T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Text

BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)

1. Budeme hovořit o církvi a svobodě. Jaké ty sám máš osobní zkušenosti se svobodou církve a se svobodou v církvi?

Komunisté u nás nedopřáli církvi ani doušek svobody, církev narážela na jejich bytostný strach ze svobody a na agresivní hloupost jejich ideologie a mocenského aparátu. Jedním z bolestných překvapení po pádu komunismu pro mne bylo zjištění, že i v církvi někdy svoboda naráží na zeď hlouposti a strachu.

2. Co je to svoboda ?

Teologicky viděno, je to patrně vůbec největší Boží dar, daný člověku, aby se podobal svému Stvořiteli. Už na prvních stránkách Bible čteme o tom, jak člověk svobodu zneužívá – a vševědoucí Bůh mu přesto svobodu dal a vždy ji znovu obnovuje. Pokud si Bůh tak váží svobody, měli bychom si tohoto jeho daru vážit i my. Ve svobodě stůjte, nedejte se zapřáhnout do otrockého chomoutu – jen si svobodu nepleťte se svévolí, učí apoštol Pavel.

3. Je v katolické církvi možná svoboda vyjadřování?

Už od středověku platí zásada: V podstatných věcech jednota, v ostatních svoboda, ve všem láska.

4. Jakie są granice wolności wypowiedzi w Kościele?

To vyplývá z právě řečeného: nerušit jednotu v podstatných otázkách učení víry, ale ani lásku ve všem – a k lásce patří respekt k svědomí a lidské důstojnosti každého člověka, včetně toho, o němž se domnívám, že se mýlí. Ty hranice nelze klást autoritativně zvnějšku: jsme-li dospělí, máme přece smysl pro odpovědnost, diktovanou naším rozumem, svědomím a láskou ke Kristu, církvi a všem bližním.

5. Wolność a Kościół, wolność a wiara ?

Svoboda je biosférou víry. Víra je jednak charisma, dar milosti, jednak ctnost - ctnost bez svobody není ctností. Existovaly doby, kdy mnoho lidí stálo před dilematem – buď svoboda svědomí nebo církev a náboženství; není překvapující, že volili svobodu. Druhý vatikánský koncil se pokusil překonat toto dilema, tento častý kořen evropského antiklerikalismu a ateismu. Myslím, že dnes bychom se v jedné věci mohli a měli „vrátit do středověku” – totiž přiblížit církev modelu střdověké univerzity: společenství života, studia a modlitby, kde se pravda hledá svobodnou diskusí a kde platí „contemplata alliiis tradere” (předávat druhým to, co jsme promeditovali).

6. Jak v Čechách hierarchie reaguje na společensko-politické otázky?

Naší biskupové na aktuální dění ve společnosti prakticky nereagují, žijí ve svém světě církevní administrativy a liturgie a „posvátného jazyka” a patrně mají zkušenost, že pokud se přece (jazykem, který je jim vlastní) k společenskému životu vyjadřují, prakticky nikdo to nebere na vědomí. U nás příliš nefunguje ani komunikace v církvi, ani mezi církví a společností. Je ticho jako v hrobce. Kromě někdejšího disidenta a mluvčího revoluce v listopadu 1989, pražského pomocného biskupa Malého (který však v posledních letech také už dost málo vystupuje na veřejnosti), mezi biskupy jediný arcibiskup Duka toto mlčení prolamuje a velmi často kompetentně vystupuje v médiích a i laická média ho akceptovala. (O to víc mne mrzí, že jeho autoritě velmi škodí přílišná vazba na prezidenta Klause, která ho v poslední době v očích veřejnosti silně diskredituje, Češi jsou na alianci církve s mocí nesmírně alergičtí.)

Většina společnosti žije v představě, že církev se zajímá pouze o restituce svého majetku, zestátněného komunisty – málokdy se totiž média ptají církevních představitelů na něco jiného. Já na tyto otázky ohledně majetkových záležitostí ze zásady odmítám odpovídat.

7. Jak na tvou společenskou angažovanost reagují biskupové?

S biskupy jsem nikdy obtíže neměl, spíš s určitými kruhy v kléru. Ty na mne reagují podobně, jako kdysi reagovaly na mého učitele Josefa Zvěřinu, který ve své době byl jednou z mála nepohodlných výjimek, protože kriticky komentoval veřejný život, když většina mlčela. Mnozí kněží ho za života pomlouvali, že se „plete do politiky”, od jeho smrti ho chválí a odvolávají se na něj jako na důkaz, že církev statečně a prorocky reagovala na znamení doby. Dnes je samozřejmě jiná doba, ale kritický hlas do společnosti i církve je také potřebný. Média mne pravidelně vyzývají ke komentování veřejného života a pokud mám k společensko-politickým problémům co říci (jsem původním vzděláním sociolog a v Polsku jsem se habilitoval ze sociální nauky církve, která je u nás prakticky neznámá), říkám otevřeně a kriticky to, co mi diktuje můj rozum a svědomí. Ti katolíci, kterým se to nelíbí, mají po ruce obvyklé klišé, jsem pro ně součástí „židozednářského spiknutí” apod. – nic chytřejšího si už asi nevymyslí. Tohle ovšem u biskupů v mém případě nezabírá – všichni mne důvěrně znají desítky let, zpravidla ještě z dob disentu za komunismu nebo z dob, kdy jsem byl generálním sekretářem Biskupské konference. Se všemi si tykám, s některými se přátelím, s jinými spíše hádám. I když někteří se mnou v jednotlivostech nesouhlasí, přesto snad všichni vědí, že upřímně miluji Krista a církev, že se snažím být poctivým knězem, že si mne váží mnoho rozumných lidí v církvi i mimo ni a že když někdy nešetřím i kritikou do vlastních řad, dělám tak jen proto, že svou církev miluji a cítím za ni odpovědnost. „Prý zase kritizuješ hierarchii?” řekl mi před časem jeden z biskupů se zdviženým prstem. „Kritizuji hierarchii pouze tehdy, když si to zaslouží”, odpověděl jsem mu. Biskupové ostatně dobře vědí, že vícekrát už v minulosti na má slova došlo.

Nedávno jsem měl jistou „přestřelku” s naší hierarchií kvůli nešťastnému politickému projevu prezidenta Klause při poutní mši; přemnoha lidem jsem promluvil ze srdce, že se něco takového opravdu nepatří a že Klausova nynější koketérie s církví je jen účelová komedie. Nelituji toho, že jsem to udělal – to byla má povinnost, když biskupové k tomu mlčeli nebo dokonce tleskali. Ale nemyslím, že by z toho mráčku našich vztahů nějak dlouho pršelo. Každý ví, že na Václava Klause máme arcibiskup Duka a já radikálně odlišný názor – ale na to máme oba svaté právo, politika není dogmatická záležitost, to nijak nebrání naší spolupráci v církvi. Biskupové ostatně vědí, že jiný už nebudu, že budu vždy otevřeně říkat, co si myslím, „vhod i nevhod” – v Čechách se říká: „starého psa novým kouskům nenaučíš”.

8. Je vůbec možné vyhnout se konfliktu s představenými v církvi?

Při troše diplomatičnosti to asi jde. Ale dějiny církve nám ukazují, že mnohým světcům, zejména zakladatelům řádů, ale i mnoha jiným, kterým v církvi o něco pořádného šlo, se této diplomatičnosti nedostávalo a těch konfliktů ušetřeni nebyli. I nemálo „učitelů církve” mělo ve své době potíže s biskupy, Římem, inkvizicí, i texty patrona teologů svatého Tomáše Akvinkského byly svého času církevní autoritou odsouzeny (pařížská univerzita to odsouzení stáhla až po jeho svatořečení a oxfordská nikdy nikdy). Ty obtíže byly vždy asi dobrý tréning pro svatost, tréning trpělivosti, pokory, nadhledu, vytrvalosti - nedat se tím zlomit, nezahořknout, neodpadnout, nezradit.

9. Znáš Adama Bonieckiego, vícekrát jsi s ním přednášel v Polsku i v Praze. Jak vnímáš zákaz vystupovat v televizi, který vydal jeho představený, provinciál mariánů?

Napadlo mne, zda si tuto aféru neobjednal Tygodnik Powszechny – protože jediným efektem může být zvýšení nákladu Tygodnika Powszechnego a zároveň popularity otce Bonieckiego v Polsku i v zahraničí; bohužel však i diskreditace polské církve. Ve středověku by takový konflikt mohl skončit upálením nebo inkvizičním vězením, v době před koncilem umlčením (jak se stalo mnohým, kteří byli perzekvováni v době hysterického „protimodernistického tažení” až do doby, kdy od bl. Jana Pavla II. dostali kardinálské klobouky). Dnes nežijeme ve středověku ani v předkoncilní době, nýbrž v demokratické pluralitní společnosti, kde hlavní moc mají – ať se nám to líbí či ne – média. Církevní tresty mají jediný dnes praktický dopad – jsou mediální reklamou pro postiženého, jeho knihy se pak mnohem lépe prodávají a veřejnost se více zajímá o jeho názory. Názorové spory už nelze řešit „zákazy”, nýbrž diskusí a argumenty. Navíc Boniecki je starý pán – zejména s lidmi, kteří už v církvi mnoho dokázali, prostě nelze zacházet jako s neposlušnými malými spratky, kterým – protože odmlouvali tatínkovi – se zakáže měsíc chodit do kina; to je prostě trapné.

10. Co bys vzkázal takovému představenému?

Aby si posunul hodinky o několik staletí. Aby se styděl, jak ublížil církvi, omluvil se otci Bonieckemu i veřejnosti a „trest” odvolal. Dosáhl zatím jen toho, že posílil ve společnosti předsudek, že církev je totalitní systém a relikt středověku. Navíc by měl vědět, že v dnešní informační a komunikační společnosti „cenzura myšlenek” už prostě z technických důvodů nefunguje – to byl ostatně jeden z důvodů pádů komunistické totality a dnes řady diktatur arabského světa a transformace Číny. Takhle nelze jednat, to je nemoudré a kontraproduktivní. Církev v dnešním světě už nemá moc a musí si toho být vědoma, má však usilovat o (morální) vliv - a právě proto by církevní představení měli se zbytkem moci zacházet velmi „asketicky” a prozíravě. „Correctio paterna” už nefunguje, je třeba je nahradit „correctio fraterna”, ta je jistě potřebná. Na druhé straně totiž právě tato situace i nás teology morálně zavazuje k tomu, abychom dobře zvážili to, co – zejména s měrem k široké veřejnosti – říkáme a tříbili své názory v bratrském dialogu uvnitř církve.

11. A co bys vzkázal Adamu Bonieckému ?

Otec Boniecki je dost moudrý a zkušený, nepotřebuje, aby mu někdo radil. Jako každý kuřák dýmky má dobrý tréning v trpělivosti a rozvážnosti. Čtu teď paměti Hanse Künga – jsou zajímavé, ale občas je mezi řádky cítit zatrpklost, zraněnost i agresivita. Ks. Boniecki má však smysl pro humor a nadhled, ten podobnému pokušení určitě nepodlehne. Navíc ví, kolik rozumných lidí v Polsku i za hranicemi za ním stojí a váží si ho a kolik jich ještě v těchto dnech přibylo. Co bych mu měl říci? Jen bych mu na znamení úcty a solidarity přátelsky stiskl ruku.

Rozhovor pro Tygodnik Powszechny, vedl Tomasz Dostatni OP (4.12.2011)

Text

TOHLE PŘESAHUJE MOŽNOSTI SLOV (prosinec 2023)
.
LIDI, PROBOHA, ZASTAVTE SE, VZPAMATUJTE SE,... (listopad 2023)
.
ROZHOVOR K OCENĚNÍ ŘÁDEM T. G. MASARYKA (říjen 2023)
.
NEVÍM, JESTLI BYCH ZPRÁVU O PUTINOVĚ SMRTI PŘIJAL S RADOSTÍ, ALE S ÚLEVOU ANO (květen 2022)
.
RUSKO ROZUMÍ JEN ŘEČI SÍLY. JE V ZÁJMU CELÉHO SVOBODNÉHO SVĚTA HO ZASTAVIT (květen 2022)
.
PALACHŮV ČIN SE STAL TRVALÝM ZÁVAZKEM NEKOLABOROVAT (leden 2022)
.
ROZHOVOR PRO SME (prosinec 2021)
.
ROZHOVOR PRO TÝŽDEŇ.SK (duben 2021)
.
NEPATRNÝ VIRUS OTŘÁSL PLANETOU (prosinec 2020)
.
TRUTH IS GREATER THAN POWER (June 2020)
.
CÍRKEV SE MUSÍ ZMĚNIT (duben 2020)
.
NADĚJE V NEMOCNÉM SVĚTĚ (březen 2020)
.
CESTOU DO BOSTONU (leden 2020)
.
ODMÍTÁM DÉMONIZOVÁNÍ HOMOSEXUÁLŮ, CÍRKEV MÁ SAMA KOSTLIVCE VE SKŘÍNI (září 2019)
.
CÍRKEV JE JAKO NĚMECKO PO HOLOCAUSTU (březen 2019)
.
ČAPUTOVÉ JSEM SE OMLUVIL ZA ÚTOKY NA JEJÍ ADRESU Z JISTÝCH KATOLICKÝCH KRUHŮ (březen 2019)
.
VAŘILI SI NÁS JAKO ŽÁBY A POSTUPNĚ ZVYŠOVALI TEPLOTU (leden 2019)
.
ROZHOVOR PRO AHA/BLESK - 50. VÝROČÍ JANA PALACHA (leden 2019)
.
O JEŽÍŠKOVI NELŽETE. DÍTĚ NENÍ MALÝ HLUPÁČEK (prosinec 2018)
.
VĚŘIT ZNOVU – A JINAK (prosinec 2018)
.
STOLETÉ DĚDICTVÍ NÁS VŠECHNY ZAVAZUJE (prosinec 2018)
.
CÍRKVI PŘÍSLUŠÍ POKORA (říjen 2018)
.
50. VÝROČÍ SRPNOVÉ OKUPACE ČESKOSLOVENSKA (srpen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (červen 2018)
.
ROZHOVOR PRO ČTK (květen 2018)
.
ROZHOVOR PRO KT (květen 2018)
.
MÁME ODVÁŽNÉHO PAPEŽE (březen 2018)
.
KOHO BY DNES JEŽÍŠ HNAL BIČEM Z CHRÁMU (březen 2018)
.
ROZHOVOR PRO LN (leden 2018)
.
PŘEDVOLEBNÍ ROZHOVOR PRO EUROZPRÁVY.CZ (říjen 2017)
.
ZEMAN CHÁTRÁ. PROKREMELSKÉ MAFIE SI MOŽNÁ NAJDOU NÁHRADNÍKA (květen 2017)
.
PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ AŽ NA POSLEDNÍM SOUDU (květen 2017)
.
NÁBOŽENSKÝ FUNDAMENTALISMUS? LIDÉ HLEDAJÍ PŘIROZENĚ JEDNODUCHÉ ODPOVĚDI NA SLOŽITÉ OTÁZKY (únor 2017)
.
DOSAVADNÍ CÍRKEVNÍ PRAXE JE NELIDSKÁ A NEKŘESŤANSKÁ (leden 2017)
.
ROZHOVOR PRO EURO (srpen 2016)
.
ZEMAN NENÍ HODEN VYKONÁVAT FUNKCI PREZIDENTA (červen 2016)
.
SPOJIT NÁBOŽENSTVÍ S POLITICKOU MOCÍ JE OHROMNÉ POKUŠENÍ (červen 2016)
.
RUSKO ZA BREŽNĚVA BYLO MENŠÍ HROZBOU (červen 2016)
.
ZEMAN TRAGICKY ROZDĚLIL SPOLEČNOST. UŽ NELZE USTUPOVAT (duben 2016)
.
FRANTIŠEK JAKO LAKMUSOVÝ PAPÍREK (duben 2016)
.
ROZHOVOR PRO STUDENT TIMES (prosinec 2015)
.
PŘEDVÁNOČNÍ ROZHOVOR PRO PRÁVO (prosinec 2015)
.
VIDEA S POPRAVAMI JSOU PORNO NÁSILÍ! (únor 2015)
.
V REFERENDÁCH VIDÍM NEBEZPEČNÝ NÁSTROJ POPULIZMU (únor 2015)
.
ROZHOVOR PRO DENNÍK N (leden 2015)
.
NOVINÁŘ BY MĚL UMĚT ROZLIŠIT MEZI SATIROU A URÁŽKOU (leden 2015)
.
FANATICI SE JIŽ SPOJILI, ROZUMNÉ TO ČEKÁ (prosinec 2014)
.
NAŠE ZEMĚ PATŘÍ NA ZÁPAD (listopad 2014)
.
ROZHOVOR PRO ECHO24 (září 2014)
.
TEĎ UŽ NA MĚ NEDOPLIVNOU / ZEMANOVI PŘIROSTLA MASKA PŘIHLOUPLÉHO STRÝCE (červenec 2014)
.
BŮH NENÍ POKLADNIČKA (květen 2014)
.
CENU CHÁPU JAKO MORÁLNÍ ZÁVAZEK, ABYCH DÁL POKRAČOVAL VE SVÉ PRÁCI (březen 2014)
.
PŘEVLÁDÁ TU NÁBOŽENSKÝ ANALFABETISMUS (březen 2014)
.
PŘÍBĚH JEDINÉHO SYNA (březen 2014)
.
ROZHOVOR PRO LN (prosinec 2013)
.
ROZHOVOR PŘED VOLBAMI (říjen 2013)
.
ROZHOVOR PRO "ČESKOU POZICI" (leden 2013)
.
PŘED VOLBOU PREZIDENTA (leden 2013)
.
TOMÁŠ HALÍK: K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ (leden 2013)
.
SPÁSA JE NA CESTĚ DO HLOUBKY (prosinec 2012)
.
ROZHOVOR S RENÁTOU KALENSKOU A VÝTVARNÍKEM DAVIDEM ČERNÝM PRO ČAS. TÝDEN (prosinec 2011)
.
ČESKÉ SPOLEČNOSTI CHYBÍ KULTURA PRÁVA (leden 2012)
.
BŮH SI CENÍ SVOBODY – VAŽME SI JÍ TAKÉ (prosinec 2011)
.
LÁSKA JE BEZPEČNÝ PROSTOR (prosinec 2011)
.
DUKA TO S KLAUSEM PŘEHÁNÍ (listopad 2011)
.
ROZHOVOR PRO INT. PORTÁL VAŠE LITERATURA (říjen 2011)
.
PŮVODNÍ TEXT ROZHOVORU PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
NOVINKY.CZ - CHAT (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO DENÍK E15 (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (srpen 2011)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (srpen 2011)
.
DIALOG O TRANSFORMACI (březen 2011)
.
KLAUS MÁ PORUCHU OSOBNOSTI (březen 2011)
.
I DNES JE V ŽIVOTĚ MÍSTO NA ZÁZRAK (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO WEB CESTOMILA (léto 2010)
.
ROZHOVOR PRO BULLETIN SALVATORE (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO KULTURNÍ NOVINY (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROZHLAS (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO REVUE SPOLEČNOSTI KŘESŤANŮ A ŽIDŮ (prosinec 2010)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (září 2010)
.
ROZHOVOR PRO FINANČNÍ KOŠER PORTÁL SHEKEL (srpen 2010)
.
ROZHOVOR PRO DOMAŽLICKÝ DENÍK (srpen 2010)
.
CESTA KAŽDÉHO KONVERTITY JE NEZAMĚNITELNÁ (březen 2010)
.
VŠECHNO VYZKOUŠEJTE, CO JE DOBRÉ, TOHO SE DRŽTE (březen 2010)
.
POLITIKY KONTROLUJME, ALE PORAĎME SI BEZ NICH (leden 2010)
.
ROZHOVOR PRO PROFIT (leden 2010)
.
BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE (prosinec 2009)
.
SE SATANEM NELZE VYJEDNÁVAT (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS ROVNOST, BRNĚNSKÝ DENÍK (prosinec 2009)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (listopad 2009)
.
VZPOMÍNKA NA SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ (listopad 2009)
.
KRIZE JAKO ŠANCE (listopad 2009)
.
VZTAH VÍRY A FILOZOFIE (říjen 2009)
.
PAPEŽ MÁ KUPODIVU SMYSL PRO HUMOR (září 2009)
.
O VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ (2009)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LN (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR S M. URBANEM PRO JEHO DIPLOMOVOU PRÁCI O FILOZOFICKÝCH ASPEKTECH DÍLA V. HAVLA (prosinec 2008)
.
ROZHOVOR O K. ČAPKOVI PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2008)
.
O FRANCII (říjen 2008)
.
TOMÁŠ HALÍK: "MNOHO ČECHŮ SE ZA ATEISTY POKLÁDÁ VLASTNĚ OMYLEM." (září 2008)
.
ROZHOVOR O HUSOVI (červenec 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (červen 2008)
.
TRPĚLIVOST SE SVĚTEM, CÍRKVÍ A MLČÍCÍM BOHEM (červen 2008)
.
NENECHTE SI VYMÝVAT MOZEK (březen 2008)
.
NEJSEM ANI HOMOSEXUÁL, ANI EUNUCH (březen 2008)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS 25FPS, TÉMA: DUCHOVNÍ FILM (březen 2008)
.
TŘI AKTUÁLNÍ DIALOGY (březen 2008)
.
O HUSOVI A ČESKÉM CIVILNÍM NÁBOŽENSTVÍ (2008)
.
O KÁZÁNÍ – ODPOVĚĎ DO ANKETY ČASOPISU SALVE (leden 2008)
.
O VEŘEJNÉM SLYŠENÍ V EVROPSKÉM PARLAMENTU (leden 2008)
.
ROZHOVOR PRO CHRISTNET (leden 2008)
.
NESMÍME ZTRÁCET NADĚJI (prosinec 2007)
.
NAŠE DĚJINY NEKONČÍ NA VELKÝ PÁTEK ODPOLEDNE (prosinec 2007)
.
ROZHOVOR NEJEN O VÝSTAVĚ MRTVÝCH TĚL V PRAŽSKÉ LUCERNĚ (květen 2007)
.
TĚLO NENÍ ŽÁDNÉ ZAVAZADLO, PATŘÍ MU ÚCTA (květen 2007)
.
NAPREPAROVANÉ MRTVOLY BANALIZUJÍ SMRT (květen 2007)
.
NA PREZIDENTA JE MĚ ŠKODA (23.4.2007)
.
MŮJ NEVĚŘÍCÍ PARTNER (březen 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS „EVANJELICKY POSOL SPOD TATIER“ (únor 2007)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS REGENERACE (leden 2007)
.
KŘÍŽ A UKŘIŽOVANÁ MADONNA (září 2006)
.
SPOR MUSLIMŮ S BENEDIKTEM XVI. (září 2006)
.
K TELEVIZNÍMU SERIÁLU >PROLÍNÁNÍ SVĚTŮ< (září 2006)
.
CÍRKEV A MÉDIA (červen 2006)
.
PRO LIDI MUSÍME BÝT PARTNERY V JEJICH HLEDÁNÍ (duben 2006)
.
ODPOVĚDI V ANKETĚ MEZINÁRODNÍHO ČASOPISU GEO (2006)
.
ŽIVOT SÁM JE BOŽÍ HLAS (prosinec 2005)
.
SV. TOMÁŠ A KRÁLÍK, KTERÝ HRAJE NA HOUSLE (listopad 2005)
.
ČASOPIS CHRISTNET (listopad 2005)
.
CÍRKEV MUSÍ ROZVÍJET SOLIDARITU I SPIRITUALITU (duben 2005)
.
PAPEŽ OSLOVIL CELÝ SVĚT (duben 2005)
.
NÁDEJ NA POROZUMENIE NIE JE STRATENÁ (únor 2005)
.
ČASOPIS ANTHROPOS (2005)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NAŠE RODINA (duben 2004)
.
ROZHOVOR S JANEM PAULASEM PRO KATOLICKÝ TÝDENÍK (prosinec 2003)
.
ROZHOVOR S JAKUBEM HUČÍNEM PRO ČASPIS PSYCHOLOGIE DNES (prosinec 2003)
.
„S POŘÁDNĚ ODŘENOU KŮŽÍ“ (září 2003)
.
ROZHOVOR PRO JIHLAVSKÉ LISTY (únor 2003)
.
ROZHOVOR S RENATOU KALENSKOU PRO LIDOVÉ NOVINY (prosinec 2002)
.
ROZHOVOR PRO INTERNETOVÝ ČASOPIS CHRISTNET (říjen 2002)
.
ROZHOVOR S JANEM JANDOURKEM PRO MF DNES (září 2002)
.
ROZHOVOR PRO LIDOVÉ NOVINY (červenec 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (květen 2002)
.
ROZHOVOR S ANDREOU ZUNOVOU PRO MAGAZÍN PRÁVA (únor 2002)
.
ROZHOVOR S JOSEFEM GREŠEM PRO ČASOPIS RESPEKT (nepublikováno, červenec 2001)
.
ROZHOVOR PRO STUDENTSKÝ ČASOPIS (březen 2001)
.
O ŽIVOTĚ A PŮSOBENÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. (listopad 2000)
.
MLÁDÍ A STÁŘÍ (duben 2000)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS XANTYPA (prosinec 1999)
.
ROZHOVOR PRO ČASOPIS NOVÁ PŘÍTOMNOST (1999)
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

člen expertní rady Gymnázium Paměti národa

vicepresident
Council for Research ...

Myšlenka na den

Cesta víry – podobně jako exodus Izraele, jenž je jejím nejvýstižnějším biblickým

předobrazem - vede také pouští a temnotou. Ano, občas se tam cesta také ztrácí; někdy

musíme sestoupit hodně hluboko do propasti, do údolí stínů, abychom jí znovu nalezli.

Kdyby však tudy nevedla, nebyla by cestou k Bohu - Bůh nebydlí na povrchu.