T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Kázání

3. května 2020

NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE - 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ

Čtvrtá neděle velikonoční se nazývá neděle Dobrého Pastýře a tradičně je tento den dnem modliteb za nová kněžská a řeholní povolání. Možná by však měl být také dnem zamyšlení nad tím, proč přes všechny usilovné modlitby se kněžské semináře a noviciáty stále vyprazdňují. Možná Bůh očekává ještě něco jiného než více modliteb – možná chce od nás spíše zamyšlení nad tím, zda dosavadní tvar kněžské a řeholní služby vskutku odpovídá potřebám církve a společnosti této doby. Možná i zde od nás Bůh očekává odvahu k radikální a přitom zodpovědné reformě. Možná bychom měli vzít vážně Ježíšova slova, že odlamuje suché větve, které nenesou žádné ovoce, a ty druhé čistí, aby nesly více ovoce. Možná ta krize povolání je součástí takového pročištění a my se ji nemáme snažit prostě „odmodlit“, nýbrž spíše pochopit, co nám tím Bůh chce říci, a odpovědět na to – a tedy naše rozjímání, modlitby i činy nasměrovat k tomuto cíli. Ale to není téma na kázání, přinejmenším ne na to dnešní.

Abych do vážné doby vnesl také něco veselého, dovolte vzpomínku na řadu velmi milých návštěv pana kardinála Vlka v naší farnosti, často spojených s biřmováním. Když jsem pana kardinála vítal, dodával jsem: Po mši bude beseda s panem kardinálem, nebojte se ho na cokoliv zeptat, budu tam také, protože je psáno „Dobrý pastýř neopouští své ovce, když se přiblíží vlk.“ Pan kardinál se vždy zasmál a pohotově a vtipně na to reagoval. Na pana kardinála Vlka vzpomínám v posledních letech velmi rád. Byl to dobrý a statečný pastýř – nejen v dobách komunismu, nýbrž i tehdy, když Václava Havla vystřídali na Pražském hradě jiní; nenechal se jimi ochočit, odmítal výt s vlky a nebál se nazývat zlo zlem, i když si někdy světskou moc popudil. Ale ani to není téma na dnešní úvahu – vraťme se k evangeliu [Jan 10,1].

Ježíš vyzdvihuje několik vlastností dobrých pastýřů. Dobrý pastýř je statečný a obětavý. Nepravý pastýř, nájemce, myslí především na sebe, ve chvílích ohrožení utíká, na ovcích mu nezáleží. Dobrý pastýř své ovce zná a miluje, proto také ony miluji a znají jeho, rozeznávají jeho hlas mezi všemi hlasy, které k nim mluví – jdou za ním, za cizím nejdou. Pochopil jsem toto podobenství až jednou v Izraeli, kde jsem byl svědkem toho, jak tam dosud různá stáda nocují spolu a ráno přicházejí pastýři a volají je – a jako pes se orientuje po čichu, ovce se zřejmě orientují podle hlasu. Jdou za tím svým pastýřem, protože znají jeho hlas. Do té doby mi nebylo příliš příjemné, kdyby mě někdo přirovnával k ovci, ovce a stádová zvířata nejsou pro nás příliš přitažlivým vzorem. Ale od té doby v Izraeli prosím za sebe i za sobě svěřené stádce, abychom uprostřed všech těch reklam, které k nám doléhají, vždy rozpoznali hlas Kristův, Boží výzvy a Boží vůli. Abychom rozpoznali dobré pastýře od pouhých nájemců a nenechali se svést. A pokud nám byla svěřena úloha pastýřů, abychom se nebáli vlků a rozpoznali nebezpečné šelmy i v rouše ovčím.

Pokud nám byla svěřena úloha pastýřů, pak musíme znát i na vyprahlých pláních stezky, které vedou k oázám, k pramenům živé vody. Obnova víry a obnova církve vzejde právě z těchto oáz, ze škol kontemplace. Jsem opravdu vděčný za to, že s naší farností je po léta spojen exerciční dům, který je jedním z pramenů její vitality, kde mnozí čerpají sílu, učí se umění kontemplace a kultuře duchovního života. Běžný provoz farností, nabídka nedělní mše, už v dnešní době nestačí. Myslím, že i to nám měla jasně ukázat ta doba uzavřených kostelů. Tam, kde se nabízela jen laciná výměna eucharistické slavnosti za konzumaci mši na obrazovce, se ukázalo podle mého názoru hluboké nepochopení toho, co je křesťanský život, čím se opravdu víra udržuje při životě – a také nepochopení smyslu svátostí, zejména eucharistie. K eucharistii patří reálná přítomnost – jak reálná přítomnost Krista ve svátosti, tak reálná přítomnost věřících při jejím slavení. Prostřednictvím televize můžeme přijímat data, informace – ano, i velmi důležité informace pro náš život z víry; ale nemůžeme digitálně slavit, spolu-celebrovat. Asi je třeba si položit otázku: byli jsme snad i dříve v kostele pouhými diváky, konzumenty – anebo jsme vnímali nedělní bohoslužbu jako „communio“, tedy společenství stolu, u něhož jsme přijímáni Kristem a my přijímáme Krista a spolu s ním i ostatní členy našeho společenství?

Tyto tři aspekty eucharistie – Ježíš přijímá nás, my přijímáme jeho a přijímáme ty druhé, ano přijímáme Krista také v těch druhých – nesmíme od sebe oddělovat. Představa, že já si jdu splnit svou nedělní povinnost a kladu si nanejvýš otázku, zda jsem hřešil natolik, že ještě smím jít k přijímání, je něco, co bychom měli radikálně a definitivně vypudit ze svých hlav a srdcí. Eucharistie není odměna za dobré chování, dort pro premianty v Boží škole. Je to „panis viatorum“, chléb na cestu – a kdo nechce vyjít na cestu, kdo chce jen stát a ohlížet se zpátky, ten ať ho nejí! Pán nás vyvedl z kostelů, aby nás něčemu naučil. Bůh Bible učí svůj lid nejraději na poušti. Pokud jsme nezakusili ten okamžik pouště, jen jsme vnější a vnějškovou účast na eucharistické slavnosti nahradili konzumem virtuální zbožnosti a teď se nezměněni vracíme zpátky do svých kostelů – byla opravdu ta Boží lekce pro nás nadarmo?

Možná ten půst od eucharistie měl být také příležitostí myslet na ty, kterým dosavadní praxe církve účast na Kristově stole odmítala – ano, myslím na lidi v takzvaných „neregulérních situacích“, např. na ty, kterým se bolestně zhroutilo manželství a našli novou oporu pro sebe i své děti v novém rodinném svazku. Vzpomeňte na ten pokřik farizeů naší doby, když papež František jen naznačil, že bychom těmto lidem měli spíš ukázat Ježíšovu milosrdnou lásku než chladné paragrafy zákona! A neměl by ten půst od eucharistie v nás probudit také opravdovou touhu po společenství všech křesťanů u Ježíšova stolu, tedy i s těmi, od nichž nás rozdělují středověké spory o definice eucharistie (kterým dnes rozumějí už jen historici teologie), ale s nimiž nás spojuje jeden Kristus, jeden křest, jedna víra, naděje a láska?

A když už mluvíme o tom, že tato doba je Boží výzvou k daleko širší a hlubší ekumeně, než jaké jsme byli schopni dosud (myslím na ta mnohdy zdvořile formální setkání jednou za rok v týdnu modliteb za jednotu křesťanů), pojďme ještě dál. Ježíšova slova v evangeliu této neděle „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne“ se často v církvích vykládala a vykládají jako kladivo na ty, kdo nejsou řádně zapsanými členy církve (buď „té naší jedině pravé“, anebo ev. i ostatních křesťanských církví, které podepsaly dohodu o vzájemném uznání platnosti křtu). Ostatní nemají šanci dostat se k nebeskému Otci. Opravdu? „Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne,“, říká Ježíš. Ale zde je třeba si položit zásadní otázku: Co všechno obsahuje Ježíšovo „já“? Známe jeho hranice?

Na tuto otázku Ježíš odpovídá v líčení posledního soudu: Když jste posloužili těm nejmenším z mých bratří, mně jste posloužili. To jsem byl já. Kristovo já není omezeno na „Krista podle těla“, na Ježíše jako jednotlivce, který žil a zemřel v Palestině před dvěma tisíci lety. Není omezeno ani na svátosti církve. „Deus non tenetur sacramentis“, Bůh není svázán svátostmi, říká stará teologická zásada, působí i bez nich a mimo ně. Svátosti jsou znamení, ano, dveře, jimiž je třeba projít. Ježíš v dnešním evangeliu říká nesmírně důležitou větu: Já jsem dveře. Dveře, to je otevřenost, prázdný prostor, přístup k něčemu dalšímu. Ježíš je dveře k Otci, je oknem, kterým vidíme Boha při díle, jak o tom budeme meditovat příští neděli.

Ježíš pojal do svého já i ty své nejmenší bratry a sestry – proto i skrze ně můžeme přijít k Bohu: a činíme to skrze Krista. Skrze Krista, který je tam, i když ho nevidíme, nejmenujeme a nerozpoznáme (jako ti milosrdní, kteří budou na posledním soudě překvapeni: To jsi byl opravdu ty? My jsme to přece nedělali kvůli tobě, my jsme jim sloužili prostě proto, že oni potřebovali naší blízkost). Kristus je dveře, prázdný prostor: učinil se prázdným, vzdal se sám sebe, říká o něm apoštol Pavel. Ano, i my, až se učiníme prázdnými od svého ega, můžeme být dveřmi, skrze které lidé budou moci přijít k Bohu. Amen.


video: YouTube -- audio: AFP -- text polsky

Proslovy a kázání

23. listopadu 2019 Proslovy
PŘEVZETÍ MEDAILE SV. JIŘÍ (KRAKOW)
.
11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
12. července 2020 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2020
.
24. května 2020 Kázání
NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ - 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
17. května 2020 Kázání
TŘETÍ OSOBA TROJICE - 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
10. května 2020 Kázání
GLOBALIZACE JAKO BOŽÍ VÝZVA - 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
3. května 2020 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE - 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
26. dubna 2020 Kázání
CESTA DO EMAUZ - 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
19. dubna 2020 Kázání
DOTKNI SE RAN - BÍLÁ NEDĚLE 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020 (ČRo VLTAVA)
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020
.
11. dubna 2020 Kázání
BÍLÁ SOBOTA 2020
.
10. dubna 2020 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2020
.
9. dubna 2020 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK 2020
.
5. dubna 2020 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2020
.
2. dubna 2020 Kázání
CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ (Pandemie jako spirituální úkol)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2018: SVÁTEK CYRILA A METODĚJE
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2016: SVATÝ TOMÁŠ
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

blog Tomáše ...

Myšlenka na den

Teologické myšlení se stává opravdovým dobrodružstvím ducha a určitě může člověku pomoci hlouběji se ponořit do tajemství víry, nechá-li ve své mysli proudit dialog a vzájemné jiskření dvou světů – světa Bible a světa metafyziky - pokud ví, že oba světy nabízejí obrazy a metafory svého druhu. Teologové však začali brát metafyzický obraz Boha jako „pravdivou, tj. vědeckou“ výpověď o Bohu a Písmo jako soubor citátů, munici k obhajobě této pravdy. Filozofie, Písmo i teologie - jakožto setkání Písma a filozofie - ztrácely svou plodnou a inspirující sílu; z křesťanského myšlení se začala stávat ideologie.