T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Kázání

14. dubna 2022

ÚDOLÍM STÍNŮ K ODVAZE DŮVĚŘOVAT (Poslední večeře Páně)

Církev je lid Boží kráčející dějinami. Středobodem dějin spásy je pro nás „událost Kristus“ – osoba, učení a život Ježíše Nazaretského, zejména velikonoční příběh, který si liturgicky zpřítomňujeme v těchto dnech.
Tento příběh můžeme vložit do dvojího kontextu: Jedním je minulost vyvoleného národa, druhým naše přítomnost. Vyvrcholení Ježíšova života nastalo ve dnech svátku pascha, svátku přejití, který připomíná vyjití Izraelitů z egyptského otroctví na strastiplnou cestu do zaslíbené země svobody. I tato souvislost ukazuje smysl Ježíšovy oběti: je to exodus, vyjití; Ježíš nás vyvádí svým bolestným zápasem se strachem a smrtí, svým sebe-vydáním, do otevřeného prostoru nového života, nového způsobu existence.
Účinným znamením (signum efficiens) tohoto životního obratu, nového zrození k novému životu je křest; proto církev nejraději křtí o Velikonocích a dává nám každoročně během liturgie Velké noci při obnově našich křestních závazků příležitost hlouběji a s větším porozuměním a svobodou uvědomit si, prožít a potvrdit tuto naši účast na Kristově vzkříšení.

Obnova křtu je příležitost uvědomit si to, co vyznal svatý Pavel: Nežiju už jen já sám, nýbrž žije ve mně Kristus. Ano, ve všech nás pokřtěných skrze křest – a v těch, kdo se na křest připravují nebo se k němu rozhodují, už skrze jejich touhu – žije Kristus. Je naším úkolem dát mu v našem životě prostor, takříkajíc pustit ho ke slovu a k dílu, což předpokládá ztišit a zvládnout naše malé ego, naše povrchní já.
Velikonoční triduum, tyto tři svaté dny, do nichž právě vstupujeme, je příležitostí zajet z povrchu na hlubinu.
Zelený čtvrtek nám ukazuje dva způsoby naší přítomnosti v Kristu a Kristovy přítomnosti v nás: Je to eucharistie a modlitba. Kráčíme-li v tyto dny s Ježíšem, zavede nás nejprve do večeřadla a pak také do tmy zahrady getsemanské.
Ježíš ukazuje smysl své smrti: Jako snědený chléb a vypité víno se ztrácí z dosahu našich smyslů, avšak není zmarněno, nýbrž sytí, dává sílu, udržuje život, tak i Ježíšovo sebedarování ve smrti je posilou na naší cestě. Kristus v eucharistii je „panis viatorum“, chléb poutníků.
Vyčerpaný prorok Eliáš na poušti už necítil žádnou sílu a motivaci pro další cestu, avšak dostal od Boha posilu v podobě chleba a pokynu: Jdi dál v síle tohoto pokrmu.
Ano, tak se mohou v této době cítit – a cítí se – mnozí z nás: Už dost, Hospodine! Mnohé z nás zraňuje a vyčerpává to, co se děje s naším světem, který po pandemii zákeřné choroby nyní zakouší pandemii násilí, krutosti a lži zločinné války. Avšak u Kristova stolu můžeme slyšet stejná slova, která Hospodin řekl Eliášovi, propadajícímu pokušení k smutku, rezignaci a zoufalství: Vstaň a jez! Máš ještě dalekou cestu před sebou!
Eucharistie není magický lék ani opiát, avšak pokud přistupujeme ke Kristovu stolu s lačným a otevřeným srdcem, můžeme se stát součástí onoho tajemství transsubstanciace, léčivé proměny: I naše já, naše srdce, může být proměněno a stát se účinným znamením Kristovy lásky; i my se můžeme stát chlebem pro druhé.
Tuto proměnu vyjadřuje modlitba svatého Františka: „Pane, dej, abych netoužil po utěšování, nýbrž těšil, netoužil po porozumění, nýbrž rozuměl, netoužil po lásce, nýbrž miloval.“
Jistě: Přirozeně toužíme po lásce, po porozumění a útěše. Možná si myslíme, že nejdříve toto vše musíme dostat a mít, abychom z toho mohli eventuelně pak rozdávat druhým.
Ale svatý František dobře porozuměl jednomu z velkých paradoxů: „Kdo se daruje, ten přijímá; kdo na sebe zapomíná, ten je nalézán; kdo odpouští, tomu je odpuštěno; kdo umírá, ten povstává k věčnému životu.“
Není tomu ani tak, že dostáváme tyto dary dodatečně jako jakousi odměnu za to, že jsme dávali. Tím, že dáváme, dostáváme. Lásku přijímáme tím, že ji prokazujeme.
Ano, i když jsme plni nepokoje, smutku a pochybností, můžeme prosit se svatým Františkem: Učiň ze mne nástroj svého pokoje!
Málokdo z nás je v této době „držitelem“ jistot a pokoje, aby z nich mohl velkoryse rozdávat.
Rozdělím se s vámi o zkušenost těchto dní: Když jsem trávil hodiny zpovídáním a duchovními rozhovory, věděl jsem, že přijdou mnozí lidé, vnitřně zasažení touto válkou ve svém srdci a často i ve své víře – a opravdu jsem se Hospodina ptal, zda jim mohu nějak pomoci, když jsem na tom podobně jako oni.
Mám snad předstírat jistotu, kterou nemám? Mám jim dávat ty moudré teologické odpovědi, když mne samého, byť s nimi rozumově souhlasím, nezbavují všech bolestných otázek? Budou mi rozumět a bude jim to stačit, když jim řeknu, že naše víra nenabízí odpovědi na každou otázku, na všechno, nýbrž spíše učí žít i s otevřenými otázkami a s paradoxy života? A pak jsem pocítil při těch rozhovorech, že když na chvíli zapomenu na své bolesti, rány, smutek a neklid v této době a snažím se plně soustředit na to, co prožívá člověk, který se na mne obrátil, nějakým způsobem mu snad mohu být alespoň tím Šimonem Kyrénským, který na chvíli pomáhá nést kříž. Nemyslím, že bych při těch rozhovorech přišel na nějaké geniální rady a řešení. Ale zapomněl jsem na sebe a zpětně pocítil, že Kristus byl v té chvíli ve mně a on působil. Když milujeme, získáváme lásku; když těšíme, jsme utěšeni. Tak snad tohle může být – ne-li rada – tedy alespoň sdílená zkušenost. Půjdeme dnes ke Kristovu stolu, abychom dostali posilu na cestu. Bude-li naše srdce dobrou půdou, zbavenou trní a bodláčí, může eucharistie působit jako zrno, které ve svůj čas vydá klas.
Pak s ním půjdeme do zahrady Getsemanské. Vzal si tam nejprve ty tři, kteří viděli jeho slávu v jasu hry Tábor. Ale tady v Getsemane není žádné jásavé světlo. Tady apoštolové netouží se zabydlet, udělat si tři stánky. Vždyť zakrátko uslyšíme nejsmutnější větu celého Nového zákona: Tehdy ho všichni učedníci opustili a utekli.
Ani pro Ježíše samotného to není žádná lehká hodina: prožívá modlitbu jako zápas.
Všichni, kdo si představují modlitbu naivně a rouhavě jako způsob, jak přimět Boha, aby plnil naši vůli a rychle a bezchybně vyřizoval naše požadavky (vždyť je přece psáno: Proste a dostanete), by měli hluboce promeditovat tuto scénu v Getsemane, tuto školu víry a modlitby.
Říká nám, že Bůh jako automat, do kterého si nasypeme mince svých modliteb a pak už čekáme, kdy objednávku vyplní, opravdu neexistuje, je jen dětinskou projekcí našich přání.
Jestliže vidíme smysl modlitby v tomto obchodním mechanismu a budeme se rozhodovat, zda Bohu dopřejeme víru, jestliže se osvědčí v plnění našich přání, pak vězme, že v takového boha opravdu věřit nepotřebujeme: Bůh jako automat k našim službám neexistuje.
Modlitba není prostředek k manipulaci s Bohem, aby plnil naši vůli, nýbrž způsobem, jak načerpat světlo a sílu k tomu, abychom porozuměli Boží vůli a jednali ve shodě s ní.
Ano, má hluboký smysl přímluvná modlitba, je přirozené a dobré předkládat Bohu svá přání, tužby, starosti i obavy – a pak je uvidět jeho očima a v jeho světle a s plnou důvěrou je odevzdat i sebe odevzdat jeho vůli. V modlitbě se realizuje smysl víry jakožto sebepřekročení, sebe-transcendence.
Bůh není mocný tatík za scénou, který hýbe dějinami a lidmi jako loutkář loutkami. Nezbavuje nás naší svobody a odpovědnosti, ani naší konečnosti a omezenosti. Nicméně v modlitbě nás otevírá a zmocňuje k porozumění Jeho vůli a k spolupráci s ní. Vlévá léčivou sílu naděje do našich ran a slabostí.
Getsemane, to je zápas modlitby, přechod (pascha, exodus) od prosby „Odejmi ode mne kalich utrpení“ (která je přirozená) k větě „Ne má, ale Tvá vůle se staň.“
Náš svět není bůh, není dokonalý, křesťanská víra nám na rozdíl od pohádek neslibuje, že v něm nebudou strasti, že v tomto světě budou všichni dobří odměněni a zlí potrestáni. Náš svět je směsí dobra a zla, radosti a bolesti, ctnosti a viny – a my stojíme před svobodou volbou mezi vírou a nevírou, nadějí a beznadějí.
Je dost světla pro víru a dost tmy pro beznaděj, říkal už Pascal.
Velikonoční příběh nepatří mezi náboženské pohádky a iluze, ani jeho závěr, Ježíšovo tajemné vítězství nad smrtí, není jednoduchý happyend.
V dramatu Velikonoc, stejně jako v dramatech našich životů a dějin, jsou i úzkosti Getsemane a bolesti kříže. Jsou údolí stínů, která nemůžeme obejít, jimiž je třeba projít.
I kdybych měl projít údolím stínu smrti, nebudu se bát zlého, neboť Ty se mnou jsi, čteme v knize žalmů.
O tuto odvahu víry prosíme u stolu večeře Páně i v getsemanské noci Zeleného čtvrtku: Zůstaňme zde a bděme spolu, bděme a modleme se, abychom nepodlehli pokušení.

Proslovy a kázání

12. března 2022 Proslovy
COMENIUSPRIJS - PŘEVZENÍ KOMENSKÉHO CENY (NAARDEN)
.
23. listopadu 2019 Proslovy
PŘEVZETÍ MEDAILE SV. JIŘÍ (KRAKOW)
.
11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
14. dubna 2022 Kázání
ÚDOLÍM STÍNŮ K ODVAZE DŮVĚŘOVAT (Poslední večeře Páně)
.
13. února 2022 Kázání
BLAHOSLAVENSTVÍ – 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
6. února 2022 Kázání
TRADIČNÍ ZPOVĚĎ NEBO DUCHOVNÍ DOPROVÁZENÍ? – 5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
30. ledna 2022 Kázání
CESTA K DOSPĚLOSTI VÍRY – 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
25. října 2020 Kázání
NEJVĚTŠÍ PŘIKÁZÁNÍ - 30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. října 2020 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ - 29. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
12. července 2020 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2020
.
24. května 2020 Kázání
NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ - 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
17. května 2020 Kázání
TŘETÍ OSOBA TROJICE - 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
10. května 2020 Kázání
GLOBALIZACE JAKO BOŽÍ VÝZVA - 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
3. května 2020 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE - 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
26. dubna 2020 Kázání
CESTA DO EMAUZ - 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
19. dubna 2020 Kázání
DOTKNI SE RAN - BÍLÁ NEDĚLE 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020 (ČRo VLTAVA)
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020
.
11. dubna 2020 Kázání
BÍLÁ SOBOTA 2020
.
10. dubna 2020 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2020
.
9. dubna 2020 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK 2020
.
5. dubna 2020 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2020
.
2. dubna 2020 Kázání
CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ (Pandemie jako spirituální úkol)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2018: SVÁTEK CYRILA A METODĚJE
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2016: SVATÝ TOMÁŠ
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

člen expertní rady Gymnázium Paměti národa

vicepresident
Council for Research ...

Myšlenka na den

Respektujme různost cest a stanovisek, avšak nezůstávejme u konstatování této rozdílnosti. Právě v dialogu, v konfrontaci různých stanovisek a duchovních zkušeností, se snažme společně překročit horizont toho, co jsme již poznali a nechme víc zazářit „světlo pravdy“ – byť jsme si vědomi, že na této zemi a uvnitř dějin nebudeme schopni toto světlo úplně poznat a cele obsáhnout, že se nikdy nemůžeme stát „majiteli pravdy“.