T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)

Posledními průzkumy veřejného mínění a výsledky censu hovoří jasnou řečí o tom, že vliv tradičního církevního náboženství slábne a ustupuje do pozadí. Na síle nabírá naopak necírkevní náboženství či spiritualita okultního charakteru (zejména víra v horoskopy, amulety a schopnosti kartářů či věštců). Co je podle vašeho názoru příčinou její velké úspěšnosti? Co vlastně nové náboženství lidem přináší? Co nabízí? Na jaké potřeby odpovídá? Proč jej "vyznává" stále větší počet Čechů?

"Člověk je tvor nevyléčitelně náboženský". Už Chesterton říkal, že hlavní problém lidí, kteří nevěří v Boha, není v tom, že by nevěřili v nic, ale že jsou často ochotni věřit čemukoliv.Náhražky tradiční víry jsou závislé na celkové kultuře společnosti. Podle mé zkušenosti však ta (mediálně) nejnápadnější upadlá forma náboženskosti (nebo spíše pověry - to jest opaku víry, tvrdím, že opakem víry není ateismus, nýbrž pověra a modloslužba) není zas tak dominující. Tyto formy jsou jistě populární také proto, že mají konzumní, "instantní podobu", nekladou na člověka zpravidla žádné mravní nároky. Vymírá tradiční lidová forma zvykového křesťanství, protože mizí její "biosféra" - tradiční životní styl uzavřené společnosti. Ale - alespoň v některých prostředích, např. kolem studentských a akademických farností - je velmi živá a rostoucí (i když v absolutních číslech to není žádný "boom") posttradiční forma křesťanství, která je však - v jedné své podobě - volněji vázána na církevní instituce a pokud představitelé této instituce s ní nedovedou komunikovat (a to je případ naprosté většiny českého a moravského kléru), odvrací se od církve vůbec a stává se variantou toho, co nazývám "něcismus" ("něco nad námi přece musí být"), šedé zóny mezi tradiční vírou a tradičním ateismem (který mizí ještě daleko víc než církevní křesťanství). (Jinou formou posttradičního křesťanství jsou "nová hnutí" v církvi, "basis-gemeinde" apod.)

Jak na tuto situaci pohlížíte jako křesťan? Znepokojuje vás?

To, že konvenční křesťanství ustupuje, je přirozený proces, jako religionista vím, že v dějinách se formy náboženskosti stále proměňují a jako křesťan (sám jsa konvertitou) dávám posttradiční reflektované a více osobní (to je možná lepší slovo než individualistické) víře přednost před zvykovou, často mělkou religiozitou. Znepokojuje mne (jako křesťana, ale i jako občana, cítícího odpovědnost za společnost) spíše otázka, co nastoupí nebo už nastoupilo na místo tradiční náboženskosti. Ta hlubší víra, o níž byla výše řeč, je to jen v určitém procentu. Komunismus sliboval jako náhradu "vědecký světový názor", ale sám se k vědě choval jako dogmatický protektor, v jeho karikaturu vědy, vědu věd marx-leninismus už dávno nevěřili ani partajní bossové a tak po destrukci tradičního náboženství zůstal špinavý prázdný dvorek s haraburdím starých pověr. Osvícenectví slibovalo "dospělost", ale dnešní bezbožník mi často připadá víc infantilní než středověký křesťan - což se např. projevuje v potřebě tišit strach z prázdnoty chemickými i ideovými drogami - jak kdosi řekl: "opium je náboženstvím pro lid".

Tradiční náboženství plní podle sociologů ve společnosti také určitou socializační úlohu. Jako "symbolický svět" spojuje a stmeluje na svém základě celou společnost napříč jejími jednotlivými segmenty a vrstvami. Může podobnou - společensky jistě žádoucí - úlohu sehrát také nové náboženství, nová necírkevní spiritualita? Co bude přechod k ní pro společnost znamenat? V jakém slova smyslu a jak ji může ovlivnit? S tradičními náboženstvími přece bývá spojována také spousta tradičních hodnot: rodina, určitá etika atd. Tradiční náboženství zkrátka plní určitou normotvornou roli? Jak je na tom v tomto ohledu nové náboženství?

Měl jsem teď po světě řadu přednášek o tom, že poté, co křesťanství přestalo být náboženstvím v tomto sociologickém smyslu, a poté, co po krátkém období (cca pol. 19 - pol. 20.stol.) tuto náboženskou roli přestala plnit věda, jsou náboženstvím současné společnosti média. Dokládám to na řadě aspektů: ovlivňují styl života a myšlení, zprostředkovávají symboly, určují spočenské klima, jsou arbitry věrohodnosti... atd., atd. Pracuju na knize o trojí částečně se překrývající roli náboženství - ta první je spirituální, ta třetí "politická". Problém je v tom, že se ty tři dřívě sdružené role rozpojují, nemůže je už plnit jeden fenomén (jako to dělalo křes´tanské náboženství v tradiční spolenosti a dosud leckde dělá islám). To má pro konkrétní náboženské směry, ale i pro soudržnost a stabilitu společnosti a integritu lidské osobnosti osudové následky.

Podle dostupných údajů se za první republiky řada astrologů rekrutovala také z řad praktikujících katolíků. Ani dnes tomu není jinak. Jak si to vysvětlujete?

Tady je třeba pečlivě a opatrně rozlišovat.Nesmíme si plést astrologii jako úctyhodnou duchovní disciplínu s tisíciletou tradicí s pověrečným či zábavným třeštěním kolem směšných kalendářových horoskopičin. Už mezi klasiky křes´tanství - u Augustina, Alebrta Velikého a Tomáše Akvinského - najdeme velké rozdíly ve vztahu k astrologii: křesťanství musí ve jménu svobody Boha i člověka odmítnout deterministickou filozofii, která je často (ale ne vždy a nutně) s astrologií svázána. Pokud astrologie znamená meditaci o kosmickém kontextu lidského osudu, nemusí tato její forma být nutně v rozporu s křesťanstvím.

Apoštolové nové spirituality se dušují, že křesťanství nevnímají jako konkurenci, spíše naopak, jako partnera s kterým by rádi spolupracovali a "vzájemně se obohacovali", proč je pro křesťany něco takového nepřijatelného?

Pod pojmem "nová spiritualita" si můžeme představit tisíce odlišných jevů: od vyloženě destruktivních skupin se sektářskou mentalitou přes mělký nasládlý duchovní kýč až po poctivé hledání lidí, zklamaných impotencí těch forem křesťanství, které poznali: ti poslední opravdu mohou být pro křes´tany partnery, připomínající jim něco, co církve v poslední době opomenuly. Osobně se za vzájemně obohacující dialog přimlouvám všude tam, kde je možný a také ho praktikuji; ovšem některé formy nových spiritualit, ale i některé formy církevního křesťanství propadly natolik sektářské mentalitě, že tam skutečně partnerský dialog nemá (alespoň zatím) šanci.

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Víře, jak jí rozumím, se život jeví jako dar a výzva. Můžeme vůči této výzvě být bdělí anebo spící, otevření nebo uzavření. Člověk, který přijímá oslovení, je jím zavázán.