T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)

Zhruba před deseti lety, když se chýlila ke konci prezidentská éra Václava Havla, se mimo jiné hovořilo o možnosti, že by se v nepřímé volbě prezidenta mohlo objevit i vaše jméno. Nepohrával jste si nyní před první přímou volbou na Hrad s myšlenkou, že byste si vyzkoušel kandidaturu? Co by vás na prezidentské funkci lákalo a naopak co vás odrazuje?

I před touto volbou mne překvapující množství lidí vyzývalo, abych do toho šel a i teď skoro denně mi lidé na ulici či v elektronické poště sdělují, že je jim líto, že nejsem mezi kandidáty. U mne převážily hlavně tyto argumenty: 1. To, čím v posledních letech žiju, co mne nejvíc zaměstnává a co považuji za nejdůležitější, není česká politika, nýbrž ohromný úkol, najít v dnešní západní civilizaci rozumnou alternativu vůči dvěma extrémům: na jedné straně je náboženský fundamentalismus a nacionalismy, na druhé straně podobně agresivní sekularismus, který provokuje a radikalizuje „náboženskou pravici“ i islámský svět. Ve svých knihách a přednáškách, k nimž jsem nyní zván do řady zemí, se snažím vytvořit filozofickou bázi pro mezikulturní dialog a kulturu spolužití v pluralitním světě. 2. V době hysterické proticírkevní kampaně po restitucích – i když já sám, ani naše farnost ani křesťanská akademie nebudou mít z restitucí ani korunu a já jsem ten poslední, kdo by tady chtěl mít bohatou a mocnou církev – si dovedu představit, čemu by musel v kampani čelit kandidát, spojený s církví (i když bych podle církevního práva musel zřejmě před převzetím úřadu požádat o propuštění z kněžského stavu). 3. Nechtěl jsem, aby se tříštila podpora pro dobrého kandidáta pozitivní alternativy vůči Klausovi – a toho jsem od počátku viděl v Karlu Schwarzenbergovi. Já bych oproti němu mohl nabídnout jen to, že jsem mladší, umím lépe mluvit a nejsem spojen se současnou politikou, ale on má mnohem víc politických zkušeností a mezinárodních kontaktů. Nezapomeňme, že to byl on, kdo po listopadu 1989 vybudoval administrativní strukturu Hradu, tady to nikdo neuměl. Klaus ji pak zaplevelil figurami typu Hájka a Jakla.

Je podle vás dobře, že byla přijata přímá volba? Zejména ze strany odborné veřejnosti byla tato změna kritizována. Na druhou stranu nepamatuji, kdy by se lidé v takové míře jako dnes zajímali o českou politiku. Jen si nejsem jistý, zda je pro ně lákadlem zájem o institut prezidenta, nebo zda veřejnost zaujalo, že se kampaň místy podobá nějaké televizní estrádě…

Naprosto stejně vnímám tuto ambivalenci: na jedné straně oživení zájmu o politiku, na druhé straně přístup k volbě jako k napínavému sportovnímu zápasu nebo zábavnému show. Myslím, že konečný názor na vhodnost přímé volby si udělám podle toho, zda zvítězí populismus nebo noblesa. Bude to jistě cenný test politického a kulturního vkusu společnosti a uvidíme, zda rizika s tím spojená se neukážou jako příliš nebezpečná. Druhé kolo volby dost dramaticky vyostřuje polarizaci společnosti a prvním úkolem nového prezidenta bude pokusit se společnost opět sjednotit.

Když před rokem zemřel Václav Havel, při kázání jste na jedné mši pronesl: „Když jsem viděl dnes mladé lidi, kteří v těch dnech roku 1989 ještě zdaleka ani nebyli na světě, vzpomněl jsem si na text dnešního čtení ‚Vzbudím ti potomstvo‘. Václav Havel neměl potomstvo ve smyslu fyzickém, ale jistě všichni, kdo byli zasaženi jeho životním příkladem, se stávají svého druhu jeho duchovním potomstvem.“ Jak probuzení mladé generace a její (ne)zájem o věci veřejné vidíte s ročním odstupem? Který z prezidentských kandidátů by dokázal lépe motivovat mladé lidi k péči o dění kolem sebe?

O tom nemůže být pochyb – u mladých a vzdělaných lidí jasně vítězí „kníže“. Jeden z důvodů, proč podporuji Schwarzenberga, je právě to, že se k jeho kandidatuře znovu probudila tato nejmladší generace, která poprvé vešla do ulic po smrti Václava Havla – tam je ohromný pozitivní potenciál. Pokud by jejich naděje, které nyní vkládají do Schwarzenberga, byly zklamány – ať už tím, že by vyhrál pokračovatel arogantního stylu politiky Zeman, nebo kdyby Schwarzenberg nebyl schopen se obklopit lidmi, kteří vnesou do veřejného prostoru jiný styl a jinou politickou kulturu, bylo by to obrovské promarnění nejcennějšího kapitálu, který tato země má. Doufejme, že k tomu nedojde.

Myslíte si, že Češi si opravdu přejí politickou změnu, respektive jsou na ni připraveni? V posledních několika volbách to tak nevypadalo. Vždyť i Schwarzenberg a Zeman jsou představitelé určitých vlivových skupin, které se tu střídají u moci de facto od pádu komunismu. Přitom v prvním kole měli lidé možnost vybrat si kandidáty, kteří by svou „nezavedeností“ nebyli tuzemským mocenským silám zrovna po chuti…

Je tu obrovská žízeň po jiné politické kultuře. Voliči dobře rozpoznali, že (jinak v lecčems sympatičtí) „představitelé občanské společnosti“ Franz a Fischerová se pro vysokou politiku nehodí. Sympatická a kvalitní Zuzana Roithová asi také se reálně nemohla probojovat do druhého kola mezi známější kandidáty. Dienstbier, který mne nakonec pozitivně překvapil, také asi pro prezidentský stolec není zralý – ten však má před sebou historickou šanci vytvořit alternativní variantu sociální demokracie, modernější a západnější, než je nyní zbolševizované, populistické vedení ČSSD, parazitující jen na odporu proti vládě. To dnešní vedení ČSSD svou volbou jen potvrdí, že se nyní skutečně mentálně vrací do časů zemanovského populismu, doby zemanovsko-šloufovského napojení na „kmotry“, kdy –zejména vinou „opoziční smlouvy“ – byla ČSSD siamským dvojčetem staré klausovské ODS. A o propojení Zeman - Klaus dnes už nikdo nemůže mít pochyby.

V knize Stromu zbývá naděje jste dnešní dobu nazval dobou postoptimistickou, jakýmsi bankrotem novověkého optimismu. Napsal jste, že pesimismus je často kocovinou rychle vystřízlivělých optimistů. Že optimismu podléhají snadněji lidé naivní a lehkověrní, a naopak že pesimismus bývá nemocí či pokušením moudrých, zkušených a vědoucích lidí. Jakým způsobem byste doporučil, aby lidé vnímali dnešní dobu? Do jaké noty by nás mohli naladit prezidentští kandidáti?

Pesimismus je jedem, rozšířeným v dnešní společnosti. Daří se mu také proto, že poměrně málo lidí zná to, co je skutečným protijedem. Tím není optimismus, nýbrž křesťanská ctnost naděje. Optimismus je často spojen s iluzí, že vše půjde víceméně automaticky nakonec k dobrému; naděje je síla, která umožňuje obstát i tam, kde věci k dobrému nejdou.

Jak jste spokojen s působením Karla Schwarzenberga v Topolánkově a nyní Nečasově vládě? Neměl daleko více tlačit na vysvětlení různých kauz týkajících se členů vlády a případně odstoupit? Není dnešní pobláznění „Karlem“ způsobeno tím, že Zeman se pro Schwarzenbergovi voliče jeví jako čisté zlo, a kdybych to řekl zjednodušeně, sáhli prostě jen po lepším kandidátovi, který je k mání? Nejsou očekávání části veřejnosti a mladých lidí přehnaná, což by nakonec mohlo vést k deziluzi?

Žádný kandidát není bez stínů a vad a vždy vybíráme nikoliv ideál, ale toho relativně lepšího, který je momentálně k mání. To, že politici se stávají projekčním plátnem pro naše osobní ideály či démony a zejména v emocionálně vypjaté předvolení kampani se mnozí uchylují k černobílému vidění mne jako psychologa nepřekvapuje. Nečasova vláda byla špatná, ale bez Schwarzenberga by byla mnohem horší a kdyby místo ní nastoupil blok dnešní ČSSD s podporou komunistů, bylo by vše ještě mnohem horší. A na Hrad nekandiduje Kalousek, nýbrž Schwarzenberg – za nejvtipnější moment kampaně považuji to, když si Schwarzenberg (právem !) připjal na klopu placku, vyrobenou zemanovci: Nechci Kalouska na Hradě! (A kdo vyčítá Schwarzenbergovi spojení s Kalouskem, musel by obhájit Zemanovo spojení se stokrát horším Šloufem.)

Jak si vybavujete éru opoziční smlouvy? Miloš Zeman ji v prezidentské kampani dává často na odiv, prezentuje ji jako skvost české politiky, která v době jeho vlády byla stabilní. Dokonce v televizní debatě u Václava Moravce doporučil do budoucna koncept menšinové vlády ve stylu opoziční smlouvy jako vhodný instrument? Nemáte obavu, že by znovu mohlo dojít k něčemu takovému? Nelze ani zaručit vyloučení sci-fi varianty, kdy by vytvoření vlády prezident Zeman pověřil Václava Klause…

Opoziční smlouva byla klíčovým momentem v procesu zničení nadějí, spojených s pádem starého režimu. Tím aktem byla zničena přirozená demokratická soutěž mezi vládou a opozicí a nastolen mocenský kartel, který otevřel dokořán vrata korupci. Tehdy byl položen základ toho, čeho se právem děsíme: skutečnou moc převzaly mafiánské a kriminální kruhy, které si politiky pronajímají k sledování svých cílů. Pokusy nastolit vládu práva byly nyní zesměšněny cynickým Klausovým pardonem pro jeho ideové žáky a souputníky. Oba spolupachatelé opoziční smlouvy by už opravdu neměli dostat šanci k nějakému opakování téhož.

Ve své nové knize Chci, abys byl píšete, že jednou z nejtypičtějších vlastností naší kultury je narcismus. Konkrétně: „Opakem lásky není nenávist, nýbrž sebeláska. Opakem víry není ateismus, nýbrž sebezbožnění. Láska i víra nabízejí pravou svobodu, osvobození z nejtěžšího žaláře: z uvěznění člověka v sobě samém.“ Je podle vás narcismus jednou z příčin, proč politici často působí dojmem, že tu slouží všem a všemu, jen ne svým voličům a ve jménu obce? Kterému z prezidentských kandidátů hrozí více, že uvízne v onom žaláři, v sobě samém?

Jistou míru narcismu má prakticky každý, kdo se pohybuje v médii nasvětleném veřejném prostoru a určitá míra je tolerovatelná, možná i nezbytná. U Klause i Zemana však vidím míru těžko snesitelnou.

Slyšíme časté námitky, že Karel Schwarzenberg „není dost Čech“, nežil stále v Čechách a nemluví dost dobře česky a nemá českou manželku..

Schwarzenberg jistě má velký handicap v lámané češtině a mluveném projevu, tady se rétorovi Zemanovi určitě bude dařit získat lidi, kteří dávají pozor na to, jak se mluví a ne na to, co se říká. Doufám, že se Karla Schwarzenberga herec a učitel Zdeněk Svěrák – jak slíbil – ujme podobně jako učitel ve filmu Králova řeč. Karel Schwarzenberg je ovšem skutečný vlastenec, podobně jako jeho otec, který působil v odboji proti nacismu. To, že nemohl žít dlouho ve své vlasti, si přece nevybral – a v exilu se velice zasloužil o pomoc kulturnímu disentu a o upozorňování na porušování svobody a občanských práv v bývalém Československu. Ostatně Karel IV. i Masaryk také velmi dlouho žili mimo vlast a oba měli také za ženy cizinky a Masaryk v Hovorech s Čapkem vzpomíná, jak se mu studenti po návratu po letech z Vídně smáli pro špatnou češtinu.

Ani spánek na veřejnosti bych mu příliš nevyčítal – ve skutečnosti mu závidím mu jeho schopnost relaxovat při nudných jednáních a hned okamžitě reagovat, když to je třeba. A když temné kruhy kolem vydavatele antisemitských plátků Bartoše šíří mezi katolíky pomluvy, že „Schwarzenberg je zednář“, měli by si ověřit, že týž novinář rozšiřoval podobné pomluvy o Janu Pavlu II. – už jsem po zkušenostech s Petrem Hájkem sám přesvědčil, že lidé okolo D.O. S.T. se prostě neštítí ničeho a používají nejšpinavější metody.

Na co by se voliči při rozhodování před druhým kolem prezidentských voleb měli u kandidátů zejména zaměřit?

Největší chybou kampaně je stálé probírání otázek, které vůbec nespadají do kompetence prezidenta. Prezident u nás má převážně symbolickou roli – ale právě tím je nesmírně důležitá. Svým stylem vystupování výrazně ovlivňuje morální a psychologické klima země.

Těšíte se, že pokud vyhraje Karel Schwarzenberg, byl by to již druhý český prezident, který tu a tam usedá v lavicích vašeho kostela?

Myslím, že víra v Boha může politikovi výrazně připomínat, že on sám není bůh. V jaké lavici, v kterém kostele a v které církvi k modlitbě usedá, je druhotné.

Text

PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Každý člověk dostal (od Boha, ať si to uvědomuje či ne), určitou míru moci, tj. svobody něco udělat, něco mohl (a tudíž a tou měrou i za něco mohl). Kdo tuto moc zneužil či zanedbal, kdo raději nebyl ochoten svou svobodu objevit a realizovat (viděl sebe sama jen jako oběť a produkt vnějších poměrů), je vinen. Nebyl věrný onomu nejpodstatnějšímu závazku, který je druhou stranou lidské svobody.