T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)

Rozhovor s Barborou Tachecí

Jeden z nejvzdělanějších českých kleriků. Profesor Univerzity Karlovy. Muž, který si umí proti sobě poštvat hodně vlivných. Mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.

Kdyby takhle vypadali všichni kněží, začnu snad chodit do kostela, řekla mi se smíchem kamarádka na téma Tomáš Halík. Potvrzuji, že silné charisma a výrazné oči fungují nejen přes televizní obrazovku. Tomáši Halíkovi nelze dále upřít hluboké vzdělání a umění mluvit. Což je něco malinko jiného, než umění vést s někým rozhovor. Kdykoliv odpovídal, marně jsem hledala přímý pohled do jeho očí. Byly hluboce soustředěné, leč zacílené absolutně mimo mne. Vstupovat do zcela plynulých odpovědí bylo tak téměř nemožné. Jakobych byla jen zadavatelem témat pro kázání, do nichž při přednesu není žádoucí vstupovat. Taková role mi pasuje ne zcela, a tak jsem kázání průběžně narušovala. Po hodině narušování jsem měla tik v levém oku a chuť na panáka.

Myslíte si, že vás vaše spory s Václavem Klausem dělají populárnějším?

Tuto otázku jsem si nikdy nekladl. Prostě to chápu jako mravní povinnost nazývat věci pravými jmény a nezajímá mě, jestli mi to přináší popularitu. Samozřejmě u některých lidí to vyvolává obrovskou nenávist, nemůže si to tak dovolit člověk, který má nějaké mocenské aspirace. Já se těším z akademické svobody a neprahnu po žádných postech ani politických, ani církevních.

Všimněte si, pane profesore, že jsem se neptala, po čem prahnete. Ptala jsem se, jestli vás spory s prezidentem Klausem dělají populárnějším.

Mnohým je sympatické, že mám odvahu říkat otevřeně, co si myslím. Jiní mi vytýkají, že s ním zbytečně utrácím vzácný čas.

Vaše indiánské jméno je Ten, který je posedlý Klausem, že?

Nechci vás urazit, ale z toho mne nařkl hradní mudrc Hájek. Média milují kontroverze. Ale jsou i věci, kdy jsem ho podpořil – třeba při zákonu o registrovaném partnerství.

Marně jsem hledala v archivech, jestli jste o Václavu Klausovi řekl něco hezkého…

Například v roce 97, kdy padl, jsem byl jeden z mála, který se ho veřejně zastal. Tenkrát se od něj distancovali mnozí jeho souputníci a já jsem napsal, že mu děkuji za vše, co pro společnost vykonal. Protože jsem si myslel, že ten pád je pro něj šancí k zamyšlení nad sebou. Jenže on tenkrát vyšel ven, uviděl tam ty své fanynky a řekl: nic se neděje, jedeme dál. Nevěřím ani teď, že jde do sebe. To jen mnozí naivní katolíci si myslí, že pan prezident se nám obrátil, je morální a zbožný.

Pražský arcibiskup a biskupové jsou naivní katolíci?

Tam je to spíš politická strategie - kdybych byl v pozici pražského arcibiskupa, taky bych s hlavou státu asi musel politicky vycházet. Ovšem myslím si, že to arcibiskup Duka přehání. Známe se spolu 40 let, ještě z disentu, mluvíme spolu otevřeně. Ve spoustě věcí si rozumíme, ale ve vztahu ke Klausovi máme radikálně jiné názory.

Když jsou proti sobě dva pánové, kteří mají k sobě navzájem nějakou strategii a výstupem je, že jsou na sebe milí, v čem je problém?

Jenže církev není politická strana a nemá tady hrát jen tu diplomatickou úlohu. Církev má být především mluvčím pravdy, nemá uzavírat nějaká „manželství“ se stranami a politiky. Má si zachovat kritický odstup.

Takže to teď podle vás vypadá, že církev bude - vašimi slovy - okuřovat panovníka, který se jí snaží vlichotit?

Víte, církev není monolit V církvi se na podporu mého kritického stanoviska začala podepisovat petice, dostal jsem stovky a stovky podpůrných mailů od kněží i laiků.

Tak pražský arcibiskup okuřuje panovníka, když nazýváte věci pravými jmény, ano?

(smích). Takhle bych to neřekl. Uznávám jeho snahu o korektní vztahy, ale zašel dál, než měl zajít. Doufám, že si to uvědomí – a koneckonců doba Václava Klause ode dneška za 463 dny končí, takže je taky třeba, aby církev trochu myslela dopředu.

Jestli nevidíte žádnou prezidentovu další politickou budoucnost, proč vám tak vadí, že si chce naklonit církev?

Klausova ideologie a politika odstartovala trendy, které nesou hlavní vinu za morální devastaci české společnosti a které bohužel jeho odchodem z funkce nejpíš nezmizí. Pokud to oficiální představitelé církve nevidí, musí před tím varovat někdo jiný.

Co je to přesně za tendenci?

Vždycky to bylo zdůrazňování ekonomie nad vším ostatním. Uvažuje v ekonomických kategoriích osmdesátých let, nebere v úvahu další sociologické a kulturní aspekty. Teprve dnes začíná mluvit o určitých morálních hodnotách, což mi právě připadá velmi nevěrohodné. Zároveň ten odpor vůči EU, ten nacionalismus, nadstandardní vztah k Rusku – to vše považuji za nesprávné.

Čtu to tak, že prostě každý z vás je nositelem různých názorů a nechápu, proč je k tomu nutné se vzájemně ostrakizovat.

…Říkám, co si myslím.

Postavil se na vaši stranu v rámci doutnající sporu v církvi někdo z biskupů?

….Soukromě ano, veřejně ne. Nemluvil jsem se všemi, mluvil jsem s několika, kteří mně poděkovali za to, co jsem řekl.

Jsem z toho jelen. Několik biskupů vám soukromě poděkovalo a ti samí biskupové veřejně poděkovali Václavu Klausovi. Rozpolcené osobnosti?

Nebyli to titíž. To poděkování Klausovi podepsali prý všichni diecézní biskupové, ale jsou tu také světící a emeritní, ti ho nepodepsali.

Je v této zemi politik, ke kterému cítíte větší důvěru než k těm ostatním?

Trvale si vážím Petra Pitharta, vzdělaný člověk, který se nezaprodal. Mám velkou lidskou sympatii ke Karlu Schwarzenbergovi.

Taky se nezaprodal?

…Mám rád jeho osobní charisma a souhlasím s jeho postojem k EU. Do jeho stranických záležitostí a vztahu ke Kalouskovi nevidím.

Takže míru jeho případné zaprodanosti si netroufáte odhadnout.

(Úsměv beze slov)

Cítíte se být vlastencem?

Pokud vlastenectví znamená věrnost určitým kulturním tradicím, pak ano. Pokud to znamená nacionalismus, výraz národního sobectví, vymezování se proti Evropě, pak je mi tento nacionalismus zcela protivný.

Cokoliv, co by bylo v zájmu mé země, je zvenku možné nazývat národním sobectvím, že?

Myslím, že ne. Myslím, že je naším národním zájmem, abychom byli co nejhlouběji integrováni v evropských strukturách. Nemůžeme být „černou dírou“ v srdci Evropy, vydanou jen té denešní zvlčilé domácí mocenské smečce.

Necítím se být sobcem a nechci být samaritánem, který například lije tuny peněz na záchranu eura – jak s tím naložit?

Necítím se kompetentní k ekonomickým otázkám, ale myslím si, že je třeba chápat určitou solidaritu k EU, odkud jsme také už mnohé získali. Problémy EU jsou dány tím, že přirozená ekonomická globalizace předbíhá politické sjednocení.

Které by vám nevadilo? Včetně toho, že domácí volby by přestaly mít smysl?

Už dnes mají domácí volby omezený smysl. Politika je propojená s ekonomikou a ekonomika má globální charakter. Národní státy ztrácejí význam a chtít tento proces zastavit je stejně absurdní, jako když mnozí chtěli zastavit industrializaci.

Pochybujete někdy o svých názorech, nebo je máte za hotové?

Neustále pochybuji, to bych nebyl intelektuál.

Jak je možné, že čím dál víc i evropských intelektuálů přemýšlí, jestli ta evropská integrace, ke které je nakročeno, je správný směr?

Nejsem ideolog, jsem filosof zvyklý na dialog. V politice nehájím nějaké dogma, přináším jen příspěvek do diskuse. Chci zpochybňovat převládající euroskepsi.

Čili říkáte svůj názor, který jste ochoten posouvat podle toho, co slyšíte?

Snažím se vždy vyvažovat jednostrannosti poukazem na jiný možný úhel pohledu.

Jsou podle vás obavy z islamizace Evropy na místě?

Nesouhlasím s tím obecným strachem z islámu. Jestli bude pokračovat ten trend, že stále více mladých lidí není ochotno uzavírat pevné svazky, rodit a vychovávat děti – tak tady nutně vznikne prostor, do kterého budou přicházet lidé z islámských zemí. Jestli tady narazí na civilizaci, která pro ně bude atraktivní, tak je možné, že se na ni budou dobře adaptovat. Jestliže narazí na civilizaci, která v nich bude budit děs a odpor, budou to své vyznání cítit jako jakési kontranáboženství a mohou se radikalizovat.

Nemáte pocit, že už se radikalizují?

Jistě, ale zatím je to signál k vážnému zamyšlení, nikoliv k panice.

Když třeba v Londýně vznikají čtvrti čistě muslimské, ve kterých platí výhradně právo šaríja a obyvatelé se necítí vázáni právem země, kde žijí – pořád necítíte paniku?

Tohle je důsledek politiky radikální sekularizace. Vytěsňování některého náboženství pak samozřejmě vede k jeho radikalizaci.

A v této situaci se Británie ocitla kvůli svobodomyslným Britům, kteří se řídí místními zákony, necítí potřebu nikoho vytěsňovat, jsou liberální, nevěřící a zatím nechtějí děti?

Pokud je to spojeno se snahou vytěsnit to náboženství..

Ne, ten Brit nebo Holanďan chce žít svobodně ve své zemi. Nechce nikoho vykazovat, náboženství neřeší, ale muslim mu ve čtvrti, kde vyhlásil právo šaríja, řekne – vaše žena tu nebude chodit v šortkách a tílku, protože my se takhle neoblékáme.

Musíme se samozřejmě učit vzájemné toleranci.

Když muslim Brita vykazuje z britské čtvrti, kdo se má učit toleranci?

Možná, že tolerance není nejlepší slovo. Musíme se učit žít spolu.

Nerozumím. Máme se učit žít s přistěhovalci, kteří někomu v jeho vlastní zemi vnucují, jak má žít?

Je nepochybné, že zákony země se musí dodržovat. Ale pokud budeme vymírat, budeme žít s přistěhovalci a musíme se spolužití učit, oni i my. Ale nevnímejme islám jako Al-kajdu.

Publikováno ve zkrácené formě v čas. MF DNES, 30.11.2011 (titulek redakční)

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Víře, jak jí rozumím, se život jeví jako dar a výzva. Můžeme vůči této výzvě být bdělí anebo spící, otevření nebo uzavření. Člověk, který přijímá oslovení, je jím zavázán.