T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Kázání

13. dubna 2017

POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017

Dnes slaví církev narozeniny dvou svátostí – eucharistie a svěcení kněží. Ustanovení obou svátostí tradice spojuje s Poslední večeří.

Ježíš symbolickým gestem vysvětluje smysl svého života i smrti. Chléb, který se rozlamuje, rozdává a spotřebuje, víno v kalichu, který se vyprazdňuje, sice zaniká, ale není to neužitečný zmar. Kdo pro druhé obětavě vydává svůj čas, své síly, svá obdarování, nešetří se, nemyslí jen na sebe, ten žije smysluplný život. Ježíš se rozdává, a to nám připomíná chléb a víno eucharistické hostiny; kdo jí tento chléb a pije tento kalich, má žít jako Ježíš – pro druhé, nejen pro sebe. Rozdávat se. Být poctivým, čerstvým chlebem, který sytí hladové (a nejen tělesný hlad), být jiskrným vínem, které Bůh stvořil k radosti lidského srdce.

Ježíšovo sebevydávající se lidství je autentickým obrazem Boha: Toto je Bůh, sebevydávající se láska; podle Tomáše Akvinského je Bůh amor difusivum sui, láska, která se vylévá. Takový je Bůh, takový je jeho Syn Ježíš, takový má být Ježíšův učedník. To je smysl eucharistie.

Ubi caritas et amor, Deus ibi est – zpívá se při obřadu mytí nohou na Zelený čtvrtek. Kde je dobrota a láska, tam je Bůh. Bůh není tam, kde je nenávist, násilí a fanatismus, byť by bylo stokrát provázeno jménem Božím. Respektive je tam – ale není na straně těch, kdo ve jménu Božím násilí konají, nýbrž v jejich obětech, v těch, kdo násilím trpí. To je poselství velikonočního pašijového příběhu, dnes krvavě aktuální. Autority tohoto světa – politické i náboženské, nakolik jsou i náboženství proniknuta duchem moci – vyžadují, aby se jim sloužilo, a lidi vykořisťují, říká Ježíš. U vás ať tomu tak není, varuje Ježíš své učedníky – a ujme se otrocké práce, umývá jim nohy.

Nejen slovy u svaté večeře (vezměte, jezte, podávejte mezi sebou), ale i gestem umývání nohou Ježíš zakládá služebné kněžství v církvi. My všichni pokřtění máme účast na kněžství Kristově svým křtem, my všichni jsme kněžským lidem Božím, každý křesťan je svého druhu knězem, když spoluslaví eucharistii a když svou prací a svým životem přispívá k posvěcení, ke christifikaci světa a společnosti.

A ti, kdo přijali pečeť služebného kněžství, si své specifické poslání mají uvědomovat nejen při lámání chleba u oltáře a zvěstování evangelia slovem, ale také a zejména při zvěstování evangelia pokornou a obětavou službou, takříkajíc u nohou svých bratří a sester. To nám připomíná dnešní svátek eucharistie a kněžství – také obřadem mytí nohou.


Zelený čtvrtek má však i druhou tvář. Cesta Kristova a cesta apoštolů vede z osvětleného prostoru večeřadla do temnoty Getsemanské zahrady. Zejména ti tři, kteří viděli Jeho slávu na hoře Tábor, Petr, Jakub a Jan, nyní mohou vidět jeho pot úzkosti. Tady si nechtějí postavit tři stánky jako na hoře Tábor. Jsou vydáni jiným pokušením. Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení, říká Ježíš jim i nám.

Jaká jsou pokušení Getsemane? Pokušení únavy a ospalosti: Což jste nemohli se mnou bdít jednu hodinu? Pokušení zbabělosti a útěku: Budou bít pastýře a ovce se rozprchnou. Pokušení násilí: Pane, máme se bít mečem?

Dnes je mezi námi v presbytáři našeho kostela naposledy kámen, který se do našeho středu zatoulal po šesti staletích – z toho chrámu, který tu kdysi stál a byl zničen nábožensky motivovanou nenávistí. Zatoulal se k nám jako poselství z dávné minulosti: Z desítek či stovek vyobrazených biblických scén, které jistě zdobily ten kostel, se k nám dostal jen jediný fragment: kámen s tváří Krista, modlícího se v Getsemane.

V mnoha rozjímáních postní doby jsme se snažili dešifrovat tento vzkaz. Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal kamenem úhelným. Možná právě ta scéna v Getsemane se má stát úhelným kamenem naší spirituality – a možná nejen pro tento večer a nejen pro letošní půst a Velikonoce. Je to scéna, v níž Ježíš zápasí o jednotu své lidské vůle s vůlí Boží: Ne má, ale Tvá vůle se staň!

Může být vůbec nějaká hlubší a podstatnější modlitba? Je to na prvém místě soud nad těmi našimi modlitbami, jimiž bychom chtěli manipulovat Boha, aby plnil naše přání a naši vůli. Ano, můžeme a máme před Bohem prostírat své potřeby a touhy, své úzkosti a starosti. Ale toto předstoupení před Boží tvář, má-li být křesťanskou modlitbou, má pak ústit do této Ježíšovy věty: Ne má, ale Tvá vůle se staň.

Smyslem modlitby je hledání Boží vůle, otvírání se Boží vůli, sjednocování naší vůle s vůlí Boží – tedy sjednocování našeho lidství s Bohem: A to je možné jen skrze Krista, který je plně zajedno s námi lidmi a plně zajedno se svým nebeským Otcem. Toto je srdce křesťanské mystické existence – toto je ono obrácení, metanoia, životní obrat, toto je ono „přepodstatnění“ (transsubstanciace), můžeme-li zde užít výraz, který církev užívá pro eucharistickou slavnost.

Přijímáme Kristovo tělo a krev, přijímáme jeho vůli, plně sjednocenou s vůlí Boží, sjednocujeme i svou vůli, své chtění, své touhy, své motivy s Bohem. To je celoživotní proces „přepodstatnění“ křesťana – to je také naplnění smyslu a poslání našeho křtu. Skrze Krista být sjednocen s Bohem.

Řekli jsme si mnohokrát, že eucharistie není odměnou pro premianty v Boží škole, že je chléb poutníků (panis viatorum, jak budeme zpívat dnes při eucharistickém průvodu), že je pokrmem na cestu. Nejsme v cíli, často si to musíme s pokorou uvědomit. Ale je třeba, abychom byli na cestě.

Na té cestě jsou slunečně jasné chvíle jako na hoře Tábor, ale i temné zkoušky v opuštěnosti Getsemane. Hřích, to vězení, z kterého nás přišel Ježíš vysvobodit, nejsou ony naše opakované slabosti, které si se zahanbením připomínáme při svých zpytováních svědomí. Ježíš přišel, aby nás vysvobodil z hříchu všech hříchů: z uzavřenosti naší vůle před vůlí Boží.

Jeho modlitební zápas v Getsemane a jeho křížová cesta je velikonoční exodus, cesta z otroctví ke svobodě, kterou prošlapává pro nás a ukazuje nám směr. Z uzavřenosti do sebe a pro sebe k otevřenosti pro Boha a pro druhé, pro Boha v druhých a skrze ně k Bohu.

Toto si tedy připomínáme v tento večer, kdy děkujeme za dar, v kterém Ježíš dává sám sebe. Živí nás a sytí a dává nám sílu a nový život. Toto si připomínáme, když konáme obřad mytí nohou. Je možná dobře, že se z toho obřadu nestala svátost, nestal se opakovaný rituál; je to něco, co konáme jenom jednou v roce. Ale nemá to být rituál, má to být něco, co udává směr našemu životu. A dnes zvlášť si připomínáme také tu druhou tvář Zeleného čtvrtku, onen Ježíšův modlitební zápas a onu výzvu, která je zde i pro nás, abychom svou vůli vkládali do vůle Boží. Amen.


K poslechu v audio archivu Akademické farnosti
Cyklus postních zamyšlení
Zpět na Rozcestník velikonočních kázání

Proslovy a kázání

19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SVATÝ TOMÁŠ (Litomyš)
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

Myšlenka na den

Pracuji-li s předpokladem, že jak víra, tak nevíra mají svůj kus pravdy, pak se nechci spokojit s lacině postmoderním heslem „každý má svou pravdu!“ Zajímá-li mne „pravda nevíry“, pak ne proto, abych ji blazeovaně „uznal“, nýbrž abych jejím promyšlením a protrpěním obohatil svou víru.