T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Kázání

29. října 2023

VĚŘÍM – TO ZNAMENÁ: ODDÁVÁM SE

Dnes se budeme věnovat tomu, co je v křesťanství – a řekl bych v životě vůbec – nejdůležitější hodnota.

Nejprve však jedna drobná poznámka k prvnímu čtení 30. neděle v liturgickém mezidobí z druhé knihy Mojžíšovy. Zde čteme: Toto praví Hospodin: „Nesužuj přistěhovalce a neutiskuj ho, neboť sami jste byli přistěhovalci v egyptské zemi.“

To je motiv, který se v hebrejské Bibli, Starém zákoně, mnohokrát opakuje, dokonce víckrát než přikázání lásky k vlastním národu: pomáhejte přistěhovalcům, migrantům, protože sami jste byli migranty a pocházíte z migrantů. Proto také papež František klade na toto přikázání velký důraz a často o něm mluví. Jistěže politická rozhodování v této dnes citlivé oblasti musí být rozumná a zodpovědná, avšak je třeba jasně říci, že hysterie proti přistěhovalcům a hesla nacionalistů „Tato země je naše“ jsou neslučitelná s křesťanstvím: Hospodinova je země a vše, co je na ní, stojí v Bibli. Všichni jsme na zemi jen přistěhovalci, praví Písmo, a musíme být vzájemně solidární přes všechny hranice kultur a náboženství.

Nyní si přečteme nedělní evangelium. Stojí v něm:

Když se farizeové doslechli, že (Ježíš) umlčel saduceje, shromáždili se a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl uvést do úzkých a zeptal se: „Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“ Odpověděl mu: „‚Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“
Mt 22,34

Minulou neděli jsme uvažovali o Ježíšově sporu s náboženským myšlením farizeů a ukázali jsme si, jak tento spor pokračuje i dnes v církvi. Také tato otázka farizeje není upřímná. Tazatel, jak čteme, chce Ježíše uvést do úzkých, chce ho vtáhnout do tehdy i dnes aktuálního sporu o to, zda jsou všechna přikázání a náboženské předpisy stejně důležité, nebo zda existují některá, která jsou klíčem k výkladu těch ostatních.

Ježíš se zde jasně staví na stranu toho, co katolická teologie (zejména od 2. vatikánského koncilu) nazývá hierarchie pravd. To znamená: Není všechno stejně důležité a stejně závazné, je třeba se opřít při výkladu a v praxi o to, co je klíčové, a tomu podřídit vše ostatní. Ježíš ukázal, že tím nejdůležitějším je přikázání lásky.

Papež František připomněl učení o hierarchii pravd také v nedávném sporu se skupinou konzervativních kardinálů (v textu, který jsem vám minulou neděli doporučoval přečíst a promyslet). Tito kardinálové (a nejen oni) tvrdí: „Učení církve stojí na Božím Zjevení, a proto se na něm nesmí nic měnit, nic nově interpretovat.“

Papež František uvádí pro opačné stanovisko jeden nesmírně důležitý argument: Boží Zjevení je nevyčerpatelné tajemství a církev musí s pokorou uznat, že není schopna ho v žádném okamžiku plně vyčerpat, např. přeložit do nějakého uzavřeného systému dogmat a příkazů, nýbrž musí po celé dějiny naslouchat Duchu svatému, který ji postupně uvádí k hlubšímu porozumění. Tomuto naslouchání musí pokorně a zodpovědně přizpůsobovat své učení. To je také úkol probíhající celosvětové synody, takto však církev postupovala na mnoha synodách a reformních koncilech po celé dějiny. Jinak by se z teologie stala ideologie a z církve totalitní organizace.

Zamysleme se teď nad dvojpřikázáním lásky. To je pro Ježíše klíč k výkladu všeho ostatního. K porozumění tomuto srdci křesťanství vám nabízím čtrnáct stručných tezí, které doporučuji důkladně promeditovat:

  1. Nelze oddělovat lásku k Bohu od lásky k člověku. Písmo jasně říká: „Kdo tvrdí, že miluje Boha, kterého neviděl, a nemiluje bratra, kterého má před sebou, je lhář.“ Leon Bloy varoval před lidmi, kteří si myslí, že milují Boha, protože nemilují nikoho jiného.

  2. Podle Ježíše není prvním přikázáním ve vztahu k Bohu víra, nýbrž láska. „Uvěřili jsme v lásku, kterou k nám má Bůh,“ stojí v Písmu. Uvěřili jsme tedy nikoliv v Boží existenci, ale v Boží lásku.
    Jednou jsem provokativně napsal: „Boha nezajímá, jestli v něho věříme (ve smyslu: jsme přesvědčeni o jeho existenci), nýbrž zda ho milujeme.“ Stojím si za tím. Na námitku, že přece musíme nejprve v Boha věřit a pak ho můžeme milovat, odpovídám: ne, je to naopak. Teprve ten, kdo miluje, kdo má opravdovou zkušenost lásky ve svém životě, může pochopit, co křesťané míní slovem Bůh.

  3. Křesťanskou víru lidé omylem zaměňují za „přesvědčení o Boží existenci“. Jsou lidé, kteří si myslí, že Bůh neexistuje, a pak ti druzí, kteří si myslí, že existuje – když náležím do té druhé skupiny, tehdy jsem věřící, jsem křesťan a mám na rozdíl od těch prvních, od ateistů, nárok na spásu.
    To je naprostý omyl a jedním z hlavních úkolů kněží by mělo být vymýtit z hlav lidí tento nebezpečný blud.

  4. Uvědomme si: mnozí z takzvaných ateistů nepopírají Boha, nýbrž své vlastní představy o Bohu, které si vytvořili nebo převzali, bohužel často od křesťanů a z mnohých kázání. Jiní se vymezují spíše vůči církvi – mnohdy v názoru na církev generalizují své konkrétní zkušenosti s ní.

  5. Největší vinu na odkřesťanštění společnosti nenese materialismus, konzumismus, EU, stejnopohlavní manželství a vše, čím se dnes katolíci straší, nýbrž špatné, povrchní a hloupé výklady víry.
    Polský kněz a filozof profesor Józef Tischner říkával, že nezná nikoho, kdo by přestal chodit do kostela či skončil s náboženstvím, protože si přečetl Marxův Kapitál, ale zná spoustu těch, kteří to udělali proto, že nemohli poslouchat hlouposti, které tam farář vykládá.

  6. Naše názory na Boží existenci patří do filosofie a se spásou mají máloco společného. Je třeba se konečně rozloučit se vším upoceným dokazováním Boží existence. Bůh, který by musel být dokazován a mohl být „dokázán“, by nebyl Bohem naší víry a nebyl by víry hoden.

  7. Křesťan nevěří v Boha, který by mohl nebýt – takový bůh, který je předmětem, o němž se dohadujeme, zda „existuje“, nebo ne, opravdu neexistuje. Je třeba si uvědomit rozdíl mezi jsoucny (nahodilými, kontingentními) včetně „nejvyššího jsoucna“ a bytím samým, které všechno zahrnuje, prostupuje a přesahuje. Boha nelze umisťovat do oblasti „jsoucen“ – byť jako jakési „nejvyšší nadpřirozené jsoucno“ na trůnu kdesi za realitou; takové strašidlo je naštěstí jen projekcí lidské fantazie. Největší katolický teolog 20. století Karl Rahner řekl, že Bůh, jak si ho představuje většina lidí, naštěstí neexistuje. Bůh nepatří do řádu předmětných jsoucen, nýbrž do řádu bytí: v něm žijeme, dýcháme, pohybujeme se a jsme, učí apoštol Pavel.

  8. „Víra“, která je pouhým náboženským přesvědčením, není křesťanská víra; víra se stává křesťanskou pouze v nerozlučném spojení s láskou a nadějí. Víra bez lásky se stává buď suchým „světovým názorem“, nebo fanatismem a bigotností; víra bez naděje, bez otevřeného čekání na prahu tajemství, se stává ideologií.

  9. Nikoliv víra ve smyslu přesvědčení je křesťansku cestou k Bohu, nýbrž láska – a to nikoliv jako sentimentální emoce, nýbrž jako překročení sebe, svého sobectví a sebestřednosti. Teprve toto sebepřekročení je skutečně křesťanská transcendence, nikoliv spekulace o „životě po životě“; život, který přemáhá smrt, začíná už zde, a to v lásce mezi lidmi. Láska k Bohu bez lásky k lidem je sebe-iluze.

  10. Láska k lidem je realizací odpovědí na Boží lásku k nám, a tudíž srdcem toho, co nazýváme láskou k Bohu. V obětavé lásce k lidem je implicitně (anonymně) obsažena i láska k Bohu. A nejen to: V druhých, zejména potřebných, a v našich vztazích s nimi zakoušíme Boha samého. Jak čteme v Ježíšově kázání o posledním soudu v Matoušově evangeliu, Ježíš byl skutečně přítomen v potřebných (chudých, nemocných, migrantech), jimž jsme pomohli. A odměňuje ty, kteří posloužili potřebným, aniž ho v nich poznali, a jejichž služba druhým neměla žádnou „náboženskou motivaci“.

  11. Platí ale i to, že láska k druhému nesmí být zbožštěním druhého: taková fixace na druhého je spíše druhem idolatrie, modloslužby než projevem skutečné lásky, v níž je přítomen Bůh, překračující všechny hranice. Ve skutečné lásce musí být svoboda, nikoliv závislost.

  12. Křesťanská víra je bytostně spojená nejen s láskou, nýbrž také s nadějí. Naděje překračuje hranici vědění. O mnohých věcech, o nichž při recitování Vyznání víry říkám „věřím v to“, nemám vědění, zkušenost, nemohu o tom mít plnou subjektivní jistotu, ale je to předmět mé naděje. Nevím s plnou subjektivní jistotou, zda tomu tak je, ani to nemohu vědět, ale vztahuji se k tomu s touhou naděje.

  13. Dříve se tato dimenze víry, přesahující zkušenost jednotlivce, spojovala především s poslušností vůči instituci církve: i to, čemu nerozumím, přijímám proto, že mi to předkládá církevní autorita. V dnešní době otřesené důvěry v církevní instituce se spíše můžeme opřít o církev jako o společenství víry – věřím s druhými a opírám se také o jejich víru, zvláště o zralou víru vyzkoušených svědků víry včetně mučedníků, v minulosti i v přítomnosti. Nicméně vždy musí zůstat určitý prostor nejistoty, který může vyplnit jen Boží dar naděje.

  14. Jestliže při bohoslužbě recituji první větu „Věřím v Boha“, ono věřím zde neznamená „Myslím si, že Bůh je“, nýbrž má spíše charakter závazku, podobně jako při sňatku slova „Oddávám se ti a přijímám tě“. Věřím, to znamená oddávám se – dávám, daruji se, vykračuji od sebe, ze sebe – s vírou, láskou a nadějí.

V tom spočívá celý Zákon i proroci.


audio - - video

Proslovy a kázání

25. února 2024 Proslovy
ZÁSADA „ZUB ZA ZUB“ ODPORUJE EVANGELIU
.
9. prosince 2023 Proslovy
REQUIEM ZA KARLA SCHWARZENBERGA (Katedrála)
.
28. září 2023 Proslovy
PROJEV V SENÁTU PČR - STŘÍBRNÁ MEDAILE PŘEDSEDY SENÁTU
.
12. března 2022 Proslovy
COMENIUSPRIJS - PŘEVZETÍ KOMENSKÉHO CENY (NAARDEN)
.
23. listopadu 2019 Proslovy
PŘEVZETÍ MEDAILE SV. JIŘÍ (KRAKOW)
.
11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
18. února 2024 Kázání
ŘEKNI ĎÁBLOVI NE!
.
11. února 2024 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ KRISTA
.
4. února 2024 Kázání
KATOLICITA A EKUMENISMUS
.
28. ledna 2024 Kázání
RŮŽE PRO VRAHA – RŮŽE BEZ TRNÍ?
.
17. prosince 2023 Kázání
JAK SE DOSTAL GOLIÁŠ DO KOLEDY? - 3. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
14. prosince 2023 Kázání
REQUIEM ZA KARLA SCHWARZENBERGA (Farnost)
.
10. prosince 2023 Kázání
DĚLÁM, CO MŮŽU. TOMÁŠ - 2. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
3. prosince 2023 Kázání
JSME VRÁTNÍ SVĚTA - 1. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
26. listopadu 2023 Kázání
SLAVNOST KRISTA KRÁLE
.
5. listopadu 2023 Kázání
POZOR (NEJEN) NA VELKÉ STŘAPCE
.
2. listopadu 2023 Kázání
VNÁŠEJME NEBE DO PEKEL NAŠEHO SVĚTA
.
29. října 2023 Kázání
VĚŘÍM – TO ZNAMENÁ: ODDÁVÁM SE
.
22. října 2023 Kázání
JEŽÍŠ A FARIZEOVÉ
.
8. října 2023 Kázání
NEVYSLYŠENÁ MODLITBA
.
16. dubna 2022 Kázání
VELKÁ NOC 2022
.
15. dubna 2022 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2022
.
14. dubna 2022 Kázání
ÚDOLÍM STÍNŮ K ODVAZE DŮVĚŘOVAT (Poslední večeře Páně 2022)
.
13. února 2022 Kázání
BLAHOSLAVENSTVÍ – 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
6. února 2022 Kázání
TRADIČNÍ ZPOVĚĎ NEBO DUCHOVNÍ DOPROVÁZENÍ? – 5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
30. ledna 2022 Kázání
CESTA K DOSPĚLOSTI VÍRY – 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
25. října 2020 Kázání
NEJVĚTŠÍ PŘIKÁZÁNÍ - 30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. října 2020 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ - 29. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
12. července 2020 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2020
.
24. května 2020 Kázání
NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ - 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
17. května 2020 Kázání
TŘETÍ OSOBA TROJICE - 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
10. května 2020 Kázání
GLOBALIZACE JAKO BOŽÍ VÝZVA - 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
3. května 2020 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE - 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
26. dubna 2020 Kázání
CESTA DO EMAUZ - 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
19. dubna 2020 Kázání
DOTKNI SE RAN - BÍLÁ NEDĚLE 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020 (ČRo VLTAVA)
.
11. dubna 2020 Kázání
BÍLÁ SOBOTA 2020
.
10. dubna 2020 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2020
.
9. dubna 2020 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK 2020
.
5. dubna 2020 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2020
.
2. dubna 2020 Kázání
CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ (Pandemie jako spirituální úkol)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2018: SVÁTEK CYRILA A METODĚJE
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2016: SVATÝ TOMÁŠ
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

člen expertní rady Gymnázium Paměti národa

vicepresident
Council for Research ...

Myšlenka na den

Někteří věřící před zátarasem nečekaných vlastních pochybností couvnou zpátky, do očekávaného bezpečí počátků – ať už do „dětských stádií“ své vlastní víry nebo do nějaké nápodoby církevní minulosti. Takoví lidé pak často hledají útočiště v sektářské podobě náboženství. Některá prostředí nabízejí nejrůznější skanzeny církevní minulosti – snaží se simulovat svět „prosté lidové zbožnosti“ nebo „modernitou nezkažený“ typ teologie, liturgie a spirituality minulých staletí. Ale i zde platí: „nikdy nevstoupíš dvakrát do téže řeky“.