T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)

Je rok 2000 převratné datum?

Byla by jistě iluze, hrát si s nějakou magií čísel, strašit se předpověďmi konce světa či očekávat, že kulaté datum automaticky přinese nějaké podstatné změny. Na druhé straně: bude to natolik významné datum, nakolik jej pochopíme jako příležitost k zamyšlení nad dosavadní zkušeností lidstva, nad křižovatkami, před nimiž dnes lidstvo stojí, nad šancemi a ohroženími. To už několik let dělá např. pražská konference Forum 2000, která už potřikrát shromáždila na pražském hradě myslitele z různých oborů a různých kontinentů přesně s tímto záměrem. A můžeme se nad tím zamyslet ještě hlouběji.To datum je symbol: a mezi nebem a zemí není nic mocnějšího než symboly. Člověk se liší od rostlin a zvířat především tím, že jeho "přírodou" není ani tak materiální životní prostředí, jako svět symbolů. Všechna síla kultury, náboženství, ekonomie a politiky leží v symbolech, symboly hýbají lidmi a tím i světem, jsou to klíče, otevírající a mobilizující veškerý potenciál lidského vědomí a podvědomí, motivy v nejsilnějším smyslu toho slova. Symbolům je ovšem třeba porozumět, potřebují interpretaci. Nejpropracovanější výklad smyslu jubilejního roku nabídl už před řadou let Jan Pavel II. (Ostatně, jedná se o dvoutisící výročí narození Ježíše Krista, a i když například židé a moslimové mají své letopočty, tento křesťanský letopočet se přesto planetárně prosadil - tato skutečnost sama je hodná zamyšlení. Z evropské půdy vzešel impuls ke globální kultuře, nesený zprvu univerzálně zaměřeným misijním nárokem křesťanské víry. Dnes však euroatlantická civilizace vyváží do světa spíše technologii než ideje, dominuje spíše ekonomicky než duchovně a se svými vynálezy vyváží i svoje problémy.Na svých moha mimoevropských cestách v posledních letech, v rozhovorech s latinskoamerickými, indickými, japonskými i africkými intelektuály, duchovními, žurnalisty i politiky jsem opakovaně zaregistroval, jak hluboce si tuto skutečnost uvědomují.) Papež navázal na starozákonní motiv jubilejního roku jako příležitosti k pokání a smíření, obnovení harmonie mezi Bohem a lidmi, mezi lidmi a přírodou, mezi různými národy, náboženstvími a kulturami. A nezůstal jen u výzvy - inicioval řadu kritických přezkoumání temných stránek dějin církve v právě se končícím tisíciletí a řadu iniciativ na poli mezicírkevního a mezi náboženského dialogu.

Jaká je česká společnost?

Jedna z křižovatek, na které stojí česká společnost, je vstup do Evropské unie. To je nesmírně důležitý krok v mnoha směrech. Pokud se nám nepodaří co nejrychleji včlenit náš stát do euroatlantických struktur, budeme se pomalu blížit marasmu "divokého Východu". V izolaci od civilizovaných sousedů se nám těžko podaří vybřednout z onoho právního šera, které tu zbylo jako následek nepovedené "české cesty transformace" a její pohrobci, "loupeživí rytíři" v nezodpovědně zprivatizovaných ekonomických strukturách, se bez mezinárodní supervize a nutnosti respektovat evropské právní normy se pak už opravdu nezastaví před ničím. Naopak čerstvý vítr mezinárodní spolupráce i mezinárodní konkurence bude sice - zejména zpočátku - pěkně ostré a tvrdé klima, avšak konečně provětrá zatuchlý provincialismus a probudí velký potenciál, který dříme v této společnosti. Také na politické scéně bude muset dojít k obměně generací, po níž začali volat bývalí studentští vůdci po loňském 17. listopadu a získali masovou podporu pro své požadavky.Tato obměna však splní očekávání jen natolik, nakolik přinese nový politický styl, novou politickou kulturu, bez hulvátství a arogance. Politici nové generace budou muset být odvážní, protože ozdravění ekonomiky nutně vyžaduje několik velmi nepopulárních kroků, právě proto však budou muset umět komunikovat s veřejností, být věrohodní, neposkvrnění korupcí - jen tak mohou vyžadovat od lidí trpělivost a oběti, umět vysvětlovat své kroky v jistém smyslu terapeuty společnosti.

Zajímá vás politika?

Politika mne nesmírně zajímala už od nejrannějšího mládí, nikdy jsem nepřestal pečlivě sledovat domácí i zahraniční politický vývoj a studovat politickou filozofii a politologickou a sociologickou literaturu. Od šestnácti let jsem byl horlivým posluchačem BBC a Svobodné Evropy, kolem roku 1968 jsem byl velmi aktivně zapojen do studentského opozičního hnutí a i později jsem se stýkal s disidenty a když především díky tomu jsem měl po roce 1989 najednou spoustu blízkých přátel ve vysoké politici a dodnes se s politiky různých stran velmi často a intenzivně stýkám.Vyrůstal jsem v masarykovsko-čapkovsky orientované rodině - můj otec byl vydavatelem díla bratří Čapků a velmi dobře se znal s celou škálou demokraticky orientované prvorepublikánské inteligence a publicistiky kolem Lidových novin a Peroutkovy Přítomnosti. Proto jsem se už v dospívání hodně zabýval Masarykem a to mne patrně také ovlivnilo ve volbě studijního oboru - sociologie. To jsem ovšem netušil, že po mnohých peripetiích po skoro třiceti letech budu mít stejnou profesi na stejném pracovišti, kde kdysi působil on, že se stanu profesorem sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

To je ovšem jen jedna linie mého života. Můj nejoblíbenější autor, psycholog C.G. Jung, říká, že v každém člověku jsou přinejmenším dvě "různé osobnosti"; já raději mluvím o životních liniích. A tak u mne někdy kolem sedmnácti let začala linie stále hlubšího zájmu o filozoficko-teologické, náboženské, duchovní otázky. Původně asi vznikla podobně jako ten zájem o politiku a Masaryka z postoje protestu a opozice vůči komunistickému režimu a jeho ateistické ideologii. Později se stále více prohlubovala a v konfrontaci s obětí Jana Palacha vedla k rozhodnutí zasvětit svůj život kněžské službě. Kněžství jsem ale nikdy nechápal jako "profesi" - nechtěl jsem "být farářem" a také jsem se jím nikdy nestal, tak vysoko jsem to v církevní hierarchii ani po roce 1989 nikdy nedotáhl, zůstal jsem na nejnižším hierarchickém stupni a nelituji toho. Chápal jsem kněžství spíš jako "poslání" a měl jsem vždy vedle něho na plný úvazek civilní povolání, kdysi psychoterapeuta alkoholiků a narkomanů, dnes univerzitního učitele. Kněžství je principiálně možné spojit s různou profesí, třeba se sociologií, ale dnes - na rozdíl od minulosti, vzpomeňte třeba na předsedu československé exilové vlády mons. Šrámka, abych uvedl ty světlejší případy - velmi obtížně s praktickou politikou, na to by se jak církev, tak veřejnost dívala nelibě. Kněz se jistě může a podle mého názoru i má o politiku zajímat a případně se i občansky angažovat, ale pokud by se chtěl profesionálně věnovat politice, asi by bylo čistší, aby předtím požádal o přinejmenším dočasné uvolnění z duchovního stavu. Pro mně osobně by takový krok byl velmi těžký a odhodlal bych se k němu jen za vyjímečných okolností, kdybych to cítil jako jasný imperativ ve svém svědomí, a taková situace zatím nenastala.

Vaše angažovanost v politice

Byl to z velké části můj obdiv a má vděčnost vůči studentům z listopadu 89, co mne vedlo k tom, že jsem prvých deset let svobody nevěnoval budování kapitálu či kariéry, ať už politické či církevní, nýbrž věnoval jsem se převážně službě studentům,ať už ve vědecko-pedagogické práci na univerzitě nebo v pastorační práci rektora studentského kostela.Vůbec toho nelituji, po žádné moci neprahnu, budu nejšťastnější, když budu moci dalších dvacet let aktivního života věnovat této práci. Na druhé straně jsem se vždy zajímal o veřejné dění a snažil se napomáhat kultivaci veřejného života a společenského klimatu - ať už na rovině církevní, v tajném kruhu poradců kardinála Tomáška při přípravě Desetiletí duchovní obnovy národa, nebo na rovině občanské, v médiích, v iniciativách proti rasismu, na fórech česko-německého dialogu, v Impulsu 99.. Vím, že mi toto působení přineslo jak vážnost a sympatie veřejnosti i daleko mimo okruh věřících, tak nepřátelství mnohých, a to zas nejen u politických extrémistů na obou pólech a u náboženských fanatiků a sektářů i ve vlastní církvi, ale například i u těch, kteří neporozuměli tomu, proč jsem se otevřeně zastal vojenského zásahu proti genocidě kosovských albánců. V této věci - ale i třeba při odmítání protirómských a protiněmeckých předsudků, odmítání trestu smrti apod. - se vědomě stavím proti většinovému mínění ve společnosti a jsem rád, že mohu svobodně vyjádřit tomu, k čemu mně vede vlastní rozum, svědomí a přesvědčení a nemusím se jako politikové ohlížet na stranickou disciplínu nebo potřebu získávat co nejvíce voličských hlasů. Ale myslím si, že kdybych i nakrásně jednou do praktické politiky vstoupil, nevstoupil bych do žádné strany a snažil bych se i nadále s předsudky bojovat a ne se jim populisticky přizpůsobovat. Ale znovu opakuji, budu se snažit držet se na té "předpolitické" rovině občanské angažovanosti mimo vlastní struktury politické moci tak dlouho, jak to bude možné. Cítím se tam prostě lépe.

Je česká společnost bezbožná?

V posledních deseti letech jsem v desítkách článků a ve třech knihách vyjadřoval velmi kritický pohled na vlastní církev a její selhání, promarnění řady velkých šancí a nenaplnění očekávání společnosti.Pak jsem si hlouběji uvědomil, že očekávání společnosti - i má vlastní - byla z velké části nerealistická, církev byla více poškozena komunismem,než se zdálo, a to nejen v řádu materiálním a vnějším, nucená izolace se neblaze projevila na mentalitě nemalé části kněží i laiků. V poslední době jsem ale tolerantnější při posuzování vlastní církve a trochu laskavější na českou společnost. Srovnání s mnoha zeměmi, které jsem navštívil a důkladné studium soudobých náboženských a civilizačních trendů ve světle sociologie náboženství a soudobé religionistiky mne vede k opatrnější interpretaci výzkumů české religiozity. Víra je totiž něco mnohem jemnějšího, složitějšího a hlubšího, než jsou jevy, které zkoumají ty výzkumy. Ty se zaměřují hlavně na identifikaci s církví a na tradiční religiozitu. Tady je opravdu krize, ale ani ta není v Evropě bez obdoby. Ale to, co vyplývá z pečlivého studia globálních trendů, které se nemohou vyhnout ani naší vlasti přes všechna specifika, daná nedávnou i dávnou českou náboženskou historií, vyznívá jednoznačně: náboženství naprosto nezaniká, pouze se silně proměňují jeho formy. Chceme-li hovořit o duchovním životě nějaké společnosti, nemůžeme se dívat jen na návštěvnost kostelů.

Co je pro vás víra

Víra je především zápas s hlavním protivníkem víry, s pověrou a modloslužbou. Modloslužba je v našem novopohanském světě ještě rozšířenější nebezpečí než v době vzniku židovsko-křesťanského "vynálezu", víry v jednoho Boha. Modloslužba, idolatrie je vydávání relativních věcí za absolutní. Je to posouvání druhotných věcí na místo, které náleží jen Bohu - a kdo nežije s Bohem (což je dost odlišné od pouhého přesvědčení, že Bůh - nebo "něco" takového -existuje), často si právě na jeho místo staví něco, co si uctívání nezaslouží. Víra je tedy osvobozování od závislostí, od fixací na věci. Činí nás svobodnými od všech stvořených věcí, ale také od nás samých, protože nás může zotročit i uctívání vlastního já. Sebeláska ochromuje tvůrčí potencionalitu lásky. Víra je takový postoj k životu, který nám dává zakoušet, že všechno, co jsme a co máme, je dar a zároveň úkol. Chrání nás tak před banalizací skutečnosti i před nekonečným, stresujícím stupňováním výkonů, před nevděčnou lhostejností i sebevzhlíživou pýchou. Víra - nejen jazykově - sousedí s hodnotami, jako je důvěra a věrnost.

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

Myšlenka na den

Víra je nadějí na osvobození z nejtěžšího žaláře, do nějž může být člověk uvržen, z žaláře vlastního já, posedlostí sebou a bezvýchodným kroužením kolem sebe.