T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Proslovy

19. listopadu 2016

PONTIFICI 2016

(Proslov při udělení ceny Klubu katolické inteligence Pontifici 19. 11. 2016 ve Varšavě)

Dámy a pánové, s vděčností a pocitem morálního závazku přijímám ocenění, které jste mi právě udělili. Velmi si ho vážím a děkuji vám za něj.

My, čeští katolíci, jsme vždy – nakolik to bylo možné – sledovali činnost KIK (Klubu katolické inteligence) s úctou, obdivem a vědomím naší vzájemné blízkosti. To, oč jsme my za jiných podmínek usilovali v disentu vůči komunistickému režimu v tehdejším Československu - v „podzemní církvi“, „létající univerzitě“, při přednáškách a seminářích v soukromých bytech a vydávání „samizdatových“ knih a časopisů – mělo s vámi stejný cíl. Snažili jsme se překonat vnucenou izolaci národní kultury „železnou oponou“, překonat pokušení provincialismu, otevřít dveře, uzamčené cenzurou, posílit vědomí naší přináležitosti k Evropě a Západu, tvořivě přijímat podněty ze světa, dát prostor umlčovaným a inspirovat tak nezávislé myšlení a svobodnou kulturní tvorbu i v nesvobodné společnosti. KIK v Polsku i kulturní a náboženský disent v Čechách tak připravovaly morální a duchovní biosféru pro nezávislost, demokracii a politickou i kulturní svobodu. Lidé, zformovaní tímto prostředím, většinou nebyli pak zaskočeni tím, že svoboda a demokracie nejsou výdobytkem, který se získá jednou provždy, nýbrž náročným úkolem, cestou, která má svá úskalí a ohrožení, cestou, na níž se budeme setkávat s překážkami a s pokusy svobodu omezovat a dusit.

V Praze jsme si letos 17. listopadu připomněli výročí „sametové revoluce“ 1989 mohutnými demonstracemi proti těm, kteří by chtěli kormidlo zahraniční politiky obrátit zpět, oddálit nás od Evropské unie a atlantického společenství směrem k nedemokratickým říším Východu – Rusku a Číně. Řekli jsme své rozhodné ne těm, kteří uměle rozdmýchávají strach z uprchlíků až k hysterii a panice, kteří nedovedou rozlišovat mezi islámem a džihadismem, a mezi vlastenectvím, které spočívá v odpovědnosti za rozvíjení kulturních hodnot, a jedovatou ideologií nacionalismu a šovinismu, národního sobectví a nenávisti vůči jiným národům, kulturám a náboženstvím. Demagogové a populisté – a to nejen v tzv. postkomunistických zemí – získávají nebezpečně na síle rozdmycháváním toho, co je nejnižší a nejtemnější v lidských duších. Brexit a volba amerického prezidenta byly zřejmě porážkou rozumu a vítězstvím emocí – a to velmi problematických emocí. Zápas s populisty není jen politický zápas, je to duchovní a mravní úkol.

Sekulární svět podcenil sílu náboženství. Dnes vidíme, že „náboženství“ je ohromný zdroj energie, která může být použita k dobrému i zlému. Hlavní rozdíly nejsou mezi náboženstvími, náboženskými systémy, nýbrž uvnitř nich. Týká se to i naší katolické církve. Často se setkáme s tím, že dva lidé sedí vedle sebe v kostelní lavici, recitují stejné Credo, avšak svým smýšlením a svými životními postoji vyznávají zcela jiné náboženství (jinak chápou víru, jinak ji prožívají a jinak uplatňují ve svém životě): „mají jiného ducha“.


Často se nyní vracím k větě středověkého mystika Mistra Eckharta: Vnitřní člověk má vnitřního Boha, vnější člověk má vnějšího Boha. Lidé, kteří žijí na povrchu, tak, „jak se žije ve světě“, kteří se snadno nechávají zmanipulovat médii, „veřejným míněním“ a populistickými politiky, se často přiklánějí k strnulému „vnějškovému náboženství“, k pouhému „dědictví otců“ a folkloru, bez osobní živé víry. Takové povrchní náboženství lze snadno zneužít, stává se často součástí a oporou nacionalismu či jiné politické ideologie.

Druhou skupinu tvoří lidé, kteří prošli skutečnou konverzí, totiž existenciálním obratem od vnějškového konzumního přístupu k životu a od fixace na vlastní ego. Ti už samotným tímto „obratem na hloubku“ a schopností rozeznat mezi hlukem reklam všeho druhu hlas svědomí, už žijí v Bohu, i když ne vždy vyznávají jeho jméno.

Jsem přesvědčen, že velkým posláním církve je dnes role terapeutická – pomáhat lidem uzdravit, pročistit a projasnit ty temné stíny strachu a frustrací, z kterých těží populisté. Lidé, kteří v sobě uchovávají strach, se stávají zlými lidmi. A ze všech zlých lidí – napsal C. S. Lewis – jsou nejhorší zbožní zlí lidé.

Církev má být polní nemocnicí na bojištích našeho světa, řekl papež František, velký prorok a skutečný pontifex naší doby. Důležitým oddělením této nemocnice je to, které léčí pocity strachu a frustrace, z nichž se rodí agresivita a nenávist a podpora demagogů.

Důležitým posláním institucí, jako je KIK anebo Česká křesťanská akademie, v jejímž čele stojím již více než čtvrt století, je budovat mosty porozumění a důvěry přes příkopy, které vykopávají ti, kdo šíří strach, předsudky, lež a nenávist. Můj přítel Václav Havel vepsal na prapor „sametové revoluce“ heslo, plné naděje: Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. My křesťané věříme, že tato naděje se v plnosti uskuteční až v eschatologickém završení dějin. Přesto i na naší pouti dějinami je tato naděje velkou posilou pro naše jednání. Udržovat tuto naději, která se cynické „moudrosti tohoto světa“ zdá pochopitelně naivní a pošetilá, je i dnes velkým úkolem všech „stavitelů mostů“.

Proslovy a kázání

19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SVATÝ TOMÁŠ (Litomyš)
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

Myšlenka na den

Pracuji-li s předpokladem, že jak víra, tak nevíra mají svůj kus pravdy, pak se nechci spokojit s lacině postmoderním heslem „každý má svou pravdu!“ Zajímá-li mne „pravda nevíry“, pak ne proto, abych ji blazeovaně „uznal“, nýbrž abych jejím promyšlením a protrpěním obohatil svou víru.