět" - to jsou jen nebezpečné iluze. Považuji za čestnější přiznat, že řešení mnoha problémů prostě dosud nemáme a musíme je hledat, než se upnout k ideologickým schématům, které evidentně stav spíše zhoršují. Jako rozhodný zastánce "třetích cest" vím jen to, že musíme hledat spojení duchovní obnovy se vším pozitivním, co přinesla vědecká racionalita a že se to musí dít v respektu k svobodě svědomí a respektu k jinak smýšlejícím lidem, ve stálé snaze o porozumění přes hranice kultur.

Co naše společnost nejvíce přehlíží ze svých slabostí? Jak vnímají 11. září a celý střet muslimští intelektuálové, se kterými se setkáváš?

Ti to vidí většinou velice podobně jako já, ale upřímně řečeno, tento fakt mne zároveň trochu děsí. Uvědomuji si, že globalizace vytváří ještě jiné hranice, než jsou hranice mezi náboženstvími a národy: totiž hranice, které jdou napříč. Globalizace vytváří "třídu" vzdělaných, rozumných, tolerantních intelektuálů, kteří cestují, čtou navzájem svá díla a poslouchají s porozuměním přednášky těch druhých, vzájemně se poznávají a zakrátko si dobře rozumějí navzájem - mnohem víc než s lidmi zaťatých pěstí a zaťatých mozků ve vlastních tradicích. Ti také v některých případech začínají tvořit "internacionálu" - vzpomínám si, jak jsem byl šokován, když jsem slyšel, jak představitel bývalého tradicionalistického vedení pražské Katolické teologické fakulty si pochvaloval islámské fundamentalisty, kteří "na rozdíl od západních teologů něco pevně zastávají"; tenkrát jsem si uvědomil, že mně zas otevření islámští, židovští nebo buddhističtí duchovní a vzdělanci jsou bližší než on a jeho myšlení. Mezináboženský dialog je jistě v mnohém zajímavý a přínosný, ale uvědomuji si i tyto jeho současné limity. Je třeba přiznat, že k nevzdělaným, chudým, znejistěným lidem, na které dopadá druhá stránka globalizace, snáze pronikne hlas fundamentalistů, démonizujících ty druhé a hledající všechny kořeny zla mimo vlastní tábor, než hlas těch, kteří hlásají vstřícnost a porozumění a potřebu trpělivým vzděláváním a dialogem odstraňovat vlastní předsudky.

Jak vnímáš současný postup USA v tažení proti terorismu?

Na rozdíl od Clintonovy administrativy přijal Bush a jeho blízcí odlišné paradigma politického zápasu s terorismem: paradigma války. V tomto duchu se nese hlavně jeho rétorika, ale i logika rozhodování. Je jistě správné neposuzovat taktiku terorismu jen jako sérii izolovaných akcí, ovšem logika války má také svá strašná úskalí. Násilí v politice je ospravedlnitelné nanejvýš jen jako krajní a krátkodobý prostředek k odvrácení aktuálního ohrožení - při obraně napadeného území nebo při zastavení genocidy typu akcí Miloševičova režimu. Jako dodatečná odplata je už záležitostí problematičtější a spoléhat jen na silové řešení v případě postupu proti mezinárodním organizacím, rozptýleným do řady států, v nichž je podporuje nebo s nimi sympatizuje převážná část obyvatel, je neprozíravé. Je třeba také a především promýšlet a realizovat politickou, ekonomickou, kulturní a morální podporu těch sil, které mohou postupně a citlivě měnit jak duchovní a morální klima, tak sociální struktury v zemích bývalého "třetího světa". Demokracii nelze zavést zvnějšku a násilím, také překotné a necitlivé reformy - vzpomeňme na šáha Pahlavího - mohou být kontraproduktivní. Je jistě třeba energicky ochránit bezpečnost vlastních občanů, avšak při zásazích do zemí odlišné kultury je třeba především velké trpělivosti. Amerika si z mnoha důvodů nemůže dovolit otevřít kdekoliv druhý Vietnam. To, co je hlavní úkol Západu, je učinit vlastní hodnoty a vlastní systém znovu více věrohodným.

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Víře, jak jí rozumím, se život jeví jako dar a výzva. Můžeme vůči této výzvě být bdělí anebo spící, otevření nebo uzavření. Člověk, který přijímá oslovení, je jím zavázán.