1) Co pro Vás osobně symbolizuje kříž? Pamatujete si, kdy jste poprvé tento symbol zaregistroval a jak se vyvíjelo Vaše vnímání tohoto symbolu?
Kříž je pro mne symbolem paradoxu, který je základním poselstvím křesťanství: to, co v očích lidí znamená porážku a tragický konec, může z jiného pohledu ("v očích božích") znamenat nový počátek, novou naději - i to zdánlivě nejnesmyslnější a nejbolestnější může mít svůj smysl a svou velkou cenu.
Já jsem nebyl nábožensky vychováván, ale pamatuji se na hluboký dojem, který na mne v ranném dětství udělal krucifix na Karlově mostě a na následný rozhovor s otcem (a pak taky na můj první "mezináboženský dialog" s našimi židovskými sousedy, od nichž jsme se dozvěděl, že Ježíš byl Žid). Velmi jsem si cenil dvou křížků - jeden, který mi vtiskl biskup do dlaně při mém tajném kněžském svěcení a druhý, který svírala v ruce má maminka, když umírala; o oba jsem přišel při loňském vykradení mého bytu.
2) Jak byste popsal proměnu vnímáni symbolu kříže v posledních dvou tisíci letech?
Velmi se měnil! K prvním zachovaným výtvarným svědectvím o kříži patří karikatura: nějaký římský voják vyryl do dlažby ukřižovaného osla a klanějícího se člověka s veršíkem, který měl zřejmě urazit jeho křesťanského kolegu. V prvých stoletích se křesťanská ikonografie kříži vyhýbala, byl to stále především potupný popravčí nástroj; v byzantské podobě je kříž ozdoben drahokamy a Ježíš zpodoben na kříži s královskými atributy. Kříže s trpícím Kristem, křížové cesty apod. jsou především plodem středověké františkánské zbožnosti, která kladla důraz na lidství Kristovo (podobně zplodila i jesličky). A mohli bychom sledovat další proměny přes dramatické španělské baroko, útočící na emoce, přes chladné kříže jansenistů, kde Kristovy paže tvoří úzké V, aby naznačily, že "jen nemnozí budou spaseni" až po moderní zobrazení - např. známý obraz Salvadora Dalího, evokující náčrtek kříže velkého španělského mystika Jana od Kříže. Nesmíme ovšem zapomínat i na kříže na pláštích rytířů, které jistě znamenaly prvotně ochotu vzít na sebe utrpení, spojená s osvobozením Božího hrobu a ochranou poutníků, ale druhotně se staly bojovným symbolem, který jako téměř všechny válečné standarty jsou poskvrněny i krví nevinných.
Samozřejmě je tu ještě mnoho dalších užití kříže - jako symbolu úmrtí nebo zdravotnické organizace "Červený kříž", která vznikla (nemýlím-li se) po bitvě u Solferina, analogicky "Modrý kříž" a "Zelený kříž"; také je to symbol, užívaný pro vyznamenání apod.
3) Jak byste popsal vnímání symbolu kříže (úctu k němu) v českých zemích?
Je tu stále mnoho lidí, kteří mají k tomuto znamení hluboký citový a duchovní vztah, pak většina, která mu nerozumí a proto je jí zcela lhostejný, a nemálo těch, kteří při jakékoliv zmínce o duchovních věcech dostávají záchvaty zuřivé nenávisti (asi mají v hlavě nějakou směsku komunistické propagandy a toho, co média píší o církvích).
4) Cítíte se dotčen "zneužíváním" symbolu kříže tak, jak to naposledy předvedla zpěvačka "Madonna"? Podotázka - měla by církev reagovat na podobné "vyjádření názoru" nesené zástupci popkultury?
Ze své praxe klinického psychologa i letitého zpovědníka vím, že v člověku se proplétají vědomé i nevědomé motivy, a tak tomu může být i při tom "Madonnině ukřižování" - asi se v ní tluče jak komerční záměr získat si provokací (a reakcí církví) reklamu, tak nějaká traumata z náboženské výchovy v dětství, tak může být nějak podvědomě přitahována silou posvátných symbolů; to, co uvádí o "propagaci charity" je asi už druhotná racionalizace, ale co my víme o záchvěvech lidského srdce?
Nechtěl bych panu kardinálovi upírat právo (a snad i povinnost) nejen předávat a vysvětlovat náboženské symboly, ale také je (vyjádřením svého názoru, o nic víc přece nešlo) hájit a vyjadřovat tak city mnoha věřících. Já osobně jsem to udělal trochu jinak: vyzval jsem při mši věřící, abychom se modlili za Madonnu, aby jí Pánbůh dal hlouběji pochopit skutečný smysl posvátných symbolů, s nimiž při svých koncertech zachází. Ale to je věc stylu - a také jsem naštěstí v trochu jiné pozici než pan kardinál.
5) Jak hodnotíte používání symbolu kříže v uměni dnes?
Pro postmoderní kulturu je typické netradiční a provokativní zacházení (nejen) s náboženskými symboly - to vždycky bude dráždit tradiční věřící, ale na druhé straně to někdy to může být impulsem k obnovenému zájmu o náboženství tam, kde tradiční vyjádření už působí "okoukaně". Osobně jsem křtil dva studenty, kteří se začali zajímat o evangelium po shlédnutí filmu "Poslední pokušení Krista", proti němuž také mnozí křesťané protestovali. Ale ten film měl silný (byť provokativní) myšlenkový náboj, "Madonnino ukřižování" (které jsem několikrát viděl v televizích) je, obávám se, jenom laciný kýč.
6) Z hlediska marketingového patří kříž k jedněm z nejúspěšnějších symbolu v historii. myslíte, že by toho měla církev byt schopna lépe využívat v získávání lidi či nikoli?
Kříž je podle Nového zákona "znamením odporu", pro jedny pošetilostí, pro druhé pohoršením - a pro křesťany uzdravujícím znamením spásy. Tak to má zůstat. Církev, která by z toho dělala levné propagační zboží, by se mi hnusila.
Interwiev pro Lidové noviny, částečně použito v článku LN (orientace), 16.9. 2006
