T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Kázání

5. listopadu 2023

POZOR (NEJEN) NA VELKÉ STŘAPCE

Úvaha na 31. neděli v mezidobí

Ježíš mluvil k zástupům i ke svým učedníkům: „Na Mojžíšův stolec zasedli učitelé Zákona a farizeové. Dělejte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale podle jejich skutků nejednejte, neboť mluví, ale nejednají. Svazují těžká a neúnosná břemena a vkládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. Všechny své skutky dělají jen proto, aby se ukázali před lidmi. Dávají si zhotovovat zvlášť široké modlitební řemínky a zvlášť velké střapce na šatech, mají rádi čestná místa na hostinách a přední sedadla v synagogách, mají rádi pozdravy na ulicích, a když jim lidé říkají 'mistře'. Vy však si nedávejte říkat 'mistr', jenom jeden je váš Mistr, a vy všichni jste bratři. A nikomu na zemi nedávejte jméno 'otec', jenom jeden je váš Otec, a ten je v nebi. Ani si nedávejte říkat 'učitel', jenom jeden je váš Učitel – Kristus. Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.

V několika posledních nedělích jsme četli Ježíšovu polemiku proti farizeům a ukazoval jsem vám na konkrétním případu z nedávné doby, jak je tento spor mezi dvěma zcela různými náboženskými postoji přítomen i v dnešní církvi, konkrétně v postojích konzervativní opozice některých církevních představitelů proti papeži Františkovi a jeho obnovnému úsilí. Vidíme, jak u lidí, kteří se vždy zapřísahali poslušností vůči papeži, tato poslušnost končí tehdy, když papež neříká to, co si myslí oni a co chtějí slyšet.

Dnešní evangelium je vyvrcholením té Ježíšovy řeči proti farizeům a farizejství. Je třeba znovu opakovat, že farizeové byli často lidé, kteří to s náboženstvím a jeho příkazy mysleli velmi vážně, kteří byli ve své většině učení, zbožní a morální.
Jistě to může platit i o mnoha oponentech nynějšího papeže. Ale to, čím je postoj farizeů (tehdejších i dnešních) v rozporu s Ježíšem a jeho evangeliem, leží hlouběji. Spočívá v samotné podstatě vztahu těchto lidí k Bohu a z něho vyplývajícím vztahům k lidem. Náboženství farizeů je náboženství Zákona: zbožnost a mravnost vidí v co nejpřesnějším plnění příkazů a zákazů. Není tu místo pro svobodu a milosrdenství.
Proto jedním z poznávacích znaků farizeů je jejich neschopnost humoru, nikoliv „vtipkování“, nýbrž skutečné hluboké radosti, vyplývající ze svobodného srdce.
Některá náboženství jsou víc než jiná v pokušení tohoto náboženského legalismu, zákonictví. Judaismus může (ale nemusí) být chápán především jako smlouva, zákon. Islám může (ale nemusí) být chápán především jako právní systém. V jednotlivých náboženstvích tuto jejich stránku vyvažují mystikové, hlasatelé víry, projevující se především láskou.

Mladé křesťanství se z podoby legalistického náboženství pokusil vyvést především svatý Pavel svou teologií svobody od Zákona, důrazem na víru – na víru jako přijetí milosti, Božího nezaslouženého daru.
Avšak „kvas farizejský“ ohrožuje zdraví církve až podnes. Zákonický postoj – a zase se dívejme především do vlastního hnízda, do církve – může vést ke skutečné deformaci, deformaci života, vztahů a osobnosti člověka.
Nerozlišování mezi tím, co je podstatné a tím, co je okrajové, vnější, pak vede k vnějškovosti – až po to trapné a směšné rozšiřování ozdob a střapců.
To, v čem si člověk libuje navenek, vypovídá také mnoho o tom, jaký je uvnitř. Když jsem poprvé viděl amerického kardinála Raymonda Burke, který si při bohoslužbách (ano, přivezl si to i do strahovského kláštera v Praze) nechává nosit osmimetrovou vlečku jako nevěsta z hollywoodského filmu, řekl jsem si, jak asi tento člověk čte a bere vážně evangelium – a vůbec mne nepřekvapilo, když ho vždy najdu mezi signatáři těch či oněch dubií, pochybností o papeži Františkovi. Do srdce toho preláta samozřejmě nevidím, ale z toho, co ukazuje, se určitých dubií (pochybností) mohu těžko zbavit.

Při čtení Ježíšových slov z dnešního evangelia se musíme se zahanbením přiznat, že málokteré náboženství rozvinulo kulturu střapců a titulů do tak absurdní formy jako naše matka katolická církev.
Pamatuji se, jak jsem se jako student před první návštěvou u biskupa Františka Tomáška v pražském arcibiskupském paláci ty tituly učil: bohoslovci se říká ctihodný pane, panu kaplanovi se říká velebný pane, panu faráři důstojný pane, panu děkanovi veledůstojný pane, monsignorovi vaše milosti, biskupovi Vaše excelence, kardinálovi Vaše Eminence, papeži (přes výslovné zákazy evangelia) Svatý otče či Vaše svatosti; prelátům se v pokleku líbá prsten. Jaká úleva, když nám pan biskup jen prostě a srdečně potřásl rukou.

Když i mne na stáro potkalo, že jsem byl jmenován monsignorem a prelátem Jeho Svatosti, oznámil jsem, že si parády s tím spojené, červené birety, červené knoflíky a ponožky si pořizovat nebudu, budu se oblékat obyčejně jako kolegové na univerzitě, budu bydlet doma ve svém bytě a dal jsem výstražné varování tomu, kdo by se mne pokusil oslovovat Vaše milosti.
Když jsem na počátku 90. let – naštěstí jen krátkou dobu – pracoval v arcibiskupském paláci a pak dokonce ve Vatikánu, pocítil jsem, jak toto prostředí může člověka poznamenat a také jsem pak pochopil, proč papež František dal před Apoštolským palácem přednost obyčejnému bytu v domě svaté Marty.

Pokud člověk dostává na konci života – často po letech, kdy musel čelit mnohé nepřízni – různá zasloužená či nezasloužená ocenění, musí zmobilizovat v sobě veškerou sebeironii a smysl pro humor – a být si dobře vědom toho, že kvůli všem těmto věcem není ani o fous cennější, než kterýkoliv jiný člověk.
Záleží jen na tom, jak nás vidí Bůh; všechny lidské soudy v církvi i společnosti, pozitivní i negativní, je třeba brát s naprostou rezervou.

Vyznávám, že i mně to trvalo hodně dlouho, než jsem se zbavil závislostí na mnoha vnějších věcech. I já jsem totiž jistou dobu strávil v určitém nezdravém katolickém prostředí, které na mne – jak to teď zpětně vidím – mělo špatný vliv. Poznal jsem lidi, kteří za své pozérství a svou ustavičnou sebestylizaci do role duchovních autorit, a zejména za své nezdravé a nezodpovědné připoutávání lidí na sebe, pak sami platili velkou cenu v podobě vnitřní osamělosti, zahořklosti a depresivity, kterou pak šířili kolem sebe.
Snaha vytvářet si z lidí své vlastní kopie a žárlit na jejich svobodu patří také k onomu klerikalismu, který je podle papeže Františka jedem církve.

Jak rád naopak vzpomínám na ty z mých duchovních průvodců, kteří byli zcela jiní, jako byl pater Reinsberg, který snoby a farizeje poznával zdaleka. Učil nás, kdy se má člověk podívat do zrcadla, s chutí se sám sobě zasmát a vypláznout na sebe jazyk.
Jak se zpívá v jedné překrásné moravské písničce, pamatujme, že jsme všichni jen popel a bláto.

Pak je tu ještě praktická otázka, kterou často dostávám: smí se tedy říkat knězi otče? Možná se mýlím, ale v téhle věci bych nebyl příliš přísný; vždyť i apoštol Pavel mluví o otcích ve víře. A když kněz dosud nesmí mít vlastní rodinu, pak myšlenka, že prokázal duchovnímu zrání řady lidí laskavou otcovskou službu a má množství dospělých samostatných duchovních potomků (nikoliv jen lichotníků a napodobitelů, kopií), může mu být zdrojem zdravého uspokojení, hlubokého vnitřního štěstí a vděčnosti.

Kněz má podle slov Písma být služebníkem lidské radosti. Nešťastní a neradostní kněží se pak vyžívají v kulturních válkách a apokalyptickém strašení lidí, v této nebezpečné duchovní infekci. Často si říkám, když je poslouchám, že ony roušky na ústech z doby kovidu bychom měli některým z nich zdvořile nabídnout, aby přestali víru ustavičně diskreditovat.

Jen jeden je náš Mistr, my všichni jsme bratři a sestry. Vyhlížejme s nadějí, nakolik synodální proces obnovy církve odnese do minulosti to, co do minulosti patří – a povzbudí nás na cestu k budoucí podobě křesťanství. Tentokrát změny nelze čekat jen v podobě úředních přípisů z nadřízených církevních úřadů. Je třeba inspiraci Ducha, který vane, kam sám chce, je třeba tomuto vanutí Ducha pozorně naslouchat jak ve svatyních našich  svědomí, tak v událostech, které jsou Boží řečí v našem světě.
A znovu opakuji: tato doba si vyžaduje odvahu a moudrost, umění duchovního rozlišování.

Proslovy a kázání

25. února 2024 Proslovy
ZÁSADA „ZUB ZA ZUB“ ODPORUJE EVANGELIU
.
9. prosince 2023 Proslovy
REQUIEM ZA KARLA SCHWARZENBERGA (Katedrála)
.
28. září 2023 Proslovy
PROJEV V SENÁTU PČR - STŘÍBRNÁ MEDAILE PŘEDSEDY SENÁTU
.
12. března 2022 Proslovy
COMENIUSPRIJS - PŘEVZETÍ KOMENSKÉHO CENY (NAARDEN)
.
23. listopadu 2019 Proslovy
PŘEVZETÍ MEDAILE SV. JIŘÍ (KRAKOW)
.
11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
18. února 2024 Kázání
ŘEKNI ĎÁBLOVI NE!
.
11. února 2024 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ KRISTA
.
4. února 2024 Kázání
KATOLICITA A EKUMENISMUS
.
28. ledna 2024 Kázání
RŮŽE PRO VRAHA – RŮŽE BEZ TRNÍ?
.
17. prosince 2023 Kázání
JAK SE DOSTAL GOLIÁŠ DO KOLEDY? - 3. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
14. prosince 2023 Kázání
REQUIEM ZA KARLA SCHWARZENBERGA (Farnost)
.
10. prosince 2023 Kázání
DĚLÁM, CO MŮŽU. TOMÁŠ - 2. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
3. prosince 2023 Kázání
JSME VRÁTNÍ SVĚTA - 1. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
26. listopadu 2023 Kázání
SLAVNOST KRISTA KRÁLE
.
5. listopadu 2023 Kázání
POZOR (NEJEN) NA VELKÉ STŘAPCE
.
2. listopadu 2023 Kázání
VNÁŠEJME NEBE DO PEKEL NAŠEHO SVĚTA
.
29. října 2023 Kázání
VĚŘÍM – TO ZNAMENÁ: ODDÁVÁM SE
.
22. října 2023 Kázání
JEŽÍŠ A FARIZEOVÉ
.
8. října 2023 Kázání
NEVYSLYŠENÁ MODLITBA
.
16. dubna 2022 Kázání
VELKÁ NOC 2022
.
15. dubna 2022 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2022
.
14. dubna 2022 Kázání
ÚDOLÍM STÍNŮ K ODVAZE DŮVĚŘOVAT (Poslední večeře Páně 2022)
.
13. února 2022 Kázání
BLAHOSLAVENSTVÍ – 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
6. února 2022 Kázání
TRADIČNÍ ZPOVĚĎ NEBO DUCHOVNÍ DOPROVÁZENÍ? – 5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
30. ledna 2022 Kázání
CESTA K DOSPĚLOSTI VÍRY – 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
25. října 2020 Kázání
NEJVĚTŠÍ PŘIKÁZÁNÍ - 30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. října 2020 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ - 29. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
12. července 2020 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2020
.
24. května 2020 Kázání
NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ - 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
17. května 2020 Kázání
TŘETÍ OSOBA TROJICE - 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
10. května 2020 Kázání
GLOBALIZACE JAKO BOŽÍ VÝZVA - 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
3. května 2020 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE - 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
26. dubna 2020 Kázání
CESTA DO EMAUZ - 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
19. dubna 2020 Kázání
DOTKNI SE RAN - BÍLÁ NEDĚLE 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020 (ČRo VLTAVA)
.
11. dubna 2020 Kázání
BÍLÁ SOBOTA 2020
.
10. dubna 2020 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2020
.
9. dubna 2020 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK 2020
.
5. dubna 2020 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2020
.
2. dubna 2020 Kázání
CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ (Pandemie jako spirituální úkol)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2018: SVÁTEK CYRILA A METODĚJE
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2016: SVATÝ TOMÁŠ
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

člen expertní rady Gymnázium Paměti národa

vicepresident
Council for Research ...

Myšlenka na den

Chci, abys byl. V onom chci není „pouhé přání“, nýbrž existenciální přisvědčení. Proto otázka, zda člověk bytostně a z hloubi srdce chce, aby Bůh byl, může být položena jak těm, kteří si myslí, že Bůh není, tak těm, kteří si myslí, že je; a ovšem i těm, kteří vědí, že nevědí, co vůbec znamená „být“ v případě Boha.