T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)

Staroslavná univerzita v Cambridge pořádá každé dva roky druhý týden po Velikonocích prestižní veřejnou přednášku, nazvanou podle zakladatele tamní koleje sv. Edmunda (St. Edmund´s College) barona Anatola von Hügel „Von Hügel Lecture“. Podle stanov jsou přednášejícími významní myslitelé, kteří mohou přispět ke křesťanské interpretaci problémů současné společnosti; od roku 1985 tuto přednášku proslovili např. nositel Nobelovy ceny míru, jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, dále zakladatel latinskoamerické teologie osvobození prof. Gustavo Gutierrez nebo prezident Papežské rady pro dialog se světovými náboženstvími arcibiskup Michael Fitzgerald. Letošní jubilejní Von Hügel Lecture přednesl ve čtvrtek 7. dubna poprvé host ze středovýchodní Evropy, profesor pražské Univerzity Karlovy Tomáš Halík, který byl v roce 2003 jmenován hostujícím profesorem univerzity v Cambridge. Zeptali jsme se ho, jak během pobytu v Británii vnímal dění kolem smrti a pohřbu papeže Jana Pavla II. a co mu šlo hlavou při rozloučení s papežem, kterého dobře osobně znal.

Bylo opravdu pozoruhodné vnímat reakce na smrt papeže v britské společnosti, v britských médiích, ale i v mezinárodní společnosti vědců, kteří se sešli na univerzitě v Cambridge. Rozhlasová i televizní společnost BBC, která je považována za nejkultivovanější liberální médium západního světa, věnovala papeži enormní pozornost – kromě pořadů, připomínajících fakta z jeho života a působení, se k významu tohoto papeže vyslovovaly desítky osobností a komentáře se stále více obracejí k širší problematice, totiž k měnícímu se postavení náboženství v moderním světě. Zatímco ještě před několika desetiletími převládal názor, že náboženství bude ze světa postupně odcházet a jeho vliv slábnout, dnes je tento názor všeobecně považován za vědecký omyl, který neoprávněně zobecnil určité posuny v roli náboženství v určité malé části Evropy a naivně očekával, že tyto jevy budou mít planetární dopad. Ukázalo se, ani v takzvaných sekulárních zemích Západu náboženství nezmizelo – pouze se z důrazu na církevní instituce přesunulo více do soukromého života, „privatizovalo se“; někdy se hovoří o přechodu od „vnějšího náboženství“ k vnitřnímu, k spiritualitě. Dnes ale vidíme po celé planetě masivní návrat náboženství do veřejného života. Nejnápadnější je to u islámu, ale postupně i ostatní světová náboženství začala jedno po druhém vstupovat velmi silně na veřejnou scénu. Přitom je nesmírně důležité, aby se tento návrat náboženství nevnímal zjednodušeně a jednostranně, protože má naprosto různé podoby. Náboženství – a i proudy uvnitř jednotlivých náboženství – pravdu nelze primitivně „házet do jednoho pytle“. Zatímco u některých náboženských vůdců – a nejznámější jsou opět příklady z muslimského světa – šlo o sklon k diktatuře a násilí, je právě osobnost a dílo Jana Pavla II. jasným důkazem, že působení náboženství ve světě politiky může vést také k jednoznačně pozitivním výsledkům.

Žádný papež historie neovlivnil tak výrazně světové politické dění. Za jeho pontifikátu se katolická církev výrazně angažovala v nenásilných přechodech od autoritativních režimů k demokracii – ať už na Filipinách, v Chile nebo v Polsku. Lech Walensa právem řekl, že bez papeže by pád komunistické totality trval déle a byl by bezpochyby velmi krvavý.

Z morální a psychologické atmosféry jeho první návštěvy v rodném Polsku povstalo hnutí Solidarita, které poprvé úspěšně – a bez násilí - rozlomilo monopol moci v sovětském bloku. Papež se jednoznačně vyslovoval a angažoval za evropské sjednocení a rozšíření a posílení Evropské unie – jeho stále opakovaná vize jednotného evropského domu, “Evropy od Atlantiku po Ural“, „Evropy, dýchající oběma plícemi“ - západní i východní - posouvala hranice vnímání našeho kontinentu a výrazně povzbuzovala k tomu, aby se tato odvážná vize pomalu stávala politickou realitou. Jan Pavel II. nepostavil odpor proti komunismu na glorifikaci kapitalismu – i vůči kapitalismu, zejména onomu „divokému“, dovedl být velmi kritický – nýbrž na důrazu na lidská práva a občanské svobody. V duchu reformního 2. vatikánského koncilu (1963-65), jehož byl aktivním účastníkem, se naprosto jasně zasazoval také za náboženskou svobodu a svobodu svědomí a mezináboženský dialog. Zdůrazňoval, že pravda nesmí být nikdy hájena jinou silou, než je síla přesvědčivých argumentů, že k víře nesmí být nikdo nucen – a zcela jednoznačně odsoudil všechny situaci, kdy jeho vlastní církev v dávné minulosti tyto zásady porušovala. V historické návštěvě na Kubě řekl v přítomnosti diktátora Fidela Castra, že z žádného náboženství ani z ateismu nesmí být dělána státní ideologie, nýbrž že povinností státu je zajišťovat prostor, aby všichni lidé mohli svobodně žít podle svého přesvědčení a nesmí narušovat práva jiných.

Jeden z britských novinářů mi řekl: „Soustavně jsme o tomto papeži referovali jako o konzervativním člověku, zejména ve věcech sexuální morálky. Ale je naprosto jasné, že k němu za života i po smrti proudí zástupy především mladých lidí a vyjadřují mu ohromné sympatie. Mýlili jsme se v tlumočení jeho poselství, anebo mladé lidi přitahovalo k němu ještě něco úplně jiného, než jeho morální učení?“ Také společnost vědců z oboru sociologie, politických věd a teologie z několika anglicky mluvících zemí, od Británie přes USA a Kanadu až po Austrálii, kteří se ten týden sjeli v Cambridge, aby diskutovali na téma „Role náboženství ve veřejném životě“ – a to bylo téma i mé výroční přednášky- jednoznačně tvrdily, že ona celoplanetární vlna emocí, jíž svět odpověděl na smrt papeže, je významný společenský jev, který je třeba zkoumat. Zdá se, že dnešní svět má opravdovou žízeň po věrohodných autoritách, po přesvědčivých osobnostech veřejného života, které nenalézá v řadách politiků a státníků. Mnoho politiků říká lidem jen to, co chtějí slyšet – ale lidé nakonec nejvíc ocení odvahu toho, kdo jim říká to, co mají slyšet, i když jsou to leckdy tvrdé nároky, jímž se vyhýbají. Ovšem předpokladem je, že člověk, který ty nároky klade, je klade především sám na sebe, že podle nich také žije. A papež z Polska takový byl – i když s ním lidé v lecčems nesouhlasili, nikdo mu nemohl vytknout, že by se jeho vlastní život, totálně a až do posledních sil věnovaný obětavé službě a neustále pod mikroskopem veřejného zájmu, v nejmenším odchyloval od toho, co hlásal. Snad nejdojemnější zkušenost jsem udělal v poslední večer svého pobytu v Anglii. Jeden významný odborník na židovské náboženství, ředitel institutu pro židovsko-křesťanské vztahy, mne pozval, abych se s jeho rodinou a přáteli účastnil slavnostní večeře při zahájení šabatu – židovského dne odpočinku, soboty. To je ze strany židů k těm, kteří nejsou s nimi stejného vyznání, velká pocta a také jsem to tak vnímal. Ale vstoupily mi slzy do očí, když tato židovská společnost při hebrejských modlitbách, které tuto hostinu doprovázejí – a jsou mimochodem prakticky totožné s těmi, které se modlíme při katolické mši, která vzešla z Ježíšovy židovské poslední večeře – se vroucně modlila za papeže a jeho fotografie, jak stojí u jeruzalémské zdi nářku – a která vyšla ten den na první straně židovského časopisu - byla opřena o knihovnu. Ano, tento papež bude scházet nejen katolíkům, ale všem lidem dobré vůle. V době, kdy papežství není spojeno z žádnou reálnou politickou mocí – jedinou funkcí symbolického mikrostátu Vatikán je zajistit hlavě církve svobodu a nezávislost na jakékoliv světské mocnosti, i Italské republiky – se morální vliv této nejstarší nepřerušeně existující instituce světa pozvedl patrně na nejvyšší úroveň v dějinách. O to náročnější bude situace Wojtylových nástupců – tento papež nasadil skutečně vysokou laťku.

otištěno v Mladé frontě Plus v dubnu 2005

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Každý člověk dostal (od Boha, ať si to uvědomuje či ne), určitou míru moci, tj. svobody něco udělat, něco mohl (a tudíž a tou měrou i za něco mohl). Kdo tuto moc zneužil či zanedbal, kdo raději nebyl ochoten svou svobodu objevit a realizovat (viděl sebe sama jen jako oběť a produkt vnějších poměrů), je vinen. Nebyl věrný onomu nejpodstatnějšímu závazku, který je druhou stranou lidské svobody.