T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)

Předpokládám, že jste se jako středoškolák aspoň jednou zamiloval do nějaké dívky. Vzpomínáte dnes na takový vztah v dobrém, obohatil Vás nějak? Odehrál se pouze v platonické rovině? Jinými slovy: máte nějakou ranou zkušenost, která Vám pomáhá v empatii s mladým zamilovaným párem, který se na Vás obrátí třeba o radu nenáboženského charakteru? Nebo v takových případech stavíte hlavně na erudici i praxi psychologa?

Pokud si pamatuji, byl jsem zamilovaný skoro pořád a dávno před střední školou. Má asi úplně první láska se mi nedávno přihlásila po více než půlstoletí a připomněla mi, jak jsme si spolu – když nám bylo pět – hráli na lavičce v parku na smrt a pohřeb Klementa Gottwalda – já ležel na lavičce coby Kléma v skleněné rakvi a ona nade mnou v roli Marty Gottwaldové lkala a lomila rukama; z balkonu nás pozorovali rodiče a přemýšleli, kdy si pro ně přijdou dva páni v kožených kabátech. Ale asi všechny mé lásky byly „první“ (což je označení kvality, nikoliv kvantity či pořadí), tedy asi to, čemu se říká „platonické“. Ale asi ještě víc jsem byl zamilovaný do knížek, nejdřív do historie, pak do filozofie a později rovný dílem do filozofie a do Pána Boha.

Mladým lidem neradím z vlastní zkušenosti, to dělají jen diletanti (neuvědomují si, jak je každá osobní zkušenost omezená a nepřenositelná), nýbrž tak, jak radí odborníci, totiž na základě odborného vzdělání (tj. teorie, která vznikla v konfrontaci s ohromným množstvím případů) a bohatých zkušeností z vlastní klinické i pastorační praxe.

Jak zvládáte pokušení, abyste neporušil věčné kněžské sliby? Domnívám se, možná mylně, že tělesná žádost se nevyhýbá ani kněžím.

Nejsem ani homosexuál, ani eunuch, jsem „nevyléčitelně normální“ muž a ženy se mi vždy líbily a líbí. Mohu přesto s klidným svědomím prohlásit, že jsem zásadu zdrženlivosti od svého rozhodnutí pro kněžství (které bylo ovšem ve zralém věku a nikoliv neuvážené) nikdy neporušil; ale musím poctivě dodat, že mně to v určitém období stálo dost sil, až časem jsem si v celibátu zvykl. Asi jsem využil nejen svou zásadovost, ale i své špatné vlastnosti, svou hrdost a ješitnost - nemohl bych si vážit sám sebe, kdybych žil jako pokrytec s dvojí tváří. Nevrhal jsem se do trní či ledové vody jako svatý František, ani jsem se nebičoval – v kritických letech mi pomohla kromě jiného jednoduchá rada jednoho zkušeného duchovního, totiž obklopit se více ctitelkami, které se pak navzájem bedlivě pohlídají a člověk má svůj klid.

Sexuologové často vykládají, že to byla katolická církev, kdo udělal z pohlavního života cosi ohavného a rozdělila lidské tělo na dobrou horní a špatnou dolní polovinu. Nechme historii stranou, jak se dívá na sex věřících moderní teologie, jaká doporučení dává, pokud vůbec nějaká?

Je pravda, že občas jak do protestantského puritánství, tak do některých směrů katolické spirituality, teologie i životní praxe pronikaly vlivy heretických proudů gnosticismu a manichejství, pro něž jsou hmota, tělo a sexualita „nečisté“ , zatímco autentické, na Bibli založené křesťanství tvrdí, že je to velký Boží dar. Právě proto je třeba s tímto darem zacházet odpovědně a s úctou, nerozdrobit ho na chvilkové úlety a nenechat ho zbanalizovat komerci, ať už v podobě promiskuity, prostituce či pornografie. Lidé by si měli sexuálním spojením vyjádřit to, že chtějí opravdu splynout v jednu bytost, v bezpečí lásky a věrnosti – a nesouložit jen proto, aby se uvolnili ze stresu nebo pochlubili v hospodě svou výkonností a neodolatelností.

Říkal jste mi před lety, že historické důvody celibátu už pominuly. Že byly doby, kdy byla odvaha vzdát se podpory rodinného klanu a vstoupit třeba do kláštera. Dnes je spíš odvážnější čin založit v příslušném věku rodinu. Mohl byste mi tento Váš názor zopakovat vlastními slovy?

Na celibátu není nejtěžší sexuální zdrženlivost, ale spíš jiné věci, např. chvíle osamocenosti, někdy smutek z přerušení rodové kontinuity nebo nebezpečí, že člověk, nekorigovaný neustále partnerským vztahem, se stane sobeckým a nekritickým k sobě. Ne každému knězi je dopřáno hluboké a bezpečné životní přátelství, jaké spojovalo třeba svatého Františka z Assisi se svatou Klárou, svatou Terezii se svatým Janem od Kříže či Josefa Zvěřinu s Růženou Vackovou. Já toto štěstí mám přes 30 let, celibát bez kultury přátelství by byl pro mne těžko stravitelný.

Stále si myslím, že pro určitý typ životního nasazení, pro určitý typ kněžství (ale i několika jiných povolání, které vyžadují celého člověka) má smysl vzdát se rodinného života, i když to nikdy není lehké. Já si nedovedu představit, že při mém životním stylu, kdy jsem v permanenci od časného rána do hluboké noci, bych se mohl zodpovědně starat o rodinu, každá manželka by se mnou právem rychle vyběhla! Ale většina kněží není v této pozici.

A ten rozdíl od minulosti tu je. Dřív žít bez rodiny (a rodového zázemí) skutečně znamenalo projev odvahy spolehnout se na Boha a církev. Dnes, když žiju bez rodiny, tak mé bezženství např. v akademickém prostředí, kde je hodně lidí nesezdaných či rozvedených, nepůsobí jako nějaká zvláštní oběť, poukazující k nebi - někteří ženatí kolegové mi spíš asi závidí, že mám víc času a energie na psaní, zahraniční pobyty a přednášky atd. Ostatní věci na celibátním životě je málo zajímají. Mnozí křesťané, kteří se dobře starají o početnou rodinu, tím o své víře dnes svědčí určitě zřetelněji než já svým celibátem, byť poctivě dodržovaným.

Asi jen málokdo by teoreticky obhajoval dnes docela běžnou praxi, kdy se spolu mladí lidé nejprve vyspí a pak se teprv seznámí, přičemž podotýkám, že i z takových pochybných začátků vzniklo v mém okolí několik vztahů na celý život. Mě zajím opačný extrém: sliby předmanželské čistoty věřících snoubenců. Jak se na ně díváte? Nemůže takový slib v některých případech vést až k psychickým poruchám? Člověk je jediný tvor, jemuž není sexuální chování plně dáno, musí se mu také učit. Nevím, řekl bych však, že tabuizace předmanželského a ritualizace manželského sexu z něj činí zbytečné mystérium a přecitlivělý jedinec může posléze zjistit, že je v novomanželském loži bezradný a bezmocný. Znám pár, který prožil něco takového a byla z toho těžká frustrace, jež ty lidi poznamenala na řadu let.

Ta „bezradnost“ mohla ovšem být spíše z té „přecitlivělosti“ či neurotičnosti, než jednoznačně z té zdrženlivosti; já znám také páry, jejichž sexuální pohodu v manželství negativně ovlivnily naopak traumatické zážitky z předmanželského sexu, poznamenané úzkostí z otěhotnění a prekérními okolnostmi. Jako člověk, který vyslechl tisíce zpovědí studentů, samozřejmě vím, že není lehké dodržovat zásadu zdrženlivosti pro mnohé, jejichž vztah je už dávno lidsky zralý k svatbě, která se odkládá spíše z praktických a sociálních důvodů, než z neochoty se zavázat k vzájemné věrnosti. Církev odedávna ví, že jedna věc je předkládat ideál jako výzvu a inspiraci a druhá mít porozumění při individuálním doprovázení lidí na duchovní cestě, kde je možné od konkrétního člověka vyžadovat jen to, na co skutečně v té dané chvíli má. Právě tím se lišil Ježíš od zákoníků a farizeů, kteří se dívali spíš na předpisy než do lidského srdce.

Je pornografie opravdu tak nebezpečná? Jistě, je otravná, ale neznám ve svém okolí nikoho včetně puberťáků, koho by internetové pornostránky záhy neomrzely.

Myslím si, že krása lidského těla je tak úžasná, že bychom jí neměli banalizovat a komercionalizovat, dělat z ní obchodní artikl či postranní lákadlo na zboží v „odvážných“ reklamách. Pornografie učí dívat se na ženu jako na věc, na neosobního nosiče druhotných pohlavních znaků, nikoliv jako na lidskou osobu a partnera, proto ženství ponižuje. Mé „ne“ k pornografii nevychází z ustrašeného puritánství, nýbrž z rytířské úcty k ženám a jejich kráse duševní i tělesné.

Existuje řada velkých uměleckých děl, ať literárních či výtvarných, zobrazujících milostný cit a erotiku. Můžete jmenovat nějaká z nich, která ve Vás vzbudila silné estetické emoce?

Určitě. Mezi obrázky pod sklem na mém psacím stole je reprodukce známé sochy Berniniho Vytržení svaté Terezie z Avily – a každý, kdo se dívá na její tvář, oči a ústa, vidí, že milostné odevzdání a vášnivá otevřenost Boží lásce a kráse jsou si neobyčejně blízké. A znáte silnější a krásnější erotickou báseň, než je biblická Píseň písní, kterou židé zpívají v synagogách každý páteční večer při zahájení šabatu, kterou se katoličtí kněží a řeholní osoby modlí v breviáři a kterou komentovali největší křesťanští i židovští mystici všech dob?

rozhovor vedl V. Verecký, ve zkrácené formě otištěno v Magazínu MF Dnes 13.3. 2008

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Víře, jak jí rozumím, se život jeví jako dar a výzva. Můžeme vůči této výzvě být bdělí anebo spící, otevření nebo uzavření. Člověk, který přijímá oslovení, je jím zavázán.