T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)

Právě v těchto dnech vám vychází knížka vybraných kázání, což bývá v současné době stále vzácnější jev. Co je vlastně pravým smyslem kázání?

Smyslem kázání je vytvořit most mezi dvěma světy, které jsou odděleny propastí času a mnoha kulturních a mentálních proměn - světa Bible a zkušenostního světa dnešních posluchačů Božího Slova. Oba světy jsou vícevrstevné a oba musí kazatel dobře znát, musí se vyvarovat "krátkých spojení". Smyslem kázání je povzbudit víru, to znamená vytvořit prostor, v němž člověk zakusí pravdu Božího Slova. Ta pravda ale nespočívá v tom, jak si myslí fundamentalisté (a polykají tak vlastně nekriticky pojem pravdy, vytvořený pozitivistickou vědou pozdního novověku), že biblický text co nejvěrněji popisuje to, jak se věci kdysi dávno staly. Pravda se děje v osvobozujícím setkání těchto dvou světů - člověk "uvěří", když pochopí, že evangelium se ho bytostně týká, že mu pomáhá hlouběji pochopit smysl vlastního života. Nastává pak to, čemu se říká "hermeneutický kruh": Písmo pomáhá člověku interpretovat jeho vlastní život a jeho životní zkušenosti mu zas pomáhají interpretovat (stále hlouběji a nově chápat) biblický text. Snad každý z nás zakusil, že ho stejný text Písma jinak oslovil v mládí a jinak ve stáří, jinak ve chvílích pohody a jinak v okamžiku životních krizí.

Nemáte dojem, že se v dnešní církvi všeobecně podceňuje význam kázání? Že se mu nepřikládá taková důležitost jako dřív a že se posluchači nedělních promluv často podceňují?

Když jsem začal chodit do kostela, děsilo mne, kolikrát jsem slyšel, že kazatel jen rozmělňujícím a zjednodušujícím způsobem převyprávěl přečtený text a pak k němu dodal pár zbožných frází, stereotypních moralizujících lamentací nad "konzumním světem", které ještě nikomu nepomohly a zpravidla obrážely jen jeho vlastní životní frustrace a neschopnost či neochotu porozumět světu a době, do nichž ho Bůh postavil. To opravdu nebyla "radostná zvěst"! Pak jsem zjistil, že velká část přípravy budoucích kněží se děla ve stylu tradiční výuky katechismu, kde se víra předkládala jako ideologie, jako seznam věroučných článků - bez umění tvořivě teologicky myslet; z toho bohatého a členitého proudu tradice pak adepti znali jen vyšeptalou novoscholastiku devatenáctého století. Byl jsem hrozně rád, když jsem se setkal s originalitou a laskavým humorem kázání otce Reinsberga, s teologickou hloubkou, myšlenkovou pronikavostí a prorockým patosem otce Bonaventury Bouše, s rétorickou dokonalostí, poetičností a spirituálním ponorem monsignora Josefa Hermacha - a uvědomil jsem si, jak by bylo plodné tyto polohy spojit. Dobré kázání vyžaduje skutečně mnoho: pozná se na něm jak vzdělanost kazatele, tak opravdovost jeho duchovního života, jeho životní zkušenosti, míra úcty a porozumění k posluchačům a odpovědnost za svěřené Slovo a poklad tradice. Boží slovo a poklad tradice totiž nelze předávat mechanicky jako neživou věc, kázání je také vydáním svědectví o osobní víře kazatele.

Posluchače opravdu nelze podceňovat - dokonce ani dětské posluchače. A dospívající a dospělé lidi je třeba vést k zralé víře. Víte, když ve všech ostatních oblastech svého života je člověk ustavičně vystaven novým zkušenostem a kritickým otázkám - a tím v nich zraje - a jen svou náboženskost hýčká v závětří a nenajde si čas a odvahu ji promýšlet, pak jednoho dne zjistí, že je jeho víra zanedbaná a dětinská, že je jako sůl, která už nesolí - a tak ji vyhodí ven. Špatně pochopený příměr, že máme být jako děti (Ježíš tím od nás chtěl "otevřenost" a nezáludnost, nikoliv "infantilitu"), vedl u mnoha křesťanů k zanedbávání růstu a zrání a ve víře - pak není divu, že převládlo mínění, že náboženství je jen jakési přechodné stádium kulturního vývoje. Kázání má lidi vést k tomu, aby o své víře přemýšleli a nechali jí prostupovat svůj styl života a myšlení, svou osobní kulturu.

Kazatel už dnes není po starostovi a učiteli ten nejdůležitější člověk v obci, jehož slova mají váhu samu o sobě, ale přichází na obrovský "trh slova", kde mu konkurují média, politici, hvězdy zábavního průmyslu, psychologové, odborníci všeho druhu. Jak má v tomto Babylónu nejrůznějších "jazyků" kazatel obstát?

Opakuji: je to těžké a zodpovědné poslání, které vyžaduje důkladnou přípravu a stálé úsilí. Nepominutelnou podmínkou je důkladné vzdělání a celoživotní "dovzdělávání", které je nedispenzovatelnou povinností kněze. Když se svaté Terezie ptali, zda si volí zpovědníka "zbožného" nebo "vzdělaného", světice se jednoznačně vyslovila pro vzdělaného, protože měla své smutné zkušenosti se zpovědníky "jen zbožnými", bez náležitého rozhledu. Hned ovšem dodávám, že srdcem náboženského a teologického vzdělání je duchovní život, stálý dialog srdce a rozumu, studia a modlitby. Svatý Tomáš Akvinský viděl v kázání a vyučování vrcholnou formu duchovního života, protože spojuje - v duchu zásady: promeditované věci předávat druhým - kontemplaci a aktivitu. Ale ono "modli se a pracuj" (přičemž prací zde myslím jak studium, tak pastorační péči, která znamená stálý dotyk s životními problémy lidí) musí být zasazeno do občanského života - kněz je také součástí této společnosti, nesmí si žít jen v ohraničeném ghetu zbožných, pohybovat se jen v úzkém trojúhelníku kostela, fary a sakristie. "Obslužná" pastorace, orientovaná pouze "dovnitř" mohla stačit v době, kdy církev zahrnovala naprostou většinu společnosti, dnes by to znamenalo nasávat mentalitu sekty. Kněz musí hledat cesty také k lidem, kteří do kostela pravidelně nechodí - a tam hraje největší roli přesvědčivost a věrohodnost jeho osobnosti, nikoliv jen zvládnutí "profesionální role".

V názvu vaší knížky se objevuje novozákonní Zacheus? Co vám tato postava symbolizuje?

Lukášovo evangelium vypráví, jak Ježíš oslovil Zachea, celníka, který ho pozoroval ukryt ve větvích fíkovníku. Když Kristovi učedníci v naší zemi vyšli po dlouhé době svobodně na veřejnost, vnímali své souvěrce i odpůrce - možná však přehlédli, že "stromy okolo byly plné Zacheů" - lidí hledajících, zvědavých, otevřených, kteří si však potřebovali z různých důvodů zachovat odstup a nadhled, dokud je někdo "neosloví jménem." Snažím se ve svých kázáních a promluvách - včetně těch, které jsem literárně upravil a vydal v téhle své knížce - oslovit zejména lidi hledající, přemýšlivé, včetně těch, kteří nikdy nezdomácněli v kostelních lavicích a udržují si odstup od tradičního církevního prostředí. I jim bych pomoci k porozumění Písmu a křesťanské tradici, pozvat je k radosti svátků, tlumočit jim radostnou zvěst. V evangeliu není psáno, že by se Zacheus někdy připojil k učedníkům, kteří následovali Ježíše, avšak poté, co mu Kristus nabídl svou blízkost, změnil svůj život k lepšímu a "spása přišla do jeho domu".

Máte vy sám v kázání nějaké zlaté pravidlo?

Každý kazatel musí mít na paměti svéráz prostředí, do něhož hovoří. Já jsem byl pověřen pastorací vysokoškoláků - tedy v kostele Nejsvětějšího Salvátora mám před sebou především vzdělané mladé lidi, vysokoškolské studenty a učitele, tvůrčí pracovníky ze světa umění a vědy, ale i křesťany, kteří působí v politice, podnikání či médiích, kde jsou obklopeni většinou lidmi vzdálenými víře a potřebují toho hodně o víře vědět, aby mohli "vydat počet ze své naděje". Proto je třeba jít do hloubky - a to nejen ukazovat různé vrstvy pochopení biblického textu, ale dávat systematické podněty pro to, aby si tito lidé mohli vytvářet vlastní životní filozofii a spiritualitu, která by vyjadřovala jejich víru, poctivě žitou tváří v tvář této době, společnosti a kultuře. O to snažím ve svém kazatelském působení. Jsem jistě Pánu Bohu vděčný za to nemalé množství mladých lidí, které každoročně od roku 1990 zde smím doprovázet při jejich objevování víry a dovést až ke křtu a ostatním svátostem, ale neméně myslím na ty, kteří si chtějí nadále zachovat svou vlastní cestu mimo viditelné struktury církve a přicházejí jen pro to, že je "salvátorská kázání" inspirují v jejich myšlení a životě. Osud křesťanství v naší zemi a do jisté míry osud celé společnosti závisí právě na tomto přesahu a vyzařování evangelia "navenek". Musíme realisticky vidět, že křesťané, plně identifikovaní s církví, tvořili vždy asi malou, byť důležitou menšinu, ale kromě toho křesťanská víra a kultura určitým způsobem ovlivňovala i ty, kteří " s námi nechodí". Část Ježíšových učedníků se vždycky ve své horlivosti k těmto lidem stavěla negativně a podezřívavě - avšak Ježíš sám byl velkorysejší: "Kdo není proti nám, je s námi!" Tedy mé osobní zlaté pravidlo je: nezapomeň na Zachee, snaž se je "oslovit jménem"!

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Víře, jak jí rozumím, se život jeví jako dar a výzva. Můžeme vůči této výzvě být bdělí anebo spící, otevření nebo uzavření. Člověk, který přijímá oslovení, je jím zavázán.