O těchto Velikonocích věnujeme pozornost znamením, symbolům, které provázejí liturgii těchto dní. Dnes nás před prahem kostela čekal oheň; za chvíli budeme světit křestní vodu. Oheň zahání zimu a tmu; voda smývá špínu, utišuje žízeň a dává vláhu vyprahlé půdě. Oheň a voda, vnímané často jako protiklady, symbolizují dnes totéž: život, vítězství života nad smrtí, nad tmou, chladem a vyprahlou pouští. Oheň vnášíme do kostela v podobě plamene velikonoční svíce, kterou jsme vítali vstupním chvalozpěvem Exultet. Oheň se spojí s vodou v okamžiku, kdy budeme při žehnání vody velikonoční svíci třikrát ponořovat do křtitelnice s prosbou: Ať do tohoto pramene sestoupí síla Ducha svatého.
Plamen svíce tedy znamená nejen vzkříšeného Krista, nýbrž i Ducha, o němž Kristus řekl: Až odejdu, pošlu vám pomocníka, utěšitele – ducha pravdy, ten vás uvede do celé pravdy. Prosme tedy Ducha pravdy, aby nám dal hlouběji pochopit poselství této veliké noci. Vyprávění pašijí nás dovedlo k hrobu, zavalenému kamenem. Tím měl skončit příběh Ježíše Nazaretského. Dnes slyšíme zprávu velikonočního rána: Kámen je odvalen, hrob je prázdný. Zpráva o vzkříšení nepřináší odpověď na otázku, co se stalo s Ježíšovou mrtvolou; evangelium není detektivka. Tajemství vzkříšení vnímáme jako Boží odpověď na jinou otázku – na tu Ježíšovu bolestnou otázku na kříži: Bože můj, proč jsi mě opustil? Přesněji: K čemu jsi mě opustil, proč to všechno? Jaký to má smysl – a co bude následovat?
Řekli jsme si včera, že hebrejská tradice často odpovídá na otázku další otázkou. Ženy, které přispěchaly k prázdnému hrobu, slyší nejprve otázku: Proč hledáte Živého mezi mrtvými?
A řekli jsme si, že tato otázka je položena i naší víře. Varuje nás před tím, abychom Ježíše nenechali zařadit mezi „velké zemřelé“, učitele a génie předešlých věku, abychom ho nenechali ležet v hrobě minulosti.
Ježíš řekl v předvečer své smrti: Já jsem živ a i vy živi budete. Z toho je patrné, že život je pro něj víc než jen výskyt na světě, než jen biologická existence, ohraničená zrozením a smrtí. Život znamená vítězství nad všepohlcující minulostí a pomíjejícností. Život je přítomnost, otevřená budoucnosti. Přítomnost znamená být při tom. A velikonoční příběhy, které budeme v následujících 50 dnech v liturgii číst, jsou svědectvím o tom, jak je Kristus přítomen po všechny věky ve víře a životě svých učedníků.
My jsme svědky jeho vzkříšení, říká apoštol. Těmi očitými svědky nebyl nikdo; ve chvalozpěvu Exultet jsme slyšeli, že jenom noc směla znát ten čas a hodinu. Avšak hlavním svědkem toho, že Kristus žije, je živá víra, ztvárňující po celé dějiny životy křesťanů. Není to tak, že by to Ježíšovo vítězství nad smrtí bylo závislé na naší víře, naopak, naše víra je vzbuzena touto událostí, která tajemně pracuje v dějinách a pracuje v životě každého člověka. A projevuje se tím, že člověk objevuje přítomnost a otevírá se budoucnosti; že není stále zahleděn a spoután do minulosti, že jeho život není jenom to, co bude jednou pohlceno smrtí. Že jeho život všechny hranice překonává tím, když se člověk rozdává, když člověk v lásce se vztahuje mimo ten zakletý kruh své starosti o sebe a svého sobectví. Láska je to, co vyvádí z tohoto kruhu zasvěceného smrti. Láska je silnější než smrt, říká Písmo. A právě tím, že nás vede k tomuto vykročení a překročení, právě tím, že v ní plane tento plamen Ježíšova vítězství nad smrtí. V každé skutečné lásce, v které člověk překračuje sám sebe, svítí ten plamen této veliké noci – i někdy nerozpoznán a nenazván, ale je tam a zaplašuje tmu a zaplašuje zimu. A zároveň je onou vláhou Ducha, která činí i z těch vyprahlých srdcí půdu, do které může vstoupit semeno Božího slova a Boží milosti. Ano, to světlo Krista vzkříšeného může vyhnat i ony tmy, které nás naplňují, ony tmy strachu a úzkosti, ony tmy, kdy máme uzavřenou mysl. Ano, ten krásný verš liturgie této noci je: Kéž slavné Kristovo vzkříšení naše tmy ve světlo promění!
A tak pozvěme toto světlo vzkříšeného Krista do svého života a otevřeme mu všechny ty temné a chladné kouty, všechno to, co je v nás vyprahlé a uzavřené. Neboť tento svatý oheň může dát novou naději a novou sílu a nové požehnání a nový život i naší životní pouti. Amen.
K poslechu v audio archivu Akademické farnosti
