T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)

Hledání definice toho, co je či není duchovní film, je velmi obtížné. Co by podle Vás duchovní film měl splňovat a čeho se naopak vyvarovat?

Jako „duchovní“ bych označil to, co se týká nejzazšího smyslu lidské existence, nejhlubší dimenze skutečnosti vůbec. Tento smysl, je-li chápán nábožensky, je Tajemstvím, přesahujícím kapacitu lidské představivosti a pojmového uchopení – proto je třeba ho stále znovu a hlouběji hledat a vědět, že se s ním můžeme setkat jen skrze symboly a metafory. Proto náboženství a umění bytostně patří k sobě: snaží se o vyslovení nevyslovitelného a zobrazení neviditelného, jsou odkázány na řeč symbolů – obrazů, které zároveň odkrývají i zahalují to, k čemu poukazují.

Duchovní film by měl velmi decentně, poučeně a přitom neotřele zacházet se symboly a neměl by nikdy poklesnout na prvoplánovou propagandistickou agitku, měl by se vyhýbat dvěma úskalím náboženského světa: naivnímu fundamentalismu a sladce-sentimentální bigotnosti.

Film v dějinách 20. století sloužil i k propagandistickým účelům nehumánních ideologií, neboť dokáže oslovit nejen obrovské množství lidí, ale využívá také přesvědčivosti obrazu a zvuku. Zaznamenal jste, že by k šíření víry využívaly filmové médium církve?

Má-li být umění nástrojem (jakékoliv) propagandy, stává se kýčem. Je-li víra chápána jako ideologie, je už sama kýčem (karikaturou víry), je-li evangelizace chápána jako propagace „náboženských idejí“ (místo dialogu víry a kultury), je už sama kýčem a používá-li k tomu (instrumentálně, propagandisticky) film či jakékoliv jiné umění, pak výsledkem je kýč. Náboženského kýče je nepřeberně a patří k nim mnohé „zbožné filmy“ - např. ona americká evangelikální agitka „Ježíš“, která běžela před lety v našich kinech s úchvalou mnoha církví. Nevěřím těm dílům na objednávku s „propagačními úmysly“. Naopak však důvěřuji tomu, že drama víry a nevíry, výzvy evangelia, náboženské příběhy a symboly mají tolik síly, že budou vždy samy stále znovu a znovu inspirovat skutečné umělce (ať už k církevnímu křesťanství mají osobně blízko či daleko) k stále novým a novým interpretacím.

Zobrazování víry, tedy něčeho tak intimního, s sebou nese riziko, že její uchopení může působit příliš polopatisticky. Co říkáte třeba na filmy (často vysílané v TV) zpracující biblickou tematiku. Jde podle Vás ještě o snímky s duchovním poselstvím, nebo spíše mají charakter „vzdělávací“?

Ty pokusy „rekonstruovat“ biblické příběhy stylem amerických velkofilmů s historickou tématikou považuji za kýče a žádný jsem nevydržel sledovat do konce, i když připouštím, že pro určitý druh publika to může mít jakýsi „vzdělávací“ efekt připomenutí motivů biblické dějepravy. Ale s uměním a skutečným dialogem umění a víry to nemá nic společného. Nemyslím, že by víra musela být něco „intimního“, avšak autentická víra je vždy něco existenciálního – a takové téma si zasluhuje (a inspiruje či provokuje) opravdu silné a originální umělecké vyjádření.

Daleko více si cením snah vložit biblické téma do dnešního světa (jak se o to pokusil např. film Ježíš z Montrealu) – to, že na gotických či barokních obrazech vidíme biblické postavy v oděvech a interiérech doby jejich vzniku, také neznamená, že by si jejich autoři naivně mysleli, že to takhle vypadalo v Palestině Ježíšovy doby, nýbrž že ty příběhy vnímali a prožívali jakou svou současnost! Teprve pozitivismus novověku učinil kritériem pravdy a pravdivosti vyprávění to, s jakou přesností líčí, „jak to tenkrát doopravdy bylo“. Ale smysl, hloubka a pravdivost náboženských příběhů tkví v něčem úplně jiném a mnohem hlubším a zásadnějším.

Pravděpodobně nejvíce známá provokativní uchopení života Ježíše Krista představuje trojice filmů Evangelium svatého Matouše, Poslední pokušení Krista a Umučení Krista. Navzájem se bezesporu liší filmovými prostředky, ale i přístupem tvůrců k látce. Mohl byste z Vašeho pohledu zhodnotit snímky ne co do věrnosti evangeliím, ale co do poselství o učení víry Krista?

Tyhle tři filmy bych srovnal jen v jedné věci (a přidal k nim v tomto smyslu další, jako Jesus Christ Superstar či Ježíš v Montrealu), že totiž v zrcadle pašijového příběhu zobrazují svou dobu a její problémy a mentalitu: Evangelium svatého Matouše levicovou sociální kritičnost 60. let, Jesus Christ Superstar beatniky a „květinové děti“ či „Jesus People“ kalifornské vlny kolem roku 68, Ježíš v Montrealu kritiku mediokratické konzumní společnosti a církevního konformismu a pokrytectví, Poslední pokušení Krista postmoderní vášeň po „dekonstrukci“ a „reinterpretaci“ klasických témat a Umučení Krista naší dobu, fascinovanou krví a násilím.

Asi nejvýše bych hodnotil Poslední pokušení Krista, kvůli němuž křesťanští fundamentalisté vypalovali kina a církevní hodnostáři protestovali, protože nepochopili, že toto dílo (stejně jako jeho literární předloha) si nehraje na „rekonstrukci Ježíšova příběhu“ podle evangelií, nýbrž se s pozoruhodnou hloubkou a invencí pouští do možné interpretace „pokušení“ (totiž alternativního životního scénáře) , kterému byl Ježíš na kříží vystaven a které odmítl. Jako nejslabší a nejproblematičtější z nich vidím Mel Gibsonův akční krvák, který (přes některé opravdu zajímavé, nápadité a silné scény) naopak předstírá „reportážní charakter“, i když je víc než evangelii inspirován sadomasochistickými fantaziemi jedné vizionářky 19. století a představuje v posledku Ježíše jako supermana amerického střihu, který je „přeborníkem ve snášení bolesti“ a tajemství vzkříšení jako laciný happyend. Oč silnější bylo Passoliniho pojetí vzkříšení, nesené jásavým Gloria africké mše.

Mohl byste ze své divácké zkušenosti, máte-li vůbec i čas na sledování filmů, říct, kteří filmaři či filmy jsou Vám nejbližší? A při sledování kterého filmů jste prožil hluboce duchovní zážitek?

Jako dítě jsem miloval Vávrovu Husitskou trilogii – až mnohem později mi došlo, že to byl právě ten prvoplánový nástroj komunistické propagandy, legitimizující v 50.letech drastické zásahy proti kněžím a církvi (podobně jako německý „Žid Süss“ připravoval psychologicky na holocaust) – dodnes v podvědomí velké části našeho národa, když se mluví o církvi, se podvědomě vybaví především odpudivé tváře prelátů, sadisticky sledujících, jak na kostnické hranici dojemně umírá národní umělec Zdeněk Štěpánek. V tom byl Vávra – dekorovaný od protektorátu přes stalinisty po Klause – skutečně mistr.

Hodně pro mne v pubertě znamenaly filmy jako Kdo seje vítr, Norimberský proces či Becket – celoživotně ve mně posílily sympatie k lidem, kteří se jako jedinci, opřeni jen o sílu vlastního svědomí, postaví proti moci a proti většině. Samozřejmě jsem miloval Bergmanovu Sedmou pečeť a drsnou poetiku Vláčilových filmů. Dovedu ale ocenit i břitkou a humornou kroniku „čecháčkovství“ v naší nedávné minulosti, zachycené v Hřebejkových filmech. Bolku Polívkovi jsem vděčný za nádhernou postavu kněze v době normalizace v báječném Zapomenutém světle. V poslední době mne na DVD zaujal ruský film Ostrov.

březen 2008, www.25fps.cz

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Každý člověk dostal (od Boha, ať si to uvědomuje či ne), určitou míru moci, tj. svobody něco udělat, něco mohl (a tudíž a tou měrou i za něco mohl). Kdo tuto moc zneužil či zanedbal, kdo raději nebyl ochoten svou svobodu objevit a realizovat (viděl sebe sama jen jako oběť a produkt vnějších poměrů), je vinen. Nebyl věrný onomu nejpodstatnějšímu závazku, který je druhou stranou lidské svobody.