Úvodní slovo při společné meditaci představitelů pěti světových náboženství v pražské katedrále v rámci konference FORUM 2000 -16. října 2001
Pane presidente, Vaše královská výsosti, Vaše Svatosti, vážení hosté, dámy a pánové!
Dovolte, abych letos zahájil toto tiché večerní shromáždění slovy z islámské tradice, veršem z Koránu: "Kdyby byl Bůh chtěl, byl by vás učinil národem jediným, ale neučinil tak, aby vás zkoušel tím, co vám dal. Předstihujte se vzájemně v konání dobrých skutků. K Bohu se uskuteční návrat vás všech, a on vás poučí o tom, o čem jste byli v rozporu" (5, 48)
A k tomu připojuji slova sv. Bernarda z Clervaux: "Prohlubujme to, co nás spojuje, překonávejme to, co nás rozděluje, uchovávejme to, co nás rozlišuje."
Letos popáté jsou tu s námi zástupci pěti největších náboženství světa, pěti vznešených cest - na kterých už po tisíciletí miliardy žen a mužů, i drtivá většina dnešního lidstva, nacházejí odpovědi na základní otázky života. Různé odpovědi.
Verš z Koránu, ktery jsem citoval, nám říká, ze tato různost je dar a milost. A také, že je to zkouška. Budeme vyzkoušeni, zda odlišnost těch druhých budeme vnimat okamžitě jako hrozbu a odpovíme na ni nepřátelstvím a násilím, nenávistí a zabíjením - anebo zda budeme schopni nejen se svými odlišnostmi žít a tolerovat je, nýbrž učit se je chápat jako dar, který doplňuje naši vlastni jednostrannost. Je přirozené, že chceme také šírit a nabizet druhým naše vlastni hodnoty. Budeme je však vnucovat s naivitou a arogancí? Anebo se budeme se budeme stále znovu pokoušet o trpělivý dialog, v němž bychom mohli lépe porozumět druhým a tím i sami sobě?
Masová vražda na Manhattanu byla součástí dlouhé války mezi otevřenými a uzaveřnými kulturami mysli; tato bojova linie vede po staleti napříč hranicim mezi národy a náboženstvími. Ano, jsou v dějinách někdy chvíle, kdy je pokojný dialog nemožný a my musíme bránit sebe i druhé silou. Ale i uprostřed války musíme myslet dopředu, na budoucnost míru. Není žádná svatá válka, jen mír je svatý. I v dramatických dobách se musíme mít na pozoru, aby nás neovládl duch pomsty, abychom si za žádných okolností nedali vnutit logiku, zbraně a pravidla těch druhych. Kdyby se vsichni ridili filozofii oko za oko, byl brzy cely svet slepy. Nespokojujme se s re-akcí na druhé - potřebujeme akci, jednání nového stylu a s novou kvalitou.
Velké věci mohou vyrůst z malého zrna, je-li zasazeno dosti hluboko. Zástupci pěti různých náboženství stojí vedle sebe, s velkou pozorností, pokorou a úctou naslouchají jeden druhému - neni to samo již uzdravující znamení naděje?
Je to jen symbolická akce? Není mocnější síly ve světě, než jsou symboly. Symboly jsou impulsy, které uvádějí do pohybu jednání lidských bytostí i národů - ve směru dobra i zla. Symboly jsou klíče, otevírající zdroje energie v každodenním životě, včetně hospodářství a politiky. Mohou se stát jiskrami, které když dopadnou na střelný prach lidských úzkostí, frustrací a pocitů nespravedlnosti, způsobují exploze, které otřásají světem. Na druhé straně mohou mobilizovat dobrou vůli, odvahu, heroismus a velkorysost.
Dnes zde uslyšíme návrh na další konkrétní krok na cestě kupředu. Nyní však vaším jménem prosím přítomné představitele světových náboženství, aby nás svým jemným a hlubokým viděním a duchovní noblesou povzbudili k zápasu proti barbarství v našem společném světě.
