T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Kázání

30. března 2018

VELKÝ PÁTEK 2018

Tyto Velikonoce se v naší farnosti zamýšlíme nad symboly, které doprovázejí jednotlivé dny Svatého týdne: rozkvetlé ratolesti, chléb a víno, kříž, oheň a voda, velikonoční svíce.
Středem velkopáteční bohoslužby je kříž – pašije a uctívání kříže. Jaké je to znamení?
Známá legenda z dob starého Říma vypráví o snu, který se zdál císaři Konstantinovi před bitvou na Milvijském mostě. Císař viděl kříž a slyšel hlas: V tomto znamení zvítězíš! Ráno dal připevnit Ježíšův monogram na své válečné prapory a v bitvě skutečně zvítězil – z vděčnosti dal křesťanům svobodu vyznání. Jednou jsem tuto pověst komentoval ironickou otázkou, jak by asi vypadaly dějiny Říma, církve i světa, kdyby císař svůj sen pochopil inteligentněji, hlouběji.
Kříž nám nebyl dán jako amulet pro štěstí v našich válkách ani jako magická ochrana před neštěstím. Kříž je spíš vyjádřením paradoxu, který je v centru křesťanské víry, totiž že mnohá vítězství jsou ve skutečnosti porážkou a mnohé porážky vítězstvím.

Nedávno jsme se zamýšleli nad těžko pochopitelným Ježíšovým výrokem, jímž připodobnil své „povýšení“ – přibití na kříž – onomu znamení hada, kterého Mojžíš vztyčil na poušti, a ti, kdo na hada pohlédli, byli uzdraveni od hadího jedu. Za chvíli přistoupíme blízko ke kříži a pohlédneme na něj – jak a z čeho můžeme být uzdraveni? Podle zakladatele hlubinné psychologie Carla Gustava Junga má každý z nás svůj stín – tu část své osobnosti, kterou zpravidla skrývá před druhými i před sebou. Jsou to naše vlastnosti, které si nejsme schopni či ochotni přiznat. Jsou to naše nepřiznané viny, včetně těch, o nichž říkáme: Nekonal jsem, co jsem měl konat. Latinský a německý výraz pro vinu, debitum a Schuld, znamenají zároveň dluh: Je to to, co dlužíme životu, Bohu i druhým, jsou to naše hřivny, které jsme dostali, ale nevyužili či zneužili.
Se svým stínem často nakládáme tak, že ho promítáme na druhé: Tam ho dovedeme pojmenovat, soudit a odsoudit.
Když nás někdo velmi dráždí, a vlastně nám nic zlého neudělal, položme si otázku, zda nám nenastavuje zrcadlo – zda nám na něm nevadí právě to, co je náš vlastní stín, naše vlastní nepřiznané rysy. Básník Jan Zahradníček napsal: Můj příteli, můj bratře, ten, kdo půjde a natře svět ošklivou barvou nenávisti, namáčí v srdci tvém jako ve svém. Na lavici obžalovaných i pro nás místo je. Předpokladem obrácení a uzdravení vztahů je vtáhnout svůj stín zpátky do sebe, přiznat si ho a přijmout: I toto jsem já, je to má vina.
Takový krok podstatně přispěje k našemu pravdivějšímu sebepoznání a zpokornění a také k pročištění našich vzájemných vztahů.

Druzí nám nastavují zrcadlo. Ale to zrcadlo zpravidla není čisté, protože ani oni nejsou zcela nevinní a ryzí. I oni si někdy na oplátku zas do nás promítají své vlastní stíny, odplácejí stejné stejným a někdy i horším. Všichni jsme nějak zapleteni do světa, plného násilí a lži, někdo více a někdo méně, avšak za stav světa neseme všichni svůj díl odpovědnosti.
Uprostřed dějin však stojí ten, který neodplácel, který na sebe nechával dopadnout urážky a obvinění, temné stíny, které na něj promítali jeho nepřátelé. Jen ten, kdo na zlo neodpovídá zlem, nevrací rány a tím zastavuje roztočenou spirálu pomsty, se stává zrcadlem, v němž vidíme zlo, jaké je. Nevinná oběť tím více dráždí zlo, zbavuje je totiž výmluv a alibi; stává se obětí, obětním beránkem. Beránkem, který na sebe vzal naše hříchy, naše stíny, dluhy, viny světa.
Nevinný se stává čistým zrcadlem, nastaveným světu. Přišel, jak je psáno, aby se zjevila tajemství mnohých srdcí.
Ano, kříž je tím zrcadlem, v němž můžeme vidět zlo v celé jeho hrůze. To je ta odvrácená strana světa, do něhož i my jsme zapleteni svými činy, slovy a smýšlením, anebo tím, že jsme neudělali všechno, co jsme pro dobro druhých mohli udělat.
Dívejme se ve světle víry do zrcadla kříže. Uvidíme tam pravdu o člověku, o světě i o Bohu. A jen pravda, jak je psáno, nás osvobodí, jen ona nás může uzdravit.

Na Květnou neděli jsme mluvili o tom, že jednotlivá evangelia přinášejí velice rozdílná líčení Ježíšovy smrti. Nejsou historickou reportáží, nýbrž meditacemi, pohledem z různých stran. U Jana a Lukáše Ježíš umírá se slovy, která slavnostně dovršují a korunují jeho život: „Dokonáno jest“, „Otče, do tvých rukou poroučím svou duši.“ V líčení Marka a Matouše Ježíš umírá s drásavým výkřikem: Bože můj, proč jsi mne opustil? Jako komentář k této větě můžeme pochopit i výrok z Nicejského vyznání víry: sestoupil do pekel. Moderním kněžím se vytýká, že málo kážou o pekle. Je to snad tím, že pojem peklo je ve vědomí mnoha lidí spojen s dětinskými nebo i perverzními představami. Nemůžeme brát vážně čerty z lidových pohádek k strašení dětí, ani sadomasochistické fantazie barokních kazatelů o podsvětních mučírnách k strašení dospělých. Tyto představy zeslábly tváří v tvář dějinným zkušenostem s pekly, která si lidé navzájem připravili na zemi – zejména v moderních válkách, koncentrácích a zločinech teroristů.
Peklo, říká nám katechismus, je stav odloučení od Boha. Je to stav odcizení člověka nejvlastnějšímu smyslu jeho života, totiž společenství s Bohem, bytí v lásce.
A právě to je ten stav, o němž svědčí Ježíšův výkřik na kříži: Bože můj, proč jsi mě opustil?
Ježíš sestoupil do pekel. Do pekla lidské krutosti i do pekla odloučenosti od Boha, Božího mlčení v hodině zkoušky. Slyším v Ježíšově výkřiku jeho solidaritu s utrpením všech obětí násilí a nespravedlnosti všech věků, i naší doby. Vnímám v něm i bolest těch, jejichž víra a naděje jsou křižovány v okamžiku utrpení. Beránek, který snímá hříchy světa, nese před Boha a jeho soud tuto bolestnou otázku všech trpících. Ze všech pozemských pekel, mučíren a koncentráků, bolestí a neštěstí zaznívá tato otázka „proč“ – a Ježíš jí volá z kříže do temného oblaku Božího mlčení.
Na kříži umírají naše naivní představy o Bohu. Teologové mnoha staletí budovali teologickou disciplínu zvanou teodicea, která měla spekulativně smířit fakt utrpení s myšlenkou existence dobrého, všemocného a vševědoucího Boha. Dnešní teologie, teologie po Osvětimi a Gulagu a běsnění teroristů, odmítá tyto pokusy ospravedlňovat Boha jako rouhání – podobně jako Bůh odmítl spekulace Jóbových zbožných přátel. Vzpomínám na odpověď, kterou dal Hospodin svému trpícímu služebníku Jóbovi na jeho otázku po smyslu utrpení: Ukázal mu nepochopitelnost světa, v kterém je tolik absurdních věcí – přinejmenším absurdních pro náš lidský rozum. Nemůžeme a ani nemusíme mít hned odpověď na všechny otázky. Příliš rychlé odpovědi, i když znějí zbožně, bývají povrchní.
Bůh dává svému Synu projít touto temnou nocí víry. Ježíšův výkřik působí na první pohled jako výraze zoufalství. Ale když o něm meditujeme hlouběji – a Velký pátek je k tomu nanejvýš vhodný čas – všimneme si, že je to otázka. A tato bolestná otázka je oslovením Boha – je to tedy modlitba.
Ano, jsou chvíle, kdy naše modlitby mohou mít podobu otázek a kdy naše těžké otázky se mohou a mají stát modlitbami. I v tom spočívá následování Krista. I to je poselství Velkého pátku.
Ježíš mlčel před žalobci i soudci, před Herodem i Pilátem. Večer Velkého pátku i Bílá sobota je časem mlčení. Odpověď přijde až za velikonočního rána. A touto odpovědí, jak je to obvyklé v hebrejské tradici, je opět otázka. Je to otázka po našem vztahu ke Kristu, otázka, položená naší víře: Proč hledáte Živého mezi mrtvými? Proč hledáte Ježíše v hrobě minulosti?
Hledejte ho ve světě živých. Hledejte ho v potřebách vašich bližních, tam se s ním setkáte. Tam ho uvidíte. Tam se jako apoštol Tomáš dotknete jeho ran.
A je psáno: Jeho ranami jsme uzdraveni. Amen.


K poslechu v audio archivu Akademické farnosti

Proslovy a kázání

1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SVÁTEK CYRILA A METODĚJE - SMETANOVA LITOMYŠL 2018
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SVATÝ TOMÁŠ (Litomyš)
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka

vicepresident
Council for Research in Values and Philosophy

Myšlenka na den

Zaměřuji se více na způsob víry než na obsah víry, zajímá mne více to, jak člověk věří, než to, čemu věří. Psychologové náboženství si kladou otázku, zda se v různých systémech víry (believes) může vyskytovat obdobný typ víry (faith). Zdá se to být – zejména dnes, v době „prolínání světů“ a vzájemného ovlivnění různých náboženství – velmi pravděpodobné.