Úvodní slovo jménem programového výboru konference Forum 2000 v pražské katedrále - multireligiozní reflexe - 12.10.98
Vážení přítomní,
Dovolte, abych toto historické setkání otevřel jedním chasidským příběhem : "Rabi Pinchas položil svým žákům otázku, jak se pozná okamžik, kdy končí noc a začíná den. Je to chvíle, kdy jsme už schopni na dálku rozeznat psa od ovce? ptal se jeden žák. Nikoliv, odpověděl rabi. Je to okamžik, ve kterém už rozeznáme datlovník od fíkovníku? zeptal se druhý. Ani ta ne, odpověděl rabi. A kdy tedy nastává den? ptali se žáci. V tu chvíli, kdy pohlédneme do tváře jakéhokoliv člověka a rozeznáme v něm svého bratra a sestru, řekl rabi Pinchas. Dokud to nedokážeme, je ještě noc."
Začínáme se ohlížet za končícím stoletím a tisíciletím; v tomto roce navíc vzpomínáme půlstoletí vyhlášení Deklarace lidských práv se. Snad v žádném století nebyly tak hlasitě deklarovány ideály humanity a tolerance, snad v žádném století nebyly tak děsivě znásilňovány. Heslem této doby je "globalizace" - a to je také téma mezinárodní konference FORUM 2000.
Uvědomujeme si šance a úskalí procesu srůstání našeho světa. Toto meditativní setkání představitelů různých světových náboženství zde, v pražské katedrále, duchovním srdci české země, chce pomoci rozžehnout jiskřičku naděje. Naděje, že tento proces srůstání světa se nebude dít ve tmě, v chaosu, kde na sebe budou narážet různé lidské skupiny, naplněné temným pudem po vlastním sebeprosazení, tmou předsudků vůči odlišným a strachu z těch druhých. Dialog světových náboženství chce přiblížit chvíli, kdy budeme schopni rozeznat
v tváři druhého svého bližního, svého bratra a sestru. Kdo by měl více pomáhat k vědomí bratrství všech lidí ne-li ti, kteří vyznávají - byť různými způsoby a pod různými jmény - společného Otce všech lidí či univerzální, svrchovanou sílu, která nezná hranic a vdechuje do srdcí lidí touhu po dobru a lásce?
Díváme-li se do minulosti lidstva, víme a vyznáváme, že tomu tak nebylo vždy. Náboženství, byť hlásala vznešené ideály, byla nezřídka zneužívána jako síla, která umocňovala konflikty mezi lidmi a národy. V některých částech světa je tomu tak i dnes. O to více si uvědomujeme, že nastala hodina, kdy je třeba vyjít ze tmy a čerpat - každý ze svých duchovních tradic - světlo a teplo.
Kdyby proces globalizace se odehrával pouze v rovině ekonomické a politické, vedl by k chladnému světu bez duše a bez srdce. Kdybychom v oblasti ducha a kultury spolehli jen na principy volného trhu idejí a vzájemné konkurence, těžko by se náš svět stal vlídným a pokojným domovem. Kdybychom vyznávali lacinou "toleranci" pouze ve smyslu "neútočení", mohlo by to vést jen k lhostejnému životu vedle sebe bez možnosti upřímné komunikace, sdílení a vzájemného obohacení. Kdybychom chtěli rychle zapomenout na vzájemné rozdíly a vytvořit jakési utopické jedno společné náboženství, svět by se stal chudší, vedlo by to k šedivé a nudné uniformitě
Odmítáme takovou verzi společného světa, v němž by větší a silnější pohlcovali či marginalizovali slabší, odmítáme svět, v němž by princip boje všech proti všem a nelítostné konkurence vytlačoval ducha solidarity a úcty jedněch k druhým. Chceme, aby multikulturalita nevedla ke kakafonii vzájemně se překřikujících hlasů, nýbrž k symfonii vzájemné souhry. Proces srůstání světa nutně vyžaduje dialog světových náboženství a duchovních tradic. Tento dialog nemůže zůstat v rovině diplomatických kontaktů.
Zahrnuje širokou škálu života od vzájemné spolupráce v oblasti sociální a humanitární, v oblasti péče i uchování bohatství přírodního, ale i sociálního, kulturního a duchovního prostředí, které jsme zdědili. Zahrnuje vzájemné poznávání. A nemůže v něm chybět chvíle meditativního ticha a otevření srdce pro přítomnost nevyslovitelného tajemství, které nás zároveň přesahuje i přes všechny rozdíly spojuje.
Zkušenosti takového slavnostního setkání a duchovního sdílení se chceme vystavit i nyní a zde.
Vítám všechny představitele světových náboženství a duchovních tradic, kteří přijali naše pozvání. Vítám všechny přítomné delegáty konference Forum 2000 a vzácné hosty z řad představitelů veřeného i duchovního života naší země. A jménem přípravného výboru konference vítám i všechny ostatní, kteří tak zároveň mohou participovat na tom, co je smyslem konference právě v tomto jejím důležitém a v mnohém ohledu stěžejním okamžiku.
