T. Halíkovi byla 13. března 2014 udělena Templetonova cena.

Kázání

28. ledna 2024

RŮŽE PRO VRAHA – RŮŽE BEZ TRNÍ?

V městě Kafarnau vstoupil Ježíš v sobotu do synagogy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona. V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal křičet: „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!“ Ale Ježíš mu přísně rozkázal: „Mlč a vyjdi z něho!“ Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel. Všichni užasli a ptali se jeden druhého: „Co je to? Nové učení – a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!“ A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.


Na několika místech Nového zákona čteme o tom, jak Ježíš vyháněl z posedlých zlé duchy.

Démoni, zdá se, nepatří do našeho obrazu světa. Patrně většina moderních lidí, včetně dnešních čtenářů Bible, si vyprávění o posedlostech vykládá tak, že šlo nejspíš o jevy, které bychom dnes považovali za projevy nemoci, například za epileptické nebo hysterické záchvaty, a svěřili je lékařské péči, nikoliv náboženským léčitelům. O praxi exorcistů mají lidé svérázné představy z historických filmů nebo hororů. Čerty jsme po osvícenství poslali do pohádek.

Radikální zlo však z našeho světa nezmizelo. V naší části světa vládl po několik generací – zpětně viděno – ve srovnání s jinými zeměmi až idylický klid a bezpečí. Zprávy o válkách, atentátech, teroristických útocích či statisících obětí nakažlivých chorob jsme vnímali jako zpravodajství z daleké ciziny, které se nás bezprostředně netýká.

Doba kovidu změnila náš svět, ale ještě se mohlo zdát, že je to něco jako krátkodobý blackout, po němž se vše vrátí do starých kolejí. Dnes řada lidí zpětně vnímá onu globální pandemii jako předehru děje, který už před lety papež František prorocky označil za fragmentovanou třetí světovou válku. Dnes denně dostáváme zprávy ze dvou krvavých horkých front této války, z Ukrajiny a z Palestiny, a otvírají se další mezinárodní konflikty. Změna morálního a psychologického klimatu dostává globální rozměr.

Kdo před tím dosud zavíral oči, toho mohla probudit předvánoční tragédie v centru Prahy. Úspěšný student, u něhož nebyly patrné známky duševní choroby, zabil – nikoliv v afektu, ale po dlouhé přípravě – vlastního otce, ještě před tím úplně neznámého člověka a dítě v kočárku a potom své spolužáky na fakultě a těžce zranil chodce na ulici.

Setkali jsme se zblízka s radikálním zlem, vymykajícím se racionálnímu uchopení. Nemůžeme si namlouvat, že je to ojedinělý případ pouze pro psychiatry a policisty nebo problém, který vyřešíme zřízením bezpečnostních rámů v budovách škol a postupně ve všech veřejných budovách či bezpečnostními kamerami na každém kroku. V naší populaci strmě roste počet psychicky labilních lidí (zejména mladých) a zvyšují se i psychologická napětí ve společnosti. To první je sud s prachem, to druhé může být jiskrou. Žijeme a budeme žít v nebezpečném světě.

Radikální zlo se vrací z pohádek a filmových hororů do našeho světa. Nemá podobu komických čertů, nevidíme mu do tváře. Z pohádek víme, že zlo přemůže ten, kdo zná jeho jméno. Ale my ho nedokážeme nejen spoutat a ovládnout, nýbrž neznáme ani jeho jméno.

Proces sekularizace se projevil ztrátou srozumitelnosti náboženského jazyka. Ale sekulární jazyk je příliš chudý na to, aby popsal radikální, rozumu nepochopitelné zlo. Lidé v konfrontaci s příliš emočně silnými zkušenostmi začínají spontánně používat náboženský jazyk, přívlastky jako „božský“ nebo „ďábelský“. I lidé bez náboženského vzdělání pak o něčem řeknou, že to bylo božsky krásné nebo že se rozpoutalo peklo.

Jistě, používají to jako metafory – ale náboženský jazyk je ze své podstaty metaforický. Náboženský jazyk používá obrazná vyjádření věcí, které jsou pro nás tajemstvím. Když zapomeneme, že náboženské výrazy jsou metafory a chápeme je jako vědecký či technický jazyk, měníme víru za její karikaturu: fundamentalismus.


Vraťme se však k oné tragické události v Praze, která se vymykala našemu racionálnímu pochopení. V takových chvílích množství lidí, i těch, kteří se nepovažují za nábožensky věřící, spontánně přicházejí na místa modlitby. Den po té tragédii zaplnili náš kostel nedaleko místa toho činu, farnost určenou univerzitní pastoraci, o den později pražskou katedrálu i další kostely v naší zemi.

V takových chvílích lidé náhle rozumějí náboženskému jazyku, očekávají pomoc od reprezentantů duchovního světa a jsou vnímaví vůči tomu, co je jim předkládáno. I „nevěřící“ poznají a ocení to, co vychází z živé víry, a rozeznají to od prázdných zbožných frází, kterých už možná slyšeli až příliš.

Rekviem v katedrále včetně kázání arcibiskupa byla velmi důstojná bohoslužba. Jeden okamžik však následně vzbudil řadu polemik: Při obětním průvodu byly neseny na oltář růže za každou oběť a s nimi jedna také za jejich vraha. Bylo řečeno, že my křesťané odpouštíme, protože věříme v sílu lásky. To je hezká a pravdivá věta, ale co znamená v tomto kontextu? Jakou má váhu?

Řada lidí se mne pak ptala, co si o tom myslím. Potřeboval jsem chvíli na rozmyšlenou a na modlitbu, než jsem jim dal odpověď.

Myslím si, že to bylo dobře myšlené, ale nedomyšlené a teologicky nepodložené gesto. Nejde jen o to, že příliš rychlé a jednoduché přemostění rozdílu mezi obětmi a vrahem mohlo být pro mnohé zraňující. Jde o samu představu o křesťanském odpuštění.

Můžeme a máme odpouštět druhým, ale nemůžeme odpouštět zástupně za druhé. V Otčenáši se modlíme: Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. Mohu a mám odpustit tomu, kdo se provinil proti mně, ale nemohu odpouštět zástupně za druhé.

Mohu se modlit za to, aby Bůh odpustil vrahovi, mohu se modlit za to, aby mu odpustili ti, které těžce poranil nebo jim vzal jejich nejbližší, ale já nemohu odpouštět za ně: Odpuštění, zvláště pokud se jedná o tak zásadní věci, je pro postižené těžký úkol na celý život.

Když pachateli vražd v Praze odpouštím já, tak mne to nic nestojí, proto to také nemá žádnou váhu a cenu. Odpuštění, které je – zvláště v takových případech – těžký a nezastupitelný úkol, pak spíše zlehčuji, vyprazdňuji, činím z něho pouhou zbožnou frázi. Odpuštění není růže bez trní.

Já mohu – i jednostranně – odpouštět viníkovi křivdy, kterých se na mně dopustil, já však nemohu na druhé delegovat akt odpuštění mému viníkovi. Odpuštění je osobní a nezastupitelný duchovní úkon.

Hříchy – jak čteme v Písmu – může odpouštět jen Bůh; když uděluji jako zpovědník za jasně stanovených podmínek kajícníkovi rozhřešení, neodpouštím mu hříchy já, nýbrž zvěstuji a zprostředkuji mu Boží odpuštění. I Boží odpuštění skrze svátost smíření předpokládá uznání a vyznání vin, lítost, pokání a obrácení, nebo alespoň dobrou vůli se o to snažit.

Když po pádu komunismu vyšly najevo mnohé skryté viny – včetně spolupráce kněží s tajnou policií – měla se církev v konfrontaci s těmito jevy nejprve ve svých řadách a pak i v celé společnosti osvědčit jako expert na proces odpuštění a smíření.

To se nestalo – místo očištění a uzdravení došlo v církvi i společnosti nejčastěji k bagatelizaci vin. „Zapomenuté“ – nepřiznané, nevyznané, pouze zakrývané – viny nebo v některých případech skandalizace působily a leckdy stále působí jako nezhojené rány a nevyléčené nemoci. Totéž se pak dálo v celosvětové církvi v konfrontaci se skandály zneužívání.

Jeden z největších teologů 20. století, Dietrich Bonhoeffer, rozlišoval „lacinou“ a „drahou“ (náročnou) milost. Můžeme mluvit též o laciném a náročném odpuštění, laciné a náročné teologii, laciné a náročné víře, laciném a náročném křesťanství.

Laciné představy o odpuštění vycházejí z laciné teologie: Několik generací kněží dostávalo na našich teologických fakultách formulky z apologetických příruček a novoscholastických učebnic místo vedení k zodpovědnému a tvůrčímu teologickému myšlení. Laciná teologie nabízela lacinou víru: záměnu víry za „náboženské přesvědčení“, ideologii. Křesťanství se místo cesty stávalo uzavřeným „světovým názorem“.

Pro mne je víra po velkých krizích, které jsem prožil v církvi, a v konfrontaci s bolestmi a problémy ohromného množství lidí při zpovědích a duchovních rozhovorech těžká, náročná cesta, po které bych sám nedokázal kráčet.

Víra je dar milosti, o který však musím neustále zápasit s pocity absurdity světa, plného zla, násilí a vin. Víra bez tohoto zápasu – obávám se – není zralá, dospělá víra, která může přemáhat démony naší doby. Máme-li být pravdivými svědky, nemůžeme místo strmé a úzké cesty volit pohodlnou a širokou silnici a místo poctivého chleba víry nabízet jen neživé kameny prázdných pobožných frází.

Nemůžeme klást na oltář růže bez trní.


K poslechu v audioarchivu Akademické farnosti Praha - video na YouTube

Proslovy a kázání

25. února 2024 Proslovy
ZÁSADA „ZUB ZA ZUB“ ODPORUJE EVANGELIU
.
9. prosince 2023 Proslovy
REQUIEM ZA KARLA SCHWARZENBERGA (Katedrála)
.
28. září 2023 Proslovy
PROJEV V SENÁTU PČR - STŘÍBRNÁ MEDAILE PŘEDSEDY SENÁTU
.
12. března 2022 Proslovy
COMENIUSPRIJS - PŘEVZETÍ KOMENSKÉHO CENY (NAARDEN)
.
23. listopadu 2019 Proslovy
PŘEVZETÍ MEDAILE SV. JIŘÍ (KRAKOW)
.
11. června 2019 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM MANIFESTACÍ ZA SVOBODU A DEMOKRACII
.
4. května 2019 Proslovy
KŘESŤANÉ V SRDCI EVROPY (Evropská pouť, Mariazell)
.
18. ledna 2019 Proslovy
ZAHÁJENÍ VÝSTAVY „SÍLA ČINU“ – KAMPA MUSEUM
.
17. listopadu 2018 Proslovy
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ - XI. 2018
.
1. července 2018 Proslovy
RŮŽOVÝ PALOUČEK 2018
.
10. března 2018 Proslovy
K VÝROČÍ JANA MASARYKA
.
9. března 2018 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM DEMONSTRACE PŘED VELVYSLANECTVÍM SR
.
17. listopadu 2017 Proslovy
POSELSTVÍ K 17. LISTOPADU
.
19. listopadu 2016 Proslovy
PONTIFICI 2016
.
17. listopadu 2016 Proslovy
PEVNÝ NÁROD V PEVNÉ ZEMI
.
3. března 2016 Proslovy
HLEDÁNÍ EVROPSKÉ IDENTITY
.
5. prosince 2015 Proslovy
PAKT Z KATAKOMB
.
18. září 2015 Proslovy
REQUIEM ZA PROF. RADIMA PALOUŠE
.
28. března 2015 Proslovy
Pozdrav účastníkům shromáždění na podporu našeho členství v NATO
.
8. prosince 2014 Proslovy
PŘEDNÁŠKA NA UK PŘI TEMPLETON DAY
.
13. listopadu 2014 Proslovy
JEŽÍŠŮV PŘÍBĚH ZŮSTÁVÁ OTEVŘENÝ
.
6. listopadu 2014 Proslovy
EVROPA DNEŠKA A ZÍTŘKA POTŘEBUJE VELKÉ EVROPANY (oxfordská přednáška)
.
14. května 2014 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEVZETÍ TEMPLETONOVY CENY V LONDÝNĚ
.
13. března 2014 Proslovy
TEMPLETONOVA CENA
.
2. října 2013 Proslovy
VÍTĚZSTVÍ PRAVDY MEZI ILUZÍ A NADĚJÍ (Nedokončená revoluce Václava Havla)
.
23. dubna 2011 Proslovy
POZDRAV ÚČASTNÍKŮM BOHOSLUŽBY V KRUPCE
.
8. května 2010 Proslovy
PROSLOV PŘI PŘEDÁVÁNÍ CEN PAMĚTI NÁRODA
.
6. května 2010 Proslovy
PROJEV K ROZŠÍŘENÉMU ZASEDÁNÍ PŘEDSEDNICTVA
.
12. listopadu 2009 Proslovy
PROMLUVA V BRNĚNSKÉ KATEDRÁLE PŘI POŘADU K VÝROČÍ SVATOŘEČENÍ ANEŽKY ČESKÉ
.
5. března 2009 Proslovy
REFERÁTY NA MEZINÁRODNÍM KŘESŤANSKO-ŽIDOVSKÉM SETKÁNÍ V KRAKOVĚ
.
25. prosince 2008 Proslovy
PROJEV O KARLU ČAPKOVI
.
10. ledna 2008 Proslovy
MEZINÁBOŽENSKÝ DIALOG MEZI VÝZVOU A REALITOU
.
1. listopadu 2007 Proslovy
ŽIDÉ, KŘESŤANÉ A KULTURA PAMĚTI
.
1. června 2007 Proslovy
CELOEVROPSKÁ KONFERENCE „ČLOVĚK – CESTA PRO EVROPU“
.
12. května 2007 Proslovy
PROSLOV PŘI PIETNÍM AKTU KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ ZA OBĚTI KOMUNISMU NA MOTOLSKÉM HŘBITOVĚ
.
4. listopadu 2005 Proslovy
DUCHOVNÍ ZKUŠENOST EVROPY
.
16. září 2005 Proslovy
MODLITBA TOHOTO VEČERA
.
30. ledna 2003 Proslovy
POCTA VÁCLAVU HAVLOVI
.
8. února 2002 Proslovy
POCTA KRÁLI KOMIKŮ
.
16. října 2001 Proslovy
FORUM 2001
.
17. května 2001 Proslovy
ZAHÁJENÍ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ROMŮ
.
27. června 2000 Proslovy
50. VÝROČÍ POPRAVY MILADY HORÁKOVÉ
.
12. října 1998 Proslovy
FORUM 1998
.
1. října 1997 Proslovy
HOLOKAUST - POKUS O FILOZOFICKOU REFLEXI
.
1. prosince 1995 Proslovy
ADVENTNÍ PROMLUVA V PARLAMENTU (prosinec 1995)
.
18. února 2024 Kázání
ŘEKNI ĎÁBLOVI NE!
.
11. února 2024 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ KRISTA
.
4. února 2024 Kázání
KATOLICITA A EKUMENISMUS
.
28. ledna 2024 Kázání
RŮŽE PRO VRAHA – RŮŽE BEZ TRNÍ?
.
17. prosince 2023 Kázání
JAK SE DOSTAL GOLIÁŠ DO KOLEDY? - 3. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
14. prosince 2023 Kázání
REQUIEM ZA KARLA SCHWARZENBERGA (Farnost)
.
10. prosince 2023 Kázání
DĚLÁM, CO MŮŽU. TOMÁŠ - 2. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
3. prosince 2023 Kázání
JSME VRÁTNÍ SVĚTA - 1. NEDĚLE ADVENTNÍ
.
26. listopadu 2023 Kázání
SLAVNOST KRISTA KRÁLE
.
5. listopadu 2023 Kázání
POZOR (NEJEN) NA VELKÉ STŘAPCE
.
2. listopadu 2023 Kázání
VNÁŠEJME NEBE DO PEKEL NAŠEHO SVĚTA
.
29. října 2023 Kázání
VĚŘÍM – TO ZNAMENÁ: ODDÁVÁM SE
.
22. října 2023 Kázání
JEŽÍŠ A FARIZEOVÉ
.
8. října 2023 Kázání
NEVYSLYŠENÁ MODLITBA
.
16. dubna 2022 Kázání
VELKÁ NOC 2022
.
15. dubna 2022 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2022
.
14. dubna 2022 Kázání
ÚDOLÍM STÍNŮ K ODVAZE DŮVĚŘOVAT (Poslední večeře Páně 2022)
.
13. února 2022 Kázání
BLAHOSLAVENSTVÍ – 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
6. února 2022 Kázání
TRADIČNÍ ZPOVĚĎ NEBO DUCHOVNÍ DOPROVÁZENÍ? – 5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
30. ledna 2022 Kázání
CESTA K DOSPĚLOSTI VÍRY – 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
25. října 2020 Kázání
NEJVĚTŠÍ PŘIKÁZÁNÍ - 30. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. října 2020 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ - 29. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
12. července 2020 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2020
.
24. května 2020 Kázání
NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ - 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
17. května 2020 Kázání
TŘETÍ OSOBA TROJICE - 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
10. května 2020 Kázání
GLOBALIZACE JAKO BOŽÍ VÝZVA - 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
3. května 2020 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE - 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
26. dubna 2020 Kázání
CESTA DO EMAUZ - 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
.
19. dubna 2020 Kázání
DOTKNI SE RAN - BÍLÁ NEDĚLE 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020
.
12. dubna 2020 Kázání
NEDĚLE VELIKONOČNÍ 2020 (ČRo VLTAVA)
.
11. dubna 2020 Kázání
BÍLÁ SOBOTA 2020
.
10. dubna 2020 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2020
.
9. dubna 2020 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK 2020
.
5. dubna 2020 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2020
.
2. dubna 2020 Kázání
CO JE DŮLEŽITÉ, JE OČÍM NEVIDITELNÉ (Pandemie jako spirituální úkol)
.
8. září 2019 Kázání
NÁSLEDOVÁNÍ (23. neděle v mezidobí - Lk 14,25)
.
1. září 2019 Kázání
POKORA, POKORA, POKORA (22. neděle v mezidobí - Lk 14,7)
.
25. srpna 2019 Kázání
JE MÁLO TĚCH, KDO BUDOU SPASENI? (21. neděle v mezidobí - Lk 13,22)
.
18. srpna 2019 Kázání
ROZDĚLENÍ (20. neděle v mezidobí - Lk 12,49)
.
30. června 2019 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2019: POVOLÁNÍ KE SVOBODĚ
.
12. května 2019 Kázání
NEDĚLE DOBRÉHO PASTÝŘE
.
25. prosince 2018 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
.
18. listopadu 2018 Kázání
O PRAVÝCH A FALEŠNÝCH PROROCÍCH
.
29. července 2018 Kázání
BYL JSEM UPRCHLÍK, A NEUJALI JSTE SE MNE...
.
5. července 2018 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2018: SVÁTEK CYRILA A METODĚJE
.
3. června 2018 Kázání
PODĚKOVÁNÍ ZA 70 LET ŽIVOTA
.
31. března 2018 Kázání
VELKÁ NOC 2018
.
30. března 2018 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2018
.
29. března 2018 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2018
.
27. srpna 2017 Kázání
KÝM JSEM PRO VÁS?
.
2. července 2017 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2017
.
16. dubna 2017 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2017
.
15. dubna 2017 Kázání
VELKÁ NOC 2017
.
14. dubna 2017 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2017
.
13. dubna 2017 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2017
.
9. dubna 2017 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2017
.
4. října 2016 Kázání
ZAHÁJENÍ AKADEMICKÉHO ROKU 2016/2017
.
25. září 2016 Kázání
KÁZÁNÍ O NEBI A O PEKLE
.
4. září 2016 Kázání
KŘESŤANSTVÍ JAKO ŠKOLA SVOBODY
.
28. srpna 2016 Kázání
O VNITŘNÍM BOHU, VNITŘNÍM ČLOVĚKU A PŘEDNÍCH MÍSTECH NA HOSTINĚ
.
14. srpna 2016 Kázání
O MEČI, POSVÁTNÝCH TEXTECH A TAŠCE PAPEŽE FRANTIŠKA
.
3. července 2016 Kázání
SMETANOVA LITOMYŠL 2016: SVATÝ TOMÁŠ
.
29. března 2016 Kázání
MŠE ZA OBĚTI KOMUNISTICKÉHO REŽIMU V ČÍNĚ
.
27. března 2016 Kázání
SLAVNOST ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ 2016
.
26. března 2016 Kázání
VELKÁ NOC 2016
.
25. března 2016 Kázání
VELKÝ PÁTEK 2016
.
24. března 2016 Kázání
POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ 2016
.
20. března 2016 Kázání
KVĚTNÁ NEDĚLE 2016
.
14. června 2015 Kázání
REQUIEM ZA LUDVÍKA VACULÍKA
.
21. března 2015 Kázání
BŮH PŘEKVAPENÍ (kázání v Rožnově pod Radhoštěm)
.
18. března 2015 Kázání
DEN PRO KUBU (kázání v kostele sv. Martina ve zdi)
.
10. ledna 2012 Kázání
EKUMÉNA JE BOŽÍ HRA
.
20. prosince 2011 Kázání
VÍRA VÁCLAVA HAVLA
.
2. listopadu 2011 Kázání
PAMÁTKA VŠECH VĚRNÝCH ZEMŘELÝCH
.
16. října 2011 Kázání
NEDÁVEJTE CÍSAŘI, CO JE BOŽÍ
.
17. listopadu 2009 Kázání
KÁZÁNÍ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA PŘI SLAVNOSTNÍ BOHOSLUŽBĚ
.
28. května 2009 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU VÁCLAVA VAŠKO
.
25. února 2009 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI POPELCI UMĚLCŮ V KOSTELE NEJSV. SALVÁTORA
.
6. února 2008 Kázání
PROMLUVA NA POPELEČNÍ STŘEDU
.
1. března 2006 Kázání
POPELEC UMĚLCŮ U NEJSV. SALVÁTORA
.
27. června 2004 Kázání
SVOBODA - OLTÁŘ NEZNÁMÉHO BOHA
.
22. června 2003 Kázání
DVANÁCTÁ NEDĚLE V MEZIDOBÍ
.
18. dubna 2003 Kázání
VELKÝ PÁTEK
.
9. března 2003 Kázání
PRVNÍ NEDĚLE POSTNÍ
.
15. prosince 2002 Kázání
TŘETÍ NEDĚLE ADVENTNÍ
.
2. července 2000 Kázání
UZDRAVUJÍCÍ DOTYK VÍRY
.
1. června 1999 Kázání
KÁZÁNÍ NA POHŘBU ZDENKY K. A JEJÍCH DĚTÍ, ZABITÝCH PŘI SILNIČNÍM NEŠTĚSTÍ
.
7. dubna 1999 Kázání
KÁZÁNÍ PŘI REKVIEM ZA IVANA DIVIŠE
.
19. července 1998 Kázání
PROMLUVA PŘI MŠI ZA PANÍ OLGU HAVLOVOU
.
11. dubna 1998 Kázání
VELKÁ NOC VZKŘÍŠENÍ
.
9. dubna 1998 Kázání
ZELENÝ ČTVRTEK
.
29. května 1997 Kázání
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ
.
25. prosince 1996 Kázání
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ - VE DNE
.

Kontakt

Mons. prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.

profesor Univerzity Karlovy
ÚFaR FF UK, nám. Jana Palacha 2,
110 00 Praha 1

prezident České Křesťanské akademie
ČKA, Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2
e-mail: tomas.halik(o)gmail.com

ČKA: Project Templeton
e-mail: projekt.templeton@gmail.com

farář Akademické farnosti Praha
(audio archiv kázání)
Křižovnické nám., 110 00 Praha 1
e-mail: halik(o)farnostsalvator.cz

předseda rady
Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství
ÚFAR FF UK

předseda správní rady
Nadačního fondu Tomáše Halíka - NR

člen správní rady
Nadace The SEKYRA FOUNDATION

člen poradního výboru Evropské hodnoty

člen expertní rady Gymnázium Paměti národa

vicepresident
Council for Research ...

Myšlenka na den

Myslím, že každý, kdo o své víře přemýšlí, má přirozeně různé pochybnosti a kritické otázky. A obávám se těch, kteří nejsou schopni své vlastní kritické pochybnosti a otázky unést, kteří – poněvadž chtějí, aby jim jejich víra poskytla už definitivní jistoty – zaměňují svůj pohled víry s eschatologickou visio beatifica, s „blaženým patřením“. Pletou si takříkajíc zemi a nebe.