T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)

Když se řekne Tomáš Halík, většina lidí bez delšího přemýšlení odpoví katolický kněz. Po chvíli dodají kandidát na prezidenta, občas si někdo ještě vzpomene na občanské sdružení IMPULS ´99 Profesor Halík ještě navíc vyučuje na filosofické fakultě University Karlovy. Na jediného člověka aktivit až dost. Rozmlouvali jsme spolu právě na půdě filosofické fakulty, v jeho kabinetě, odkud přede mnou vyšli studenti, které pan profesor zkoušel.

Jak dlouho působíte jako profesor na FF UK? "Na filosofické fakultě přednáším od roku 1993, nejprve jako docent, od r. 1997 jako profesor.

Jaké předměty zde učíte? "V rámci oboru religionistiky, jehož koncepci jsem pomáhal vytvářet, zde učím sociologii náboženství, filozofii náboženství a psychologii náboženství. Také vedu kursy, které se týkají křesťanství."

A jak vzpomínáte na svá studia? Sám jsem zde vystudoval ve velice příznivých létech 1966 - 1971. Filosofická fakulta byla místem, kde se intelektuálně připravovaly mnohé události pražského jara a po letech se sem pak vrátili profesoři vyloučení po roce 1948 jako byl zejména Jan Patočka a Václav Černý. Sestava učitelů v této době byla vynikající, patřili k nim i Milan Machovec a Karel Kosík. Bohužel jsem zažil v závěru studia i období politických čistek po srpnu 68, kdy při postupné "normalizaci" musela řada učitelů odejít. Můj první výraznější konflikt s komunistickým režimem byl v roce 1972 při mé doktorské promoci, kdy jsem měl pronést projev za studenty, měl jsem odrecitovat text, který obsahoval dík komunistické straně atd. Strčil jsem ho do kapsy a místo toho jsem přednesl proslov o závaznosti pravdy, končící citátem z Karla Čapka "Pravda je silnější než moc, protože je trvalá." V proslovu jsem také poděkoval profesorům, kteří museli z fakulty odejít. Samozřejmě to vyvolalo veliký skandál. Důsledkem toho zákáz působení na vysoké škole a ten trval do změny v roce 89. Vystřídal jsem řadu zaměstnání, i když mým původním cílem a velikým snem bylo působit jako vysokoškolský učitel. Ten sen se mi splnil až po listopadu ´89. Na teologické fakultě v Litoměřicích bohoslovci vyzvali kompromitované učitele, aby odešli. Poslali tenkrát kardinálu Tomáškovi seznam lidí, které si přáli mít za učitele a mezi nimi bylo mé jméno. Tak jsem 1. února 1990 nastoupil zároveň jako studentský duchovní do duchovní správy v kostele u Nejsvětějšího Salvátora a na Litoměřickou teologickou fakultu. Ale jelikož mé pojetí studia a vůbec celého oboru se neshodovalo s názorem vedení fakulty, rozešli jsme se a v akademickém roce 92/93 jsem začal externě učit na FSV a konečně nastoupil na nově vzniklé pracoviště religionistiky na Filozofické fakultě.

Vzpomínáte na vůbec první hodinu, kterou jste vyučoval? "Bylo to na teologické fakultě v té pohnuté době, kdy vládla velká euforie. Byla to pro mne veliká výzva. Pak jsem ale pochopil, že teologická fakulta si nesla ještě velkou zátěž z doby, kdy byla mimo svazek univerzity a já měl za sebou odlišnou zkušenost ze Západu. V roce 1968 mne zastihla okupace v Anglii, mohl jsem tam studovat a pak jsem se rozhodoval, zda se vrátím nebo tam zůstanu. Studoval jsem tam jeden trimestr a poznal jsem úplně nový styl výuky. Tudíž se mé zkušenosti hodně odlišovaly a dost to na sebe narazilo. Byl jsem zvyklý na participativní styl výuky, kdy studenti neustále kladou otázky, píšou permanentně eseje a sami se vehementně dožadují "domácích úkolů"- podobnou zkušenost mám s americkými studenty z nedávné doby, kdy jsem učil na Pittsburghské univerzitě a na pražské pobočce Newyorské univerzity. Pokud by američtí studenti nedostali na příští přednášku nějaký úkol, považovali by se za ošizené. Tady se studenti v šedesátých letech při přednáškách často neodvažovali ani pípnout, o diskusi ani nemluvě. Dnes už to je poněkud bližší tomu západnímu modelu. Část studentů už pochopila, že socialistický model pasivního přežívání na škole a jen před zkouškami se učit je naprostá ztráta jejich času a sil.

Vaše tvář je známá i díky tomu, že se aktivně účastníte veřejného života. Poslední dobou se v souvislosti s Vaším jménem vyskytuje sousloví " nepolitická politika." Jak byste člověku, který vůbec netuší, co si pod tím má představit, vysvětlil co to znamená? "Já jsem se nikdy ke konceptu nepolitická politika sám nehlásil. Dnes se to spíš chápe jako útočný termín, kterým označují lidé zejména kolem ODS skupinu lidí blízko prezidenta republiky. Oni samozřejmě netuší, že jeden z prvních, kdo tento koncept hlásal, byl Karel Havlíček Borovský. Později ho převzal Tomáš Garrigue Masaryk, Ferdinand Peroutka a řada dalších. Zdůrazňovali, že v době, kdy se nemohl plně rozvinout politický život, má jakákoliv činnost pro národ, třeba v oblasti kulturně osvětové, svůj politický dopad. To byla a je pravda. Také Václav Havel jako disident a velmi okrajově jako prezident se přihlásil k tomu pojetí, které ukazuje, že politika není jenom záležitost stranicko-mocenská, ale že k politice patří i širší pohyb ve společnosti. Jistěže to, co představitelům občanských iniciativ dnešní politické špičky předhazují, ať už bezbřehou naivitu intelektuálských donkichotů či naopak intrikaření vůči politickým stranám, vůbec nesedí. Víme, že nelze do dnešní situace přenášet havlíčkovsko-masarykovský styl nepolitické politiky. Pohrdání politickými mechanismy,parlamentní demokracie by bylo něco skutečně naivního, k tomu se opravdu nehlásím. Ale je třeba rozlišovat politiku v užším, parlamentním smyslu a působení v "předpolí politiky" - i politické strany, chtějí-li pružně reagovat na názory a zájmy různých skupin a proudů ve společnosti, musí vzít v úvahu občanské iniciativy, organizace.... Politické strany by neměly mít monopol ve veřejném prostrou. Tento prostor má být přirozeně spoluvytvářen nejrůznějšími občanskými sdruženími, které nikdo nemá právo z tohoto prostoru vykazovat se slovy, že nejsou legitimovány volebními hlasy. Demokracii nelze redukovat na stranicko-politickou sféru."

Jak byste se zachoval, kdyby lidé, kteří s vámi sympatizují, Vás chtěli prosadit do nějaké vyšší funkce, ať už je to třeba tolik zprofanovaný prezident, nebo třeba předseda vlády...? "Vždy jsem se vstupu do profesionální politiky bránil a bráním. Opakovaně jsem dostal nabídku kandidovat do senátu od několika politických stran a pokaždé jsem se rozhodl, že nepůjdu touto cestou. Ne snad proto, že bych pohrdal profesionální politikou. Je třeba, aby tam byla řada slušných, zodpovědných a vzdělaných lidí a myslím, že několik lidí tohoto typu v politice už je. Já se samozřejmě vždy v nové situaci znovu ptám, kde je mé místo, kde mohu společnosti nejvíce prospět. Zatím si stále myslím, že toto spojení práce pro studenty v rovině pastorační a v rovině univerzitního učitele, spolu s občanskou angažovaností nezávislého intelektuála, vstupujícího občas do veřejné diskuse, je optimální. Je mi bližší pohybovat se spíše v oblasti morálního vlivu než výkonu moci. Lidé vědí, že všechno, co dělám v oblasti politiky, dělám zadarmo a podle svého svědomí a přesvědčení, nikoliv jako tlampač nějaké organizace. Tím je to snad věrohodnější a více to odpovídá mému založení a přesvědčení. Samozřejmě, že názor na vstup do vysoké politiky mohu změnit tváří v tvář nějaké naléhavé nové situaci. Člověk si nemůže sám jednou provždy nalinkovat svou životní dráhu, a proto nevylučuji, že může nastat okolnost, kdy by bylo třeba, abych na sebe vzal nějakou konkrétní politickou odpovědnost - ale zatím nic takového neplánuji, neusiluji o to a nepovažuji to za příliš pravděpodobné. Pokud bych však došel k názoru, že tak mohu víc prospět, udělal bych to"

Angažoval jste se i ve sporu o Českou televizi. Jste spokojen s tím, jak to celé dopadlo? "Krize v televizi byla jenom epizodou v rámci daleko hlubších pohybů na české politické scéně a v české společnosti. Určitě tam šlo ještě o víc, než jenom o obsazení postu generálního ředitele. V první fázi je možné říci, že krize přinesla pozitivní efekt, především tím, že zmobilizovala společnost a tím česká veřejnost dala signál politikům a zahraničí, že jí nejsou lhostejné takové věci, jako je nezávislost médií. Ochota veřejnosti angažovat se, a to nikoliv destruktivním způsobem, je pozitivní. Je zde celá řada dalších aspektů - kdo bude definitivním generálním ředitelem, konečná podoba mediálního zákona, který je stále nedokonalý, kdo a jak bude volit tzv. velkou radu.... Myslím, že to napětí bylo celkem zdravé a že - byť polarizovalo společnost - nakonec ukázalo neudržitelnost oposmlouvy a tento spor dal šanci některým politikům z řad ČSSD se nově profilovat a alespoň její část se nadechla k poněkud samostatnější politice, než byla ta, ke které byla odsouzena podivným politickým konkubinátem, kterému se říká opoziční smlouva."

Jak moc jste se vzdálil tomu, čím jste chtěl být jako kluk? "Původně jsem chtěl být ledním medvědem. Když jsem zjistil, že je to poměrně nereálné přání, tak jsem slevil na polárního badatele a pak jsem asi od páté třídy chtěl být spisovatelem historických románů a historikem husitství. Vzhledem k tomu, že jsem vyrůstal ve zcela areligiózní rodině, tak mě nikdy nenapadlo, že bych mohl být knězem. Moje dětství a puberta probíhaly ve znamení horlivého husitství a stejně horlivého antikatolictví, takže moje rozhodnutí ke kněžství je až záležitostí zralejšího věku a dlouhého vývoje." A co vás tedy nakonec přimělo k tomu, stát se knězem?

"Tady odkazuji na knížku rozhovorů Ptal jsem se cest, kde to vyprávím velice podrobně. Samozřejmě prvním krokem byla nejprve filosofická konverze k myšlence křesťanství, později setkání s živoucí, tehdy velmi potlačovanou církví v šedesátých letech a až krátce poté, v průběhu mého studia na univerzitě, jsem se začal zajímat o kněžské poslání. Ale pro člověka, který už vystudoval nějakou vysokou školu, bylo nemožné být přijat do kněžského semináře. Nevíc jsem měl díky styku s disidenty a angažovanosti ve Studentském hnutí v roce 1968 řadu kádrových kaněk, takže bylo v komunistickém režimu nemožné nastoupit klasickou cestu ke kněžství, tudíž zbývala ta podzemní církev. Nebylo jednoduché najít ty náležité kontakty, absolvovat mnohaletou přípravu v naprosté ilegalitě, jak tu intelektuální přípravu, tak tu osobnostní a spirituální přípravu. Celé to trvalo skoro deset let a až ve svých třiceti letech jsem mohl být tajně vysvěcen. Dokonce to nevěděla ani moje matka. Po jedenáct let jsem toto povolání vykonával v naprosté ilegalitě a samozřejmě s jednou nohou v kriminále. Ovšem za tuto zkušenost jsem nesmírně vděčný, protože jsem vždy spojoval kněžství s civilním povoláním a je tomu tak dodneška, protože jsem na plný úvazek universitním profesorem a jen na částečný úvazek duchovním. Kněžství chápu ne jako profesi, zaměstnání, ale spíš jako poslání, a právě tato kombinace kněžského poslání a civilní profese mi připadá velice perspektivní."

Zpovídal jste někdy člověka, který sáhl druhému na život? "Ano."

Chodí do kostela Nejsvětějšího Salvátora hodně studentů? "V kostele Nejsvětějšího Salvátora se koná řada nejen bohoslužeb, ale i nejrůznějších diskusí, setkání studentů. Je to místo, kam chodí nejen katolíci, ale i lidé z ostatních církví, i ti, kteří nejsou církevně zakotveni, a přesto jim účast na těch bohoslužbách a diskusích patrně hodně dává. Měl jsem tu čest během těch jedenácti let už několik set lidí provázet na cestě hledání víry, hodně mladých lidí jsem tam pokřtil. Každý čtvrtek jsem tam s ostatními kněžími k dispozici nejen ke zpovědím, ale i k duchovním rozhovorům s lidmi, kteří přicházejí se svými problémy a otázkami. Je to práce, která je velice zodpovědná a mne velice těší i proto, že při styku se studenty nemůže člověk zestárnout"

xxx

Při těchto slovech jsem si nemohla nevzpomenout na slova pana Wericha, že na světě je spousta třicetiletých, co už tu čtyři sta padesát let nemuseli být. Zahřálo mne vědomí, že existují lidé, kteří mají - a vždy budou mít - duši mladší, než o nich vypovídá datum narození.

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Víře, jak jí rozumím, se život jeví jako dar a výzva. Můžeme vůči této výzvě být bdělí anebo spící, otevření nebo uzavření. Člověk, který přijímá oslovení, je jím zavázán.