T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Kázání

30. ledna 2022

CESTA K DOSPĚLOSTI VÍRY – 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ

Moji milí, tuto neděli čteme v listu apoštola Pavla Korinťanům kromě jiného tato slova:

Kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše prorokování. Ale až přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je částečné. Když jsem byl dítětem, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě. Když se však ze mne stal muž, všecko dětské jsem odložil. Nyní vidíme jen jako v zrcadle, nejasně, ale potom uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám věci jenom nedokonale, potom poznám dokonale, podobně, jak (Bůh) poznává mne. Nyní trvá víra, naděje a láska, tato trojice. Ale největší z nich je láska.

To je velmi známý text, nazývaný Velepíseň lásky; slyšíme ho často především při svatebních obřadech. Mám však dojem, že při svatbách se lidé spíše dívají na nevěstu, než aby rozjímali o teologickém obsahu čtených biblických textů. Když nás právě žádné nevěsty nerozptylují, můžeme si dopřát malé teologické zamyšlení.
Jsem přesvědčen, že dnes stojíme před podobným novým prahem vývoje křesťanství, před jakým stál apoštol Pavel, když vyvedl mladou víru z úzkého prostředí jedné židovské sekty a uvedl ji do širokého světa tehdejší antické kultury, zejména helénské filozofie. Dnes stojíme před úkolem uvést křesťanské myšlení do dialogu se současným bouřlivě se rozvíjejícím filozofickým a vědeckým myšlením naší doby.
Svatý Pavel říká, že když člověk dosáhne dospělosti, musí odložit to, co bylo dětské. I my bychom měli být schopni dospělé, zralé víry a očistit ji od mnoha dětinských, infantilních představ.
Když Ježíš řekl, že máme být jako děti, nemyslel tím, že máme zůstat dětmi, že máme být infantilní. Dítě je pro Ježíše obrazem spontánnosti, nezáludnosti a především otevřenosti. Není to chvála nezralosti.
Podobně první blahoslavenství – blahoslavení chudí v duchu – se někdy nesprávně překládá jako blahoslavení „chudých duchem“ a vykládá ve smyslu chvály duševně zaostalých. Ježíš však neblahoslaví hlupáčky, nýbrž ty, kteří mají ducha chudých – to znamená ty, kteří jsou otevření pro jeho dary, na rozdíl od pyšných, sytých a sebejistých farizejů.
Právě ti, kdo jsou otevření pro Boží dary, mohou být Božím duchem a jeho dary, jeho charismaty, uvedeni na cestu zrání ve víře. Ze všech darů, které Bůh dává těm, kdo jsou pro ně otevření, jsou podle apoštolových slov nejvzácnější tři: víra, naděje a láska. A vůbec největší z nich je láska.
Láska podle Nového zákona není emoce, nýbrž Boží podstata: Teprve ten, kdo žije láskou, poznává Boha. „Kdo nemiluje, Boha nezná,“ čteme v Písmu. O přikázání lásky nikdy nemůžeme říci, že jsme ho už dostatečně splnili: Láska je cesta neustálé vnitřní proměny, na které je třeba stále pokračovat, růst a zrát. A její cíl: dokonalé spočinutí v Bohu a tedy dokonalé poznání Boha (kdy Boha poznáme tak, jak on zná nás), je vyhrazeno až okamžiku po překročení prahu mezi tímto životem ve světě, v čase, do Boží věčnosti.
Zde na zemi je naše poznání – i naše náboženské poznání – vždy nedokonalé. Vidíme jen jako v zrcadle, nepřímo, částečně, jako v hádance, říká apoštol.
My katolíci věříme, že to, co nám z pokladu víry předkládá církev, je autentické a dostatečné pro naši spásu. Tím však není řečeno, že učení, jak je církev předkládá a postupně rozvíjí v dějinách, vyčerpává celek Božího tajemství – Bůh jako tajemství bytí zůstává nevyčerpatelným, bezedným pokladem, otevřeným nekonečnému hledání.
Toto hledání Boha v lidském životě i v dějinách církve ovšem není jednosměrný pokrok, nýbrž dobrodružství cesty, která zná i temné noci a je vystavena pokušení bloudění. Z víry nikdy nesmíme udělat ideologii, uzavřený systém pouček a dogmat, naléhavě nám připomíná papež František.
První vatikánský koncil vyhlásil jako dogma, že je v kapacitě lidského rozumu dojít uvažováním o stvořeném světě k přesvědčení o existenci Boha stvořitele. Abychom tomuto článku víry rozuměli nezkresleně, je třeba si uvědomit, vůči čemu se církev tehdy vymezila. Vymezila se kriticky vůči dvěma krajnostem: na jedné straně vůči biblickému fundamentalismu a na druhé straně vůči fideismu, to znamená redukování víry na jakýsi „náboženský cit“. Ovšem stejně zavádějící by bylo redukovat víru na pouhé rozumové přesvědčení o existenci Stvořitele. Víra je něco jiného. Víra je dobrodružství lásky, nikoliv systém pouček, příkazů a zákazů, učil papež Benedikt v krásné a hluboké encyklice o lásce.
Dodávám: Víra je proměna od dětinské sebestřednosti k lásce jakožto odpovědnosti, k dospělosti jakožto schopnosti nést odpovědnost také za druhé.
Církev, věrná Písmu a tradici, nás učí, že víra, naděje a láska jsou jednak dary Boží milosti, jednak ctnosti. Ctnost je ctností jen jakožto svobodný akt; tedy oním učením je řečeno, že ve víře, naději a lásce se setkává a prolíná Boží svoboda (to, čemu říkáme milost, Boží život, Boží proudící energie, Boží sebesdílení a sebedarování) s lidskou svobodou. Vrcholným aktem lásky je sebepřekročení, sebedarování, transcendence. Bůh i člověk se sobě navzájem darují a sdílí.

Dovolte mi kratičkou filozofickou odbočku. Ve své knize Odpoledne křesťanství zmiňuji filozofický základ, který považuji za plodný pro teologické myšlení nadcházející kapitoly křesťanských dějin. Není to klasická metafyzika, na níž převážně stavěla dřívější teologie, nýbrž fenomenologie, filozofický směr, do něhož mne a řadu filozofů naší generace uváděl náš velký učitel filozofie Jan Patočka. Teologie, budovaná na základě fenomenologie, „dává do závorky“ metafyzické otázky o Boží existenci, podstatě a vlastnostech a pokorně a pozorně se věnuje tomu, jak se to, co nazýváme Bůh, zjevuje a dává v našem světě a životě. Za ona místa Božího sebedarování v našem světa označuji především akty víry, naděje a lásky.
Apoštol Pavel dal do závorky to, co tehdejší judaismus považoval za podstatné – Zákon s jeho předpisy o obřízce, obětech v chrámě, o šabatu a rozlišování pokrmů na čisté a nečisté – a do centra postavil víru jakožto osobní vztah k Ježíši Kristu. Víru pochopil jako osobní účast na tajemství Velikonoc: jako smrt starého, nezralého, sobeckého člověka v nás a proměnu v nového, dospělého člověka, schopného lásky a odpovědnosti.
Vyjádřit tuto podstatu křesťanství nedokáže jazyk staré metafyziky, nýbrž jazyk, který poskytuje soudobá filozofie – existencialismus, fenomenologie a hermeneutika.
Ve té knize Odpoledne křesťanství ukazuji, že nejde jen o proměnu a dospělost jednotlivého křesťana, nýbrž i církve – a v tom vidím smysl oné synodální reformy, ke které církev vyzval a kterou začal papež František.
Zkusme si uvědomit některé praktické důsledky toho, co se teď chvíli mohlo zdát jako příliš abstraktní zamyšlení. Pro mnoho lidí nejen kolem nás, nýbrž i v církvi, jsou poučky starých teologických učebnic, jak se obrážejí v katechismech a mnohých kázáních – mám na mysli zejména ony apologetické snahy „dokazovat Boží existenci“ – neschůdnou cestou, která k živému Bohu lidi nevede. K Bohu nevedou argumenty, nýbrž příklady proměny života.
Vezměme si inspiraci z Bible a Ježíšových podobenství – je to soubor příběhů ze života. I naše současnost, život, jehož jsme součástí, je plný příběhů důvěry, naděje a sebedarování v lásce. Kolik takových příběhů přinesla například ona velká zkouška, kterou představuje pandemie nakažlivých chorob! Nevydejme tuto zkušenost jen tomu, co se hemží na sociálních sítích. Pandemie a její důsledky přinesla nejenom medicínské, politické a ekonomické otázky, ale také duchovní a mravní výzvy, týkající se nejhlubší a nejintimnější roviny našeho života. Copak ve svědectví lidí, obětavě pomáhajících druhým, zasaženým nemocí a strachem, nezahlížíme onen existenciální obrat, který svatý Pavel nazýval láska, víra a naděje? Copak tam nevidíme Krista, přítomného jak v nemocných, tak v těch, kteří jim slouží?
Kde nacházíme v lidských odpovědích na tuto velkou soudobou zkoušku (a zřejmě budeme procházet ještě dalšími zkouškami) naději, vítězící nad strachem, zralou víru, odolávající pověrám a fake-news, a solidární lásku, překonávající sobectví a lhostejnost, tam se setkáváme s Bohem. Všude tam, kde se setkáváme s těmito ctnostmi i v jejich velmi civilní a nenápadné podobě, tam se děje Bůh.
Odložme dětské představy o Bohu v zásvětí a otevřme se tomu, jak se svatý zdroj lásky ukazuje v naší všednosti – v praxi lásky. Bůh není kdesi za kulisami našeho světa, „v něm žijeme, pohybujeme se a jsme,“ učí apoštol Pavel.
Ubi caritas et amor, ibi Deus est“ – kde je dobrota a láska, tam je Bůh, zpívá církev ve velikonoční liturgii.
Amen.

Proslovy a kázání

12. března 2022 Proslovy
COMENIUSPRIJS - PŘEVZENÍ KOMENSKÉHO CENY (NAARDEN)
.
23. listopadu 2019 Proslovy
PŘEVZETÍ MEDAILE SV. JIŘÍ (KRAKOW)
.
11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
14. dubna 2022 Kázání
ÚDOLÍM STÍNŮ K ODVAZE DŮVĚŘOVAT (Poslední večeře Páně)
.
13. února 2022 Kázání
BLAHOSLAVENSTVÍ – 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
6. února 2022 Kázání
TRADIČNÍ ZPOVĚĎ NEBO DUCHOVNÍ DOPROVÁZENÍ? – 5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
30. ledna 2022 Kázání
CESTA K DOSPĚLOSTI VÍRY – 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
25. října 2020 Kázání
NEJVĚTŠÍ PŘIKÁZÁNÍ - 30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. října 2020 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ - 29. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
12. července 2020 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2020
.
24. května 2020 Kázání
NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ - 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
17. května 2020 Kázání
TŘETÍ OSOBA TROJICE - 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
10. května 2020 Kázání
GLOBALIZACE JAKO BOŽÍ VÝZVA - 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
3. května 2020 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE - 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
26. dubna 2020 Kázání
CESTA DO EMAUZ - 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
19. dubna 2020 Kázání
DOTKNI SE RAN - BÍLÁ NEDĚLE 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020 (ČRo VLTAVA)
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020
.
11. dubna 2020 Kázání
BÍLÁ SOBOTA 2020
.
10. dubna 2020 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2020
.
9. dubna 2020 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK 2020
.
5. dubna 2020 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2020
.
2. dubna 2020 Kázání
CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ (Pandemie jako spirituální úkol)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2018: SVÁTEK CYRILA A METODĚJE
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2016: SVATÝ TOMÁŠ
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

člen expertní rady Gymnázium Paměti národa

vicepresident
Council for Research ...

Myšlenka na den

Respektujme různost cest a stanovisek, avšak nezůstávejme u konstatování této rozdílnosti. Právě v dialogu, v konfrontaci různých stanovisek a duchovních zkušeností, se snažme společně překročit horizont toho, co jsme již poznali a nechme víc zazářit „světlo pravdy“ – byť jsme si vědomi, že na této zemi a uvnitř dějin nebudeme schopni toto světlo úplně poznat a cele obsáhnout, že se nikdy nemůžeme stát „majiteli pravdy“.