T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)

Jedním z nejvýznamnějších křesťanských myslitelů 20. století byl Romano Guardini. Dokázal kvalifikovaně vést dialog o otázkách své doby a zároveň byl i velkým znalcem spirituality a duchovního života. Vidím zde jistou afinitu mezi ním a Vaším zaměřením, ostatně ho často citujete . V čem je pro Vás Romano Guardini inspirací?

O Guardinim bylo výstižně řečeno, že ve svém díle spojuje německou hloubku s románskou jasností – uvádí do hloubek tajemství vybroušeným jazykem krásné literatury, místo suchého vědeckého jazyka volí styl mistrovské esejistiky. Pro několik generací křesťanů i hledajících byly Guardiniho knihy o spiritualitě podobně objevné, jako pro mnohé dnes jsou knihy např. Anselma Grüna. Ovšem vedle toho jsou tu další teologické a filozofické Guardiniho spisy a přednášky a také jeho cenné komentáře klasických děl a osobností (Sokrata, Danteho, Pascala aj.).

Guardini v sobě spojoval trojí – mnohaletou pastorační práci s vysokoškolskými studenty, akademické působení na necírkevních fakultách berlínské a mnichovské univerzity a plodné spisovatelské působení autora četných knih na hranici filozofie, teologie, spirituality, kulturní kritiky a krásné literatury; stal se v evropském rozměru vskutku vychovatelem několika generací, který i mnoha hledajícím za hranicemi církví otevřel cestu k porozumění křesťanství. Během totalitního (nacistického) režimu nesměl přednášet na univerzitě a neměl to také v církvi vždy lehké; jednoznačné uznání od nejvyšších církevních autorit v Římě, jmenování čestným papežským prelátem, se mu (po několika odmítnutích) dostalo od Pia XII. až po šedesátce. Plné zadostiučinění mu přinesl až na konci života 2. vatikánský koncil, který v mnohém předjímal; k jeho žákům se hlásí také současný papež Benedikt XVI.

Dílo Romano Guardiniho – podobně jako Chestertonovo – stálo před více než čtyřiceti lety také u kolébky mé konverze; jeho kniha o symbolech (O posvátných znameních), kterou mi doporučil P. Reinsberg, velký Guardiniho ctitel, mi kdysi otevřela cestu k chápání liturgie a jeho kniha O modlitbě (podobně pak jeho Otčenáš, Růženec, Křížová cesta) byla pro mne zásadním uvedením od křesťanského duchovního života a katolické spirituality. Guardini patřil vždy k mým velkým životním vzorům, svým dílem i svým životem.

Jistě víte, proč se na na Guardiniho ptám. Čeká Vás brzy převzetí prestižní Guardiniho ceny. Co pro Vás znamená toto ocenění a za co ho dostáváte?

Udělení této ceny (uděluje se každý druhý rok „za vynikající zásluhy o interpretaci našeho světa a doby ve všech oblastech tvorby a duchovního života“) mne pochopitelně dojalo, ale také přivedlo do rozpaků. Opravdu se necítím hoden stát v řadě těch předchozích laureátů této ceny, velkých osobností evropské vědy, umění a veřejného života, mezi nimiž je např. nositel Nobelovy ceny fyzik Heisenberg, německý president von Weiszäcker, dva největší katoličtí teologové 20. století Rahner a kardinál Urs von Balthasar, skladatelé Carl Orff a Krysztof Penderecki, kardinál König a mnozí další. Domnívám se – a chci to jasně říci i při předávání ceny -, že v Čechách působilo několik osobností, které by si patrně více než já zasloužili být vnímáni jako „český Guardini“ (např. Dominik Pecka, Jan E. Urban, Josef Zvěřina), ovšem mnozí z nich strávili svá nejproduktivnější léta ve vězení, většinu života byli bez možnosti publikovat a svobodně komunikovat se současným evropským myšlením; padla-li volba prvního českého nositele této pocty na mne, přijímám ji také jako ocenění celé generace mých předchůdců a učitelů z doby pronásledování, přijímám ji jaksi i za ně a pro ně. Češi na mezinárodní scéně dostávají významná ocenění spíš v oblastech, které nejsou tak vázány na jazyk (od sportu přes hudbu po přírodní vědy) – je dobře, že toto ocenění připomíná, že i v oblasti duchovní kultury a nábožensko-filozofického myšlení máme Evropě co nabídnout. ( Zároveň jsem si ovšem vědom, že mi ta cena v Čechách, jako každý zahraniční ohlas, přinese nyní ze všeho nejvíce hodně projevů závisti a žárlivosti; v Čechách se úspěch odpouští jen nebožtíkům).

Laureáty Guardiniho ceny je řada vynikajících osobností. Setkal jste se s některými z nich?

Já jsem osobně poznal jen několik dřívějších nositelů Guardiniho ceny – zejména velkého kardinála Königa, kdysi hlavního architekta koncilu a iniciátora volby Karola Wojtyly papežem (toho jsem si nesmírně vážil a i on mne měl rád, v roce jeho smrti jsem přijal z jeho rukou „Cenu kardinála Königa“); s Karlem Rahnerem jsem se setkal jen krátce jako student v r. 68 v Praze; s bývalým bavorským ministrem kultury filozofem H.J. Maierem jsem jednou přednášel na mnichovské univerzitě; znám se z několika konferencí s býv. polským ministrem zahraničí Bartoszewskim a loni byla u nás u Nejsv. Salvátora dosud poslední laureátka, v Německu a v rozvojovém světě velmi známá sociální pracovnice sestra Ackermannová. Řadu jiných znám jen z literatury.

Laudatio při předávání ceny má pronést ministr Schwarzenberg. Je to jistě pocta, ale na druhé straně objetí nezávislého křesťanského myslitele s politiky a politikou bývají někdy smrtelná. Nebojíte se toho?

V minulosti býval několikrát laudatorem při udělení této ceny kardinál Ratzinger, dnešní papež Benedikt; bývají to různé významné osobnosti včetně politiků, ostatně i mezi nositeli ceny je několik politiků a jeden německý prezident. Laudátora volí výbor pro udělení ceny, nikoliv laureát, a pokud volí politika, volí toho, kdo je také kulturně a společensky známou osobností - a tou kníže Schwarzenberg v německy mluvících zemích je a o mně může kompetentně mluvit, protože mne léta dobře zná (patří aspoň občas k našim „farníkům“, návštěvníkům bohoslužeb, není-li na cestách); ostatně v době, kdy byl o laudatio požádán, ještě nebyl ministrem. O mně je celkem všeobecně známo, že se zajímám o občanský život a politiku, že mám v politice své názory a preference, přátele i nepřátele, ale také že jsem (a vždy jsem byl) přísně nezávislý na jakékoliv politické straně a moci a tuto svou svobodu si chci trvale uhájit.

Předání zmíněné ceny bude spojeno i s příchodem Vaši tvorby na německý trh, bude zde uvedena kniha "Geduld mit Gott" (Vzdáleným na blízku). Co pro Vás znamená dialog s německým kulturním prostorem? Není to na druhou stranu Váš vstup do německé jazykové oblasti dosti opožděný, když jsme sousedé a Vaše knihy vycházejí třeba v Americe?

V Německu už počátkem 90. let vyšla má knížka článků a proslovů z doby kolem roku 89 (Du wirst der Angesicht der Erde erneueren) s předmluvou předsedy Německé biskupské konference kardinála Lehmanna. Ovšem zvláště při uvedení zahraničního autora hodně záleží na prestiži nakladatelství, které Vaše knihy tiskne; tenkrát to bylo spíš menší a méně známé nakladatelství. Až letos jde o vydání ve velmi prestižním katolickém nakladatelství Herder a koincidence s udělením ceny je pro knížku samozřejmě velmi příznivá. Ale nakolik vzbudí zájem mezi čtenáři na trhu zaplaveném původní německou tvorbou i překlady z celého světa, to se naprosto neodvažuji odhadovat. To, že se slavný Herder „rozhoupal“ vydat českého autora, bylo samozřejmě také důsledkem toho, že dvě mé knížky se dříve rozhodlo vydat významné americké nakladatelství Doubleday (v němž, byť se nejedná o „křesťanské vydavatelství“, vydali svá díla v angličtině např. oba poslední papeži) - a že už první z nich byla letos Americkým katolickým knižním klubem vybrána za „knihu měsíce“. Tento týden mi hezkým dopisem pogratuloval Anselm Grün; píše, že na současný americký knižní trh a zvláště do nakl. Doubleday opravdu není pro evropského autora snadné vstoupit, jemu samému se to nepodařilo (přitom já sám si řady Grünových knih vážím více než svých vlastních a i v Evropě je on dnes mnohem více znám než já).

Kde všude již vyšly Vaše knihy a kde měly největší ohlas? Jistě jste se ale nesetkal jen se samou chválou. Ozvaly někde i kritické hlasy na adresu Vašich knih?

Jen tento podzim vycházejí moje knížky v 7 jazycích – němčině, angličtině, polštině, ukrajinštině, slovinštině, maďarštině a češtině. V italštině a španělštině mi zatím vyšly před několika lety jen menší práce v okrajových nakladatelstvích. Teď se dokončuje překlad mé knížky Vzdáleným nablízku (z anglického překladu) do čínštiny; ale o možnosti vydání v Číně se dosud jedná a nebude to lehké. Zatím silně převažují hezké reakce, zejména z Polska, kde jsem asi nejvíce znám a velmi často citován, dokonce mé dosavadní práce se staly předmětem dvou magisterských a jedné doktorské dizertace na polských teologických fakultách (zejména mé pojetí dialogu s ateismem a interpretace evropské kultury jako kompatibilty prvků křesťanské a sekulární kultury). Často k tomu říkám, že autor, o jehož díle se píší doktorské práce, by už měl být dávno mrtvý, že je ode mne neslušné, že dosud žiju.

Co se týče kritických ohlasů - když pominu některé domácí fundamentalistické servery, o nichž kdosi řekl, že ty už mají předem v počítači odsuzující texty, kdyby Halík náhodou zas něco napsal nebo kdyby cokoliv řekl - , tak mi část mých čtenářů (doma, ale i v Americe) vytýká, že píšu „moc složitě“ (cizí slova, dlouhé věty) a jiní zas, že teolog a univerzitní pedagog by neměl psát tak populárně a esejisticky, nýbrž „vědečtěji“. Někteří mi permanentně vytýkají, že často uvádím osobní zkušenosti („píše o sobě“), ale zas jiní chtějí, abych těch osobních zkušeností uváděl více, protože se to lépe čte a dělá to výpověď autora autentičtější a přesvědčivější. Někteří mi vytýkají, že si příliš dělám legraci z „charismatických“ shromáždění na stadionech a že se o některých projevech víry vyjadřuji hodně ironicky a „shazuji je“; to je mi samozřejmě líto, jestli jsem se nějakým bonmotem někoho nespravedlivě dotkl, uznávám, že jsem někdy příliš hubatý polemik. Ze strany teologických odborníků a hierarchie jsem však nikdy neslyšel výtku, že by mé knihy – byť jsou psány méně obvyklým jazykem a i pro lidi mimo církev – nebyly dostatečně pravověrné. Poměrně často se v Čechách a v Polsku (ale několikrát i v USA a nyní v Německu) setkávám na besedách se svými čtenáři, to je vždy cenná zpětná vazba. Nejde mi o to,aby se mnou všichni souhlasili nebo mi tleskali, člověk se ani nemůže zavděčit všem; daleko víc mi záleží na tom, abych čtenáře vyprovokoval k vlastnímu přemýšlení.

Stalo se již tradicí, že na vždy podzim vychází Vaše nová kniha. Na co se můžeme těšit letos?

Právě dokončuji poslední korektury mé nové knížky „Divadlo pro anděly“ , vyjde koncem října opět v nakladatelství Lidové noviny. Je to asi má dosud nejdůkladnější a nejhlubší knížka o víře, 15 esejů, z nichž řada byla inspirována dvěma výroky současného papeže. Jedním je jeho nabídka „našim nevěřícím přátelům“, aby – nemohou-li najít cestu k přijetí Boha –„žili tak, jako by Bůh byl“ . Ptám se, co to znamená, „žít tak, jako by Bůh byl“, co vlastně rozlišuje život věřícího a nevěřícího, zda je možné brát víru jako hypotézu (a zda to v jistém smyslu neděláme i my věřící), co to znamená „věřit uprostřed temnot“ (třeba životních zkoušek, pochyb či deprese). A probírám tam ještě celou řadu souvisejících témat. K jednomu z mých hlavních témat, dialogu mezi vírou a nevírou, tak tato knížka přináší řadu nových myšlenek.

„Divadlo pro anděly“ zas vyjde současně ve 3 verzích – jako samostatná kniha, jako kniha s CD a vyjde i samostatné CD - na CD jsem namluvil část knihy a četbu doprovází hudba R. Huga a J. Stivína, lidé si tak mohou poslouchat ty úvahy třeba při cestě autem nebo zas společně ve skupině či v páru a hned si o tom povídat. Opakuji, že za nejcennější nepovažuji to, co píšu, ale to, co čtenáře může nad mým textem – a třeba i v polemice s ním – napadnout. Mám úctu ke svým čtenářům.

(Rozhovor vedl J. UHLÍŘ,uveřejněno 27. 9. 2010)

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Každý člověk dostal (od Boha, ať si to uvědomuje či ne), určitou míru moci, tj. svobody něco udělat, něco mohl (a tudíž a tou měrou i za něco mohl). Kdo tuto moc zneužil či zanedbal, kdo raději nebyl ochoten svou svobodu objevit a realizovat (viděl sebe sama jen jako oběť a produkt vnějších poměrů), je vinen. Nebyl věrný onomu nejpodstatnějšímu závazku, který je druhou stranou lidské svobody.