T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)

Ivo Možný v rozhovoru o sedmnáctém listopadu prohlásil, že tenkrát měli lidé nespornou výhodu oproti dnešku, že je systém učil automaticky kriticky myslet. Dnes to lidé neumí?

Mám to štěstí, že většinu života trávím s mladými lidmi. Mladá generace je ale hodně diferencovaná. Setkávám se s lidmi, kteří využívají možnosti studovat v zahraničí, využívají mnoho zdrojů a učí se kriticky myslet a pracovat. Obávám se však, že pokud náš stát i nadále nebude schopen náležitě ocenit vzdělání, mnozí z těch nejschopnějších odejdou za nesrovnatelně výhodnějšími podmínkami do zahraničí a země tak přijde o největší bohatství, které má. Potkávám ale i mladé lidi, kteří jsou cyničtí a bezohlední, patrně se během výchovy v rodině nesetkali s žádnými morálními impulsy. A ti nemají touhu se nad něčím pořádně zamýšlet, soustředí se jenom na svůj prospěch. Ano, v naší společnosti také narůstá barbarství, česká společnost jako celek znepokojivě hrubne.

Jak se tomu dá zabránit?

Záleží hodně na osobním příkladu lidí, kteří jsou ve společnosti nejviditelnější. Z nich by mělo vyzařovat něco jiného než pouhý pragmatismus a arogance. Je to otázka rodiny, ale i otázka škol, které by neměly předávat lidem jenom informace, ale i etické zásady a samozřejmě roste vliv médií.

Místo etických zásad ale se svobodou nastoupila spíš ideologie konzumu.

Snad to může být i tím, že po dlouhou dobu nebyly materiální potřeby lidí a hlavně možnost podnikat naplněny. Teď si to kompenzujeme. Až možná, že až se tahle potřeba nasytí, začnou se lidé více zajímat o kvalitu života, včetně těch „nemateriálních potřeb“. Setkávám se s tím i u některých předních manažerů, kteří už jsou materiálně zabezpečení, dokonce víc, než očekávali. A teď hledají duchovní rozměr svého života. Potvrzuje se tím biblické Nejen chlebem živ je člověk. Mnozí lidé, kteří se soustředí jen na konzum a materiální svět, pak zjistí, že se jim rozpadá rodina, zdraví, že se cítí vyhořelí. A potom touží po duchovním životě, po možnosti přijít do jiného prostředí, než je prostředí dravosti a kalkulace.

Jsou mezi nimi ti nevěřící Zachové, o kterých píšete?

Ano, mnohé z nich bychom mezi „Zachee“ mohli zahrnout. Tím biblickým jménem Zacheus nazývám lidi, kteří mají zájem o duchovní věci, ale zároveň si udržují odstup od církve a tradičních forem náboženství. Snažím se je jako takové respektovat, navazovat s nimi dialog.

Jak vlastně definujete ateistu?

Snažím se ukázat, že pod názvem věřící i nevěřící se skrývá obrovská škála různých životních postojů. Jako mezi věřícími jsou jak lidé, kteří víru spojují s laskavostí, životní moudrostí a tolerancí, tak i někteří, kteří jsou fanatičtí a víra je pro ně nástrojem sebeprosazení, tajk jsou i rozdíly mezi „nevěřícími“. Absolutní ateista asi neexistuje. Hodně lidí mezi „nevěřícími“ si našli náhradního jen bůžka - politický idol, nacionalismus nebo jinou politickou ideologii, případně kariéru, peníze nebo sexualitu.
Ale najdeme tam i lidi, kteří byli zraněni nějakou traumatickou životní zkušeností a je jim zatěžko věřit v všemohoucího a dobrého Boha. Nebo jsou to lidé, kteří prahnou po duchovním životě, ale nesetkali se s žádnou formou církevního života, která by jim vyhovovala. A právě s těmito hledači je třeba vést dialog. Je třeba hovořit s lidmi, které skličuje zážitek zla ve světě i v osobním životě natolik, že jsou naplněni pochybnosti o smysluplném a dobrém základě světa.

Co jim říkáte?

Lidi, kteří mají zraněnou víru, nelze přesvědčovat argumenty, ale je třeba jejich zkušenost vzít vážně a ukázat jim, že cesta víry není procházka růžovým sadem. Život víry je drama, ke kterému patří i chvíle, kdy se prochází nocí a pouští. Bible víru nenabízí v podobě definic, ale v podobě příběhů. V tom nejzákladnějším příběhu, v příběhu Ježíše Nazaretského, jsou i hodiny Velkého pátku. Víra musí tuhle lidskou zkušenost obejmout. A říct zraněným, že dějiny nekončí odpolednem Velkého pátku. Jan Zahradníček píše, že velké totalitní režimy dvacátého století se snažily, aby „dějiny skončily odpolednem Velkého pátku“. Naší povinností je ukázat, že dějiny tím nekončí. Proto vyzývám k naději a k trpělivosti. Trpělivost je pro mě zásadní hodnotou. Čím jsem starší, tím víc si to uvědomuji. Trpělivost v mezilidských vztazích, trpělivost s církví, trpělivost se sebou samým a nakonec i trpělivost s Bohem. I jemu nemůžeme předepisovat, kdy, jak a co má dělat, abychom v něj případně milostivě uvěřili.

Citujete Heideggera s tím, že technika překonala vzdálenosti, ale nenastolila blízkost. Jak se jí dá dosáhnout?

Blízkost, a to je smyslem Heideggerova výroku, není neexistence vzdálenosti, ale duchovní kvalita. Nejde o fyzickou blízkost, ale o blízkost porozumění. Ježíše se ptali: Kdo je náš bližní? Máme do tohoto okruhu zahrnout jenom naše rodáky či spoluvěrce? A Ježíš to obrací a říká: Ty se učiň bližním. To je důležité pro dnešní dobu.

V čem?

Nemáme stavět bariéry mezi lidmi, národy, náboženstvími, ale máme ty existující hranice spíš překonávat vlastní vstřícností a snahou rozumět druhým. Vážit si lidství jako takového a ne určovat, kdo ještě je náš bližní a kdo už ne.

Je to možné ve světě po 11. září?

Je to těžké. Tahle událost utřásla svědomím světa a postavila lidstvo před řadu zásadních úkolů. Ukázala také, že náboženství bylo, je a bude důležitou součástí našeho života a že je to ambivalentní věc. Tedy že náboženství může být i zneužito ke zlému. Ale o to více je třeba využít jeho etický a mírový potenciál. Ten je v každém velkém náboženství včetně islámu. Není třeba démonizovat jednotlivá náboženství, ale vyhledávat lidi, kteří jsou schopní vést dialog a kultivovat své souvěrce. Proto se věnuji praktickým setkáním muslimy, navštívil jsem mešitu Al-Azhar v Káhiře, setkal jsem se s řadou muslimských učenců. V našem kostele u Salvátora byl nedávno jeden významný americký imám. Za pár dní mám jet do Turecka na setkání s muslimy. Islámské autority mohou velmi ovlivnit prostředí kolem sebe a je třeba se zaměřit na dialog hlavně s nimi.

Píšete, že žijeme v postoptimistické době. Co to znamená?

Optimismus byl jedním z pilířů novověku a moderny. Panovalo přesvědčení, že svět se vyvíjí stále k lepšímu, přesvědčení, že technickým pokrokem se lidstvo posune k blaženějšímu věku. Mám dojem, že tato naivita moderny narazila na skutečnost našeho světa. Věda a technika je důležitá, ale nelze od ní očekávat, že odpoví na naše otázky a vyřeší všechny problémy. Vyřešila toho hodně, ale aplikace vědy a techniky řadu problémů také vytvořila. Hlavně v oblasti životního prostředí nebo v oblasti genové manipulace. Věda sama nedovede zodpovědět všechny otázky. A ne všechno, co dovedeme udělat, také smíme udělat. Kritéria pro to, co je správné a nesprávné, nám neposkytne věda samotná. Tady musí nastoupit filosofie a duchovní tradice lidstva. Místo optimismu kladu naději. A naděje není jenom naivní spoléhání na to, že všechno bude lepší. Je to síla obstát v situaci, kdy se svět stává těžším a komplikovanějším.

Erazim Kohák se ptá, jak ještě můžeme v době, kdy vzhlížíme na neon a ne na hvězdné nebe nad námi, nazřít morální hodnoty. Jak tedy?

Tuhle myšlenku vyslovil už Husserl nebo u nás Jan Patočka. Tvrdili, že „vědotechnika“ nabízí lidem často umělý a odcizený svět. A že je třeba znovu objevit přirozený svět lidského života, ve kterém, mimo jiné, najdeme i dimenzi posvátného. Nemůžeme ale přitom utíkat k nějaké romantické vizi, nemůžeme jednoduše vystoupit ze světa, ve kterém žijeme. Záleží však na pořadí hodnot, které považujeme pro sebe za důležité.

Čím může být náboženství dnešnímu světu?

Snažím se ukázat cestu mezi dvěma extrémy, které světu hrozí. A to je myslím i důvod, proč byl o moji poslední knihu zájem třeba i ve Spojených státech amerických. Jedním extrémem je fanatické fundamentalistické náboženství a druhým je zcela cynický a pragmatický svět, vytěsňující všechny hodnoty, o které pečovaly velké duchovní a náboženské tradice. Náboženství nesmí být používáno jako ospravedlnění pro násilí a moc, musí však zůstat morální inspirací. Nelze ho umlčet. I současná společnost potřebuje tento pramen inspirace. Už Alexis Tocqueille řekl, že diktatura může násilím donutit lidi, aby dodržovali zákony, řád ve společnosti, nepotřebuje víru lidí. Avšak svobodná společnost potřebuje mít v náboženství vnitřní inspiraci pro svobodné morální jednání lidí. Zralý náboženský postoj se neopírá o strach, nýbrž o vědomí odpovědnosti.

Moje Ostrava, prosinec 2007 (rozhovor vedla K. Kubíčková)

Text

TOHLE PŘESAHUJE MOŽNOSTI SLOV (prosinec 2023)
.
LIDI, PROBOHA, ZASTAVTE SE, VZPAMATUJTE SE,... (listopad 2023)
.
ROZHOVOR K OCENĚNÍ ŘÁDEM T. G. MASARYKA (říjen 2023)
.
NEVÍM, JESTLI BYCH ZPRÁVU O PUTINOVĚ SMRTI PŘIJAL S RADOSTÍ, ALE S ÚLEVOU ANO (květen 2022)
.
RUSKO ROZUMÍ JEN ŘEČI SÍLY. JE V ZÁJMU CELÉHO SVOBODNÉHO SVĚTA HO ZASTAVIT (květen 2022)
.
PALACHŮV ČIN SE STAL TRVALÝM ZÁVAZKEM NEKOLABOROVAT (leden 2022)
.
ROZHOVOR PRO SME (prosinec 2021)
.
ROZHOVOR PRO TÝŽDEŇ.SK (duben 2021)
.
NEPATRNÝ VIRUS OTŘÁSL PLANETOU (prosinec 2020)
.
TRUTH IS GREATER THAN POWER (June 2020)
.
CÍRKEV SE MUSÍ ZMĚNIT (duben 2020)
.
NADĚJE V NEMOCNÉM SVĚTĚ (březen 2020)
.
CESTOU DO BOSTONU (leden 2020)
.
ODMÍTÁM DÉMONIZOVÁNÍ HOMOSEXUÁLŮ, CÍRKEV MÁ SAMA KOSTLIVCE VE SKŘÍNI (září 2019)
.
CÍRKEV JE JAKO NĚMECKO PO HOLOCAUSTU (březen 2019)
.
ČAPUTOVÉ JSEM SE OMLUVIL ZA ÚTOKY NA JEJÍ ADRESU Z JISTÝCH KATOLICKÝCH KRUHŮ (březen 2019)
.
VAŘILI SI NÁS JAKO ŽÁBY A POSTUPNĚ ZVYŠOVALI TEPLOTU (leden 2019)
.
ROZHOVOR PRO AHA/BLESK - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA (leden 2019)
.
O JEŽÍŠKOVI NELŽETE. DÍTĚ NENÍ MALÝ HLUPÁČEK (prosinec 2018)
.
VĚŘIT ZNOVU – A JINAK (prosinec 2018)
.
STOLETÉ DĚDICTVÍ NÁS VŠECHNY ZAVAZUJE (prosinec 2018)
.
CÍRKVI PŘÍSLUŠÍ POKORA (říjen 2018)
.
50. VÝROČÍ SRPNOVÉ OKUPACE ČESKOSLOVENSKA (srpen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (červen 2018)
.
ROZHOVOR PRO ČTK (květen 2018)
.
ROZHOVOR PRO KT (květen 2018)
.
MÁME ODVÁŽNÉHO PAPEŽE (březen 2018)
.
KOHO BY DNES JEŽÍŠ HNAL BIČEM Z CHRÁMU (březen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (leden 2018)
.
PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

člen expertní rady Gymnázium Paměti národa

vicepresident
Council for Research ...

Myšlenka na den

Bůh, o němž mluví Písmo a křesťanská tradice není „nadpřirozená bytost“ kdesi za kulisami viditelného světa, nýbrž tajemství, které je hlubinou a základem vší skutečnosti – a orientujeme-li k němu svůj život, pak se náš život (a náš vztah k životu a skutečnosti) mění z monologu v dialog a to, co se nám jevilo jako nemožné, se stává možným.